G78

Zteplučkati, warm werden. Už tu pěkně
z-lo. V již. Mor. Šd.

Ztéřelosť, ztýřelosť, i, f. = zetlelosť, zpu-
chřelosť, die Morschheit, Faulheit. Mor.

Ztéřelý, ztýřelý = zetlelý, zpuchřelý, ver-
modert, faul, morsch. Na Mor. Z. dřevo,
Kos., veřeje. Sych. Dvě truhlice již z-lé;
Suknem Černým již z-lým obestřené stěny.
Lesl. leg. 81., 45. — čím: lávka stářím z.
Slám.

Ztéřeti, ztýřeti, ejí, el, ení = zetleti, zpu-
chřeti, shníti, vermodern, verwesen, ver-
faulen, morsch werden, eintrocknen, ver-
derben. — abs. Dub spadne a na zemi leže
hnije, až ztéří. Kld. II. 312. Dříví ztýřelo
(zpráchnivělo). — čím: suchem. Us. — kde.
Plátno, šatstvo v komoře z-lo. Us. Tč., Brt.

Zterigať sa. Vz Terigati se. — odkud
kam. Zterigać sa s holi zajtrá dolu a zas
nazpät to mi nic po vôli! Ur. Pg. 4.

Zteřiny, pl., f. = senný trus, plevy, Heu-
abfälle. Na Slov.

Ztěrky, pl., f., vz Zástěrky. Na mor.
Val. Vck.

Ztesati, vz Stesati.

Ztěsnati, v z Stěsniti.

Ztěsnatěti, ěl, ění = podoby těsta na-
byti, die Form des Teiges annehmen. Až
železo změkne a z-tí. NA. IV. 174.

Ztěsniti, ztísniti, il, ěn, ění = těsným
učiniti, verengen. Ros. — co. Rk.

Ztěšený; -en, a, o, getröstet, erfreut. Ni
nevedel, či stúpa a či perutě dostal ako
vták, tak z-ný bol neborák. Phld. IV. 13.
Nuž ktoby môhol všetko znáť, čo a jak
Michal uvažoval, čo všetko hútal, plánil,
koval dnu duchom svojím z-ným? Phld.
IV. 15. (I. 51.).

Ztěšiti, il, en, ení, ztěšovati, trösten, er-
freuen. Dch. — koho čím: pěkným darem,
dobrou zprávou.

Zteteliti se, vz Teteliti. — se kam od-
kud. Na dvorci klada rozvalená; k tej z-lil
sa od prístenia, sem tam sa ztrknul h'ma-
tave, až vťatú našiel valašku. Phld. IV. 7.

Ztezka, y, f., vz Stezka. Ddk.

1. Ztěž, imper. k ztázati.

2. Ztěž, i, f. = stěžení, utržení, důchod,
kořisť, Ausbeute. V horn. Z. vyložiti = mezi
těžaře rozděliti. Am.

Ztěže, vz Ztáhnouti.

Ztěžeti, el, ení, schwer werden. — kde.
Sůl ve vodě ztěží. Us. Tč. — Z. = stěžiti.
Vz Těžeti.

Ztěží, stěží = sotva. Vz Stěží.

Ztěžiti, il, en, ení = utěžiti, utržiti, lösen,
gewinnen. — co na čem: mnoho peněz na
obilí. Jg. — čím jak. Pilně ztěž rolí svú.
Hug. 48. — Z.= ztížiti. — co čím. Tím
nákladem se vůz o mnoho ztěžil. Ostrav.
Tč. — co komu. Robotu komu z. Na
Ostrav. Tč.

Ztěžka = těžce, schwer. Z. slyšeti. Plk.
Vz Stěží, Stěžka. Král Jiří dobře znal, že
z. tomu by odolal; Daně z. sehnané pro-
mrhával. Pal. Děj. IV. 2. 488., V. 1. 100.
Z. by k tomu přišlo. Vš. 439. Jde z. Vz
Opilý.

Ztěžkati si co = těžce nésti, beschwer-
lich finden, einer Sache überdrüssig werden.

Karyon 261. — se nad čím. Ztěžkav se
nad tím. BR. II. 168. a. — Z. = zvážiti,
abwägen. — co kde : v ruce. Ostrav. Tč.
Vz Potěžkati.

Ztěžně, ztiežně, zastr. = rychle, flugs.
Star. let. 34.

Ztěžný, ztiežný = tíhový, zastr. Z. voda,
das Gliedwasser. Ms. bib. 27. str. 105.

Ztěžování, n., vz Stěžování.

Ztěžovati, vz Stížiti.

Ztiad = odtud. Slov. Dáš? a hneď od-
beriem sa z. Phld. V. 63.

Ztiahnúť = vztáhnouti. Sl. let. I. 283.

Ztiato = odtud? Slov. No len sa už
teraz z. ponáhlajte. Lipa II. 178. Preč z.!
Phld. III. 459.

Ztičně = přímo? Aby bez prodlení z.
jemu v známosť uvozovali. 1618.

Zticha, z ticha = po tichu, tiše, leise,
sanft, gemach. Z. mluviti. D., Dch. Stál tu
z., ani nehlesl (ani nedýchal). Us. Šd. Holu-
bička sedí z., holóbek za ňó pospíchá. Čes.
mor. ps. 77. Voda zviera na kotlíku a v bu-
blinkách do vôkola poď poď poď poď z.
volá. Č. Čt. II. 89. Svieti mesiac nad do-
mečkom z. Sl. ps. 151. Spi, snívaj, ľud ne-
voľný, môžeš si spať z.: však jeden tu za
všetkých v ťažkých putách vzdychá. Btt.
Sp. 15. Veje vetrík proti mne z. po údolí.
Povedz, Marča, srdce moje, čože teba bolí?
Sb. sl. ps. II. 1. 51.

Ztichati, still werden. — čím. Jímž běh
tvorstva ztichá. Sš. Sm. bs. 178.

Ztichavě, adv. = z ticha. Šd.

Ztichlý, still geworden, still. Dch. Z.
harfa, Us. Pdl., hladina vodní, Dch., vichřice.
Sldk. 335.

Ztichnouti, chl, utí = utichnouti, still
werden. Puch. — abs. Kentaurů bouře
ztichla hrůzy plna. Vrch. Ztichl hluk. Mcha.
Kroky stichly. Vrch. Ztichly už zvučné
spievy dávno i hlas. Ppk. I. 75. — komu.
Hlas mu ztichl. Us. Vrch. — jak kde. Až
šíj bude nahrbena, stihne srdce jako pěna.
V slzách, bídě, strastech, hoři ztichne jako
perla v moři. Kls. Všecko ztichlo v noci
klínu. Kká. Td. 315.

Ztichoučka = velmi tiše, ganz still. Us.
Kšť.

Ztichounka = ztichoučka. Us. Kšť.

Ztichúčka= ztichoučka. Kráča z. za-
myšlený a hľadí do zeme. Č. Čt. I. 202.

Ztíkati, vz Stíkati, Stéci.

Ztínati, vz Setnouti.

Ztírati, vz Setříti.

Ztisknouti, vz Stisknouti.

Ztísniti, vz Stěsniti.

Ztišení, vz Stišiti.

Ztišený; -en, a, o, gestillt, besänftigt.
Dch.

Ztišiti, vz Stišiti.

Ztíž, e, f. = ztížka. Mor. Šd.

Ztížení, n., vz Stížení.

Ztížený, vz Stížený.

Ztíží, adv. = na tíž, in der Schwere,
schwer. Kořen z. půl lotu. Byl. Pět zrn z.
D. Lotu z. Num. Zlatý řetěz z. železného.
Plk. Do pěti zrn z. Jg. Slov. Rusové slé-
vali ze stříbra kousky z. jednoho ruble
(Hor.). Brt. Vz Zdélí, Bž. 45.