Předchozí (677)  Strana:678  Další (679) |
|
|||
G78
|
|||
|
|||
Zteplučkati, warm werden. Už tu pěkně
z-lo. V již. Mor. Šd. Ztéřelosť, ztýřelosť, i, f. = zetlelosť, zpu-
chřelosť, die Morschheit, Faulheit. Mor. Ztéřelý, ztýřelý = zetlelý, zpuchřelý, ver-
modert, faul, morsch. Na Mor. Z. dřevo, Kos., veřeje. Sych. Dvě truhlice již z-lé; Suknem Černým již z-lým obestřené stěny. Lesl. leg. 81., 45. — čím: lávka stářím z. Slám. Ztéřeti, ztýřeti, ejí, el, ení = zetleti, zpu-
chřeti, shníti, vermodern, verwesen, ver- faulen, morsch werden, eintrocknen, ver- derben. — abs. Dub spadne a na zemi leže hnije, až ztéří. Kld. II. 312. Dříví ztýřelo (zpráchnivělo). — čím: suchem. Us. — kde. Plátno, šatstvo v komoře z-lo. Us. Tč., Brt. Zterigať sa. Vz Terigati se. — odkud
kam. Zterigać sa s holi zajtrá dolu a zas nazpät to mi nic po vôli! Ur. Pg. 4. Zteřiny, pl., f. = senný trus, plevy, Heu-
abfälle. Na Slov. Ztěrky, pl., f., vz Zástěrky. Na mor.
Val. Vck. Ztesati, vz Stesati.
Ztěsnati, v z Stěsniti.
Ztěsnatěti, ěl, ění = podoby těsta na-
byti, die Form des Teiges annehmen. Až železo změkne a z-tí. NA. IV. 174. Ztěsniti, ztísniti, il, ěn, ění = těsným
učiniti, verengen. Ros. — co. Rk. Ztěšený; -en, a, o, getröstet, erfreut. Ni
nevedel, či stúpa a či perutě dostal ako vták, tak z-ný bol neborák. Phld. IV. 13. Nuž ktoby môhol všetko znáť, čo a jak Michal uvažoval, čo všetko hútal, plánil, koval dnu duchom svojím z-ným? Phld. IV. 15. (I. 51.). Ztěšiti, il, en, ení, ztěšovati, trösten, er-
freuen. Dch. — koho čím: pěkným darem, dobrou zprávou. Zteteliti se, vz Teteliti. — se kam od-
kud. Na dvorci klada rozvalená; k tej z-lil sa od prístenia, sem tam sa ztrknul h'ma- tave, až vťatú našiel valašku. Phld. IV. 7. Ztezka, y, f., vz Stezka. Ddk.
1. Ztěž, imper. k ztázati.
2. Ztěž, i, f. = stěžení, utržení, důchod,
kořisť, Ausbeute. V horn. Z. vyložiti = mezi těžaře rozděliti. Am. Ztěže, vz Ztáhnouti.
Ztěžeti, el, ení, schwer werden. — kde.
Sůl ve vodě ztěží. Us. Tč. — Z. = stěžiti. Vz Těžeti. Ztěží, stěží = sotva. Vz Stěží.
Ztěžiti, il, en, ení = utěžiti, utržiti, lösen,
gewinnen. — co na čem: mnoho peněz na obilí. Jg. — čím jak. Pilně ztěž rolí svú. Hug. 48. — Z.= ztížiti. — co čím. Tím nákladem se vůz o mnoho ztěžil. Ostrav. Tč. — co komu. Robotu komu z. Na Ostrav. Tč. Ztěžka = těžce, schwer. Z. slyšeti. Plk.
Vz Stěží, Stěžka. Král Jiří dobře znal, že z. tomu by odolal; Daně z. sehnané pro- mrhával. Pal. Děj. IV. 2. 488., V. 1. 100. Z. by k tomu přišlo. Vš. 439. Jde z. Vz Opilý. Ztěžkati si co = těžce nésti, beschwer-
lich finden, einer Sache überdrüssig werden. |
Karyon 261. — se nad čím. Ztěžkav se
nad tím. BR. II. 168. a. — Z. = zvážiti, abwägen. — co kde : v ruce. Ostrav. Tč. Vz Potěžkati. Ztěžně, ztiežně, zastr. = rychle, flugs.
Star. let. 34. Ztěžný, ztiežný = tíhový, zastr. Z. voda,
das Gliedwasser. Ms. bib. 27. str. 105. Ztěžování, n., vz Stěžování.
Ztěžovati, vz Stížiti.
Ztiad = odtud. Slov. Dáš? a hneď od-
beriem sa z. Phld. V. 63. Ztiahnúť = vztáhnouti. Sl. let. I. 283.
Ztiato = odtud? Slov. No len sa už
teraz z. ponáhlajte. Lipa II. 178. Preč z.! Phld. III. 459. Ztičně = přímo? Aby bez prodlení z.
jemu v známosť uvozovali. 1618. Zticha, z ticha = po tichu, tiše, leise,
sanft, gemach. Z. mluviti. D., Dch. Stál tu z., ani nehlesl (ani nedýchal). Us. Šd. Holu- bička sedí z., holóbek za ňó pospíchá. Čes. mor. ps. 77. Voda zviera na kotlíku a v bu- blinkách do vôkola poď poď poď poď z. volá. Č. Čt. II. 89. Svieti mesiac nad do- mečkom z. Sl. ps. 151. Spi, snívaj, ľud ne- voľný, môžeš si spať z.: však jeden tu za všetkých v ťažkých putách vzdychá. Btt. Sp. 15. Veje vetrík proti mne z. po údolí. Povedz, Marča, srdce moje, čože teba bolí? Sb. sl. ps. II. 1. 51. Ztichati, still werden. — čím. Jímž běh
tvorstva ztichá. Sš. Sm. bs. 178. Ztichavě, adv. = z ticha. Šd.
Ztichlý, still geworden, still. Dch. Z.
harfa, Us. Pdl., hladina vodní, Dch., vichřice. Sldk. 335. Ztichnouti, chl, utí = utichnouti, still
werden. Puch. — abs. Kentaurů bouře ztichla hrůzy plna. Vrch. Ztichl hluk. Mcha. Kroky stichly. Vrch. Ztichly už zvučné spievy dávno i hlas. Ppk. I. 75. — komu. Hlas mu ztichl. Us. Vrch. — jak kde. Až šíj bude nahrbena, stihne srdce jako pěna. V slzách, bídě, strastech, hoři ztichne jako perla v moři. Kls. Všecko ztichlo v noci klínu. Kká. Td. 315. Ztichoučka = velmi tiše, ganz still. Us.
Kšť. Ztichounka = ztichoučka. Us. Kšť.
Ztichúčka= ztichoučka. Kráča z. za-
myšlený a hľadí do zeme. Č. Čt. I. 202. Ztíkati, vz Stíkati, Stéci.
Ztínati, vz Setnouti.
Ztírati, vz Setříti.
Ztisknouti, vz Stisknouti.
Ztísniti, vz Stěsniti.
Ztišení, vz Stišiti.
Ztišený; -en, a, o, gestillt, besänftigt.
Dch. Ztišiti, vz Stišiti.
Ztíž, e, f. = ztížka. Mor. Šd.
Ztížení, n., vz Stížení.
Ztížený, vz Stížený.
Ztíží, adv. = na tíž, in der Schwere,
schwer. Kořen z. půl lotu. Byl. Pět zrn z. D. Lotu z. Num. Zlatý řetěz z. železného. Plk. Do pěti zrn z. Jg. Slov. Rusové slé- vali ze stříbra kousky z. jednoho ruble (Hor.). Brt. Vz Zdélí, Bž. 45. |
||
|
|||
Předchozí (677)  Strana:678  Další (679) |