679

Ztížka, y, f, das Gewicht, die Schwere,
Last. To je vám z.; To je z. toho. Mor.
Šd.

Ztížiti, vz Stížiti.

Ztížnosť, i, f., vz Stížnosť.

Ztížný, vz Stížný.

Ztkaničený; -en, a, o = sešněrovaný,
zastr. Jir.

Ztkaničiti, il, en, ení = tkanicemi ob-
saditi, ozdobiti, mit Bändern zieren. Výb.

I. 239.

Ztkáti, vz Setkati.

Ztlačiti, vz Stlačiti. Ž. wit. 76.

Ztlachati, ztlachávati = ztlampati, tla-
chaje přemluviti, beschwatzen. — koho.
Ten tě ztlachá. Mudr.

Ztlachávati, vz Ztlachati.

Ztlampati, ztlampávati = ztlachati. Jg.

Ztľapkati = tleskati, klatschen. — čím.
Postrčil pltku na prostried vody a ztľapkal
rukama.. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 93.

Ztľcť = ztlouci. Slov. Phld. III. 1. 51.
a j.

Ztlelý = setlelý. Slov. Ešte nebol celkom
z-lý. Dbš. Sl. pov. I. 490. No beda! Keď
sa vy rozpadnete jak prútky bez sväzku
samé: vtedy vás ľahko, jak rožďá ztlelé,
vrah váš po jednom rozláme. Btt. Sp. 121.

Ztleskati, vz Stleskati. Z. wit. 97. 8.

Ztléti, vz Tlíti. Než by ti dceru dala,
radš by ju posekala, ruce, nohy, tělo, aby
celé ztlelo. Čes. mor. ps. 193.

Ztlouci, vz Stlouci.

Ztloustnouti, vz Stloustnouti.

Ztloušť, i, f., die Verdickung. Dch.
Ztloušťa = ztlouští, adv. Na Mor. Vck.

Ztlouští = na tloušť, s gt., in der Dicke,
dick, in der Stärke, stark. Ani prstu z. V.
A bylo z. na dlaň; a byla z. šesti loket.
Br. Muže z. D. Sudu z. Kom. Dvou prstů
z. Bar. Voda nechala po sobě ssedliny dva
střevíce (lépe: dvou střevíců) z. Kram. Z.
jako člověčí rameno. Ler. Sochor ramene z.
Ler. Na dně zůstane čistá sůl z. několika
prstů. Pref. Stran vazby vz Zdélí.

Ztluč, i, f., vz Stluč. D. exc.

Ztlučení, vz Stlouci.

Ztlučenina, vz Stlučenina.

Ztlučený, vz Stlučený.

Ztlumení, n., vz Stlumení.

Ztlumený, vz Stlumený.

Ztlumiti, vz Stlumiti.

Ztlustěti, ěl, ění, dick werden. Ž. wit.
Deut. 15. Vz Ztlustnouti.

Ztlustiti, il, štěn, ění = tlustým učiniti,
verdicken. V.

Ztlustlec, lce, m., evesthetus, hmyz. Krok

II. 252.

Ztlustlý = na jistém místě tlustší, ver-
dickt. Z. okraj plodů zapaliček. Rst. 526.

Ztlustnouti, stnul a stl, utí = tlustým
se státi, dick werden. V. — čím: dobrou
stravou. — odkud. Člověk neví, z čeho
ztlustne. Us. Tč.

Ztluščka, y, f. = stloušťka. To je vám
z. na dlaň, na dva prsty. Na již. Mor.

Ztměle, dunkel. Hlas jeho zvučel z. Vrch.

Ztmělý, dunkel. Kká. K sl. j. 152. Z-lé
stromy, koutek, chodba, podvečer, hrob.
Vrch.

Ztmíti, vz Stmíti.

Ztmívati, vz Stmíti.

Ztnúti = setnouti. Slov. Phld. III. 1. 56.

Ztobolčelý, kapselartig verändert. Z. plod.
Vz Ztobolčení, S. N. XI. 8.

Ztobolčení, n., die kapsel artige Ver-
änderung (obplodí, jehož středoobplodí na-
bylo větší nebo menší pevnosti a tvrdosti).
Rst. 142., 526.

Ztočeně = stočeně, in verdrehter Weise.
Ros.

Ztočení, n., vz Stočení, Stočiti.

Ztočenosť, vz Stočenosť.

Ztočený, vz Stočený.

Ztočilosť, i, f. = stočenosť, die Verkrüm-
mung, Verdrehung.

Ztočilý = stočený, verkrümmt, verdreht,
gewunden, Z. had. Ben. Job. 26., 13.

Ztočiti, vz Stočiti.

Ztočka, vz Stočka.

Z toho, vz Tudy.

Ztok, vz Stok.

Ztoka, vz Stoka.

Ztoľko = s málo, skoro, wenig gefehlt,
fast. Stará pripálila ako zbesnelá a len z.,
že ho nezchmatla. Dbš. Sl. pov. V. 44. Po-
toky krve tiekly tuná, že mu kôň po brucho
po nej brodil a čo dalej, to hlbšie zamáral
sa, len z. že tam nezakapali. Ib. VIII. 23.
Robí o dušu, len z. že sa už nepretrhne.
Mt. S. I. 94., Sb. sl. ps. I. 94.

Ztonkovatělosť, i, f., die Kieligkeit. Ros.

Ztonkovatělý, kielig. Z. husa, kachna.
Ros.

Ztonkovatěti, ěl, ění = stonky obrostati,
Kiele bekommen. Husa ztonkovatí.

Ztonouti, ul, ut, utí = utonouti, untertau-
chen, untersinken. Ž. wit. Moys. 10. Vz Sto-
nouti. — abs. Lodí ztonuly. Jel Kteří na
ledu se provalivše z-li. Pal. Děj. III. 2. 138.
A mnozí z-li jsou. Dač. I. 18. Tu se s nimi
led prolomí, někteří se dobudu a druzí ztonú.
Let. 49. Neb tu jedni zbiti, druzí hlavy zlá-
mali, třetí z-li, čtvrtí samými strachy zce-
peněli. Rkp. budišín. Pal. Děj. III. 1. 395.

— kde: v moři. Troj. Stádo vepřů v moři
z-lo. BR. II. 149., 150. — od čeho: od po-
vodně. Chč. 611.

Ztonulý = utopený, ertrunken, versunken.
Dch.
Ztonutý = stonulý, utopený, ertrunken.

— kde: v moři. Troj. 301.

Ztopení, n., die Ersäufung. 15. stol. Vz
Ztopiti.

Ztopený; -en, a, o, vz Stopený, Stopiti.

Ztopiti = 1. potopiti; 2. zatopiti, vz Sto-
piti.

Ztopoření, n., erekce, die Erektion. Bo-
lestivé z., priapismus. Z. pyje, erectio penis.
Nz. lk.

Ztopořeti, el, ení = ztrnouti, zdřevěněti,
starr werden, erstarren. Ja.

Ztopořiti, il, en, ení = ztužiti, starr ma-
chen. Světoz. 1. 32.

Ztopořivý = naduřivý, schwellbar, erektil.
Z. těleso (houbovité). Nz. lk.

Ztoť, ztáti, ztajati, aufthauen. U Uher.
Hrad. Tč.

Ztotožnění, n., die Identificirung. Pal.
Rdh. I. 323.



	679

	Ztížka, y, f, das Gewicht, die Schwere, Last. To je vám z.; To je z. toho. Mor. Šd. Ztížiti, vz Stížiti. Ztížnosť, i, f., vz Stížnosť. Ztížný, vz Stížný. Ztkaničený; -en, a, o = sešněrovaný, zastr. Jir. Ztkaničiti, il, en, ení = tkanicemi ob- saditi, ozdobiti, mit Bändern zieren. Výb. I. 239. Ztkáti, vz Setkati. Ztlačiti, vz Stlačiti. Ž. wit. 76. Ztlachati, ztlachávati = ztlampati, tla- chaje přemluviti, beschwatzen. — koho. Ten tě ztlachá. Mudr. Ztlachávati, vz Ztlachati. Ztlampati, ztlampávati = ztlachati. Jg. Ztľapkati = tleskati, klatschen. — čím. Postrčil pltku na prostried vody a ztľapkal rukama.. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 93. Ztľcť = ztlouci. Slov. Phld. III. 1. 51. a j. Ztlelý = setlelý. Slov. Ešte nebol celkom z-lý. Dbš. Sl. pov. I. 490. No beda! Keď sa vy rozpadnete jak prútky bez sväzku samé: vtedy vás ľahko, jak rožďá ztlelé, vrah váš po jednom rozláme. Btt. Sp. 121. Ztleskati, vz Stleskati. Z. wit. 97. 8. Ztléti, vz Tlíti. Než by ti dceru dala, radš by ju posekala, ruce, nohy, tělo, aby celé ztlelo. Čes. mor. ps. 193. Ztlouci, vz Stlouci. Ztloustnouti, vz Stloustnouti. Ztloušť, i, f., die Verdickung. Dch. Ztloušťa = ztlouští, adv. Na Mor. Vck. Ztlouští = na tloušť, s gt., in der Dicke, dick, in der Stärke, stark. Ani prstu z. V. A bylo z. na dlaň; a byla z. šesti loket. Br. Muže z. D. Sudu z. Kom. Dvou prstů z. Bar. Voda nechala po sobě ssedliny dva střevíce (lépe: dvou střevíců) z. Kram. Z. jako člověčí rameno. Ler. Sochor ramene z. Ler. Na dně zůstane čistá sůl z. několika prstů. Pref. Stran vazby vz Zdélí. Ztluč, i, f., vz Stluč. D. exc. Ztlučení, vz Stlouci. Ztlučenina, vz Stlučenina. Ztlučený, vz Stlučený. Ztlumení, n., vz Stlumení. Ztlumený, vz Stlumený. Ztlumiti, vz Stlumiti. Ztlustěti, ěl, ění, dick werden. Ž. wit. Deut. 15. Vz Ztlustnouti. Ztlustiti, il, štěn, ění = tlustým učiniti, verdicken. V. Ztlustlec, lce, m., evesthetus, hmyz. Krok II. 252. Ztlustlý = na jistém místě tlustší, ver- dickt. Z. okraj plodů zapaliček. Rst. 526. Ztlustnouti, stnul a stl, utí = tlustým se státi, dick werden. V. — čím: dobrou stravou. — odkud. Člověk neví, z čeho ztlustne. Us. Tč. Ztluščka, y, f. = stloušťka. To je vám z. na dlaň, na dva prsty. Na již. Mor. Ztměle, dunkel. Hlas jeho zvučel z. Vrch. Ztmělý, dunkel. Kká. K sl. j. 152. Z-lé stromy, koutek, chodba, podvečer, hrob. Vrch.	Ztmíti, vz Stmíti. Ztmívati, vz Stmíti. Ztnúti = setnouti. Slov. Phld. III. 1. 56. Ztobolčelý, kapselartig verändert. Z. plod. Vz Ztobolčení, S. N. XI. 8. Ztobolčení, n., die kapsel artige Ver- änderung (obplodí, jehož středoobplodí na- bylo větší nebo menší pevnosti a tvrdosti). Rst. 142., 526. Ztočeně = stočeně, in verdrehter Weise. Ros. Ztočení, n., vz Stočení, Stočiti. Ztočenosť, vz Stočenosť. Ztočený, vz Stočený. Ztočilosť, i, f. = stočenosť, die Verkrüm- mung, Verdrehung. Ztočilý = stočený, verkrümmt, verdreht, gewunden, Z. had. Ben. Job. 26., 13. Ztočiti, vz Stočiti. Ztočka, vz Stočka. Z toho, vz Tudy. Ztok, vz Stok. Ztoka, vz Stoka. Ztoľko = s málo, skoro, wenig gefehlt, fast. Stará pripálila ako zbesnelá a len z., že ho nezchmatla. Dbš. Sl. pov. V. 44. Po- toky krve tiekly tuná, že mu kôň po brucho po nej brodil a čo dalej, to hlbšie zamáral sa, len z. že tam nezakapali. Ib. VIII. 23. Robí o dušu, len z. že sa už nepretrhne. Mt. S. I. 94., Sb. sl. ps. I. 94. Ztonkovatělosť, i, f., die Kieligkeit. Ros. Ztonkovatělý, kielig. Z. husa, kachna. Ros. Ztonkovatěti, ěl, ění = stonky obrostati, Kiele bekommen. Husa ztonkovatí. Ztonouti, ul, ut, utí = utonouti, untertau- chen, untersinken. Ž. wit. Moys. 10. Vz Sto- nouti. — abs. Lodí ztonuly. Jel Kteří na ledu se provalivše z-li. Pal. Děj. III. 2. 138. A mnozí z-li jsou. Dač. I. 18. Tu se s nimi led prolomí, někteří se dobudu a druzí ztonú. Let. 49. Neb tu jedni zbiti, druzí hlavy zlá- mali, třetí z-li, čtvrtí samými strachy zce- peněli. Rkp. budišín. Pal. Děj. III. 1. 395. — kde: v moři. Troj. Stádo vepřů v moři z-lo. BR. II. 149., 150. — od čeho: od po- vodně. Chč. 611. Ztonulý = utopený, ertrunken, versunken. Dch. Ztonutý = stonulý, utopený, ertrunken. — kde: v moři. Troj. 301. Ztopení, n., die Ersäufung. 15. stol. Vz Ztopiti. Ztopený; -en, a, o, vz Stopený, Stopiti. Ztopiti = 1. potopiti; 2. zatopiti, vz Sto- piti. Ztopoření, n., erekce, die Erektion. Bo- lestivé z., priapismus. Z. pyje, erectio penis. Nz. lk. Ztopořeti, el, ení = ztrnouti, zdřevěněti, starr werden, erstarren. Ja. Ztopořiti, il, en, ení = ztužiti, starr ma- chen. Světoz. 1. 32. Ztopořivý = naduřivý, schwellbar, erektil. Z. těleso (houbovité). Nz. lk. Ztoť, ztáti, ztajati, aufthauen. U Uher. Hrad. Tč. Ztotožnění, n., die Identificirung. Pal. Rdh. I. 323.