Předchozí (679)  Strana:680  Další (681) |
|
|||
680
|
|||
|
|||
Ztotožněti, ěl, ění = totožným se státi,
identisch werden. Ztotožniti, il, ěn, ění, ztotožňovati =
totožným učiniti, identificiren, identisiren. — koho s kým. Mus. 1880. 480. Ztotožňovati, vz Ztotožniti.
Ztoulati, vz Ztúlati.
Ztovaryšiti, vz Stovaryšiti.
Ztožniti, il, ěn, ění = ztotožniti. Nz.
Ztrábiti, vz Strábiti.
Ztracená, é, f., čes. tanec. Škd. exc.
Ztraceňátko, a, n., vz Ztraceně, 2.
1. Ztraceně, verlorener Weise. Z. šíti,
mit Hohlstich nähen. V Poličce. Kšá. — Z. = roztroušeně, zerstreut. Chodí tak z. U Rychn. Gth. 2. Ztraceně, ěte, ztraceňátko, a, n. =
ztracené dítě, ein verlorenes Kind. Kram. Ztracenec, nce, m. = ztracený člověk,
ein Verlorener. — Z. = do kletby daný, der Geächtete, Verbannte. Že jest z. proti králi i proti všie zemi. Arch. II. 100. Knížata z-ce vypovídají i psance. Ms. cís. pr. — Tkad., Boč. — Z. vojenský = pakostník, záškodník, der Trossbub. V. Kuchtíci a z-ci pro posluhu se připojují k vojsku. Kom. J. — Z-ci = vojínové, kteří bitvu začínají, přední stráže, enfants perdus (anfáň perdý,ztracené děti), die Vorläufer, Plänkler. Čsk. Mus. Vz S. N. Ztracení, n., das Verlieren, der Verlust.
K z., na z. přijíti (ztratiti se). D., Mus. 1880. 84. Již hrad na z. byl. Dal. Počnúc od ža- loby do pře z. O. z D. Pod z-ním hrdla zapovědíno bylo. Vrat. Proti z. smysla. Jád. Pod hrdlem z. Vz Spodobení. Na Zlínsku. Brt. Aby žádný do vinohradů neběhal a škody tam nečinil pod hrdla z-ním. Mus. 1880. 231. Z. (pozbytí) práva. Šp. Ten kuoň fojt k sobě vzal a žalobníkovi pode pře z-ním rok složil do dne jmenovitého i ne- postavil se až dosavad; Proněžto podlé takového těžkého účinka vedlé práva na- šeho jest odsúzen trestán býti k z. hlavy; I dán jest jí rok pode cti z.; Což se pak vyznávanie fojtova dotýče o z. těch koží. NB. Tč. 5., 7., 169., 181. Hřiešnej duši na z. Výb. II. 3. Juž hrad na z-niu bieše. Dal. 69. Aby nižádný domácí ani cizí žádné mince černé ani bielé drobných peněz pod z-ním hrdla i zbožie do země naší nenesl. Arch. V. 281. Kázal mi na ten den státi pod té při z-ním. Tov. To má jemu učiniti pod z-ním té pře. Půh II. 348. Vz S. N. — Z. = zhouba, das Verderben, die Vernichtung. Ž. wit. 87. 12. Ztraceniště, ě, n. = zákoutí, ústraní.
Mor. Knrz. Ztracenosť, i, f., das Verlorensein, der
Verlust. Obec v z-sti mravů zašla. Měst. bož. Ztracený; -cen, a, o, verloren, eingebüsst.
Z. vojsko (vz Ztracenec), V., čas, člověk (neznamenitý), Jel., ráj, stráž (der Aviso- posten, vz Ztracenec), polívka (ve které vejce zatřepáno). D. Již jest z-ná (věc, na- děje). Ros. Z-nou věc najíti; z. člověk (o kterém se neví, kam se poděl). Us. Ta- kové věci kdo páchá, z. (zkažený) jest. Kom. Z. syn, lépe: marnotratný. Brt. Za z-nou |
dáti, míti (věc). D. Z. práce (marná). Bibl.
Věc z-ná buď navrácena. Us. Hledej ztracené. Us. Šd. Z. jmění; Pokládati věc za ztracenou ; K z-né věci komu pomoci. Dch. Z. směnka, verlorener Wechsel. Šp. Z. rovnováha. Hrts. Času z-ho nenahradíš. Mž. 6. Míšeň zůstala mu navždy z-nou. Ddk. II. 461. Z. či jalová hlava (v lijectví), z. roubení. NA. III. 123., IV. 140. Jsou tam jako na z-né vartě (v za- pomenutí). Us. Olv. Dobře se měj z-ný ráji mladosti. Koll. Z-ný čas nikdy se nenavrátí. Bž., Hkš. Z-né mudrováním se nevrátí. Bž. — nad něčím (malomyslný). — čeho. Ani
hluchý, ani práv z-ný nemohou býti v počet svědků. Ms. pr. kut. Aby byli jměni za z-né všie obce toho města. Arch. IV. 383. — proč: pro vědu, pro svět, lépe: vědě, světu. — jak. Boj navždy z-ný. Čch. Bs. 95. —
na čem. Zdá se mi, že jest na hlavě ztracen (in seinem Sinn verloren). Dch. — Z. voda, Verlorenwasser, ves u Albrechtic ve Slez. Tč. Ztráceti, vz Ztratiti.
Ztracovati, vz Ztratiti.
Ztrampotovati = zbědovati, abkümmern.
Ros. Ztřápati, vz Stropiti.
Ztrápeně, abgeplagt.
Ztrápení, n., die Abquälung, Bestürzung.
Ztrápený; -en, ena, o = utrápený, usou-
žený, abgeplagt, abgemartert. V. Se srdcem z-ným, gebrochenen Herzens. Dch. Neopouštěj mého srdce z-ho; Bolí mne to srdce z-né; Ach běda mně z-nému. Sš. P. 62., 247., 788. — čím: nemocí, Štelc., žízní, Rvač., smradem.
Vrat. Mnohé rozličnými neduhy z-né uzdra- voval. BR. II. 211. — od čeho: od jedovaté věci. Byl. — jak. Vizte, žeť jest již až příliš z-pen. BR. II. 377. a. — kde: v nitru. Dch. — proč. Je celá z-ná pro mého Her- mana. Er. P. 255. Skrze Antikrista s-ní. Hus III. 310. Ztrápiti, ztrap, ztrápě, il, en, ení (novější:
strápiti); ztrápívati = zmučiti, zbědovati, abquälen, abmartern. — koho, se (čím): žízní. Rvač. Mistra Jeronyma jali ste a z-li. Arch. III, 191. Všecek sem sa strápil. Sš. P. 573. — se čeho (= zděsiti se, bestürzt werden, na Slov.). Holý. Ztras, zastr. = stráž.
Ztřásati, vz Střásti.
Ztřásniti se, il, ěn, ění = zblázniti se.
Mor. Knrz. Ztrasť, lépe: strasť.
Ztřásti, vz Střásti.
Ztrastný, lépe: strastný.
Ztráta, y, f., perditio, der Verlust, die
Einbusse. Ž. wit. 102. 4. Z. lidu; z-u vzíti (tratiti); k z-ě přijíti; z-u navrátiti. V. Z. času, jmění. D. Ztrátu trpěti, v ztrátu při- jíti ; z-u přemoci, v sobě zhrýzti. D. Z-y své nabyti. Ráj. Z-u na váze nebo na míře bráti. Us. Páni o túž při (straně) ke ztrátě naleznú, für Jem. ungünstig entscheiden. O. z D., Arch. II. 502. Zněmčený saský rolník po ztrátě řeči drží se ještě pevně svých zvyků. Koll. III. 261. Poručníky k své při na zisky, na z-u udělati. Zříz. Vojsko to bylo při Římanech k zisku i k ztrátě. Flav. Podíl ve ztrátě vzešlé někomu prominouti |
||
|
|||
Předchozí (679)  Strana:680  Další (681) |