Předchozí (680)  Strana:681  Další (682) |
|
|||
681
|
|||
|
|||
OZ. 259. K těm půhonům původ i pohnaný
mohou poručníky k své při na zisk i na ztrátu dskami udělati. Zř. F. I. C. XXV. Vz Společník. Budu při vás k zisku i k z-ě. Sych. Několik ztrát na mošnu ho přivedlo. Sych. Jde mu to na z-u. Šm. Pod ztrátou hrdla (vz Ztracení). Rk. Počet z-y, účet ze ztráty. Nz. Z. váhy v kapalinách, v plynech. Vz KP. II. 38., 58. Měnná z., der Verlust nach Procenten (bei Coursen). Nz. Z. cukru, směnky; uhražení z-ty, die Verlustdeckung, z. při výrobě, der Fabrikationsverlust. Šp. Ztráta hmoty, der Substanzverlust. Nz. lk. Celková z., der Totalverlust. Dch. Ztráty kursové, die Coursdifferenzen; Nepřítel utrpěl veliké z-ty. Us. Pdl. Z. občanských prav (úplná, částečná). Lpř. Sl. I. 102. Z. samo- statnosti, osobní svobody. J. Lpř. Toho roku bylo mu želeti ztráty mateře Boženy. Ddk. II. 173. Z. cti, hrdla, statku; z. peněžitá;
Při nějakou někomu k zisku a ztrátě po- ručiti. Mus. 1880. 37., 232., 494. Z. volnosti. Ib. 1880. 518. Z. zdravja, múdri praviá, odzbožňuje kniežata. Slov Tč. Po ztrátě posmievánie člověk častokrát mievá. Tkadl. I. 96. Z-tu nalezenú navrátiti. Vš. Jir. 312. Nedaj našim dušiem ztráty. Výb II. 23 Budevě bohata mine najú všě zlá ztráta. Mst. Pakli kto mní, by Buoh z ukrutnosti, ale ne z dobroty na lidi přepúšťal které ztráty. Št Kn. š. 30. Odplatu za tu ztrátu tělestnú vzal. Hus I. 101. V ni v čemž ne- vzeli z-tu. Alx. M. 54. (HP. 91.). Neb na kohož spadne ztráta: zavři před ním, dějí, vrata. Alx. V. v. 342. (HP. 9.). Mnohý proto došel z-ty. Alx. Jir. Anth. I. 3. vyd. 36. Z-tu v pokladě vzíti. Alx. Jak koho rádi máme, po z-tě poznáme. Č. Z. cti veliké neštěstí a se ctí chudoba lehčí než hanoba. Tč., Šd. exc. Ztrátce, e, m. = kdo ztratil, der Verlust-
träger, Verlierer. Solf. c. 3. Ztratený; -en, a, o = ztracený. Slov.
Hľadám ho ako z-nú ihlu. Lipa I. 33. Z-ný je, kto natoľko len vládne práva, koľko mu cudzia milosť dobrovoľne dáva. Zbr. Báj. 1. 9. Ztrátež, e, m. = ztráta. Ten z. těch
40 zl. NB. Tč. 214. Ztratislav, a, m., nom. fictum. St. skl.
III. 246.
Ztratitelnosť, i, f., die Verlierbarkeit.
Ztratitelný, verlierbar. Kom.
Ztratiti, ztratím, ztrať, -tě (íc), il, cen,
ení; ztráceti, cej, cejí, el, en, ení; zkracovati = nechtě n. nevěda pustiti, verlieren; po- zbyti, o něco přijíti, verlieren, darum kommen, beraubt werden; se =• ztracenu, zhubenu býti, vertilgt werden; ke ztracení přijíti, verloren gehen, wegkommen; zmizeti, sich verlieren, verschwinden. Jg. — abs. Jest již ztracen (= jest po něm veta. Šb. a Mtc. IX. 185. mají tuto frasi za lepší). D. Kteříž mají ztraceni býti, ostanú na zemi. Št. Kn. š. 24. Co máme, nevíme, až když ztratíme. Bž., Šd. Co ztraceno, mudrováním se nevrátí. Hkš. Ztratila sem, našla sem, rozbila sem, ráda jsem, za ten žbán pána mám. Sš. P. 163. — co, koho : svůj statek, zboží, přízeň, paměť. V., měšec, peníze, mluv (nemluviti, |
když je toho třeba). D. Ztratil mluv, konec
(nemůže dále mluviti. Vz Mlčeti). Lb. Z. dobré jméno, Dal., panenstvo. Št. N. 5. Ne- ztracuj mne, ne perdas; Aby z-ly mě. Ž. wit. 27. 3., 118. 95. Z. srdce, vůni, jmění, smysly, chuť, sílu, D., naději, Har., bitvu, Cyr., boj, Rkk., pole, Šm., česť, Apol., svůj lid, Koc, svého pána, Ros., při, V., Zř. F. I. C. XI., Tov. 69., Kn. rož. 21., Hus I. 149., Půh. I. 264., Háj., Jdn. 101., O. z D. Ten aby česť, statek a hrdlo ztratil. Zř. F. I. A. XXXI., B. VI. Když panna se vdá bez otcovy vóle, má své věno ztratiti. O. z D. Má se vystřieci, aby i peněz i dědin neztratil. O. z D. Póhon a náklad z. O z D. Tehdy by ztratil dědictví i všechen svój nápad. O z D. Z. matku i otce (osiřeti). Z-til svou hovornosť, Osv. I. 270., chuť k jídlu. Us. Hojže Bože, Bože drahý, ber len! veď čože ztratím? Na svet ten som prišiel nahý a nahý sa navrátim. č. Čt. II. 136. Ztratila veľká pani prsteň zlatý, ktorý keď našol sedlák, šiel, že jej ho vráti. Zbr. Báj. 12. Stav říšských knížat ztrácel tím všechen význam. Ddk. IV. 108. Ztratil jmění (někdy lépe: utratil, prohrál, prohýřil a p.). Km. 1880. 414. Ztracilach (ztratila sem), ztracilach, zelenu ratolesć, co mi odbirala od srdečka bolesć; Vezouce nevěstu ztrácejí bič, aby naň od ženských mohli peněz žádati; Šak už mě ztratíte, jak jablůň jabliško. Sš. P. 240., 461., 480. Země z-la samostatnosť. Lpř. Děj. I. 34. Z. pěšinku. Šml. I. 16. Z-la krásu, věnec (= dopustila se, není poctiva, je zmrhalka). Hš. Sl. 140., Bdl. Spivajme veselo, spivajme, jak zname; šak len toľko z našej mladosci mame. Nepujdze to nam tak, ked vinok ztracime. Sl. spv. VI. 231. Jak nemám byť žalostivá, dyž sem poctivosť ztratila; Z-la sem poctivosť, já pozbyla sem krásu. Brt. P. 10., 78. Ej. kto si nič neztratil, nech aj nič nehľadá. Sl. spv. I. 20. Z-la sem smutná mú milú hrdličku, která hrkútala mojemu srdečku. Koll. Zp. II. 236. Ztracila sem lásku, juž ji něnabudu, pokud živa budu. Sš. P. 355. Ten ztrácí věk, kdo chvíli prchnout nechá. Hdk. Z. majetnosť. J. tr. Z. hrdlo. Nález, 158., J. tr., Dač. I. 109., Pal. Děj. V. I. 393., Arch. V. 508., česť. Pal. Děj. V. 1. 395. Syn, bratr atd. diel svój ztracuje, kdyby svým počátkem otce, bratra nebo strýce zabil nebo hanebně ochro- mil. Vš. Jir. 262. Něčí milosť z. Smil v. 204. Póhon z. Půh. II. 483. Vůdce svého, hvězdu z-li. BR. II. 9. Z. oko, své dobré jmě. Dal. 136., 135. Ztratě obec neufej do hrada. Dal. Dva penieze ztracujem. GR. Z. zdraví; A když to ztratí, což jest miloval s tolik; Z. Boha, sbožie, život. Št. Kn. š. 9., 22., 30., 36. Z. chválu a přiezeň lidskú, živnosť, jediného syna. Hus I. 455., II. 110. Z. milosť. Ib. II. 431. Máš mě, nedbáš mne, ztratíš mě, poznáš mě (zdraví a j.). Bž., Šd. Dobre že nohy neztratí (mnoho běhá, div si nohy neuběhá). Us. Zátur. Stud jen jednou ztratíš. Šd. Nelituj podkovníčku, aby pod- kovy neztratil. Šd. exc. — Pozn. Z. mandat, šp. prý m.: pozbyti mandatu; z. ostýchavosť, šp. prý m. pozbyti ostýchavosti atd.; ale ztratiti něco ve smyslu pozbyti něčeho, při- |
||
|
|||
Předchozí (680)  Strana:681  Další (682) |