681

OZ. 259. K těm půhonům původ i pohnaný
mohou poručníky k své při na zisk i na
ztrátu dskami udělati. Zř. F. I. C. XXV.
Vz Společník. Budu při vás k zisku i k z-ě.
Sych. Několik ztrát na mošnu ho přivedlo.
Sych. Jde mu to na z-u. Šm. Pod ztrátou
hrdla (vz Ztracení). Rk. Počet z-y, účet ze
ztráty. Nz. Z. váhy v kapalinách, v plynech.
Vz KP. II. 38., 58. Měnná z., der Verlust
nach Procenten (bei Coursen). Nz. Z. cukru,
směnky; uhražení z-ty, die Verlustdeckung,
z. při výrobě, der Fabrikationsverlust. Šp.
Ztráta hmoty, der Substanzverlust. Nz. lk.
Celková z., der Totalverlust. Dch. Ztráty
kursové, die Coursdifferenzen; Nepřítel utrpěl
veliké z-ty. Us. Pdl. Z. občanských prav
(úplná, částečná). Lpř. Sl. I. 102. Z. samo-
statnosti, osobní svobody. J. Lpř. Toho roku
bylo mu želeti ztráty mateře Boženy. Ddk.

II. 173. Z. cti, hrdla, statku; z. peněžitá;
Při nějakou někomu k zisku a ztrátě po-
ručiti. Mus. 1880. 37., 232., 494. Z. volnosti.
Ib. 1880. 518. Z. zdravja, múdri praviá,
odzbožňuje kniežata. Slov Tč. Po ztrátě
posmievánie člověk častokrát mievá. Tkadl.
I. 96. Z-tu nalezenú navrátiti. Vš. Jir. 312.
Nedaj našim dušiem ztráty. Výb II. 23
Budevě bohata mine najú všě zlá ztráta.
Mst. Pakli kto mní, by Buoh z ukrutnosti,
ale ne z dobroty na lidi přepúšťal které
ztráty. Št Kn. š. 30. Odplatu za tu ztrátu
tělestnú vzal. Hus I. 101. V ni v čemž ne-
vzeli z-tu. Alx. M. 54. (HP. 91.). Neb na
kohož spadne ztráta: zavři před ním, dějí,
vrata. Alx. V. v. 342. (HP. 9.). Mnohý proto
došel z-ty. Alx. Jir. Anth. I. 3. vyd. 36.
Z-tu v pokladě vzíti. Alx. Jak koho rádi máme,
po z-tě poznáme. Č. Z. cti veliké neštěstí
a se ctí chudoba lehčí než hanoba. Tč., Šd.
exc.

Ztrátce, e, m. = kdo ztratil, der Verlust-
träger, Verlierer. Solf. c. 3.

Ztratený; -en, a, o = ztracený. Slov.
Hľadám ho ako z-nú ihlu. Lipa I. 33. Z-ný
je, kto natoľko len vládne práva, koľko
mu cudzia milosť dobrovoľne dáva. Zbr.
Báj. 1. 9.

Ztrátež, e, m. = ztráta. Ten z. těch
40 zl. NB. Tč. 214.

Ztratislav, a, m., nom. fictum. St. skl.

III. 246.

Ztratitelnosť, i, f., die Verlierbarkeit.

Ztratitelný, verlierbar. Kom.

Ztratiti, ztratím, ztrať, -tě (íc), il, cen,
ení; ztráceti, cej, cejí, el, en, ení; zkracovati
= nechtě n. nevěda pustiti, verlieren; po-
zbyti, o něco přijíti, verlieren, darum kommen,
beraubt werden; se =• ztracenu, zhubenu
býti, vertilgt werden; ke ztracení přijíti,
verloren gehen, wegkommen; zmizeti, sich
verlieren, verschwinden. Jg. — abs. Jest
již ztracen (= jest po něm veta. Šb. a Mtc.
IX. 185. mají tuto frasi za lepší). D. Kteříž
mají ztraceni býti, ostanú na zemi. Št. Kn.
š. 24. Co máme, nevíme, až když ztratíme.
Bž., Šd. Co ztraceno, mudrováním se nevrátí.
Hkš. Ztratila sem, našla sem, rozbila sem,
ráda jsem, za ten žbán pána mám. Sš. P.
163. — co, koho : svůj statek, zboží, přízeň,
paměť. V., měšec, peníze, mluv (nemluviti,

když je toho třeba). D. Ztratil mluv, konec
(nemůže dále mluviti. Vz Mlčeti). Lb. Z.
dobré jméno, Dal., panenstvo. Št. N. 5. Ne-
ztracuj mne, ne perdas; Aby z-ly mě. Ž.
wit. 27. 3., 118. 95. Z. srdce, vůni, jmění,
smysly, chuť, sílu, D., naději, Har., bitvu,
Cyr., boj, Rkk., pole, Šm., česť, Apol., svůj
lid, Koc, svého pána, Ros., při, V., Zř. F.
I. C. XI., Tov. 69., Kn. rož. 21., Hus I.
149., Půh. I. 264., Háj., Jdn. 101., O. z D.
Ten aby česť, statek a hrdlo ztratil. Zř. F.
I. A. XXXI., B. VI. Když panna se vdá
bez otcovy vóle, má své věno ztratiti. O.
z D. Má se vystřieci, aby i peněz i dědin
neztratil. O. z D. Póhon a náklad z. O z D.
Tehdy by ztratil dědictví i všechen svój
nápad. O z D. Z. matku i otce (osiřeti).
Z-til svou hovornosť, Osv. I. 270., chuť k jídlu.
Us. Hojže Bože, Bože drahý, ber len! veď
čože ztratím? Na svet ten som prišiel nahý
a nahý sa navrátim. č. Čt. II. 136. Ztratila
veľká pani prsteň zlatý, ktorý keď našol
sedlák, šiel, že jej ho vráti. Zbr. Báj. 12.
Stav říšských knížat ztrácel tím všechen
význam. Ddk. IV. 108. Ztratil jmění (někdy
lépe: utratil, prohrál, prohýřil a p.). Km.
1880. 414. Ztracilach (ztratila sem), ztracilach,
zelenu ratolesć, co mi odbirala od srdečka
bolesć; Vezouce nevěstu ztrácejí bič, aby
naň od ženských mohli peněz žádati; Šak
už mě ztratíte, jak jablůň jabliško. Sš. P.
240., 461., 480. Země z-la samostatnosť. Lpř.
Děj. I. 34. Z. pěšinku. Šml. I. 16. Z-la krásu,
věnec (= dopustila se, není poctiva, je
zmrhalka). Hš. Sl. 140., Bdl. Spivajme veselo,
spivajme, jak zname; šak len toľko z našej
mladosci mame. Nepujdze to nam tak, ked
vinok ztracime. Sl. spv. VI. 231. Jak nemám
byť žalostivá, dyž sem poctivosť ztratila;
Z-la sem poctivosť, já pozbyla sem krásu.
Brt. P. 10., 78. Ej. kto si nič neztratil, nech
aj nič nehľadá. Sl. spv. I. 20. Z-la sem
smutná mú milú hrdličku, která hrkútala
mojemu srdečku. Koll. Zp. II. 236. Ztracila
sem lásku, juž ji něnabudu, pokud živa budu.
Sš. P. 355. Ten ztrácí věk, kdo chvíli
prchnout nechá. Hdk. Z. majetnosť. J. tr.
Z. hrdlo. Nález, 158., J. tr., Dač. I. 109.,
Pal. Děj. V. I. 393., Arch. V. 508., česť.
Pal. Děj. V. 1. 395. Syn, bratr atd. diel
svój ztracuje, kdyby svým počátkem otce,
bratra nebo strýce zabil nebo hanebně ochro-
mil. Vš. Jir. 262. Něčí milosť z. Smil v.
204. Póhon z. Půh. II. 483. Vůdce svého,
hvězdu z-li. BR. II. 9. Z. oko, své dobré
jmě. Dal. 136., 135. Ztratě obec neufej do
hrada. Dal. Dva penieze ztracujem. GR. Z.
zdraví; A když to ztratí, což jest miloval
s tolik; Z. Boha, sbožie, život. Št. Kn. š.
9., 22., 30., 36. Z. chválu a přiezeň lidskú,
živnosť, jediného syna. Hus I. 455., II. 110.
Z. milosť. Ib. II. 431. Máš mě, nedbáš mne,
ztratíš mě, poznáš mě (zdraví a j.). Bž., Šd.
Dobre že nohy neztratí (mnoho běhá, div
si nohy neuběhá). Us. Zátur. Stud jen jednou
ztratíš. Šd. Nelituj podkovníčku, aby pod-
kovy neztratil. Šd. exc. — Pozn. Z. mandat,
šp. prý m.: pozbyti mandatu; z. ostýchavosť,
šp. prý m. pozbyti ostýchavosti atd.; ale
ztratiti něco ve smyslu pozbyti něčeho, při-