Předchozí (682)  Strana:683  Další (684) |
|
|||
jak. To což mají dobrého, s velikým zlým
obecným z-li. Vš. Tímto během na žalobě ztratil. Vz Běh. Pr. Která příčina mnohdy přechodem s jedné na druhou konečně i mimo rozum a smyslnosť lidskou se ztrácí. Mj. 2. Ztratil se jako smrad, jako rtuť, Us. Vrů., jako mhla (zmizel). Ztrať se jako mhla (kliď se). Us. Z. se jako Ječmínek, na Mor. Šd., jako kamfor, na Slov. Zátur., jako kafr. Na již Mor. Šd. Na ten čas, co jsem ho neviděl, jaksi velice se ztratil (sešel, zhubeněl). Us. Šd. Ztratí se jako mák v popeli (o malém). U Litomyšl. Bda. Včela z pomsty a hněvu někoho uštíkajíc žehadlo ztrácí; Dvakráte zdál se již dle těla ztracen býti. Sš. II. 122., Sk. 83. Jestli se ti něco ztratí z neopatrnosti, máš mať škodu, též i posměch. Na Slov. Tč. Dál a dál se ztrácí palby hřmění. Kká. K sl. j. 188. Neztratí sa jako děravý groš (se neztratí) = zlé trvá. Zátur. Vyznáváme, že sme 50 tisiecóv kop gr. jménem základu spravedlivě propadeného straně druhé svrchu- psané ztratili a propadli. Arch. III. 253. — co proti komu. Ztratil (při) protiv pánu Vaňkovi. Půh. I. 312. Ti právo své proti JMK. ztratí. Zř. F. I. O. V. — co kam (jak). Z nichž (louči) dým se k stropu ztrácí po kotouči. Kká. K sl. j. 233. Bílá stezka v šerý háj se ztrácí. Osv. VI. 596. Plachty, jak se v dálku ztrácejí. Osv. VII. 29. Zrak se ztrácí nebes do azuru. Osv. VI. 594. Držitel takový by měl penieze své k úřadu desk z. Ztratolkavý = nad ztrátou lkající, einen
Verlust bejammernd. Z. zpěv. Koll. Zněl. 306. Ztratov, a, m., místní jm. Arch. V. 519.
Ztrava, měli bychom psáti ztrava, neboť
je ve slově tom obsažen pojem zničení. Mk. Vz Strava. Ztravenec, nce, m., ypomena, zastr. Rkp.
vodn. Ztrávenina, y, f., chymus, der Speisebrei;
upravení z-ny, chymificatio, die Speisebrei- bereitung. Nz. lk. Ztraví, n.= potrava, die Kost. Jiní hrdě
se mají u z. neb drahém rúše o novém kroji. Št. Ztravice, vz Stravice.
Ztravitelka, y, f., die Verzehrerin. Léto
schranitelka a zima z. Lpř. Ztráviti, vz Stráviti.
Ztravní, n., die Zehrungskosten. Vz
Stravnie. Ztrávný, vz Strávný (hodový).
Ztrblietať sa = zatřpýtiti se, aufleuchten,
erglänzen. Na Slov. Cf. Trblietať. — kudy. Údoliami ztrblieta sa osvety lúč vyjasnelá. Phld. IV. 481. — kde. Vtedy tá jeho duša zavretá prebúdza sa z ťažkej dumy, v tých zhaslých očiach dač' sa ztrblieta a fúz šedivý zašumí. Btt. Sp. 119. Ztřebovati = zpotřebovati. — kde. To
všecko ztřebuje se v domě. Slez. Šd. Ztřepati, vz Setřepati.
Ztřepiti, il, en, ení = roztřepiti, zer-
schmettern, auf-, zerfasern. V. Ztrepotati, vz Střepati.
Ztřesení, n., vz Střásti.
|
Ztřeskalý = ztřískaný (zastr.), zerschla-
gen, zerschmettert. Ms. Alch. 66. Ztřeskati, ztřískati = roztřískati, zer-
schlagen, zerschmettern. Ztresktati, zastr. = ztrestati. Jel., Hus.
Ztrestadlnosť, i, f. = hodnosť trestu, die
Sträflichkeit. Jg. Slov. Ztrestadlný = hodný trestu, sträflich.
Jg. Slov. Ztrestatelnosť, i, f. = strestatelnosť.
Ztrestatelný = napravitelný, koho trestati
lze, strafbar. Kon. hor. 20. Vz Strestatelný. Ztrestati, vz Strestati.
Ztřesu, vz Střásti.
Ztřeštěně, ztřeštile = pošetile, nerozvážlivě,
geschossen, närrisch. Lom. Ztřeštěnec, nce, m , ein geschossener,
verrückter, toller Mensch, ein Geschossener, Schuss, Wildfang. Ros., D., Čch. Dg. 695. Zdejší obyvatelé pod vůdcovstvím duchov- ních z-ců zavraždili všecky jinověrce. Koll. III. 240. Ztřeštění, n. = bláznění, die Verrückung,
Bethörung, tolles Wesen, der Aberwitz. V., Korn. Ztřeštěnosť, ztřeštilosť, i, t. = bláznov-
ství, die Tollheit, der Aberwitz. D. — Z. = vztek, die Tollsucht. Ja. — Z. = nerozvážlivosť v jednání, die Geschossenheit, der Schuss. Jg. Strany pořekadel vz: Zmatek, Nabiti, Oko, Pátý, Sedlo a hlavně Zřeštěný. Ztřeštěný, ztřeštilý = bláznivý, pošetilý,
nesmyslný, närrisch, toll, verrückt, aber- witzig. V. Z. oděv. D. Víno činí z lidí stře- štěné blázny. Štelc. — Kom. — Z. = nepo- vážlivě jednající, potrhlý, kvapný, střelený do paty, geschossen, ein Schuss. Sych., D. Strany přísloví a pořekadel vz: Blázen, Čistý, Doma, Hlava, Kolečko, Kotrba, Kožich, Kůň, Les, Med, Nejapný, Pátý, Pět, Plovati bez čeho, Prohloupiti, Rozum, Snop, Svinouti, Šálený, Tady, Trh, Včerejší, Vítr, Zajíc. Cf. Ustojí se svým časem jako mladé pivo. Č. Zbytečný květ na jabloni se ztratí (mladík se vybouří). Brodz. Ztřeštěti, ěl, ění = ztřeštiti se, närrisch
werden. Us. Ztřeštidlo, střeštidlo, a, n. = ztřeště-
nec, der Wildfang, Schuss. Tys hrozné z. Co z. běhati. Us. Ztřeštile, vz Zstřeštile, Ztřeštěně.
Ztřeštilosť, vz Zstřeštilosť, Ztřeštěnosť.
Ztřeštilý, vz Zstřeštilý, Ztřeštěný.
Ztřeštiti, il, ěn, ění; ztřešťovati = zbláz-
niti, toll machen, verrücken, bethören; se, toll, närrisch, unsinnig werden. — koho. V., Ros. — se čím: láskou. Vlč. Div se neztřeštím prací a starostí. Ros. — koho čím = poděsiti, erschrecken. Mor. Tč. — se po kom. Může se po ní (dívce) z. Ros., Jg. Ztřešťovati, vz Ztřeštiti.
Ztřézvěti, nüchtern werden. Vz Střéz-
věti (dod.). Ztrháňati sa, vz Strháňati sa (dod.).
Ztrhaný, vz Strhaný.
Ztrhati, co čím: šat prací. Us. Ostatně
vz Strhati. Ztrhávati, vz Strhávati.
|
||
|
|||
Předchozí (682)  Strana:683  Další (684) |