jak. To což mají dobrého, s velikým zlým
obecným z-li. Vš. Tímto během na žalobě
ztratil. Vz Běh. Pr. Která příčina mnohdy
přechodem s jedné na druhou konečně i mimo
rozum a smyslnosť lidskou se ztrácí. Mj. 2.
Ztratil se jako smrad, jako rtuť, Us. Vrů.,
jako mhla (zmizel). Ztrať se jako mhla (kliď
se). Us. Z. se jako Ječmínek, na Mor. Šd.,
jako kamfor, na Slov. Zátur., jako kafr. Na
již Mor. Šd. Na ten čas, co jsem ho neviděl,
jaksi velice se ztratil (sešel, zhubeněl). Us.
Šd. Ztratí se jako mák v popeli (o malém).
U Litomyšl. Bda. Včela z pomsty a hněvu
někoho uštíkajíc žehadlo ztrácí; Dvakráte
zdál se již dle těla ztracen býti. Sš. II. 122.,
Sk. 83. Jestli se ti něco ztratí z neopatrnosti,
máš mať škodu, též i posměch. Na Slov.
Tč. Dál a dál se ztrácí palby hřmění. Kká.
K sl. j. 188. Neztratí sa jako děravý groš
(se neztratí) = zlé trvá. Zátur. Vyznáváme,
že sme 50 tisiecóv kop gr. jménem základu
spravedlivě propadeného straně druhé svrchu-
psané ztratili a propadli. Arch. III. 253. —
co proti komu. Ztratil (při) protiv pánu
Vaňkovi. Půh. I. 312. Ti právo své proti
JMK. ztratí. Zř. F. I. O. V. — co kam
(jak). Z nichž (louči) dým se k stropu
ztrácí po kotouči. Kká. K sl. j. 233. Bílá
stezka v šerý háj se ztrácí. Osv. VI. 596.
Plachty, jak se v dálku ztrácejí. Osv. VII.
29. Zrak se ztrácí nebes do azuru. Osv. VI.
594. Držitel takový by měl penieze své
k úřadu desk z.

Ztratolkavý = nad ztrátou lkající, einen
Verlust bejammernd. Z. zpěv. Koll. Zněl.
306.

Ztratov, a, m., místní jm. Arch. V. 519.

Ztrava, měli bychom psáti ztrava, neboť
je ve slově tom obsažen pojem zničení. Mk.
Vz Strava.

Ztravenec, nce, m., ypomena, zastr. Rkp.
vodn.

Ztrávenina, y, f., chymus, der Speisebrei;
upravení z-ny, chymificatio, die Speisebrei-
bereitung. Nz. lk.

Ztraví, n.= potrava, die Kost. Jiní hrdě
se mají u z. neb drahém rúše o novém kroji.
Št.

Ztravice, vz Stravice.

Ztravitelka, y, f., die Verzehrerin. Léto
schranitelka a zima z. Lpř.

Ztráviti, vz Stráviti.

Ztravní, n., die Zehrungskosten. Vz
Stravnie.

Ztrávný, vz Strávný (hodový).

Ztrblietať sa = zatřpýtiti se, aufleuchten,
erglänzen. Na Slov. Cf. Trblietať. — kudy.
Údoliami ztrblieta sa osvety lúč vyjasnelá.
Phld. IV. 481. — kde. Vtedy tá jeho duša
zavretá prebúdza sa z ťažkej dumy, v tých
zhaslých očiach dač' sa ztrblieta a fúz šedivý
zašumí. Btt. Sp. 119.

Ztřebovati = zpotřebovati. — kde. To
všecko ztřebuje se v domě. Slez. Šd.

Ztřepati, vz Setřepati.

Ztřepiti, il, en, ení = roztřepiti, zer-
schmettern, auf-, zerfasern. V.

Ztrepotati, vz Střepati.

Ztřesení, n., vz Střásti.

Ztřeskalý = ztřískaný (zastr.), zerschla-
gen, zerschmettert. Ms. Alch. 66.

Ztřeskati, ztřískati = roztřískati, zer-
schlagen, zerschmettern.

Ztresktati, zastr. = ztrestati. Jel., Hus.

Ztrestadlnosť, i, f. = hodnosť trestu, die
Sträflichkeit. Jg. Slov.

Ztrestadlný = hodný trestu, sträflich.
Jg. Slov.

Ztrestatelnosť, i, f. = strestatelnosť.

Ztrestatelný = napravitelný, koho trestati
lze, strafbar. Kon. hor. 20. Vz Strestatelný.

Ztrestati, vz Strestati.

Ztřesu, vz Střásti.

Ztřeštěně, ztřeštile = pošetile, nerozvážlivě,
geschossen, närrisch. Lom.

Ztřeštěnec, nce, m , ein geschossener,
verrückter, toller Mensch, ein Geschossener,
Schuss, Wildfang. Ros., D., Čch. Dg. 695.
Zdejší obyvatelé pod vůdcovstvím duchov-
ních z-ců zavraždili všecky jinověrce. Koll.
III. 240.

Ztřeštění, n. = bláznění, die Verrückung,
Bethörung, tolles Wesen, der Aberwitz. V.,
Korn.

Ztřeštěnosť, ztřeštilosť, i, t. = bláznov-
ství, die Tollheit, der Aberwitz. D. — Z. =
vztek, die Tollsucht. Ja. — Z. = nerozvážlivosť
v jednání, die Geschossenheit, der Schuss.
Jg. Strany pořekadel vz: Zmatek, Nabiti,
Oko, Pátý, Sedlo a hlavně Zřeštěný.

Ztřeštěný, ztřeštilý = bláznivý, pošetilý,
nesmyslný, närrisch, toll, verrückt, aber-
witzig. V. Z. oděv. D. Víno činí z lidí stře-
štěné blázny. Štelc. — Kom. — Z. = nepo-
vážlivě jednající, potrhlý, kvapný, střelený
do paty, geschossen, ein Schuss. Sych., D.
Strany přísloví a pořekadel vz: Blázen,
Čistý, Doma, Hlava, Kolečko, Kotrba, Kožich,
Kůň, Les, Med, Nejapný, Pátý, Pět, Plovati
bez čeho, Prohloupiti, Rozum, Snop, Svinouti,
Šálený, Tady, Trh, Včerejší, Vítr, Zajíc. Cf.
Ustojí se svým časem jako mladé pivo. Č.
Zbytečný květ na jabloni se ztratí (mladík
se vybouří). Brodz.

Ztřeštěti, ěl, ění = ztřeštiti se, närrisch
werden. Us.

Ztřeštidlo, střeštidlo, a, n. = ztřeště-
nec, der Wildfang, Schuss. Tys hrozné z.
Co z. běhati. Us.

Ztřeštile, vz Zstřeštile, Ztřeštěně.

Ztřeštilosť, vz Zstřeštilosť, Ztřeštěnosť.

Ztřeštilý, vz Zstřeštilý, Ztřeštěný.

Ztřeštiti, il, ěn, ění; ztřešťovati = zbláz-
niti, toll machen, verrücken, bethören; se,
toll, närrisch, unsinnig werden. — koho.
V., Ros. — se čím: láskou. Vlč. Div se
neztřeštím prací a starostí. Ros. — koho
čím = poděsiti, erschrecken. Mor. Tč. —
se po kom. Může se po ní (dívce) z. Ros.,
Jg.

Ztřešťovati, vz Ztřeštiti.

Ztřézvěti, nüchtern werden. Vz Střéz-
věti (dod.).

Ztrháňati sa, vz Strháňati sa (dod.).

Ztrhaný, vz Strhaný.

Ztrhati, co čím: šat prací. Us. Ostatně
vz Strhati.

Ztrhávati, vz Strhávati.