Ztrhlosť, i, f., die Abgerissenheit, Zer-
rissenheit. Z. mysli, der Wahnsinn. Zák.
sv. Ben.

Ztrhlý, vz Strhlý.

Ztrhnouti, vz Strhati.

Ztrhnutý, vz Strhnutý.

Ztrhovati, Strhovati.

Ztřiesti, střiesti, conquassare. — co:
hlavy. Ž wit. 109. 6. — se. Ztřiesla jsú sě
rty má. Ž. wit. Hab. 16.

Ztřímati = zdržovati, zdržeti. Slov. Ne-
mohl se z. Němc. VII. 14. Triráz chce hor
skočiť, triráz ho dač' ztríme. Btt. Sp. 86.

Ztřípati = střípati.

Ztřískati, vz Střískati.

Ztřísniti, vz Střísniti.

Ztrkati, stossend (mit den Hörnern) ver-
wunden. — koho. Vůl ho ztrkal. Br. —
Z., vz Strkati.

Ztrmácený, vz Strmácený.

Ztrmáceti, vz Strmáceti.

Ztrmočiti, il, en, ení, strmočovati = sto-
čiti, skroutiti, verdrehen. — se. Dítě se
z-lo. Bech. Cierkev z-ná. Rozb. 1841.

Ztrnatělý, ztrnovatělý = trnovatým uči-
něný, dornartig, dornig. Rostl. III.b. 504.

Ztrnatěti, ěl, ění = trnů nabyti, dornig
werden. Rostl. III. b. 140.

Ztrnčiti se = poblázniti se, zfanfrněti
se. Val. Vck. I jinde na Mor. Kd.

Ztrnouti, vz Strnouti.

Ztrnovatělý, vz Ztrnatělý.

Ztrnule, vz Strnule.

Ztrnulosť, i, f., die Erstarrung. Vz Schd.
II. 341., Strnulosť.

Ztrnulý, vz Strnulý.

Ztrnutí, vz Strnutí.

Ztrnutý, vz Strnutý.

Ztrojačiti, il, en, ení, triplicatum facere,
verdreifachen. Šd.

Ztrojačněný, -ěn, a, o, ztrojačený, tri-
plicatus, verdreifacht. Phld. II. 3. 97.

Ztrojení, n., vz Ztrojiti.

Ztrojený; -en, a, o = trojím učiněný,
verdreifacht, dreifach. Z. hvězdy. Stč. Zmp.
143., 43.

Ztrojiti, il, en, ení, ztrojovati = trojím
učiniti, verdreifachen. Dobytek se ztrojil
(rozmnožil). Us. — Z., vz Strojiti.

Ztrojmocniti, il, ěn, ění = povýšiti na
mocnosť třetího stupně, umocniti na třetí
stupeň, auf die dritte Potenz (zum Kubus)
erheben. Nz.

Ztrojnásobiti, il, en, ení, verdreifachen.
Us. Tč., Nz. Vz násl.

Ztrojnásobniti, il, ěn, ění = ztrojnáso-
biti. — co. Tuším, z-la šťastná láska jeho
síly. HVaj. BD. II. 137. — se. Oproti vče-
rejšku z-bnil se jistě počet lidstva. Sb. vel.
I. 63.

Ztrojněný; -ěn, a, o, ternarius factus.
Phld. II. 3. 97.

Ztrojniti, il, ěn, ění, verdreifachen. Cf.
Ztrojněný.

Ztrojovati, vz Ztrojiti.

Ztroliti, vz Stroliti.

Ztrolky, ův, m., pl. = výtrolky, der
Vorsprung. Us. Vz Strolky.

Ztropiti, vz Stropiti.

Ztroskati se = želeti, skružiti se, com-
pungi. Ž. wit.

Ztroskotalec, lce, m., der Schiffbrüchige.

Ztroskotání, n., vz Stroskotati.

Ztroskotanina, y, f. = zřícenina, die
Ruine. Mus. IX. 202.

Ztroskotaný; -án, a, o, zerschmettert.
Vz Stroskotaný (dod.).

Ztroskotati, vz Stroskotati.

Ztroudnatělosť, i, f. = zetlelosť, die
Morschheit. Jg.

Ztroudnatělý = zetlelý, morsch, ver-
modert. Us.

Ztroudnatěti, ěl, ění = zetleti, vermo-
dern.

Ztroudovatěti, vz Ztrúdovatěti.

Ztrouchnivělosť, i, f., die Vermoderung.

Ztrouchnivělý, vermodert. Hanka. Z.
dřevo = zetlelé, Moderholz, n. Šm.

Ztrouchnivění, n., vz Ztrouchnivěti.

Ztrouchnivěti, ěl, ění, vermodern. Rostl.

Ztroupelnatěti, ěl, ění = státi se jako
trupel. Kámen z-těl. Us. Hk.

Ztroupěti, ěl, ění = troupem se státi,
zhloupěti, verdummen. Cf. Troupěti (V.).

Ztroupovatěti, ěl, ění = ztroupěti.

Ztrouti, vz Ztrúť.

Ztrpasličeti, el, ení, zwerghaft werden.
Šm.

Ztrpasličiti, il, en, ení, zwerghaft machen.
Šm.

Ztŕpať = trnouti, erstarren, vor Furcht
zittern? Slov. Biedu treli všetci neslýchanú
a sám král ztŕpal, čo to bude z jeho kra-
jiny. Dbš. Sl. pov. V. 41.

Ztrpčeti, el, en, ení; ztrpčívati, herb
werden. Víno ztrpčelo. Ros.

Ztrpčiti, il, en, ení; ztrpčovati, ztrpčí-
vati, derb machen. — co komu čím: život
svým chováním. Jg., Šd., Ddk. II. 227., III.
195., Tč., Sb. vel. III. 205., Dch. — koho
kde. Oni ho ztrpčili v radách svých (po-
pudili na sebe). Lom., Jer.

Ztrpčívati, vz Ztrpčeti, Ztrpčiti.

Ztrpčovati, vz Ztrpčiti.

Ztrpení, vz Strpení.

Ztrpklý, etwas herb. Nrd.

Ztrpknouti, knul a kl, utí, herb werden.
Víno to ztrpkne. Us. Tč.

Ztrpněti, ěl, ění; ztrpnívati, herb wer-
den. Víno ztrpnělo. Ros.

Ztrpniti, il, ěn, ění = trpkým učiniti,
herb machen. Ros.

Ztrpnívati, vz Ztrpněti.

Ztrpnouti = ztrpněti, herb werden. Ztrply
zuby. Vz Laskominy. — komu od čeho.
Zuby od ovoce mi ztrpnuly. Us. Tč.

Ztŕpnouť = ztrnouti? Vz Ztŕpať. Slov.
Hej, ztŕpli ti teraz! Len tak jim mravce po
chrbáte behali, ako čoby už kožu z nich
boli párali. Dbš. Sl. pov. I. 551. Milý žiak
ztŕpnul, keď zazrel ten dom a toho chlapa.
Ib. II. 16.

Ztrubčeti, el, ení = trubcem se státi, se
zroditi. Koubl. Hosp. 4.

Ztrúbiti, il, en, ení = zatroubiti. Mm.
Lev. 25.

Ztruditi, vz Struditi.

Ztrúdnatěti = ztroudnatěti. — kde
Zrnko v zemi z-tí. Mor. Šd.