685

Ztrudněný; -ěn, a, o, betrübt. Z. mysl.
J. z Hvězdy.

Ztrudniti, il, ěn, ění = ztruditi.

Ztrudovatěti, ěl, ění, kupferig werden.
Všecek ztrudovatěl. Ros.

Ztrúdovatěti. Švestky ztrúdovatěly =
zakrsly, v trúdy se proměnily, byly jako
troud. Mor. Vck.

Ztruchlelý, traurig. Z. duše. Štulc. I. 218.

Ztruchleti, el, ení, traurig werden. Gníd.
23.

Ztruchlivěti, ěl, ění, traurig werden. —
čím: neštěstím. Us. — od čeho. Tč.

Ztruchnělý, morsch. Studna ta byla sta-
rými z-mi břevny obrúbena. Koll. IV. 92.

Ztruchomyslněti, ěl, ění = ztruchleti. —
čím. Č.

Ztrúpati = zdrobiti se, zastr. — čím.
Chlebi dávností velmi sú ztrúpali, vetustate
comminuti sunt. BO.

Ztrupelení, n., die Verkalkung. Z. kovu.
DJ. 4.

Ztrupeliti, il, en, ení, ztrupelovati, oxy-
diren, verkalken. Nz.

Ztrupleti, el, ení = truplem se státi. Vz
Trupel. Ostatní z-li (zatvrdili se). Sš. I. 114.

Ztrusk, u, m. = škvára, die Schlacke. —
Z. = vejce muší, das Fliegenei.

Ztruskovatěti, ěl, ění, schlackig werden.
Ros.

Ztrúť = ztrouti, ztroviti, ztráviti, ver-
dauen. — co. Dobrý žaludek všecko ztruje.
Na Ostrav. Tč.

Ztruzení, n., vz Struditi.

Ztruzený, vz Struditi.

Ztrvati, vz Setrvati.

Ztrýzněný; -ěn, a. o, gequält, gepeinigt,
geplagt. Z. tělo. Us. Člověka tak z-ho, do-
katovaného jsem nikdy neviděl. Koll. IV.
118. — jak. Uzřievše jeho tak bláznovie
z-na. Pass. XIV. Jsúc tak velmi z-na. Výb.
II. 20. — čím: bitím, posty.

Ztrýzniti, il, ěn, ění; ztryzňovati = zmu-
čiti, zermartern, misshandeln. Zlob., Sych. —
koho čím. Vz Trýzniti.

Ztržení, n., vz Ztrhnouti. Z. rybníků,
der Durchbruch der Teiche. Vš. Jir. 154.

Ztrženosť, i, f., šp. m.: hotový peníz,
stržené peníze. Kmp.

Ztržený, vz Stržený, Stržiti.

Ztržiti, vz Stržiti.

Ztučnatělosť, i, f. = ztukovatělosť, tuč-
natosť, adiposis, die Fettigkeit. Nz. lk.

Ztučnatělý = ztukovatělý, tučnatý, adi-
posus, fett. Nz. lk.

Ztučnati = ztučněti. — kde. Na dobré
paši stádo ztučná. Na Ostrav. Tč.

Ztučnělosť, i, f., die Fettsucht, Verfet-
tung. Z. celková, chorobní. Vz Čs. lk. 11.
54., V. 4., Nz. lk.

Ztučnělý, feist. Nz. lk.

Ztučnění, n., das Fettwerden.

Ztučněti, ějí, ěl, ěn, ění = tučným se státi,
fett werden, Fett ansetzen. V., Ž. wit. 64.
13. — čím. Aby sám statky jejich v po-
kutě propadenými ztučněl. V. — Br. — Vz
Ztučnati.

Ztučniti, il, ěn, ění, fett, feist machen,
verfetten. Ž. wit. 22. 5. — koho čím: do-
brým a pořádným krmením. — co kde:

hlavu v oleji (namastiti, namazati, salben).
Výb. I. 608.

Ztučnouti, ul, utí = ztučněti, ztloust-
nouti, dick, fett werden. V.

Ztudlikovati = zdráhati se, widerstre-
ben ? Slov. Poď, braček, lebo ver' už čas —
a pojímal ho za pravicu Ten ztrhal sa
však, ztudlikoval. Phld. V. 70.

Ztuha, z tuha, ztuhoučka, ztuhounka =
tuhým způsobem, steif. Z. kráčeti. Hlas. Z.
přiléhati. Rst. 526. Z. natáhnouti, napnouti.
Us. Píst z. procházi. ZČ. I. 283. — Z. =
zostra, přísně, streng, genau. Z. žíti, něco
bráti. D. Z. na někoho nakračovati, Einem
hart zu Leibe rücken. Dch. Rozpovedá:
i hrubý sa vyrúti naňho Agilmund a z tuha
rozpálen takovú jemu odpoveď hádže; I po
ňom sa tedáž nad míru bojovný zdvihne
Milín a ztuha rozpálen takovýmito rečňuje
slovmi; Kam tak pospícháš? Hol. 20., 105.,
376. Mé potěšení bývalo z. jíti do kostela,
abych milého viděla. Koll. Zp. H. 230. Ne-
čaruj ma, dievča, nečaruj ma z tuha, čaro-
vaná láska tá nebýva stála. Sb. sl. ps. II.
1. 124

Ztuhlosť, i, f., die Erstarrung, Steife.
Reš., Schd. II. 341. Násilné zajisté ustálení
uvodí za sebou z. a tato smrť. Pal. Děj.
IV. 2. 3.

Ztuhlota, y, f., die Todesstarre. Dch.

Ztuhlý, erstarrt, starr, steif. Kom. Z.
ruce. Přišli jsme jako rampouch stuhli. Z.
olej, ztuhlé údy. Us. Z. cukr, erstarrter
Zucker. Šp. Z. kámen. Kká. K sl. j. 176.—
jak. Své mládě našel stuhlé v led. Kká. Š.
52. Z. na kosť (zmrzlý jako roh). Us. Kšť.
— čím: zimou. Us. Vz Stuhlý.

Ztuhnouti, vž Stuhnouti.

Ztuhnutí, n. = ztrnutí, zdřevěnění (ne-
duh), die Erstarrung, Klemme, der Starr-
krampf. Ja. Bod z., der Erstarrungspunkt.
Šp. Až ke z., bis zum Erstarrungspunkt.
Nz. Z. svalové, die Muskelstarre. Nz. lk.

Ztuchlec, chlce, m. = stuchlík.

Ztuchlík, vz Stuchlík.

Ztuchlina, vz Stuchlina.

Ztuchlosť, i, f. = stuchlosť, die Dumpfig-
keit.

Ztuchlý, vz Stuchlý.

Ztuchnouti, vz Stuchnouti.

Ztukovatělosť, i, f. = ztučnatělosť. Nz.

Ztukovatělý = ztučnatělý, adiposus.
Nz. lk.

Ztulačení, n., die Verbummelung. Dch.

Ztulačený; -en, a, o = kdo toulání zvykl,
ztoulaný, liederlich geworden, ein Vaga-
bund. Us. Kšť. Z-lých větrů roj. Hdk. Les.
kv. 102.

Ztulačiti se, il, en, ení, liederlich, ein
Vagabund werden. Chlapec se z-čil. Us. Č.,
Kšť.

Ztulati = mluviti scestně. Darmo ztuláš,
ž' mě omlúváš. Výb. I. 362.

Ztúlati = ztoulati, durchwandern. — co.
Ztúlachu všicku zemi. BO. — se. Komu ty
svietiš mesiačku? Či tejto pustej doline?
Či tamto tomu potôčku? Keby si mna chcel
počúvnúť, ja bych ti inšie naložil; po noci
sa len tak ztúlaš a mne bys' v dačom oso-
žil. Čjk. 53.