686

Ztuliti, il, en, ení, vz Stouliti.

Ztuodsaď = ztuodtaď. Na Ostrav. Tč.

Ztuodtaď, von hier weg. Až já z. půjdu.
Na vých. Mor. Tč., Šd.

Ztuodtel = ztuodtaď. Na Ostrav. Tč.

Zťupati = drobně sesekati, kleinschlagen,
kleinhacken. — co jak: haluze do hromá-
dek, do otépek. Na Ostrav. Tč.

Ztupělosť, i, f., die Stumpfheit. D., Dch.

Ztupělý, stumpf, abgestumpft. Dch. Z.
nůž. D.

Ztupení, n. (novější: stupení), die Ab-
stumpfung, Stumpfheit. Z. mysli. Hus III.
175. Z. hlatí. Krok. — Z. = zhanbení, die
Beschimpfung.

Ztupený; -en, a, o, abgestumpft. Vz
Ztupiti. Z. nůž, srp. Šd. Z. v bot. = děla-
jící tupou hranu; dělající výřez tupoúhlý
n. zaokrouhlený, gestumpft. Rst. 526. —
Z. = zhaněný, beschimpft.

Ztupěti (novější: stupěti), ějí, ěl, ěn, ění
= tupým se státi, stumpf werden. — abs.
Ten nůž, zub ztupěl. Již všechen ztupěl
(stal se hloupým). — komu kdy. Ztupěly
mu oči. Ros. Čápovi ve stáří nos ztupí.
Rad. zv. V stěstí jeho smyslové ztupěli.
V. — po čem: po tom víně hlava ztupí.
D. — Jg.

Ztupilosť = ztupělosť.

Ztupilý = ztupělý.

Ztupiti (novější: stupiti), il, en, ení;
ztupovati = tupým učiniti, abstumpfen,
stumpf machen. V. — co: nůž. Ros. Smil-
stvo żtupuje smysl. Lom. Pán zrak jich ztu-
pil. BR. II. 292. b. — co komu: břitvu.—
co čím: břitvu holením. Sych.— co kde:
hlati na hranách z. Pr. Chym. — koho ==
zhaněti, aus-, beschimpfen. D.

Ztupnouti = ztupěti, stumpf werden.
Jg. Při tak mnohých smrťách mohla veru
ztupnúť v cele citedelnosť naša. Zbr. Hry
198.

Ztupovati, vz Ztupiti.

Ztúřati se, närrisch werden. Div se ne-
ztúřal= nezbláznil. Na vých. Mor.

Zturčený; -en, a, o = zhovadělý, ent-
menscht.

Zturčeti, el, ení, türkisch, ein Türke
werden. V.

Zturčiti, il, en, ení = poturčiti, türkisch
machen. Šd. — se = nemilosrdným, vztek-
lým se státi, hartherzig, ein Türke werden.
Ros. Dělá kusy, div se nezturčí. Us. Kšť.,
Ntk.

Ztutnati = zetleti, porušiti se, morsch,
faul werden. Zhnily a z-ly jsú rány mé. Ž.
k. 37. b.

Ztuvon = z venku, von draussen, von
aussen. Slov. Tu sa ozve z. smích. Dbš.
Sl. pov. I. 249.

Ztužení, n., vz Ztužiti.

Ztužený; -en, a, o, abgehärtet. Z. šíje
nese lehčeji břímě. Jel. — čím. Mysl láskou
k vlasti ž. Puch. — Z. = stlačený, konden-
sirt. Z. mléko. Ves. I. 52.

Ztužitelný, koercibel, kondensirbar. Nz.,
Nz. lk. Z. plyn. Kk. Tys. 32.

Ztužiti, ztuž, il, en, ení; ztužovati =
tuhým učiniti, sesíliti, upevniti, ztvrditi,
abhärten, fest o. hart o. steif machen, an-

ziehen, verdichten, versteifen, verankern,
erstarren machen. Jg. — co: srdce, D.,
mysl. Reš., Kom. Z. provaz, anziehen, Us.
Tč., horko, vítr. NA. IV. 174. Význam
z čeho z. Sš. I. 58. Vazbu něčí z., verschär-
fen. Čch. Dg. 612. — co, se kde jak. Z.
co v někom. Kká. K sl. j. 90. V loktech
mých se v reka ztužíš. Kká. K sl. j. 89. —
co komu jak. V kámen ztuž mu paži.
Kká. K sl. j. 136. — se komu. Škola,
knihy vieš na čo sú? Tie ťa k pánu Bohu
nesú, abys poznal jeho diela, by sa ti z-la
viera. Zátur. Háj. I. 29. — co, se proti
čemu: boj proti městu z. Br. Mysl (se)
proti nebezpečenství. Jel. — se kde: na
cestách. Sych. — se v čem: v snášení
psotných věcí. Pont. o stat. — se. Vítr se
ztužil. Us.

Ztužka, y, f., vz Stuha.

Ztužovati, vz Ztužiti.

Ztvrda, z tvrda, hart, schwer. Hej,
švagre! čo tu pašmeš, há!? Tak pristúpil
mu takoj ztvrda. Phld. V. 55. Ale jedna
rana jesto, ktorá sa z. zahojí. Zátur. Háj.
I. 43.

Ztvrďalý = zatvrzelý, verstockt. Jmáte
srdce zkameňalé a k slitovániu z-lé. Hr.
rk. 151.

Ztvrděti, ěl, ění = ztvrdnouti, starr wer-
den. Lom., Ž. wit. 89. 6.

Ztvrditi, vz Stvrditi.

Ztvrdlina, y, f., die Verhärtung. Z. (ra-
kovnice, ztvrdlosť, hlíza hranatá, hrbovatá)
jest nepřirozená zatvrdlosť žlázovitých údův,
der Krebsknoton, bösartige Verhärtung. Ja.
Z. kostěná. Ja.

Ztvrdlosť, i, f., vz Stvrdlosť.

Ztvrdlý, vz Stvrdlý.

Ztvrdnouti, vz Stvrdnouti.

Ztvrdnutí, n., vz Stvrdnutí.

Ztvrnnosť, i, f., die Anmassung, Arro-
ganz, der Hochmuth. Bude otpoviedati
v z-sti, respondebit arrogantia. BO. Vz
Ztvrnosť.

Ztvrnný, ztvrný, zastr. (vztvrný) =
tvrdý, pyšný, osupilý. Na všelikého z-ho.
Výb. I. 326. Z. králová, mysl, člověk. St.
skl. Nevzplašuj sprostného ztvrnnú řečí:
pomni, že die sv. Pavel: Neškřekaj na star-
šieho. Št. Vz Vztvrný. — Z. = pěkný ? Z.
rúcho. St. skl. IV. 397.

Ztvrzení, n., die Bekräftigung, Bestäti-
gung. Vz Ztvrditi, Stvrditi.

Ztvrzený; -en, a, o = stvrzený. Vz toto
(dod.).

Ztvrzování, n., die wiederholte Behaup-
tung.

Ztvrzovati, vz Ztvrditi.

Ztyčiti, vz Styčiti.

Ztykati = tečkami opatřiti, punktiren.
Pardus ztykán jest po krásné koži černými
miesty. Št.

Ztylosť, i, f. = vykrmenosť, tlustosť, die
Dicke, Fettheit. Jg.

Ztylý = tlustý, tučný, dick, fett. Ps. ms.
Kká. K sl. j. 210. Z. brach. Ib. (Osv. V.
34.).

Ztyraněti, ěl, ění = tyranem se státi,
Tyrann werden. Brikc.



	686

	Ztuliti, il, en, ení, vz Stouliti. Ztuodsaď = ztuodtaď. Na Ostrav. Tč. Ztuodtaď, von hier weg. Až já z. půjdu. Na vých. Mor. Tč., Šd. Ztuodtel = ztuodtaď. Na Ostrav. Tč. Zťupati = drobně sesekati, kleinschlagen, kleinhacken. — co jak: haluze do hromá- dek, do otépek. Na Ostrav. Tč. Ztupělosť, i, f., die Stumpfheit. D., Dch. Ztupělý, stumpf, abgestumpft. Dch. Z. nůž. D. Ztupení, n. (novější: stupení), die Ab- stumpfung, Stumpfheit. Z. mysli. Hus III. 175. Z. hlatí. Krok. — Z. = zhanbení, die Beschimpfung. Ztupený; -en, a, o, abgestumpft. Vz Ztupiti. Z. nůž, srp. Šd. Z. v bot. = děla- jící tupou hranu; dělající výřez tupoúhlý n. zaokrouhlený, gestumpft. Rst. 526. — Z. = zhaněný, beschimpft. Ztupěti (novější: stupěti), ějí, ěl, ěn, ění = tupým se státi, stumpf werden. — abs. Ten nůž, zub ztupěl. Již všechen ztupěl (stal se hloupým). — komu kdy. Ztupěly mu oči. Ros. Čápovi ve stáří nos ztupí. Rad. zv. V stěstí jeho smyslové ztupěli. V. — po čem: po tom víně hlava ztupí. D. — Jg. Ztupilosť = ztupělosť. Ztupilý = ztupělý. Ztupiti (novější: stupiti), il, en, ení; ztupovati = tupým učiniti, abstumpfen, stumpf machen. V. — co: nůž. Ros. Smil- stvo żtupuje smysl. Lom. Pán zrak jich ztu- pil. BR. II. 292. b. — co komu: břitvu.— co čím: břitvu holením. Sych.— co kde: hlati na hranách z. Pr. Chym. — koho == zhaněti, aus-, beschimpfen. D. Ztupnouti = ztupěti, stumpf werden. Jg. Při tak mnohých smrťách mohla veru ztupnúť v cele citedelnosť naša. Zbr. Hry 198. Ztupovati, vz Ztupiti. Ztúřati se, närrisch werden. Div se ne- ztúřal= nezbláznil. Na vých. Mor. Zturčený; -en, a, o = zhovadělý, ent- menscht. Zturčeti, el, ení, türkisch, ein Türke werden. V. Zturčiti, il, en, ení = poturčiti, türkisch machen. Šd. — se = nemilosrdným, vztek- lým se státi, hartherzig, ein Türke werden. Ros. Dělá kusy, div se nezturčí. Us. Kšť., Ntk. Ztutnati = zetleti, porušiti se, morsch, faul werden. Zhnily a z-ly jsú rány mé. Ž. k. 37. b. Ztuvon = z venku, von draussen, von aussen. Slov. Tu sa ozve z. smích. Dbš. Sl. pov. I. 249. Ztužení, n., vz Ztužiti. Ztužený; -en, a, o, abgehärtet. Z. šíje nese lehčeji břímě. Jel. — čím. Mysl láskou k vlasti ž. Puch. — Z. = stlačený, konden- sirt. Z. mléko. Ves. I. 52. Ztužitelný, koercibel, kondensirbar. Nz., Nz. lk. Z. plyn. Kk. Tys. 32. Ztužiti, ztuž, il, en, ení; ztužovati = tuhým učiniti, sesíliti, upevniti, ztvrditi, abhärten, fest o. hart o. steif machen, an-	ziehen, verdichten, versteifen, verankern, erstarren machen. Jg. — co: srdce, D., mysl. Reš., Kom. Z. provaz, anziehen, Us. Tč., horko, vítr. NA. IV. 174. Význam z čeho z. Sš. I. 58. Vazbu něčí z., verschär- fen. Čch. Dg. 612. — co, se kde jak. Z. co v někom. Kká. K sl. j. 90. V loktech mých se v reka ztužíš. Kká. K sl. j. 89. — co komu jak. V kámen ztuž mu paži. Kká. K sl. j. 136. — se komu. Škola, knihy vieš na čo sú? Tie ťa k pánu Bohu nesú, abys poznal jeho diela, by sa ti z-la viera. Zátur. Háj. I. 29. — co, se proti čemu: boj proti městu z. Br. Mysl (se) proti nebezpečenství. Jel. — se kde: na cestách. Sych. — se v čem: v snášení psotných věcí. Pont. o stat. — se. Vítr se ztužil. Us. Ztužka, y, f., vz Stuha. Ztužovati, vz Ztužiti. Ztvrda, z tvrda, hart, schwer. Hej, švagre! čo tu pašmeš, há!? Tak pristúpil mu takoj ztvrda. Phld. V. 55. Ale jedna rana jesto, ktorá sa z. zahojí. Zátur. Háj. I. 43. Ztvrďalý = zatvrzelý, verstockt. Jmáte srdce zkameňalé a k slitovániu z-lé. Hr. rk. 151. Ztvrděti, ěl, ění = ztvrdnouti, starr wer- den. Lom., Ž. wit. 89. 6. Ztvrditi, vz Stvrditi. Ztvrdlina, y, f., die Verhärtung. Z. (ra- kovnice, ztvrdlosť, hlíza hranatá, hrbovatá) jest nepřirozená zatvrdlosť žlázovitých údův, der Krebsknoton, bösartige Verhärtung. Ja. Z. kostěná. Ja. Ztvrdlosť, i, f., vz Stvrdlosť. Ztvrdlý, vz Stvrdlý. Ztvrdnouti, vz Stvrdnouti. Ztvrdnutí, n., vz Stvrdnutí. Ztvrnnosť, i, f., die Anmassung, Arro- ganz, der Hochmuth. Bude otpoviedati v z-sti, respondebit arrogantia. BO. Vz Ztvrnosť. Ztvrnný, ztvrný, zastr. (vztvrný) = tvrdý, pyšný, osupilý. Na všelikého z-ho. Výb. I. 326. Z. králová, mysl, člověk. St. skl. Nevzplašuj sprostného ztvrnnú řečí: pomni, že die sv. Pavel: Neškřekaj na star- šieho. Št. Vz Vztvrný. — Z. = pěkný ? Z. rúcho. St. skl. IV. 397. Ztvrzení, n., die Bekräftigung, Bestäti- gung. Vz Ztvrditi, Stvrditi. Ztvrzený; -en, a, o = stvrzený. Vz toto (dod.). Ztvrzování, n., die wiederholte Behaup- tung. Ztvrzovati, vz Ztvrditi. Ztyčiti, vz Styčiti. Ztykati = tečkami opatřiti, punktiren. Pardus ztykán jest po krásné koži černými miesty. Št. Ztylosť, i, f. = vykrmenosť, tlustosť, die Dicke, Fettheit. Jg. Ztylý = tlustý, tučný, dick, fett. Ps. ms. Kká. K sl. j. 210. Z. brach. Ib. (Osv. V. 34.). Ztyraněti, ěl, ění = tyranem se státi, Tyrann werden. Brikc.