Předchozí (691)  Strana:692  Další (693) |
|
|||
692
|
|||
|
|||
c sotva lze pochybovati: čas — časě, maz
— mazě, cěsta; nyní prosté s, z a c se vy- slovuje. V některých slovech velmi záhy ustoupilo ś hlásce š: šedý m. šedý. Vz jednotlivé zubnice, Hláska. Zubník, u, m. = zub babí. Šm.
Zubný, vz Zubní. Zubočistka, y, f., der Zahnstocher. Nf.
Lépe: šťourátko, párátko, paradlo. Vz Zubý. Zubohoj, e, m. = prostředek od bolení zubů, das Zahnheil. Dch. Zubokam, u, m., z-my, odontolitha =
zkamenělé zuby. Krok I. c. 82. Zubokřídlec, dlce, m. motýl, smerinthus,
der Zackenschwärmer. Z. topolový, s. populi, der Pappelschwärmer, lipový, s. tiliae, der Lindenschwärmer, vrbový či paví oko, s. ocellatus, das Abendpfauauge. Km., Stn. I. 40. Zubolámač, e, m. = zubilom. Reš. Syr.
72. Zubolec, lce, m., dentrix, ryba, zastr.
Rozk. Zubolt, a, m., dentides, homo monstr.,
zastr. Rozk. Zubonos, a, m., nebria, hmyz. Krok II.
251. Zubonosný, zahntragend, protah zubovitý
mající k. př. delší tyčinky černohlávku obec- ného. Rst. 527. Zubopáravý, zahnstochernd. Šm.
Zuboplný = zubů plný, voll Zähne. Z.
pilník. Pl. Zubor, a, m. = vrch nad Nitrou. Chlpk.
Sp. 178. Zubořez, u, m., v archit., der Zahnschnitt.
Nz., Zpr. arch. VI. 8., NA. I. 8. Z., denti- culus, kostkovitý výčnělek v římse sloupové. Vz Vlšk. 7., S. N. Z-zy = mezery mezi malými podlouhle čtyřhrannými políčky vy- řezanými. NA. I. 15. — Z. = náčiní k dě- lání zubů, die Zahnschneidmaschine, Räder- schneidmaschine. Z. na stupní kola, die Steigradschneidmaschine. Šp. Zubosloví, n., die Zahnlehre. Rk.
Zuboškleb, a, m., der Zahnblecker. Rohn.
182. Zubotrh, vz Zubitrh.
Zuboun, a, m. Z. jednorožec = narval,
monodon monoceros. Vz Frč. 374. Zuboústý hlemýžď. Vz Hlemýžď.
Zubovačka, y, f., das Schränkeisen (ein
schmales Eisen mit Kerben, die Sagezähne zu schränken). Šm. Zubovaný; án, a, o, gezähnt. Hrábě
hustě, řídce z-né. Us. Pdl. Zubovatka, y, f., dentalium, červ. Krok
II. 242. Zubovatý = zubnatý, zähnig. Z. kolo.
Sedl. — Z. = veliké zuby mající, grosszähnig. Ros. — Z. obilí, klas (na mnoze hluchý). Us. Zubovec, vce, m., břichonožec. Z. pestrý,
nerita versicolor, říční, neritina fluviatilis. Vz Frč. 234. Zubovina, y, f., zuboviny, pl. = dáseň,
das Zahnfleisch. Sal. Vz Zubina. — Z. = látka kostěná zubu, das Zahnbein, der Den- tin. Průduchy, kuličky, buňky z-ny, die Zahnbeinkanäichen, -kugeln, -zellen. Nz. lk. |
Zárodek z-ny, der Dentinkeim, výčnělek
buněk z-ny, der Dentinzellenfortsatz. Nz. lk., Krok. Z. náhraživá, der Ersatzdentin, cévová, der Vasodentin; prostory mezi kuličkami z-ny, die Interglobularräume. Nz. lk. Zubovitý, zahnartig, zahnförmig, zahnig.
Z. tlama. Kká. K sl. j. 108. Zubovka, y, f., die Zahnleiste. Šp. Ve
fortifikaci, der Redan. Čsk. — Z., denticolla (vibrio). Nz. lk. Zubovkář, e, m., der Zahnleistenhobel.
Šp. Zubovník, u, m. = zubatý hoblík (struh).
D. Cf. Zubák. Zubový = zubní, Zahn-. Z. bylina, babí
zub, lupeň menší, vz Zub, V., řeřišnice ci- bulkatá, cardamine bulbifera. Čl. Kv. 289. Z. pištěl, die Zahnfistel, rýha, die Zahn- furche, čiv, der Zahnnerv, váček, das Zahn- säckchen, pochva, die Zahnscheide, střípky, die Zahnscherbchen, sklenina, der Zahn- schmelz, hráz, der Zahnwall. Nz. 1k. Zuboželý, arm, elend geworden.— čím:
toužebností. Mach., Osv. V. 765. Zubožení, n., die Verarmung, Elendma-
chung. Z, lidu. Dch. Duševní i hmotné z. národa českého. Mus. 1880. 21. Zubožený; -en, a, o, verarmt, elend ge-
macht. Z. lid, Ntr. VI. 210., hlava. Osv. I. 593. — čím: hladem. Ves. 1. 61. Země ná- jezdy mongolskými beztoho z-ná ještě více byla zpustošena. Ddk. VIII. 91. Zubožeti, el, ení = ubohým se státi,
zchudnouti, arm, elend werden. — proč. Pro dvě kozy nezubožím. Koll. — s čím. Na papír nám dejte. S jedním grošem nebo s dvúma málo zubožíte (ärmer werden). Kld. Na Mor. Zubožiti, il, en, ení, zubožovati = ubo-
hým učiniti, ochuditi, zchuditi, arm, elend machen. — koho. Oni nás chcú zubožovať, že sme se tak dobře drželi. Slez. Šd. — si s čím. Do nášho malého košíčka udeľte nám dve lebo try vajíčka, s tým si, verte, naskrz nič nezubožíte. Sb. sl. ps.I.186. —jak. To dítě je k smrti zuboženo. Us. — co od- kud. Veť sä tu nerozumie chudoba irského bedára lebo slovenského psotára, ale tá stred nieho stavu, čo zo zlatého groš, grajcar predca len i na pisemstvo z. muože (erspa- ren). Slov. Hdž. Větín. 136. — se, koho čím: pronásledováním.— se. Nepotřebujete se zubožovať (ochuzovati), vždyť já mám peníze. Us. Šd. — se več. Idea náměst- nictví božího na zemi zubožila se v právo idealní. Pal. Děj. IV. 2. 5. Zubožovati, vz Zubožiti.
Zubr, a, m., urus, der Auerochs. V. Sčit
črn dvú zubrú. Rkk. Z. americký, hrochavý, Ja., africký. Cf. Frč. 380., Schd. II. 436. Praděd pana Pernštejnského zubra zkrotil a před krále přivlekl. Km. 1884. Škaredí zubrové. Hus II. 78. — Z. = tigr, zastr., der Tiger. Jel. Zubrati, zubírati, nach und nach, nach-
einander wegnehmen. Vz Bráti. — co kde odkud: ve mlýně z koše atd. Us. Zubřatý = podobný k zubru, tigerartig.
Jel. |
||
|
|||
Předchozí (691)  Strana:692  Další (693) |