692

c sotva lze pochybovati: čas — časě, maz
— mazě, cěsta; nyní prosté s, z a c se vy-
slovuje. V některých slovech velmi záhy
ustoupilo ś hlásce š: šedý m. šedý. Vz
jednotlivé zubnice, Hláska.

Zubník, u, m. = zub babí. Šm.
Zubný, vz Zubní.

Zubočistka, y, f., der Zahnstocher. Nf.
Lépe: šťourátko, párátko, paradlo. Vz Zubý.
Zubohoj, e, m. = prostředek od bolení
zubů, das Zahnheil. Dch.

Zubokam, u, m., z-my, odontolitha =
zkamenělé zuby. Krok I. c. 82.

Zubokřídlec, dlce, m. motýl, smerinthus,
der Zackenschwärmer. Z. topolový, s. populi,
der Pappelschwärmer, lipový, s. tiliae, der
Lindenschwärmer, vrbový či paví oko, s.
ocellatus, das Abendpfauauge. Km., Stn. I.
40.

Zubolámač, e, m. = zubilom. Reš. Syr.
72.

Zubolec, lce, m., dentrix, ryba, zastr.
Rozk.

Zubolt, a, m., dentides, homo monstr.,
zastr. Rozk.

Zubonos, a, m., nebria, hmyz. Krok II.
251.

Zubonosný, zahntragend, protah zubovitý
mající k. př. delší tyčinky černohlávku obec-
ného. Rst. 527.

Zubopáravý, zahnstochernd. Šm.

Zuboplný = zubů plný, voll Zähne. Z.
pilník. Pl.

Zubor, a, m. = vrch nad Nitrou. Chlpk.
Sp. 178.

Zubořez, u, m., v archit., der Zahnschnitt.
Nz., Zpr. arch. VI. 8., NA. I. 8. Z., denti-
culus, kostkovitý výčnělek v římse sloupové.
Vz Vlšk. 7., S. N. Z-zy = mezery mezi
malými podlouhle čtyřhrannými políčky vy-
řezanými. NA. I. 15. — Z. = náčiní k dě-
lání zubů, die Zahnschneidmaschine, Räder-
schneidmaschine. Z. na stupní kola, die
Steigradschneidmaschine. Šp.

Zubosloví, n., die Zahnlehre. Rk.

Zuboškleb, a, m., der Zahnblecker. Rohn.
182.

Zubotrh, vz Zubitrh.

Zuboun, a, m. Z. jednorožec = narval,
monodon monoceros. Vz Frč. 374.

Zuboústý hlemýžď. Vz Hlemýžď.

Zubovačka, y, f., das Schränkeisen (ein
schmales Eisen mit Kerben, die Sagezähne
zu schränken). Šm.

Zubovaný; án, a, o, gezähnt. Hrábě
hustě, řídce z-né. Us. Pdl.

Zubovatka, y, f., dentalium, červ. Krok
II. 242.

Zubovatý = zubnatý, zähnig. Z. kolo.
Sedl. — Z. = veliké zuby mající, grosszähnig.
Ros. — Z. obilí, klas (na mnoze hluchý).
Us.

Zubovec, vce, m., břichonožec. Z. pestrý,
nerita versicolor, říční, neritina fluviatilis.
Vz Frč. 234.

Zubovina, y, f., zuboviny, pl. = dáseň,
das Zahnfleisch. Sal. Vz Zubina. — Z. =
látka kostěná zubu, das Zahnbein, der Den-
tin. Průduchy, kuličky, buňky z-ny, die
Zahnbeinkanäichen, -kugeln, -zellen. Nz. lk.

Zárodek z-ny, der Dentinkeim, výčnělek
buněk z-ny, der Dentinzellenfortsatz. Nz. lk.,
Krok. Z. náhraživá, der Ersatzdentin, cévová,
der Vasodentin; prostory mezi kuličkami
z-ny, die Interglobularräume. Nz. lk.

Zubovitý, zahnartig, zahnförmig, zahnig.
Z. tlama. Kká. K sl. j. 108.

Zubovka, y, f., die Zahnleiste. Šp. Ve
fortifikaci, der Redan. Čsk. — Z., denticolla
(vibrio). Nz. lk.

Zubovkář, e, m., der Zahnleistenhobel.
Šp.

Zubovník, u, m. = zubatý hoblík (struh).
D. Cf. Zubák.

Zubový = zubní, Zahn-. Z. bylina, babí
zub, lupeň menší, vz Zub, V., řeřišnice ci-
bulkatá, cardamine bulbifera. Čl. Kv. 289.
Z. pištěl, die Zahnfistel, rýha, die Zahn-
furche, čiv, der Zahnnerv, váček, das Zahn-
säckchen, pochva, die Zahnscheide, střípky,
die Zahnscherbchen, sklenina, der Zahn-
schmelz, hráz, der Zahnwall. Nz. 1k.

Zuboželý, arm, elend geworden.— čím:
toužebností. Mach., Osv. V. 765.

Zubožení, n., die Verarmung, Elendma-
chung. Z, lidu. Dch. Duševní i hmotné z.
národa českého. Mus. 1880. 21.

Zubožený; -en, a, o, verarmt, elend ge-
macht. Z. lid, Ntr. VI. 210., hlava. Osv. I.
593. — čím: hladem. Ves. 1. 61. Země ná-
jezdy mongolskými beztoho z-ná ještě více
byla zpustošena. Ddk. VIII. 91.

Zubožeti, el, ení = ubohým se státi,
zchudnouti, arm, elend werden. — proč.
Pro dvě kozy nezubožím. Koll. — s čím.
Na papír nám dejte. S jedním grošem nebo
s dvúma málo zubožíte (ärmer werden).
Kld. Na Mor.

Zubožiti, il, en, ení, zubožovati = ubo-
hým učiniti, ochuditi, zchuditi, arm, elend
machen. — koho. Oni nás chcú zubožovať,
že sme se tak dobře drželi. Slez. Šd. —
si s čím. Do nášho malého košíčka udeľte
nám dve lebo try vajíčka, s tým si, verte,
naskrz nič nezubožíte. Sb. sl. ps.I.186. —jak.
To dítě je k smrti zuboženo. Us. — co od-
kud. Veť sä tu nerozumie chudoba irského
bedára lebo slovenského psotára, ale tá stred
nieho stavu, čo zo zlatého groš, grajcar
predca len i na pisemstvo z. muože (erspa-
ren). Slov. Hdž. Větín. 136. — se, koho
čím: pronásledováním.— se. Nepotřebujete
se zubožovať (ochuzovati), vždyť já mám
peníze. Us. Šd. — se več. Idea náměst-
nictví božího na zemi zubožila se v právo
idealní. Pal. Děj. IV. 2. 5.

Zubožovati, vz Zubožiti.

Zubr, a, m., urus, der Auerochs. V. Sčit
črn dvú zubrú. Rkk. Z. americký, hrochavý,
Ja., africký. Cf. Frč. 380., Schd. II. 436.
Praděd pana Pernštejnského zubra zkrotil
a před krále přivlekl. Km. 1884. Škaredí
zubrové. Hus II. 78. — Z. = tigr, zastr.,
der Tiger. Jel.

Zubrati, zubírati, nach und nach, nach-
einander wegnehmen. Vz Bráti. — co kde
odkud: ve mlýně z koše atd. Us.

Zubřatý = podobný k zubru, tigerartig.
Jel.