694

Zuhlený; -en, a, o, verkohlt. NA. IV.

Zuhlídati = spatřiti, erblicken, erschauen.
— co, koho. Z-dám synečka, ani se nena-
dám. Sš. P. 525. Ty sa za mnú nedíváš,
šak mňa věc nezuhlídáš. Čes. mor. ps. 264.
Jak sem ju miloval, že sem nelitovál, oj,
každý deň sem vyšél, abych j u z-dal. Pck.
Ps. 8. Juž ty mňa nezuhlídáš do roka ve-
selú Pck. Ps. 49. Jaký sa mně sen zazdál,
že milého zuhlídám. Čes. mor. ps. 89. Ešče
já se podívám k tem Mlatcovským zahra-
dám, lesti je tam ešče černojoké děvče, lesti
já ju z-dám. Brt. Ps. 9. — co kde. Až na
tvojém rameně šablu z-dám. Pck. Ps. 52.

Zuhliti, il, en, ení, zuhlovati = v uhel
obrátiti, verkohlen lassen. — co: dříví,
milíř. Us. Anglická kyselina sirková látky
ústrojné zuhluje. Kk. Fys. 71. — co kde:
dříví v milíři. Us. — čím. Zuhlí se horkem.
NA. IV. 171.

Zuhlovací pec, der Verkohlungsofen.
Techn., Nz., Šp.

Zuhlovadlo, a, n. = válec zuhlovací, der
Verkohlungscylinder. Šp.

Zuhlovatělý, verkohlt.

Zuhlovatěný = zuhlovatělý. Dřevo už
je z-né. Šd.

Zuhlovatěti, ěl, ění, verkohlen. Dřevo
už z-lo. Šd.

Zuhlovati, vz Zuhliti.

Zůhně, zuohně = z ohně, aus dem Feuer.
List z. vyskočil. Leg.

Zuhnědlý, braun. Rostl. III. b. 432.

Zuhoditi, il, zen, ení, zuhozovati, schla-
gen, treffen. — čím kdy. Při tom několik
našich palicami a kamením zuhozovali. 1715.
Pk.

Zuhořeti, el, ení, abbrennen. — kde.
Z-řel tam kus krovu. Us.

Zuhorštěný; -ěn, a, o = zuherštěný, un-
garisch gemacht, ungarisirt. Z-ná vendická
rodina. Zbr. Hry 129.

Zuhrovatělý = uhrovatý, finnig. Z. tvář.
Velenský.

Zuhrovatěti, ěl, ění = uhrovatým se
státi, finnig werden. Svině zuhrovatěla.
Kos., Ja.

Zucha, y, f. (Suchá), Dürrenbach v Ra-
kousku. R. 979. Hrb.

Zuchnouti, chnul a chl, ut, utí, mit der
Faust einen Schlag geben. — koho. Zuch-
nul mě. Na Ostrav. Tč. — kde kým. Tam
sem sebou tak nehorázně zuch (upadl jsem).
U Rychn. Ntk. — Vz. Zuchtati.

Zuchta, y, f., der Faustschlag. Na Ostrav.

Zuchtati, zuchtovati, mit der Faust schla-
gen. Vz Ztichnouti. — koho jak: po hřbetě.
Na Ostrav. Tč.

Zuchthaus, u Kom. kuť, i, f. = dům
kázně, dílna, kde zavřený dělník pracuje,
káznice.

Zuchvalec, lce, m. = zuchvalý člověk,
frecher, verwegener, kecker Mensch. Ve
Slez. a na Ostrav. Tč.

Zuchvalost, i, f., die Frechheit, Ver-
wegenheit, Keckheit, Vermessenheit. Slez.
a Ostrav. Tč.

Zuchvalstvo, a, n. = zuchvalosť. Slez.
a Ostrav. Tč.

Zuchvalý, frech, verwegen, keck, ver-
messen. Z. chlapčisko. Na Ostrav. a ve Slez.
Tč. Pohleď, človeče zuchvaly, na svu duši
jsi nědbaly. Sš. P. 789. (Z Nivnice a Stráni).

Zuchy Fr. Al. 1800. Vz Jg. H. 1. 658.

Zuiderské moře, Zuidersee. Vz S. N.

Zujati, vz Zujmouti.

Zuji, vz Zouti.

Zujímati, vz Zujmouti.

Zujížděti, ěl, ění, davon reiten o. fahren
(von vielen). Jg. Slov.

Zujmouti, ul, ut, utí, zujati, jal, at, etí,
zujímati = ujmouti. Vz toto. — co komu
jak. Z. každému po trošce, abnehmen. Tč.

— koho jak. Žiale moje, žiale, jak ste ma
zujali, ně z jedného bočku, ale z každej
strany. Sl. ps. Šf. II. 58. — čeho. A ty mi
přidáváš, žeť sem křivdu učinil proměniv
písma tvá, zujímav některých a druhým
přidávaje a z některých jiné rozumy táhna.
Che. 606. (Výb. II. 608.).

Zúkal, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Zukanec, nce, m. = udeření, buchta do
zad, ein Stoss? Dám ti z. Mor. Šd. Cf. násl.

Zukati, stossen, Stösse geben. — kde.
Vůz po hrbolaté cestě zuká. U Jižné. Vrů.
Z něm. zucken?— Z. = poprdati. Ib. Vrů.

Zukliditi, il, zen, ení, zuklízeti, aufräu-
men. — co: světnici. Šd.

Zuklín, Cuklín a, m., ves u Kašp. Hor.
PL.

Zuklízeti, vz Zukliditi.

Zúkol = kolem, vůkol, ringsherum. Slov.
Z. Tater. Ntr. VI. 365. Z. je ticho. Klčk.
Zb. III. 13. Vz násl.

Zúkol vúkol, ringsherum. Slov. Hrad
leží na vrchu značně vysokom, že vidí te-
mer celý kraj zúkol vúkol. Sl. let. H. 45.
Pooblievaj dom z. vůkol. Dbš. Obyč. 113.
Sem tam chodil Kubo; hledal z. vúkol, či
sa dakde nezmýlil; Zúkol vůkol nič. Dbš.
Sl. pov. III. 95., VI. 66. A tá naša rodinka,
tá slovänská čata, už vám je zúkol vúkol
od vrahov obstatá. Chlpk. Sp. 9. Vz Zúkol.

Zukrutněti, ěl, ění, grausam werden. —
čím: štěstím. Měst. bož. I. 296. — proti
komu proč. Z-tněl proti vyznavačům Kri-
stovým z horlivosti pro zákon. Sš. I. 2.

Zukrutník, a, m., der Grausame. Kdo
bou (bol, byl) vätší z. Slov. Phld. I. 2. 38.

Zúl, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

Zúlati, uzúlati = prachem, zemí pošpi-
niti. Upadne-li komu chléb na zem, di se,
že se zúlá, on je potom uzúlaný, zazúlaný.
Na Mor. a Slov. Šd.

Zúlehliti, il, en, ení, brach liegen lassen.

— co: pole. Šm.

Zulfa, culfa, y, m. a f., nadávka. Slov.
Dbš. Obyč. 44.

Zulíbaný; -án, a, o, abgeküsst. — kým.
Rty každým z-né. Čch. Bs. 80. — jak.
Žárem retů k smrti z-né květy. Exc.

Zulíbati, abküssen. — koho. Němc., Šd.,
Msn. Or. 63. — co: něčí tváře, ruce. Osv.
I. 280. — jak. Z-bal jej prudce. Kká. Td.
16. —- co komu: čílko. Čch. Bs. 12.

Zulov, a, m., hora v Těšínsku na hra-
nicích slovenských. Šd.