696

Zunk, zuňk, u, m. = hlt, spolknutí, dou-
šek, ein Schluck, Trunk. To je pivo na
zunk! Das ist ein recht süffiges Bier! Dch.

Zunkal, a, m. = zungal, ein Zecher,
Trinker.

Zunkati, zunknouti, kl, utí = podobný
hlas způsobiti, Glunks machen. To to
zunklo. — kým: z. sebou = praštiti. Us.
— Z. = s chutí píti, chlastati, gern trin-
ken. Us. — abs. Zunká. Vz Opilý. — co:
pivečko, vínečko. Us. Šd. Ten tu kořaličku
zunká, až mu v krku žbluňká. U Skuhr.
Semr. Z. vodu. Er. P. 352. — jak. Umí
dobře pivo z., hat einen guten Zug. Mor.
Šd. Rád si zunkne. Us. — si čeho: si piva,
einen Schluck thun. Tč. — kde. Já jako
všudybyl tu k jednomu z hostí přiběhnuv, tu
ke druhému u každého jsem si zunknul.
Km. 1884. — kdy. Ten si dneska zunkl!
Us. Vck.

Zunknouti, vz Zunkati.

Zunouti = zunovati. Slov. Teda si ma
už zunula, sestro. Nechceš ďalej ma trpeť
pri sebe. Zbr. Hdž. 53. Chlapec panský,
keď zunal všetky zábavky, frnkal v chyži
bez prestávky. Zbr. Báj. 37.

Zunovalý = unavený, ermüdet, müde.
Slov. Jak mnozí z-lé srdce své a rozerva-
ného ducha svého na ňádrách tvých ob-
čerstviti se namáhají. Ntr. VI. 282.

Zunování, n., die Ermüdung. Mor. a
Slov. Sen je najlepší lekárstvo proti z. Na
Slov. Tč. Liška až k z. pre hrozno vyska-
kovala, potom preč odešla, když sa zuno-
vala. Tč. Náděje je občerstvující prameň
v z. života. Lipa 378. — Z. = zmrzeni, der
Uiberdruss, die Verdriesslichkeit. Do z. pro-
siti. Bern. Ze služby pochodí najvětší z.;
Dlúha kázen k z. uši obražuje. Na Slov.
Tč. Mně je ale to čárdášovanie i ohledom
hudby i ohlodom tancu do z-nia. Lipa 273.

Zunovaný; -án, a, o, ermüdet, müde.
Ryl všecek z. Na Zlinsku. Brt. — Z. =
hnusný, nemilý, verdriesslich, unangenehm.
Z. hra. Dbá. Obyč. 139.

Zunovati, na Slov. Z. = unaviti, ermü-
den. Bern. — Z., omrzeti, verdriessen, Un-
lust Bekommen, über etwas verdriesslich
werden. — co, koho. Bern. Ten slepý
zunuje dakde život. Dbš. Sl. pov. I. 35.
Zonoval by som vás, keby som tie drob-
nosti vypisoval. Zátur. Dobrá vec je začať,
lepšá je dokonať, bys dokonal, tehdy prácu
nemusíš z. Slov. Tč. — abs. Neveľo som
chodzil, už si zunovala. Sl. ps. 84. — se =
unaviti se, ztýrati se, sich ermüden; dlouhou
chvíli míti, lange Weile haben. — se od
čeho: od seděni. Bern. — se komu. Zu-
novalo se mi to již = zošklivilo se, ekel-
haft werden. Koll. Keď sa ti robota zuno-
vala. Němc. Hľadanie sa jim naposled zu-
novalo. Dbš. Sl. pov. I. 72. To jsem i činil,
pokud se mi nezunovalo. Koll. IV. 144. —
co čím. Pitím tělo zunuješ, a vtip svůj
umenšuješ. Na Slov. — s infinit. Naši ce-
stovníci sa už zunovali stáť a tak povie ten
pútnik. Dbš. Sl. pov. I. 190. Ustavičné
prosby slyšeť každý zunuje. Slov. Tč. Když
ten Slávy syn zunoval s ještěry vésti boj.
Ntr. VI. 179. Už som zunovala žlté vlasy

česať. Sl spv. III. 117., Sl. ps. 213. A když
chodiť zunujeme, na trávičku si sedneme.
Koll. Zp. II. 355. Již mé srdce zunovalo
tebe milovati více. Ib. II. 217.

Zunovatý, vz Zunavý.

Zunovitý, vz Zunavý.

Zuobsélati, vz Zobeslati. Arch. III. 58 ,
II. 276.

Zuorati = zorati. Aby nahledli, jestliže
ta meze zuorána jest a viece aby nebyla
zuorávána. Arch. IV. 317.

Zuoře, vz Zoře. BO.

Zuosaditi = zosadili. Arch. I. 247., V.
330.

Zupáliti, il, en, ení, zapalovati, ab-, weg-
brennen. — co komu. Údy přirození jim
zupaloval. Plk.

Zupalovati, vz Zupáliti.

Zupati = šupati, jísti. — co kdy. Na
svačinu z-li jsme mléko, kýšku. U Šumb.
na Mor. JT.

Zúpelniti = zúplnili. Koll.

Zúpěti, ěl, ění = počíti úpěti, volati,
klagenjammern, schreien, wehklagen, heulen.

— čím na koho. A chci na vás z. hlasem.
St. skl. Na císaře ves lid zúpí. Dal. — Troj.

— ke komu v čem. Až by k tobě v tom
zúpěli. Pís. br.

Zupíchati, alles zerstechen. — co: šaty
(všecky jedny po druhých ušiti).

Zúplna = úplně, vollends, völlig. Z. do-
dělati; z. deset dní = celých 10 dní. "V.
Jest z. rok. D. Potokové z. vodou se na-
plnili. Br. Všecko z. mu vypravil. Flav.
Není ještě z. 12 hodin. Dch. Žena přinesla
jest peníze i nebylo jest z., i doložili jsú
zaň starší; Přísežnému vašemu má ona to,
což za ni dal, Navrátiti z. NB. Tč. 42., 44
Kterýmžto všem věcem když dosti z. stane
se a učiněno bude. Arch V. 388. Abyste
ustanovení z. zachovali. BR. II. 66. b.

Zúplniti = úplným učiniti, vervollstän-
digen. D., Šf. Rozpr. 31. — co čím. (Těmi
verši) sme tyto zpěvanky zúpelnili. Koll.
Zp. II. 48.

Zúplnosť, i, f. = plnosť, die Vollständig-
keit. Scip.

Zúplný = plný, celý, vollständig, ganz,
genau. Z. zpráva. D.

Zupomínati = častěji n. všech upomenouti,
oft o. alle erinnern. — koho, čeho: svých
dlužníkův, Us., dluhův. Jg.

Zupříma = přímo, gerad, aufrichtig, ge-
rade zu. Puch., Reš.

Zupřímo = přímo. Z. do kanceláře před-
nášeti. Břez. 22.

Zupta, y, m , os. jm. Ha Mor. Šd.

Zůr, u, m. = květnatá louka, pažit, die
Flur. Hdž. Čít. XIV. — Z. dle Jg. Slov.
kus pole mnoho korcův obsahujícího, die Flur,
eine Strecke Felder. Us. Voral tam můj
milej volkama zůr. Er. P. 155.

Zúra, y, f. = zuřivosť, ukrutnosť. A kto
zkusil Grozného tu zúru. Phld. IV. 155.,
Hdž. Rkp.

Zuravec, vce, m , mlýn u Místka. PL.

Zuraziti, vz Zurážeti.

Zurážený; -en, a, o, abgehauen. — odkud.
Hlavy z-né s plecí. Hdk.