Předchozí (697)  Strana:698  Další (699) |
|
|||
698
|
|||
|
|||
Us. Z. vklady, Us. — jak. Vklad třemi
zlatými ze sta z. Us. Pdl. Spořitelna kapitál na 5 1/2 % zúročuje. Šim. 176 Pozn. Roku 1886. a několik let před tím na 4%. Zúročný = zúročitelný. Nz.
Zúrodnění, n. = oplození, die Befruchtung.
Rst. 527., Nz. lk., Kžk. Po. 8. Zúrodněný; -ěn, a, o, betruchtet. Slova
ta padla na půdu dobře z-nou. Ddk. VII. 196. Zúrodněti, 51, ění = zplo stvěti, fruchtbar
werden. Nz. Zúrodniti, il, ěn, ění; zúrodňovovati, frucht-
bar machen, befruchten. = co (čím): kra- jinu rozvaděním vody. Us. Obraznost z. Koll. III. 154. Cisterciáci vůkolní krajinu spustošenou brzy zase z-ti. Sb. vel. I. 27. Ne rosa zúrodňuje pole, ale pot. Pořek. Šd. Zúrodňovací, befruchtend. Z. déšť. Us.
Zúrodňování, n., die Befruchtung. Vz
S. N. Zúrodňovati, vz Zúrodniti.
Zúrodňující, befruchtend. Z. látka. Osv.
VI. 53. Zúrokování, n , die Verzinsung. Us. Pdl.
Zúrokovaný; -án, o, o, verzinst, ver-
zinslich. Vz Zúročený. Zúrokovati, vz Zúročiti. Dch., Šd., Tč.
Zurpucený, vz Zurputiti.
Zurputělosť, zarputilosť, i, f. = urput-
nosť, die Halsstarrigkeit. Zurputělý = zarputilý, ukrutný, urput-
livý, halsstarrig. Zurputěti, ěl, ění = urputným se státi,
halsstarrig werden. Ros. Zurputilosť, í, f., vz Zurputělosť.
Zurputilý, vz Zurputělý.
Zurputiti, il, cen, ení = urputným učiniti,
halsstarrig machen. Ros. Zurückführen, něm. Die Sache auf den
Grund z., věc na zaklad její vzvésti. Zk. Zurval, a, zurvalec, lce, m. = prohnaný
člověk, der Schalk, ein durchgetriebener Mensch. Slov. O polnoci prišli dvanásti zur- valci, takí dobrí vláci, čo znajú po horách každý chodník. Mt. S. I. 74. — Z. = lehko- myslný, neposedný človek, kluk, Der Schelm, ein leichtfertiger Mensch. Slov. Hostitelia tvoji na týchto pustinách žijú celé léto na mlieku, žincici; z-ci merajú (ochutnávají) chleba, ten keď jim ho tak niekedy donesú. Phld. IV. 263. A vrabeľ zurvalec vzal mladú na tanec, tak on s ňú tancoval, nožky jej polámal. Sb. sl. ps. II. 1. 108. — Z. = ne- šlechetník, mrcha človek, ein Schurke. Slov. — Z. = žertovník, der Spassvogel. Slov. — Z. = práč, rváč, ein Raufer. V tom vodca jich priletí, hrbu (houf) zurvalcov Rozdvojí. Btt. Sp. 208. Hlavný ale bol Jano Klapanica, zurval výše siahy zdĺže a biják strašný. HVaj. BD. II. 41. — Z. = silák, ein starker Mensch. Štyry kozy, piaty cap, kdo vyskočí, bude chlap; ja som taký zurvalec, co vyskočí na palec. Sl. ps. 234., Dbš. Obyč. 31., 141. Zurvalec, vz Zurval.
Zurvalina, y, f. = klukovina, zurvalci,
schlechte Burschen. Slov. Bern. Zurvalive = zurvalsky. Slov.
Zurvalivosť, i, f. = zurvalosí. Slov. Bern.
|
Zurvalivý = zurvalský. Slov. Bern.
Zurvalosť, i, f., die Schalkheit, List,
Durchtriebenheit. Slov. — Z., die Leicht- fertigkeit. Bern. — Z. = nešlechetnost, die Spitzbuberei. Bern. — Z., die Scherzhaftig- keit. Slov. Bern. — Cf. Zurval. Zurvalsky = lstívě, listig. — Z., leicht-
fertig. — Z. = nešlechetně, spitzbübisch. — Z. = žertovně, scherzhaft. Na Slov. Bern. Zurvalský = lstivý, listig, schalkhaft. —
Z. = neposedný, leichtfertig. — Z. = ne- šlechetný, spitzbübisch, schlecht, schurkisch. — Z. = žertovný, scherzhaft. Slov. Bern. — Vz Zurval. Zurvalství, n. = zurvalosť. Slov. Bern.
Zusammenkommen, sejíti se do hro-
mady, zbytečné m.: sejíti se. Sešli jsme se na cestě do Moskvy. Mk. Zusilovati se nač, anstreben. Čože je
teda radno v takom položenie ako to, aby keď nemuožeme výnsť na celok, sme sä na dobrú aspoň polovicu zusilovali. Slov. Hdž. Větín. 137. Zůstalý, übrig-, zurückgeblieben. Z. dě-
dictví. Z. doma. Us. Z. statek. NB. Tč. 192., 210. Tehdy my živí a z-lí rukojmie slibujem. List z r. 1482. — po kom. Synové po otci zůstalí. Pr. měst. Uvázal se v statek po něm z-lý. Tov. 156., Kol. Manžel její ve všem statku po ní z-lém k třetímu dílu právo míti bude. Kol. 42. Dědic a syn po ní z-lý. Faukn. 37. Jakožto dědička po svém otci z-lá. Arch. II. 459. Statek po něm z-lý vedlé práva rozdielen býti má sirotkom po něm z-lým. List Hrad. 1495. (Tč.). Zůstálý = stálý, bleibend, permanent.
Troj. Zůstání, n., das Bleiben. Z. doma. Vz
Zůstati. Us. — Z. v něčem, při něčem = setrvání, das Beharren. Troj. — Z. = usta- novení, snesení, der Schluss, Beschluss. Když se poslové podlé z. do Prahy sjeli; Podlé z. na sněmu obecném. Bart. 208. 9., 255. 18. Aby JM. ráčil dáti podlé svrchu psaného z. VI. zř. 422. Podlé sněmovního z. Zř. F. I. A. III. Vedlé z. vší země. Jel. — Har., Apol., Star. let. — Z. něčeho = opuštění, die Unterlassung. Z.hříchů. Ojíř., Bart. 345. 4., 358. 10. Hříšným dej hříchů z. (aby ne- hřešili). Kanc. Zůstatečný = zbývající, přebytečný, rück-
ständig, überrestlich. J. tr. Zůstatek, tku, m. = co zůstalo, zbytek,
der Rest, Bestand, Uiberrest, das Guthaben, Uiberbleibsel. Dch., Jg., Mus. 1880. 43. Z. staré řeči české. Proch. — Zlob , Reš. Z., der Bestand: výkaz z-ků; účtování, účet z z-ků, die Bestandrechnung. Šp., Nz. Vy- šetření z-ku, die Bestandsermittelung; z-tkem na nový účet, per Saldo auf neue Rechnung; z-tkem z předešlého účtu, per Saldo von der vorigen Rechnung. Šp. Z., saldo = rozdíl v účtech. Skř. Z. v pokladně. Us. Pdl. Tě- lesné z-tky (mrtvola). Dch. Vz Zůstavek. Zůstati, zůstanu (zastr. zostanu, zuostanu),
zůstaň, -stana (ouc), zůstal, ání; zůstávati = nehýbati se pryč, místa nezměniti, bleiben, an Ort und Stelle bleiben, ver-, zurückbleiben ; bydleti, wohnen, sich aufhalten, sich befinden; zdržeti se, meškati, ostati, nepřijíti v čas, |
||
|
|||
Předchozí (697)  Strana:698  Další (699) |