698

Us. Z. vklady, Us. — jak. Vklad třemi
zlatými ze sta z. Us. Pdl. Spořitelna kapitál
na 5 1/2 % zúročuje. Šim. 176 Pozn. Roku
1886. a několik let před tím na 4%.

Zúročný = zúročitelný. Nz.

Zúrodnění, n. = oplození, die Befruchtung.
Rst. 527., Nz. lk., Kžk. Po. 8.

Zúrodněný; -ěn, a, o, betruchtet. Slova
ta padla na půdu dobře z-nou. Ddk. VII.
196.

Zúrodněti, 51, ění = zplo stvěti, fruchtbar
werden. Nz.

Zúrodniti, il, ěn, ění; zúrodňovovati, frucht-
bar machen, befruchten. = co (čím): kra-
jinu rozvaděním vody. Us. Obraznost z.
Koll. III. 154. Cisterciáci vůkolní krajinu
spustošenou brzy zase z-ti. Sb. vel. I. 27.
Ne rosa zúrodňuje pole, ale pot. Pořek.
Šd.

Zúrodňovací, befruchtend. Z. déšť. Us.

Zúrodňování, n., die Befruchtung. Vz
S. N.

Zúrodňovati, vz Zúrodniti.

Zúrodňující, befruchtend. Z. látka. Osv.
VI. 53.

Zúrokování, n , die Verzinsung. Us. Pdl.

Zúrokovaný; -án, o, o, verzinst, ver-
zinslich. Vz Zúročený.

Zúrokovati, vz Zúročiti. Dch., Šd., Tč.

Zurpucený, vz Zurputiti.

Zurputělosť, zarputilosť, i, f. = urput-
nosť, die Halsstarrigkeit.

Zurputělý = zarputilý, ukrutný, urput-
livý, halsstarrig.

Zurputěti, ěl, ění = urputným se státi,
halsstarrig werden. Ros.

Zurputilosť, í, f., vz Zurputělosť.

Zurputilý, vz Zurputělý.

Zurputiti, il, cen, ení = urputným učiniti,
halsstarrig machen. Ros.

Zurückführen, něm. Die Sache auf den
Grund z., věc na zaklad její vzvésti. Zk.

Zurval, a, zurvalec, lce, m. = prohnaný
člověk, der Schalk, ein durchgetriebener
Mensch. Slov. O polnoci prišli dvanásti zur-
valci, takí dobrí vláci, čo znajú po horách
každý chodník. Mt. S. I. 74. — Z. = lehko-
myslný, neposedný človek, kluk, Der Schelm,
ein leichtfertiger Mensch. Slov. Hostitelia
tvoji na týchto pustinách žijú celé léto na
mlieku, žincici; z-ci merajú (ochutnávají)
chleba, ten keď jim ho tak niekedy donesú.
Phld. IV. 263. A vrabeľ zurvalec vzal mladú
na tanec, tak on s ňú tancoval, nožky jej
polámal. Sb. sl. ps. II. 1. 108. — Z. = ne-
šlechetník, mrcha človek, ein Schurke. Slov.
— Z. = žertovník, der Spassvogel. Slov. —
Z. = práč, rváč, ein Raufer. V tom vodca
jich priletí, hrbu (houf) zurvalcov Rozdvojí.
Btt. Sp. 208. Hlavný ale bol Jano Klapanica,
zurval výše siahy zdĺže a biják strašný. HVaj.
BD. II. 41. — Z. = silák, ein starker Mensch.
Štyry kozy, piaty cap, kdo vyskočí, bude
chlap; ja som taký zurvalec, co vyskočí na
palec. Sl. ps. 234., Dbš. Obyč. 31., 141.

Zurvalec, vz Zurval.

Zurvalina, y, f. = klukovina, zurvalci,
schlechte Burschen. Slov. Bern.

Zurvalive = zurvalsky. Slov.

Zurvalivosť, i, f. = zurvalosí. Slov. Bern.

Zurvalivý = zurvalský. Slov. Bern.

Zurvalosť, i, f., die Schalkheit, List,
Durchtriebenheit. Slov. — Z., die Leicht-
fertigkeit. Bern. — Z. = nešlechetnost, die
Spitzbuberei. Bern. — Z., die Scherzhaftig-
keit. Slov. Bern. — Cf. Zurval.

Zurvalsky = lstívě, listig. — Z., leicht-
fertig. — Z. = nešlechetně, spitzbübisch. —
Z. = žertovně, scherzhaft. Na Slov. Bern.

Zurvalský = lstivý, listig, schalkhaft. —
Z. = neposedný, leichtfertig. — Z. = ne-
šlechetný, spitzbübisch, schlecht, schurkisch.
— Z. = žertovný, scherzhaft. Slov. Bern. —
Vz Zurval.

Zurvalství, n. = zurvalosť. Slov. Bern.

Zusammenkommen, sejíti se do hro-
mady, zbytečné m.: sejíti se. Sešli jsme se
na cestě do Moskvy. Mk.

Zusilovati se nač, anstreben. Čože je
teda radno v takom položenie ako to, aby
keď nemuožeme výnsť na celok, sme sä na
dobrú aspoň polovicu zusilovali. Slov. Hdž.
Větín. 137.

Zůstalý, übrig-, zurückgeblieben. Z. dě-
dictví. Z. doma. Us. Z. statek. NB. Tč. 192.,
210. Tehdy my živí a z-lí rukojmie slibujem.
List z r. 1482. — po kom. Synové po otci
zůstalí. Pr. měst. Uvázal se v statek po něm
z-lý. Tov. 156., Kol. Manžel její ve všem
statku po ní z-lém k třetímu dílu právo
míti bude. Kol. 42. Dědic a syn po ní z-lý.
Faukn. 37. Jakožto dědička po svém otci
z-lá. Arch. II. 459. Statek po něm z-lý vedlé
práva rozdielen býti má sirotkom po něm
z-lým. List Hrad. 1495. (Tč.).

Zůstálý = stálý, bleibend, permanent.
Troj.

Zůstání, n., das Bleiben. Z. doma. Vz
Zůstati. Us. — Z. v něčem, při něčem =
setrvání, das Beharren. Troj. — Z. = usta-
novení, snesení, der Schluss, Beschluss. Když
se poslové podlé z. do Prahy sjeli; Podlé
z. na sněmu obecném. Bart. 208. 9., 255. 18.
Aby JM. ráčil dáti podlé svrchu psaného z.
VI. zř. 422. Podlé sněmovního z. Zř. F. I.
A. III. Vedlé z. vší země. Jel. — Har.,
Apol., Star. let. — Z. něčeho = opuštění,
die Unterlassung. Z.hříchů. Ojíř., Bart. 345.
4., 358. 10. Hříšným dej hříchů z. (aby ne-
hřešili). Kanc.

Zůstatečný = zbývající, přebytečný, rück-
ständig, überrestlich. J. tr.

Zůstatek, tku, m. = co zůstalo, zbytek,
der Rest, Bestand, Uiberrest, das Guthaben,
Uiberbleibsel. Dch., Jg., Mus. 1880. 43. Z.
staré řeči české. Proch. — Zlob , Reš. Z.,
der Bestand: výkaz z-ků; účtování, účet
z z-ků, die Bestandrechnung. Šp., Nz. Vy-
šetření z-ku, die Bestandsermittelung; z-tkem
na nový účet, per Saldo auf neue Rechnung;
z-tkem z předešlého účtu, per Saldo von
der vorigen Rechnung. Šp. Z., saldo = rozdíl
v účtech. Skř. Z. v pokladně. Us. Pdl. Tě-
lesné z-tky (mrtvola). Dch. Vz Zůstavek.

Zůstati, zůstanu (zastr. zostanu, zuostanu),
zůstaň, -stana (ouc), zůstal, ání; zůstávati
= nehýbati se pryč, místa nezměniti, bleiben,
an Ort und Stelle bleiben, ver-, zurückbleiben ;
bydleti, wohnen, sich aufhalten, sich befinden;
zdržeti se, meškati, ostati, nepřijíti v čas,