Předchozí (702)  Strana:703  Další (704) |
|
|||
703
|
|||
|
|||
vyšším bašetem budinským zutíkali. Dač.
I. 182. — před kým. Mnohí zutěkali před chatrou bezuzdnou. Zbr. Lžd. 8. — jak. Žid s vyhrážkami zutěkal. Lipa I. 290. A on sa rozchychotal a s ním i všetky ku- chárky. A ja som s hanbou utěkala. Sve- tom ja nepôjdem, pod meč kľakať budem, radšej život ta dám, jak svetom zutěkám. Sb. sl. ps. II. 1. 100. Zutínaný; -án, a, o, nach und nach ab-
gehauen. Z. ruce. Dač. I. 122. Zutínati, zutínávati = vše utíti, alles
o. nacheinander abhauen. — co. Co pak só
to za rybičky? Žádná nemá své hlavičky. Hlavičky sem zutínala, sama sem jich po- snídala. Sš. P. 169. — co komu: palec, D., ruce. V. — co kde: kmeny v lese u země z. Um. les. Zutínávati, vz Zutínati.
Zútliti, il, en, ení, verfeinern, verzärteln.
— co. Us.
Zútorný, äusserlich, von aussen. Z-ný
múr je okrúhly, vútorný (vnitřní) štvor- hranný. Chlpk. Sp. 194. Zutra = zítra. Na mor. Val. Vck. A zkažte
tam mateři, až ňa nečeká k večeři, ani z. k obědu, už ňa banďuři povedú. Pck. Pt. 26. Zutráceti, el, en, ení, zutratiti, nach
einander hinrichten. — koho (kde): na ryňku je zutratili (popravili). V. Hejtman vojenský dal zutratiti některé vojáky ne- šlechetné. Dač. I. 194. — jak. Hejtmané zrádce hroznými mukami zutráceti dali. Ib. I. 198. — Vz Utratiti.
Zútrapy, zastr. = z otrapy. Vz Otrapa.
Zutratiti, vz Zutráceti.
Zutrhati, alles o. nacheinander abreissen.
— co: všecky zvonce. — se komu. Ach,
esli se jemu koně zutrhali! Nár. ps. 37. (Slavia). Knoflíky se mně z-ly. Us. Šd. Zutupiti, il, en, ení, völlig schmähen.
Puch. 2. Zutý; -ut, a, o, ausgezogen, barfuss, vz
Zouti. — jak. Se mnou potkali se dva Turci zutí do kolenou. Har. II. 44. — z čeho. Krajina z vlády zutá a ze všet- kej slávy opadlá cudzím už dává ľahko sa pod moc ujať. Hol. 381. Zuvací = k zouvání sloužící, Auszieh-.
Z. světnice. Ros. 1. Zuvač, e, m. = zouvač, pomocník la-
zebnický, der Badediener. Vz Zouvač. 2. Zuvač, e, m., os. jm. Z. Jan. Tk. V. 84.
Zuvádelňa, zúvádelňa, ě, f., die Aus-
ziehstube in der Badeanstalt. Na Slov. Bern. Vz násl. Zuvadlna, y, f. = zuvádelňa, komora
k zouvání a svlékání v lázních, die Aus- ziehkammer. V. Zuvadlo, a, zuvák, u, m.= nástroj k zou-
vání, der Stiefelzieher. Us. Zuvák, vz Zouvák.
Zuvala, y, m., os. jm. Mor. Šd.
Zúvati, vz Zouvati.
Zuvázati, alles o. nach einander binden.
— co čím. Všecky stromky zuvázal slamou.
Zuvěřiti se = zpropadati se, vztekati se. Div se nezuvěří. Us. u Kr. Hrad. Kšť.
Zůvicí = zvací. Z. list, der Einladungs- brief. Jg. Slov. |
Zuviděti, ěl, ěn, ění, erblicken. — co.
Jakmile z-děl Čechy. Pcht. Zuvíjeti, vz Zuviti.
Zuvířelý = zuvířilý. Z. dřevo těžko se
vzpřímí. Tč. Zuvířeti = zuvířiti se.
Zuvířilý = zkřivený, skroucený, zavilý,
krumm, aufgeworfen. Ž. dřevo. Ros. Zuvířiti, il, en, ení = zvířiti, krümmen,
drehen. Prkno se zuvířilo = se zbortilo. Us. Zuviti, il, it, ití, zavíjeti, aufwickeln, zu
einem Kranz flechten. — co nač. Panny kvítí potrhaly, na věnečky zuvíjely. Sš. P. 753. Zuvný = co se snadno zouvá, leicht aus-
ziehbar, abziehbar. Z. boty. Us. Zuvorthun. Einem anderen es in etwas
zuvorthun. Jeden druhého přejídal a pře- pije!. Jg. Nižádný nad něj udatenstvím ne- sáhal. Mk. Zuz, u, m. = zuza. Slov. Bern.
Zuza, y, f., die Leber der Gänse u. an-
derer Vögel. Na Slov. Bern. — Z. = účes, die Frisur. Ta má divnou zuzu. U Rychn. Msk. — Z., vz Zuzanna. Zuzák, u, m., zuzáky, pl. = opekance.
Na Slov. Plk. Zuzáky, vz Zuzák. Mt. S. I. 166., Pokr.
Pot. 110. Zuzan, a, m., os. jm. Tč.
Zuzana = Zuzanna.
Zuzanák, a, m., os. jm. Mor. Šd., Vck.
Zuzánek, nka, m., os. jm. Šd.
Zúzání, n., das Sausen, Jauchzen, Ge-
johle. Byly při nich skoky bystré, zúzání častá. Kon. o smrti. Zuzanka, y, f., vz Zuzanna. Mus. 1880.
445. — Z. = pomněnka, nezabudka, žabí oko, vranní očko, rostl. Vz Slb. 366. Zuzanna, Zuzanka, Zuza, Zuzka, Zu-
zička, Zuzulenka, Zuzula, Zuzulka, y, f., Zuzuša (dle Káča), die Suse, Susel, das Suschen. Ó Zuzano, Zuzano, již's tu dávno nebyla, jak včera od večera, jak sme pekli káčera. Slez. pís. Šd. Slunce jasné na den sv. Z-ny kyselosť z hroznů vyhání. Kld. Zúzati, sausen, jauchzen. Satyrové bujně
a opsele zúzají (Atellanas agitant). Jel. Enc. m. 18. Zuzavírati, alles versperren. — co:
všeckna okna. Zuzavříti, vz Zuzavírati.
Zuzditi, il, ěn, ění; zuzďovati, alles o.
nacheinander zäumen. — koho: koně, mysl. Jel. — čím. Než zpěvem panenským vztek se neskrocuje, ramenem hrdinským vrah se jen zuzďuje. Ntr. I. 125. Zuzďovati, vz Zuzditi. Zuzel (žužel?), m., stellio. Bhmr.
Zuzička, y, f, vz Zuzanna.
Zuzík, u, m. = žaludek drůbežní, der
Gans-, Hühnermagen. Na Slov. a Ostrav. Plk., Tč. Vz Zuz. Zabil kuroptvu, v ktorej zuziku našli pri pitvání zlaté zrná. Č. Čt. I. 98. Tak ma kopla do brucha, že sa mi až haluška v z-ku pohla. Syt. Táb. 261. — Z. = husí chřtán, der Gänsehals. Koll. — Z. = šiška. Pchali do sebe (strkali) ako z-ky do husy. Dbš. Sl. po v. VII. 34. |
||
|
|||
Předchozí (702)  Strana:703  Další (704) |