705

52., Sd. Oj, už svadebčany svedli páni zváči.
Pokr. Z hor 151. Pohřební z. Dch. Bude
svatba nad svatbami: už z. chodí, už z.
lieta od kraj sveta do kraj sveta, od hviez-
dičky do hviezdičky, od bračeka do se-
střičky. Btt. Sp. 39.

Zvačmä = zväčša. Slov. Viac, jako po-
lovic vlasti našej južnej, z. Maďaři, stonali
pod jarmom tureckým. Let. Mt. S. VI. 2.
21.

Zväčša = větším dílem, mit Majorität.
Opravy přečítané a z. prijaté. Nár. nov.
XVI. 47. Illyrov z. podrobili. Sl. let. I. 76.

Zväčšiť = zvětšiti. Slov. Bern.

Zväščovať = zvětšovati. Slov. Bern.

Zvada, y, f. = váda, sváda, svár, der
Zank, Streit, Hader, Handel. Jednotlivé
údery často padnú pri zvadách. Dbš. Obyč.
81. Slovo ke slovu a ze zvady do sebe se
dali. Mor. Tč. Slovo k slovu, reč do reči,
potom zvady a kriky. Slov. Tč. Keďby
íudé svoje bídy znesli na hromadu, nevím,
žeby jakú pre ně učinili zvadu. Slov. Tč.
Každá z. škodí ráda. Slov. Tč. Zvada
by nikdy dlho netrvala, keby jedna stránka
mala rozum. Zátur. Priat. II. 63. Kde sú
včely, tam je mäd, kde sú lajna, tam je
smrad, kde je z., tam je had. Pořek. Zátur.
Z-dy zbudovati; Z. žádného osohu nedá
(nemá); Ze z-dy nič dobrého, nepochádzá.
Bern.

Zvädati = vadnouti. Slov. Sem na jazyk
nalej! ó nalej, mati! nalej, horím! rata! len
kapočku, či z kalože, či z blata! Ha, on
klesá, zvädá! kde, Bože, teraz tvoja dobrá
rada? Phld. III. 1. 55.

Zvadec, dce, m. = zvadlivec, der Zänker.
Slov. Bern.

Zvadění, n. = zvada. Bern.

Zváděti, vz Zvésti.

Zvaditi se, il, ění = povaditi se, in Zank,
in Hader gerathen. Bern.

Zvadle, welk. Bern.

Zvadlec, dlce, m., carpholith, nerost
z čeledi kamenů mastnekovitých. Vz S. N.

Zvadlen, u, m. = zvadlec. Miner. 498.

Zvadlík, a, m., os. jm. Šd.

Zvadlivě = svárlivě, zänkerisch. Bern.

Zvadlivosť, i, f. = zvadnosť, die Nei-
gung zum Zank, zum Streit. Bern.

Zvadlivý = svárlivý, zänkerisch. Bern.
Z-vé hlasy tvým křikem neukrotíš; Člověk
hněvlivý bývá z-vý; Mezi dvoma z-vými
třetí se raduje. Mor. Tč. Za zblázna se po-
kládá učený z-vý; Z-vá žena není nikdě
ctěna. Slov. Tč. To manželstvo z-vé bude.
Dbš. Obyč. 28.

Zvadlosť, i, f. = uvadlosť, zvadnutí, die
Verwelkung. D. — Z. starých lidí, der
Marasmus. Ja.

Zvadlý = uvadlý, welk, verwelkt, dürr.
Z. květ, kytka. Us. Z. ústa, Čch. Bs. 72.,
kmet, Nrd., růže, Slav., 20., líc. Kká. K sl.
j. 170. Smutno teraz nad horami, kormút-
livo dolinami, len mhly po nich usedajú,
vetry s listím šuchotajú, s listím zvädlým,
opadaným, od nich kruto pozráňaným. č.
Čt. I. 68. — čím. Tráva vedrem z-lá. Hdk.
— jak. Obličej mrtvě zvadlý. Kká. K sl.
j. 179.

Zvadně = zvadlivě. Bern.

Zvadnica, e, f., ein zänkerisches, zänki-
sches Weib. Bern.

Zvadník, a, m. = zvadec. Slov. Bern.
Z-ci přichádzajú a ruky tvoje boskávajú.
Lipa 228.

Zvadnosť, i, f. = zvadlivosť. Slov. Bern.

Zvadnouti, dnul a dl, utí = uvadnouti,
uschnouti, verwelken, welk werden. — abs.
Dyščíček nepršel, fijalenka zvadla, možeš
milá, věděť, že je láska malá; Dyž sem za-
čal kositi, kosenka mně spadla, než sem
kosu osadil, jetelinka zvadla. Sš. P. 327.,
544. Ľúbosť moja zvädla, ale ona zkvitne.
Sldk. 284. Nieto tak pekných ruží, ktoré
by naposledek nezvädly. Č. Čt. II. 303. —
čím: horkem. Us. Pole keď suchotou a
horúcim zvadnulo slnkom. Hol. 248. —
komu. Chodíval tam hezký synek, už mu
zvadl rozmarýnek. Sš. P. 357. Povedzte mi
hory, vy dúbravy chladné, či príde na mne
räd, či mi jaro zvadne? Zamlčia sa kraje,
zašumí lesov dol: Všetko sa pomine — ale
i srdca bôľ. Čjk. 31. Zvadl mi z bílé růže
květ (umřela mně milá). Sš. P. Dyž počál
kositi, kosička mu spadla, než kosu nara-
zil, travěnka mu zvjadla. Pck. Ps. 40. —
kde: na těle. Tristr. 201. — s kým. Nitra
slávna nám zapadla a s ňou naša sláva
zvadla: jako lipa posdieraná stojí Nitra za-
nechaná. Č. Čt. II. 159. — proč. Líčka
žalem zvadnou. Osv. V. 640. Zvadla mi od
žialu dobrá máti moja. Sl. ps.

Zvadnutelný, verwelklich. Bern.

Zvadnutí, n., das Verwelken, die Ver-
welkung, die Welkheit. Bern.

Zvadnutý; -ut, a, o = zvadlý. Slov.
Bern. Hľa! už vietor ten Ondrejský vás
(listy) z-té sem tam mece. Zátur.

Zvadoň, ě, m. = kdo se rád vadívá, der
Zänker. Slov. Šd.

Zvádzaní, n. = svádění. Slov. Bern.

Zvádzaný; -án, a, o = sváděný. Slov.
Bern. Vz násl.

Zvádzati = sváděti, verleiten, verführen.
— koho kam. Poveď (pověz) pravdu tomu,
kdo ťa zvádza k zlému. Slov. Tč. — od-
kud. Takto zvádzal ma od školy. Slav. 91,

Zvah, u, m. = zvážení, naklonění váhy,
vývažek, příval, das Uiebergewicht. Vůz
vzal z. Us. Pohybování zvahem, Bewegung
durch Uibergewicht. Nz., Mj. — Z. = na-
kloněnosť cesty, der Abhang, die Abschüs-
sigkeit. Kde byl zvah, kola se vysmekla. Us.
Zprávy, které nás došly, jsou sice chudé,
ale postačují k vytčení hlavního dějin směru
a zvahu. Pal,

Zváhavělosť, i, f. — váhavosť, die Langsam-
keit, Trägheit, Jg.

Zváhavělý = váhavý, zlenělý, langsam,
träg. Jg.

Zváhavěti, ěl, ění = zlenivěti, langsam,
bedächtig werden. V., Osv. V. 764. — kdy.
Na stáří, k stáří člověk zváhaví. Us. Tč.

Zvahovati, vz Zvážiti.

Zvahový, Abdachungs-. Z, úhel. Nz.

Zvachtati = zmačkati, zmuchlati. U Ro-
nova. Rgl.

Zvakovati = do vaku uložiti, in den
Wandersack stecken. Exc.

334



	705

	52., Sd. Oj, už svadebčany svedli páni zváči. Pokr. Z hor 151. Pohřební z. Dch. Bude svatba nad svatbami: už z. chodí, už z. lieta od kraj sveta do kraj sveta, od hviez- dičky do hviezdičky, od bračeka do se- střičky. Btt. Sp. 39. Zvačmä = zväčša. Slov. Viac, jako po- lovic vlasti našej južnej, z. Maďaři, stonali pod jarmom tureckým. Let. Mt. S. VI. 2. 21. Zväčša = větším dílem, mit Majorität. Opravy přečítané a z. prijaté. Nár. nov. XVI. 47. Illyrov z. podrobili. Sl. let. I. 76. Zväčšiť = zvětšiti. Slov. Bern. Zväščovať = zvětšovati. Slov. Bern. Zvada, y, f. = váda, sváda, svár, der Zank, Streit, Hader, Handel. Jednotlivé údery často padnú pri zvadách. Dbš. Obyč. 81. Slovo ke slovu a ze zvady do sebe se dali. Mor. Tč. Slovo k slovu, reč do reči, potom zvady a kriky. Slov. Tč. Keďby íudé svoje bídy znesli na hromadu, nevím, žeby jakú pre ně učinili zvadu. Slov. Tč. Každá z. škodí ráda. Slov. Tč. Zvada by nikdy dlho netrvala, keby jedna stránka mala rozum. Zátur. Priat. II. 63. Kde sú včely, tam je mäd, kde sú lajna, tam je smrad, kde je z., tam je had. Pořek. Zátur. Z-dy zbudovati; Z. žádného osohu nedá (nemá); Ze z-dy nič dobrého, nepochádzá. Bern. Zvädati = vadnouti. Slov. Sem na jazyk nalej! ó nalej, mati! nalej, horím! rata! len kapočku, či z kalože, či z blata! Ha, on klesá, zvädá! kde, Bože, teraz tvoja dobrá rada? Phld. III. 1. 55. Zvadec, dce, m. = zvadlivec, der Zänker. Slov. Bern. Zvadění, n. = zvada. Bern. Zváděti, vz Zvésti. Zvaditi se, il, ění = povaditi se, in Zank, in Hader gerathen. Bern. Zvadle, welk. Bern. Zvadlec, dlce, m., carpholith, nerost z čeledi kamenů mastnekovitých. Vz S. N. Zvadlen, u, m. = zvadlec. Miner. 498. Zvadlík, a, m., os. jm. Šd. Zvadlivě = svárlivě, zänkerisch. Bern. Zvadlivosť, i, f. = zvadnosť, die Nei- gung zum Zank, zum Streit. Bern. Zvadlivý = svárlivý, zänkerisch. Bern. Z-vé hlasy tvým křikem neukrotíš; Člověk hněvlivý bývá z-vý; Mezi dvoma z-vými třetí se raduje. Mor. Tč. Za zblázna se po- kládá učený z-vý; Z-vá žena není nikdě ctěna. Slov. Tč. To manželstvo z-vé bude. Dbš. Obyč. 28. Zvadlosť, i, f. = uvadlosť, zvadnutí, die Verwelkung. D. — Z. starých lidí, der Marasmus. Ja. Zvadlý = uvadlý, welk, verwelkt, dürr. Z. květ, kytka. Us. Z. ústa, Čch. Bs. 72., kmet, Nrd., růže, Slav., 20., líc. Kká. K sl. j. 170. Smutno teraz nad horami, kormút- livo dolinami, len mhly po nich usedajú, vetry s listím šuchotajú, s listím zvädlým, opadaným, od nich kruto pozráňaným. č. Čt. I. 68. — čím. Tráva vedrem z-lá. Hdk. — jak. Obličej mrtvě zvadlý. Kká. K sl. j. 179.	Zvadně = zvadlivě. Bern. Zvadnica, e, f., ein zänkerisches, zänki- sches Weib. Bern. Zvadník, a, m. = zvadec. Slov. Bern. Z-ci přichádzajú a ruky tvoje boskávajú. Lipa 228. Zvadnosť, i, f. = zvadlivosť. Slov. Bern. Zvadnouti, dnul a dl, utí = uvadnouti, uschnouti, verwelken, welk werden. — abs. Dyščíček nepršel, fijalenka zvadla, možeš milá, věděť, že je láska malá; Dyž sem za- čal kositi, kosenka mně spadla, než sem kosu osadil, jetelinka zvadla. Sš. P. 327., 544. Ľúbosť moja zvädla, ale ona zkvitne. Sldk. 284. Nieto tak pekných ruží, ktoré by naposledek nezvädly. Č. Čt. II. 303. — čím: horkem. Us. Pole keď suchotou a horúcim zvadnulo slnkom. Hol. 248. — komu. Chodíval tam hezký synek, už mu zvadl rozmarýnek. Sš. P. 357. Povedzte mi hory, vy dúbravy chladné, či príde na mne räd, či mi jaro zvadne? Zamlčia sa kraje, zašumí lesov dol: Všetko sa pomine — ale i srdca bôľ. Čjk. 31. Zvadl mi z bílé růže květ (umřela mně milá). Sš. P. Dyž počál kositi, kosička mu spadla, než kosu nara- zil, travěnka mu zvjadla. Pck. Ps. 40. — kde: na těle. Tristr. 201. — s kým. Nitra slávna nám zapadla a s ňou naša sláva zvadla: jako lipa posdieraná stojí Nitra za- nechaná. Č. Čt. II. 159. — proč. Líčka žalem zvadnou. Osv. V. 640. Zvadla mi od žialu dobrá máti moja. Sl. ps. Zvadnutelný, verwelklich. Bern. Zvadnutí, n., das Verwelken, die Ver- welkung, die Welkheit. Bern. Zvadnutý; -ut, a, o = zvadlý. Slov. Bern. Hľa! už vietor ten Ondrejský vás (listy) z-té sem tam mece. Zátur. Zvadoň, ě, m. = kdo se rád vadívá, der Zänker. Slov. Šd. Zvádzaní, n. = svádění. Slov. Bern. Zvádzaný; -án, a, o = sváděný. Slov. Bern. Vz násl. Zvádzati = sváděti, verleiten, verführen. — koho kam. Poveď (pověz) pravdu tomu, kdo ťa zvádza k zlému. Slov. Tč. — od- kud. Takto zvádzal ma od školy. Slav. 91, Zvah, u, m. = zvážení, naklonění váhy, vývažek, příval, das Uiebergewicht. Vůz vzal z. Us. Pohybování zvahem, Bewegung durch Uibergewicht. Nz., Mj. — Z. = na- kloněnosť cesty, der Abhang, die Abschüs- sigkeit. Kde byl zvah, kola se vysmekla. Us. Zprávy, které nás došly, jsou sice chudé, ale postačují k vytčení hlavního dějin směru a zvahu. Pal, Zváhavělosť, i, f. — váhavosť, die Langsam- keit, Trägheit, Jg. Zváhavělý = váhavý, zlenělý, langsam, träg. Jg. Zváhavěti, ěl, ění = zlenivěti, langsam, bedächtig werden. V., Osv. V. 764. — kdy. Na stáří, k stáří člověk zváhaví. Us. Tč. Zvahovati, vz Zvážiti. Zvahový, Abdachungs-. Z, úhel. Nz. Zvachtati = zmačkati, zmuchlati. U Ro- nova. Rgl. Zvakovati = do vaku uložiti, in den Wandersack stecken. Exc. 334