706

Zval, u, m. = sval. Na Slov.

Zválaný = zválený. Slov. Už mám ko-
šile z-né, gerollt. Mor. Šd. Jajže, paní pře-
milá, čo tá posteľ zváľaná (zerknittert)?
Hlavička ma boľala, po nej som sa váľala.
Sb. sl. ps. II. 1. 99. — Z. = sbořený, ein-
gestürzt. Prišli do z-hé domčoku. Slov.
Dbš. Sl. pov. I. 169.

Zvalašeti, el, ení = lenochem se státi, faul
werden. D.

Zvalašiti, ii, en, ení = hřebce vyklestiti,
ein Pferd versehneiden, kastriren. V. —
koho: hříbata, V., mládence (entmannen).
Cyr. — se = zvalašeti. Škoda ho, že se
tak z-šil. Us. Kšť.

Zválati = zváleti, sváleti. Na Mor. a Slov.
Vz Zváleti.

Zválcovati, zuwalzen.— co kdy: pole
po zasetí. Us. Dch.

Zválčiti, il, en, ení = pobojovati, mit
Krieg überziehen. — co: zemi. Cyr. —
Z. = ve válce přemoci, besiegen. — koho:
nepřátele. Krok III. 17.

Zvalení, n., vz Zvaliti.

Zválení, n., vz Zváleti. Z. silnice. Zpr.
arch. IX. 41.

Zvalený; -en, a, o = svalený, berabge-
wälzt, zusammengewälzt; zřícený, nieder-
gerissen. Us.

Zválený; -en, a, o, vz Zváleti.

Zváleti, el, en, ení = mnoho naváleti,
vieles, nach einander aufwälzen; zmuchlati,
zmačkati, zerknittern; rollen; sbořiti, ein-
stürzen. Ros. — co: těsto, chléb, kneten,
wirken. Z. děvče = zbouchnouti, schwän-
gern. U Kr. Hrad. Kšť. Z. prádlo. Us. Šd.
Zem zváľajú a čiňá rovnú prez príkopy
cestu. Hol. 114. Čas pomníky zváľa. Sldk.
298. Zváľajte protivné hory. Sldk. 294.
Otvárajte dvere, ej pusťte nás, pusťte, ak
nás nepustíte, ej zváľame čeluste. Sl. spv.
I. 28. — co komu. Zválajte mně, má ma-
měnko, košulenku, už já mosím ít za mi-
lenkú. Pck. Ps.,19. — co čím: prádlo válcem
zválati. Mor. Šd. — se = naváleti se, vy-
váleti se. — se komu kde. Zválela se mu
noha na dvojím místě (provalila se, wurde
offen). Jg.

Zvalchovadlo, a, n. = stroj k valchování,
die Einwalkmaschine. Šp.

Zvalchovati = vyvalchovati, navalchovati,
ein-, durchwalken, aus-, aufwalken. — co:
sukno. — co kde: šerku na valše. Us.
Rjšk. — Z. = zhaněti, potupně posouditi,
durchwalken, durchhecheln, bekritteln. Reš.,
Ctib. — co: knihy. Lom. — Z. = zbíti
koho, natlouci komu, durch-, abprügeln. Us.
Holk., Vrů. — co komu. Z-li mu hřbet až
běda. Us. Kšť.

Zvaliny, pl., f. = rozvaliny, die Ruine.
Nezamkni sa v jich z-nách. Sldk. 470. Vz
Zvaliště.

Zvalisko, a, n. = zvaliště. Hř.

Zvaliště, ě, n. = zřícenina, die Ruine.
Ráj.

Zvaliti, il, en, ení, zvalovati = svaliti,
ab-, herab-, zusammenwälzen, niederreissen,
niederwerfen, Mor. a Slov., Vck.; navaliti,
aufwälzen, auf etwas wälzen. — co kam
(na koho). Břímě na někoho z. Jel. Z-lil

to všecko na něho; Všecku vinu naň z-li.
Us. na Mor. Šd. Jáť nesu, cožť na mne zvalé,
břiemě velké nebo malé. Smil v. 1006. —
se kde, kdy. Teda zvalme sa tuto. Lipa
189. Ačkoľvek kdo pevno stojí, časem sa
zvaluje. Na Slov. Tč.

Zvalkovati = zvalchovati. Slov. Bern.

Zvalník, u, m. = svalník, calcar equitis,
der Rittersporn, rostl. Slov. Bern.

Zvalová, é, f., místní jm. na Slov. Č. Čt.
II. 353.

Zvalovati, vz Zvaliti.

Zvalovitý = svalovitý. Slov. Bern.

Zván, u, m. = kus. Na Slov. Z. soli.
Koll., Dbš. Obyč. 56. — Prk. Přísp. 26.
myslí, že zván jest chybné m. žván, zdrobněle
žvanec. Cf. Zvánovka. Dle Ssk. der Salzstein.

Zvandrovalý, gereist, bewandert. Us.

Zvandrovati, durchwandern, durchreisen.

— co: Italii. Kos. Ol. I. 99. Mnoho měst,
zemí zvandroval. Ros.

Zvaně, gesagt, wie man sagt. Sloh tak
z. prosaický. Hš. Sl. 174.

Zvanec, nce, m. = hodový koláč, jenž se
posýlá přátelům s pozváním na hody (na
posvícení), Kuchen, die man an Freunde
versendet mit der Einladung zum Fest zu
kommen. Na Mor. Kld. II. 324., Vck., Tč.

Zvání, n., die Einladung. Z. hostí. V.

Zvanička, y, f. = zvanka. Šd.

Zvanka, y, f., die Einladungskarte. Šd.
Vz Zvanička.

Zvanouti, ul, utí, anfangen zu wehen.
Vítr zvanul. Jg. — Z. = zmizeti, verschwin-
den. — odkud. Z očí jeho zvanul. Pass.,
Výb. I. 284. — Z. = svanouti, herabwehen.

— co. Veň, větřičku z dunaje, zveň jablečko
lebo dvě. Sš. P. 435. — co odkud. Oheň,
jímžto svatý planul, z kejklíře vši zlobu
zvanul. Sš. Bs. 68.

Zvanovice, dle Budějovice, Zwanowitz,
ves u Ondřejova. Cf. Tk. I. 444., Blk. Kfsk.
526.

Zvánovka, y, f. Zván soli = kus kamennej
soli, odtial z. = kamenná soľ na rozdíl od
varienky = soli zo slanej vody vyvarenej.
Slov. Zátur.

Zvánový. Z. sůl = zvánovka. Slov. Dbš.
Obyč. 62.

Zvaný; -án, a, o = pozvaný, eingeladen.
Jen zvané dámy mají přístup. Us. Pdl. Zvaní
hosté. Pal. Děj. III. 3. 77. Byli tam zvaní
a nezvaní hosté. Us. Šd. — nač. Není na
málo zvaný (mnoho sní). U Olom. a Přer.
Sd., Kd. Já nejsu velice na kávu zvaný
(nestojím o ni). Na Přer. a Olom. Kd. —
od koho kam: ku plesu, k hostině. Us.
Na hody nezvaný bývá častokrát u dveří
častován. Bž. Z. do divadla. — Z. = na-
zvaný, genannt. Jg. Tak zvaný, řečený.
Užívejme též vazby instrumentalné. Fíky
sultanskými zvané (tak zvané fíky sultanské).
Chléb svatojanským zvaný, řečený. Brt.
v Km. II. 181. Mýto tak zvané chomútné
Ddk. IV. 8. — komu. Mirobud Římanům
a Řekům Marobuduus zvaný. Šb. Lit. I. 14.
Vz Tak (zvaný).

Zvápenatělosť, i, f., die Verkalkung.
Nz. lk.



	706

	Zval, u, m. = sval. Na Slov. Zválaný = zválený. Slov. Už mám ko- šile z-né, gerollt. Mor. Šd. Jajže, paní pře- milá, čo tá posteľ zváľaná (zerknittert)? Hlavička ma boľala, po nej som sa váľala. Sb. sl. ps. II. 1. 99. — Z. = sbořený, ein- gestürzt. Prišli do z-hé domčoku. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 169. Zvalašeti, el, ení = lenochem se státi, faul werden. D. Zvalašiti, ii, en, ení = hřebce vyklestiti, ein Pferd versehneiden, kastriren. V. — koho: hříbata, V., mládence (entmannen). Cyr. — se = zvalašeti. Škoda ho, že se tak z-šil. Us. Kšť. Zválati = zváleti, sváleti. Na Mor. a Slov. Vz Zváleti. Zválcovati, zuwalzen.— co kdy: pole po zasetí. Us. Dch. Zválčiti, il, en, ení = pobojovati, mit Krieg überziehen. — co: zemi. Cyr. — Z. = ve válce přemoci, besiegen. — koho: nepřátele. Krok III. 17. Zvalení, n., vz Zvaliti. Zválení, n., vz Zváleti. Z. silnice. Zpr. arch. IX. 41. Zvalený; -en, a, o = svalený, berabge- wälzt, zusammengewälzt; zřícený, nieder- gerissen. Us. Zválený; -en, a, o, vz Zváleti. Zváleti, el, en, ení = mnoho naváleti, vieles, nach einander aufwälzen; zmuchlati, zmačkati, zerknittern; rollen; sbořiti, ein- stürzen. Ros. — co: těsto, chléb, kneten, wirken. Z. děvče = zbouchnouti, schwän- gern. U Kr. Hrad. Kšť. Z. prádlo. Us. Šd. Zem zváľajú a čiňá rovnú prez príkopy cestu. Hol. 114. Čas pomníky zváľa. Sldk. 298. Zváľajte protivné hory. Sldk. 294. Otvárajte dvere, ej pusťte nás, pusťte, ak nás nepustíte, ej zváľame čeluste. Sl. spv. I. 28. — co komu. Zválajte mně, má ma- měnko, košulenku, už já mosím ít za mi- lenkú. Pck. Ps.,19. — co čím: prádlo válcem zválati. Mor. Šd. — se = naváleti se, vy- váleti se. — se komu kde. Zválela se mu noha na dvojím místě (provalila se, wurde offen). Jg. Zvalchovadlo, a, n. = stroj k valchování, die Einwalkmaschine. Šp. Zvalchovati = vyvalchovati, navalchovati, ein-, durchwalken, aus-, aufwalken. — co: sukno. — co kde: šerku na valše. Us. Rjšk. — Z. = zhaněti, potupně posouditi, durchwalken, durchhecheln, bekritteln. Reš., Ctib. — co: knihy. Lom. — Z. = zbíti koho, natlouci komu, durch-, abprügeln. Us. Holk., Vrů. — co komu. Z-li mu hřbet až běda. Us. Kšť. Zvaliny, pl., f. = rozvaliny, die Ruine. Nezamkni sa v jich z-nách. Sldk. 470. Vz Zvaliště. Zvalisko, a, n. = zvaliště. Hř. Zvaliště, ě, n. = zřícenina, die Ruine. Ráj. Zvaliti, il, en, ení, zvalovati = svaliti, ab-, herab-, zusammenwälzen, niederreissen, niederwerfen, Mor. a Slov., Vck.; navaliti, aufwälzen, auf etwas wälzen. — co kam (na koho). Břímě na někoho z. Jel. Z-lil	to všecko na něho; Všecku vinu naň z-li. Us. na Mor. Šd. Jáť nesu, cožť na mne zvalé, břiemě velké nebo malé. Smil v. 1006. — se kde, kdy. Teda zvalme sa tuto. Lipa 189. Ačkoľvek kdo pevno stojí, časem sa zvaluje. Na Slov. Tč. Zvalkovati = zvalchovati. Slov. Bern. Zvalník, u, m. = svalník, calcar equitis, der Rittersporn, rostl. Slov. Bern. Zvalová, é, f., místní jm. na Slov. Č. Čt. II. 353. Zvalovati, vz Zvaliti. Zvalovitý = svalovitý. Slov. Bern. Zván, u, m. = kus. Na Slov. Z. soli. Koll., Dbš. Obyč. 56. — Prk. Přísp. 26. myslí, že zván jest chybné m. žván, zdrobněle žvanec. Cf. Zvánovka. Dle Ssk. der Salzstein. Zvandrovalý, gereist, bewandert. Us. Zvandrovati, durchwandern, durchreisen. — co: Italii. Kos. Ol. I. 99. Mnoho měst, zemí zvandroval. Ros. Zvaně, gesagt, wie man sagt. Sloh tak z. prosaický. Hš. Sl. 174. Zvanec, nce, m. = hodový koláč, jenž se posýlá přátelům s pozváním na hody (na posvícení), Kuchen, die man an Freunde versendet mit der Einladung zum Fest zu kommen. Na Mor. Kld. II. 324., Vck., Tč. Zvání, n., die Einladung. Z. hostí. V. Zvanička, y, f. = zvanka. Šd. Zvanka, y, f., die Einladungskarte. Šd. Vz Zvanička. Zvanouti, ul, utí, anfangen zu wehen. Vítr zvanul. Jg. — Z. = zmizeti, verschwin- den. — odkud. Z očí jeho zvanul. Pass., Výb. I. 284. — Z. = svanouti, herabwehen. — co. Veň, větřičku z dunaje, zveň jablečko lebo dvě. Sš. P. 435. — co odkud. Oheň, jímžto svatý planul, z kejklíře vši zlobu zvanul. Sš. Bs. 68. Zvanovice, dle Budějovice, Zwanowitz, ves u Ondřejova. Cf. Tk. I. 444., Blk. Kfsk. 526. Zvánovka, y, f. Zván soli = kus kamennej soli, odtial z. = kamenná soľ na rozdíl od varienky = soli zo slanej vody vyvarenej. Slov. Zátur. Zvánový. Z. sůl = zvánovka. Slov. Dbš. Obyč. 62. Zvaný; -án, a, o = pozvaný, eingeladen. Jen zvané dámy mají přístup. Us. Pdl. Zvaní hosté. Pal. Děj. III. 3. 77. Byli tam zvaní a nezvaní hosté. Us. Šd. — nač. Není na málo zvaný (mnoho sní). U Olom. a Přer. Sd., Kd. Já nejsu velice na kávu zvaný (nestojím o ni). Na Přer. a Olom. Kd. — od koho kam: ku plesu, k hostině. Us. Na hody nezvaný bývá častokrát u dveří častován. Bž. Z. do divadla. — Z. = na- zvaný, genannt. Jg. Tak zvaný, řečený. Užívejme též vazby instrumentalné. Fíky sultanskými zvané (tak zvané fíky sultanské). Chléb svatojanským zvaný, řečený. Brt. v Km. II. 181. Mýto tak zvané chomútné Ddk. IV. 8. — komu. Mirobud Římanům a Řekům Marobuduus zvaný. Šb. Lit. I. 14. Vz Tak (zvaný). Zvápenatělosť, i, f., die Verkalkung. Nz. lk.