709

(zjedná). Slov. Bern. Krása tela trvá časne,
lez duše večne sú krásne ; tuto si zváž, milá,
krásu, tú ti nezhltí zub času. Slav. 24.

Zváživo = sváživě, Uibergewicht nehmend.
Slez. Šd.

Zvážna = vážně, gravitätisch. Č.

Zvážněti, ěl, ění = vážným se státi,
ernst werden. Každý zvážněl. Jrsk. — jak.
Babiččina usmívavá tvář pojednou zvážněla.
Tč. exc. Nemocná náhle z-la. Us., Špňh. —
čím. Zvážněl jsem novou lekturou svou
neobyčejně. Kos. v Km. 1885. 83. Nuž, žij!
až tvojim zvážneme my vekom, až decká
naše dozrajú v šediny, až Slovák svojim
stane sa človekom. Sldk. Syt. Táb. 290.

Zvažovati, vz Zvážiti.

Zvěcnělý = zvěcněný. Dk. P. 148. Z-lými
představami naplňujeme i duši svou. Hš
Sl. 136.

Zvěcnění, n., die Realisirung. Z. či zpod-
statnění myšlénky, die Hypostase. Nz. Z-ní
práce. Kaizl. 335. Cf. Hš. Sl. 140.

Zvěcněný; -ěn, o, o = věcí učiněný,
realisirt. Dk. Z. síla pracovní. Kaizl 335.
Teplost jest jakosť teplého z-ná; Takové
představy z-né i do slohu dějinného se vtí-
rají; Jestliže z-nou abstraktnosť zároveň
obrazem skutečné věci si představujeme,
sluje taký obrazec symbolem či smyslným
odznakem. Hš. Sl. 80., 136., 140.

Zvěcněti = věcným se státi, uskutečniti
se, sich realisiren. Marek.

Zvěcniti, il, ěn, ění, zvěcňovati, realisiren.
Dk. — co. Ve slohu rozumovém měníváme
ty představy obrazotvorností ve věci kon-
kretní t. j. zvěcňujeme či hypostasujeme je.
Hš. Sl. 136.

Zvěcňování, n., die Realisirung. Dk.

Zvěcňovati, vz Zvěcniti.

Zvecov, a, n., Zwecow, hájovna u Votic.
PL.

Zvěča = zvětša = svrchu, jen trochu,
oberflächlich, ein wenig. Ošústej mi kabát,
ale jen tak z. Mor. Vck.

Zvěčený = zvětšený. Z. říše a sjednocena.
Ddk. II. 136.

Zvečera, z večera = u večer, Abends.
Z. k nám přišel. Keď si z. čítal o kraji, kde
rodiny mrely v hlade, ráno sa obraz zotaví:
prídu ti, žobrúc, tvoji krajania hladom vy-
hnaní — z Oravy. Čjk. 115.

Zvečeřaděti, vz Zvečeřeti.

Zvečeřadlý. Z. brambory = které po
u vaření-se dlouho stály a proto dobré ne-
jsou. V Želivsku. Sř. Vz násl.

Zvečeřalý, zvečeřelý = zvětralý, verwit-
tert, geschmacklos (durch langes Stehen).
Z. jídlo. Ros. Vz předcház.

Zvečeřeti, ejí, el, ení, zvečeřaděti =
zvětrati, verwittern. Rým.

Zvečeřiti se, zvečeřívati se = večer býti,
Abend werden. Koll. — Z-ří se = setmí se.
Us Kd. Už se pomalu zvečeřívá, vesperascit.
Šd. Keď zvečerilo sa, rozžali veliké strážne
ohne. Lipa 229.

Zvečernilý = načernalý, tmavý, schwärz-
lich, dunkel. Ros.

Zvečerniti se, Abend werden. Šm.

Zvěčnělý, verewigt. Koll. III. 309. Pamäť
otcov zvečnelá. Hdž. Rkp. Po skonání

slavností pohřebních za z-ho krále. Pal Děj.
V. 1.9.

Zvěčniti, il, ěn, ění; zvěčňovati, verewigen.
— koho, se čím. Tím se zvěčníte. Jg. Z.
se slavnými činy. Z. koho svým spisem. Us.
Tč. — kde. Sv. Bonifac má cele onu úškleb-
nou, slávonenávidnou tvárnosť, která se
v listu jeho tak výrazně zvěčnila. Koll. III.
289. Aby tak (národ český) zvěčnil jméno
své v počtu národů žehnaných a velebených.
Vlč. — jak. Tento zvěčnil zde svého mistra
v podobě bázlivého rytíře. Koll. IV. 77.

Zvěčňovati, vz Zvěčniti.

Zvěčšiti, vz Zvětšiti.

Zvěčšovací = zvětšovací. Mj.

Zvěd, u, m. = zvědění, die Erspähung,
Auskundschaft, Erfahrung, Kunde, das Wis-
sen. Z. zraku. Phld. IV. 168. — Z. = skoumání,
die Wahrnehmung. Marek. Ze zvědu, a po-
steriori. Šm. — Zvědy, zvědky, pl. = špehy,
vyzvídka, die Spähe, Kundschaft. Na zvědy
jíti, choditi, vyjeti, poslati. Ros. Na z-dách
býti, na zvědích, V., na z-y vypraviti koho.
V. Chodí sem leda na zvědy. Šd. Vypravený
k nepokojným na zvedy Nemcom tajne po-
vyskúmať, jaková jich náhoda zmítá. Hol.
54. Pro zvědy se kde scházeti. Sš. Sk. 58.
Od měsíce máje nabíhaly jednotlivé tlupy
jezdců tatarských na zvědy; Vyslal dva
služebníky na posluchy a zvědy. Pal. Děj.
I. 2. 180., IV. 1. 168. Zvědy míti. Bart. IV.
14 — Z., a, m. = vyzvědač, der Kundschafter,
Späher, Spion. J. tr., Knrz , Ráj, Č. Zabili
trojského zvěda Dolona. Cimrh. Myth. 292.
Kníže Svatopluk uherským zvědům, kteří
tu upadli do jeho rukou, dal uši uřezati a
oči vypíchati. Ddk. IV. 133. — Z. = důvěrný,
který o věci ví, důvěrník, der Vertraute. Vrat.

Zvedací, Hebe-. Z. síla, die Hebekraft.
Dch.

Zvědací, Rekognoscirungs-. Dch.

Zvědacnosť, i, f., die Wahrnehmung.

Zvedač, e, m., der Heber. Z. řiti, levator
ani — sval, který otvírá svírače řiti. S. N.

Zvědač, e, m. = vyzvedač, der Kund-
schafter, D., der Aufmacher der Gehäuse,
Heber. Z. na slámu (stohař). Us. Pdl.

Zvedadlo, a, n. = nástroj k zvedání, die
Hebemaschine, das Hebezeug.

Zvedák, u, m. = zvedadlo, hever, kolo-
zubec, der Heber, Elevator, die Hebewinde.
Z. parní, der Dampfkrahn, Šmr. 146. Zvedák
s tlapou, die Pratzwinde, Šp., s hřebenem,
z. na vozy, die Wagenwinde, z. šroubový,
die Schraubenwinde, z. kamenický, na pivní
sudy, třínohý. Us. Pdl.

Zvědák, a, m. = zvědač, der Späher.

Zvedákový zámek, Schloss mit hebender
Falle. Vz Včř. Z. I. 57.

Zvědalství, n., die Kundschafterei. Šm.

Zvedání, n., das Heben.

Zvědání, n., die Ausforschung. Bern.

Zvedatel, e, m., der Heber.

Zvědatel, e, m. = zvědač. Č.

Zvědatelství, n., das Kundschaftswesen.
Dch.

Zvedati, vz Zvednouti.

Zvědati, vz Zvěděti.

Zvědavě, neugierig. Z. na něco se dívati,
pohlížeti. Us. Pdl.