Předchozí (711)  Strana:712  Další (713) |
|
|||
712
|
|||
|
|||
komu jak. Zvedá mu to k dávení. Šm. —
se kde. Mléko se zvedá (na kamnech). Us. Prach se zvedá na silnici. Ml. Na pláni se zvedal balvan. Vrch. — co v čem. Ne- děli neb jiné svátky zvedli v službě božie. Št. N. 297. 25. — se, co za kým. Z. se za někým. Kká. K sl. j. 88. V noci, ve dne zvedám za ní zraky do nebeské s tužbou svatyně. Sš. Bs. 171. — kdy. Ruku v zlo- sti zvednuv. Kká. Td. 241. V prosbě k moc- ným zvedať dlaň Kká. K sl. j. 166. Po chvilce se opět zvedla. Němc. I.117. Zvolna, slídivě když zvedá zrak ve tmě noční ku obzoru lemu. Kká. K sl. j. 171. Napojané byliny a kvietka opät bujaro zvedajú po- stavu svoju po teplej prehánke (přeháňce, dešti). Slov. Tč. — co na koho. Na mé v pravých úmluvách 60 kop gr. zvedl. Půh. I. 355. Zvedl-li kupec žalobu na domácího občana, bylo se mu obrátiti k obyčejnému soudci. Ddk. IV. 184. — s infinit. Hruď ta obnažená vdechnout noci chlad se toužně zvedá. Kká. K sl. j. 181. Zvedný. Z. úsudek, das Wahrnehmungs-
urtheil. Krok II. 561. Šuhaj ten stojí divom zajatý, hlasom srieborným zdá sa oviatý každý čiv z-ho ucha, jeder Nerv des lau- schenden Ohres. Sldk. 317. Zvědochtivosť, i, f., die Neugierde. Koll.
III. 276. Vz Zvědavosť. Zvědochtivý, wissbegierig, neugierig.
Us u Bělohr. Jg., Bendl. I. 89. Zvědoun, a, m, der Spitzel, geheime
Polizeiagent. Šm. Zvědovati = zvězovati. Slov. Bern.
Zvěduchtivosť, i, f. = zvědochtivosť. Cf.
Zvěd. Dk. P. 157. Zvěhlasiti, il, šen, ení. — sobě = umou-
dřeti sobě, sich klug sein, sich rathen. — si v čem. Tkad. — co kam. Poněvadž na starý kotel rány z. umíš, proč také na zlámané srdce tresktánie svého nezvěhlasíš (tichými a opatrnými ranami k němu ne- přistupuješ)? Hugo. Zvěhlasnosť, i, f. = věhlasnosť, die Klug-
heit, Auktorität. Způsob jeho, moc a z., kterúž okazováše. Alx. fab. č. 5. Zvěhlasný = věhlasný, moudrý, klug.
Bel , Jád. Zvěchati se = vstáti, aufstehen. — od-
kud: z postele. Na Slov. Koll. Zvejčení, n. = proměna zárodků ve va-
jíčka, die Eibildung. Rst. 527., 136. Zvejdělčiti, il, en, ení. — co = na ně-
čem vydělati. U Chocer. Vk. Zvejřevněti = zveřejněti, veřejným se
státi, öffentlich bekannt werden. Až to zvej- řevní, bude pozdě. U Kr. Hrad. Kšť. Zvejší = zvýší. Us. Dch.
Zveľad, u, m. = zveľatok, das Wachs-
thurn, der Nutzen, die Erspriesslichkeit. Slov. Ani dobrjelio z-du němá. Phld. I. 1. 14 Kebych mohol, rád bych spojil čeľaď europänskú v jednu rodinu: bolže by to človečenstva zveľad z vlasti spolnej, práv, snáh obvinu. Hdž. Rkp : Zvelädiť, íl, ěn, ění = zveličiti, rozmno-
žiti, zvelebiti, vergrössern, vermehren, ver- herrlichen. — co. Tak rozložím tvoj strom |
a vztýčim v nebe, tak zveľadím ťa, tak
požehnám tebe. Phld. III. 1. 41. Zveľatiti, il, ěn, ění = zvelädiť. Slov.
— se v čem. Aby i on zveľatil sa v tých istých výhodách života. Slov. báj. Paul. Tóth. I. 85. Zveľatok, tku, m. = zvelebení, rozmno-
žení, prospěch, užitek, die Vergrösserung, Vermehrung, der Nutzen, Vortheil. Slov. Zrast a z. Matice slovenské. Šd. Veríme v lepšiu budúcnosť tvojho národa, jehož rozvoj a z. iste nezastavia. Slov. báj. P. Tóth I. 20. Hmotný z. riadnym spojencom priemyslu býva. Let. Mtc. S. IX. 2. 87. Ho- spodárstvo kvitně v Sljezku, ale národnosť slovanská němá z-tku; Ku tvojmu z-tku upotrebiť; Nech ťa krok podujatý vedie k zdaru a z-tku. Phld. I. 3 147., II. 1. 7., III. 541. Ku z-tku dal vás (devy) Bóh po- tomstvu, kroz vás by sa rozmnožoval ná- rod. Ppk. I. 69. Zveleba, y, f. = zvelebení. Sd. Z. jazyka.
Kos. Ol., I. 68. Škovránky spievajú na z-bu moci. Čjk. 17. Sbírky na opravu a z-bu chrámu Páně velehradského. Sb. vel. I. 38. (L 77., III. 48.). Zvelebenějšiti, il, en, ení = velebněj-
ším učiniti, mehr erheben, preisen. Jg. Slov. Zvelebení, n., die Verbesserung, Hebung,
der Aufschwung. Pro z. dobrého v obci. Kram. To království prišlo k zvelebení. Ros. Z. hodný (oslavení). Kom. Z. plavby, die Emporhebung der Schiffahrt, z. prů- myslu, die Hebung der Industrie, Dch., města. Us. Co národ český činí pro úkol Matice Školské, činí pro zabezpečení a z. svého vlastního bytu národního. Tč. exc. Z. blahobytu země hleděti. Ddk. III. 191. Z blahobytu a slávy země. Lpř. Děj I. 88. Z. obchodu, Lpř., vojska, Šmb. S. II. 266 , Čech. Anth. I. 3. vyd. VIII. Ale ne pro lakomstvie ani pro světské z. Hus III. 282. Zvelebenosť, i, f. = zvelebení. Ros.
Zvelebený; -en, a, o, emporgebracht,
emporgehoben, gepriesen, gelobt. Vz Zve- lebiti. Zvelebitel, e, m., der Emporbringer,
Beförderer, Verherrlicher, Bildner. Z. ná- rodního školstva. Šd., Dch. Zvelebiti, il, en, ení; zvelebovati = ve-
lebným učiniti, zlepšiti, napraviti, in Flor, in Aufnahme, in Ansehen bringen, empor- bringen; poctíti, chváliti, preisen, loben, erheben; oslaviti, erheben. — co, koho : vlasť, Jel., statek, Us., knížectví, Ros., Boha (ctíti, chváliti), V., svou slávu, Troj., něčí paměť (ustaviti), Jel., hory (v lepší stav uvésti). Vys. Závod z. (heben). Dch. Hollý z-bil nároď. Nár. nov. 1885. č. 35. Z. vo- jenství, Šmb. S. II. 285., rozbořenou Troju, Cimrh. Myth. 300., víru. Lpř. Děj. I. 34. Svieť slniečko na slovenské hrady a zveleb ich. Kyt. 1876. 27. Chodí hlásný po dědině, vesele si prozpěvuje, Krista pána zvelebuje. Sš. P. 237. Kdož díky činí, ten dobrodiní učiněná vyznává a dobrodince zvelebuje; Evangelista rod Kristův zvelebuje. BR. II. 51. a., 211. a. — co jak: někoho až k nebi z. V. Něco hojně z., etwas recht zu Ehren bringen. Us. Dch. Zveleben jest Šalomoun |
||
|
|||
Předchozí (711)  Strana:712  Další (713) |