712

komu jak. Zvedá mu to k dávení. Šm. —
se kde. Mléko se zvedá (na kamnech).
Us. Prach se zvedá na silnici. Ml. Na pláni
se zvedal balvan. Vrch. — co v čem. Ne-
děli neb jiné svátky zvedli v službě božie.
Št. N. 297. 25. — se, co za kým. Z. se
za někým. Kká. K sl. j. 88. V noci, ve dne
zvedám za ní zraky do nebeské s tužbou
svatyně. Sš. Bs. 171. — kdy. Ruku v zlo-
sti zvednuv. Kká. Td. 241. V prosbě k moc-
ným zvedať dlaň Kká. K sl. j. 166. Po
chvilce se opět zvedla. Němc. I.117. Zvolna,
slídivě když zvedá zrak ve tmě noční ku
obzoru lemu. Kká. K sl. j. 171. Napojané
byliny a kvietka opät bujaro zvedajú po-
stavu svoju po teplej prehánke (přeháňce,
dešti). Slov. Tč. — co na koho. Na mé
v pravých úmluvách 60 kop gr. zvedl. Půh.
I. 355. Zvedl-li kupec žalobu na domácího
občana, bylo se mu obrátiti k obyčejnému
soudci. Ddk. IV. 184. — s infinit. Hruď ta
obnažená vdechnout noci chlad se toužně
zvedá. Kká. K sl. j. 181.

Zvedný. Z. úsudek, das Wahrnehmungs-
urtheil. Krok II. 561. Šuhaj ten stojí divom
zajatý, hlasom srieborným zdá sa oviatý
každý čiv z-ho ucha, jeder Nerv des lau-
schenden Ohres. Sldk. 317.

Zvědochtivosť, i, f., die Neugierde. Koll.
III. 276. Vz Zvědavosť.

Zvědochtivý, wissbegierig, neugierig.
Us u Bělohr. Jg., Bendl. I. 89.

Zvědoun, a, m, der Spitzel, geheime
Polizeiagent. Šm.

Zvědovati = zvězovati. Slov. Bern.

Zvěduchtivosť, i, f. = zvědochtivosť. Cf.
Zvěd. Dk. P. 157.

Zvěhlasiti, il, šen, ení. — sobě = umou-
dřeti sobě, sich klug sein, sich rathen. —
si v čem. Tkad. — co kam. Poněvadž
na starý kotel rány z. umíš, proč také na
zlámané srdce tresktánie svého nezvěhlasíš
(tichými a opatrnými ranami k němu ne-
přistupuješ)? Hugo.

Zvěhlasnosť, i, f. = věhlasnosť, die Klug-
heit, Auktorität. Způsob jeho, moc a z.,
kterúž okazováše. Alx. fab. č. 5.

Zvěhlasný = věhlasný, moudrý, klug.
Bel , Jád.

Zvěchati se = vstáti, aufstehen. — od-
kud: z postele. Na Slov. Koll.

Zvejčení, n. = proměna zárodků ve va-
jíčka, die Eibildung. Rst. 527., 136.

Zvejdělčiti, il, en, ení. — co = na ně-
čem vydělati. U Chocer. Vk.

Zvejřevněti = zveřejněti, veřejným se
státi, öffentlich bekannt werden. Až to zvej-
řevní, bude pozdě. U Kr. Hrad. Kšť.

Zvejší = zvýší. Us. Dch.

Zveľad, u, m. = zveľatok, das Wachs-
thurn, der Nutzen, die Erspriesslichkeit.
Slov. Ani dobrjelio z-du němá. Phld. I. 1.
14 Kebych mohol, rád bych spojil čeľaď
europänskú v jednu rodinu: bolže by to
človečenstva zveľad z vlasti spolnej, práv,
snáh obvinu. Hdž. Rkp :

Zvelädiť, íl, ěn, ění = zveličiti, rozmno-
žiti, zvelebiti, vergrössern, vermehren, ver-
herrlichen. — co. Tak rozložím tvoj strom

a vztýčim v nebe, tak zveľadím ťa, tak
požehnám tebe. Phld. III. 1. 41.

Zveľatiti, il, ěn, ění = zvelädiť. Slov.
— se v čem. Aby i on zveľatil sa v tých
istých výhodách života. Slov. báj. Paul.
Tóth. I. 85.

Zveľatok, tku, m. = zvelebení, rozmno-
žení, prospěch, užitek, die Vergrösserung,
Vermehrung, der Nutzen, Vortheil. Slov.
Zrast a z. Matice slovenské. Šd. Veríme
v lepšiu budúcnosť tvojho národa, jehož
rozvoj a z. iste nezastavia. Slov. báj. P.
Tóth I. 20. Hmotný z. riadnym spojencom
priemyslu býva. Let. Mtc. S. IX. 2. 87. Ho-
spodárstvo kvitně v Sljezku, ale národnosť
slovanská němá z-tku; Ku tvojmu z-tku
upotrebiť; Nech ťa krok podujatý vedie
k zdaru a z-tku. Phld. I. 3 147., II. 1. 7.,
III. 541. Ku z-tku dal vás (devy) Bóh po-
tomstvu, kroz vás by sa rozmnožoval ná-
rod. Ppk. I. 69.

Zveleba, y, f. = zvelebení. Sd. Z. jazyka.
Kos. Ol., I. 68. Škovránky spievajú na z-bu
moci. Čjk. 17. Sbírky na opravu a z-bu
chrámu Páně velehradského. Sb. vel. I. 38.
(L 77., III. 48.).

Zvelebenějšiti, il, en, ení = velebněj-
ším učiniti, mehr erheben, preisen. Jg. Slov.

Zvelebení, n., die Verbesserung, Hebung,
der Aufschwung. Pro z. dobrého v obci.
Kram. To království prišlo k zvelebení.
Ros. Z. hodný (oslavení). Kom. Z. plavby,
die Emporhebung der Schiffahrt, z. prů-
myslu, die Hebung der Industrie, Dch.,
města. Us. Co národ český činí pro úkol
Matice Školské, činí pro zabezpečení a z.
svého vlastního bytu národního. Tč. exc.
Z. blahobytu země hleděti. Ddk. III. 191.
Z blahobytu a slávy země. Lpř. Děj I. 88.
Z. obchodu, Lpř., vojska, Šmb. S. II. 266 ,
Čech. Anth. I. 3. vyd. VIII. Ale ne pro
lakomstvie ani pro světské z. Hus III. 282.

Zvelebenosť, i, f. = zvelebení. Ros.

Zvelebený; -en, a, o, emporgebracht,
emporgehoben, gepriesen, gelobt. Vz Zve-
lebiti.

Zvelebitel, e, m., der Emporbringer,
Beförderer, Verherrlicher, Bildner. Z. ná-
rodního školstva. Šd., Dch.

Zvelebiti, il, en, ení; zvelebovati = ve-
lebným učiniti, zlepšiti, napraviti, in Flor,
in Aufnahme, in Ansehen bringen, empor-
bringen; poctíti, chváliti, preisen, loben,
erheben; oslaviti, erheben. — co, koho :
vlasť, Jel., statek, Us., knížectví, Ros., Boha
(ctíti, chváliti), V., svou slávu, Troj., něčí
paměť (ustaviti), Jel., hory (v lepší stav
uvésti). Vys. Závod z. (heben). Dch. Hollý
z-bil nároď. Nár. nov. 1885. č. 35. Z. vo-
jenství, Šmb. S. II. 285., rozbořenou Troju,
Cimrh. Myth. 300., víru. Lpř. Děj. I. 34.
Svieť slniečko na slovenské hrady a zveleb
ich. Kyt. 1876. 27. Chodí hlásný po dědině,
vesele si prozpěvuje, Krista pána zvelebuje.
Sš. P. 237. Kdož díky činí, ten dobrodiní
učiněná vyznává a dobrodince zvelebuje;
Evangelista rod Kristův zvelebuje. BR. II.
51. a., 211. a. — co jak: někoho až k nebi
z. V. Něco hojně z., etwas recht zu Ehren
bringen. Us. Dch. Zveleben jest Šalomoun