719

Zvětrávání, n., die wiederholte, allmäh-
lige Verwitterung, der Verwitterungsprocess.
Vz Zvětrati, Šfk. Poč. 53., Stč. Zmp. 687.
Z. hornin. Us. Pdl.

Zvětřelec lce, m., der Flattergeist. Šm.

Zvětřelosť, i, f. = zvětralosť. — Z. =
lehkomyslnosť, pošetilosť. Vz Zvětralosť.

Zvětřelý = zvětralý, verwittert. D. Z-lá
stopa, které pes již nečije, kalte Fährte.
Šp. — Z. = pošetilý, lehkomyslný, flatter-
haft, närrisch. Slov. Behá ako zvetrelý. Mt.
S. I. 100.

Zvětřeti = zvětrati.

Zvětřilý = větrný, lehkomyslný, windig,
flatterhaft. Z. člověk, Šf., býk. Sych.

Zvětřiti, il, en, ení = navětřiti, vítr do-
stati, na čich, na stopu přijíti, von etwas
Wind bekommen, erwittern; znamenati něco,
dověděti se, merken, bemerken, wittern; vítr
učiniti, Wind machen; zplašiti se, scheu
werden; pošetiti se, närrisch werden. Jg. —
abs. Všechen zvětřil. Vz Zhýralý. Č. —
koho. Pes zvětřil srnku. Us. Jestli ho zvětří
(zpozoruje). — se. Kůň se zvětřil (zplašil).
Us. Zvetril si sa, že by ti rozum ani na
pozajtro domov nepřišiel. Sb. sl. ps. I. 117.,
Mt. S. I. 117. Vůl, býk se zvětřil (zdivočel).
Us. Šd. Z-lo se, es wurde windig. Us. Tč.

Zvětrovati = zvíti, worfeln. — co: obilí.
Ros.

Zvěťša (Slov. zvätša. Lipa 201.), zvěča =
zhruba, grössten Theils, meistens. Spočítali,
sebrali to jenom z. Na Mor. a ve Slez. Šd.
Knrz.

Zvetšalý, vz Zvětšelý.

Zvetšati, vz Zvetšeti, zastr. ZN.

Zvetšelosť, i, f. = vetchosť, die Abge-
nütztheit, Schäbigkeit, der Abgang. D.

Zvetšelý (zastr. zvetšalý) = vetchý, starý,
obnošený, veraltet, abgenützt, schäbig. V.
Z. šaty, Ros., lékařství, V., člověk (ošumělý),
D., způsob mluvení. Zlob. Z. střecha, Osv.,
zdoba, Čch. Dg. 715., kmen. Kos. 01. I. 36.
Což jsem tak z. ? Klc. Starou n. z-lou zkazil.
BR. II. 764. b.

Zvětšelý, vergrössert. Rst. 527.

Zvetšení, n. = vetchosť, das Veralten.
D.

Zvětšení, n., die Vergrösserung, das
Grösserwerden, der Zuwachs (od zvetšeti);
das Grössermachen, Vergrössern, der Zu-
wachs (od zvětšiti). Vz Zvetšeti, Zvětšiti.
V. Z. linearné čočky. Vz KP. II. 182., ZČ.
III. 173.

Zvetšený = zvětšelý, alt geworden, ver-
altet, schäbig. Orb. p., Rad. zv.

Zvětšený; -šen, a, o = větším učiněný,
grösser gemacht, vergrössert. Z. pokuta. V.
Z. obraz. Us. Z. měřítko, vergrösserter
Masstab. Dch. Z. prima, sekunda, kvinta,
sexta, oktava, trojzvuk. Zv. Přír. kn. I. 17.,
II. 7. — oč: o pětinu. Lpř.

Zvetšeti, vz Zvetchnouti.

Zvetšeti, el, ení = větším se státi, grösser
werden. Jg.

Z většího (dílu), grösseren Theils. Z. už
máme zaseto. Máte už vymláceno? Z většího.
Us. Šd.

Zvětšil, a, m., der Vergrösserer. Jg.

Zvětšilka, y, zvětšitelkyně, ě, f., die Ver-

grössererin. — Z , porana, rostl. svlačcovitá.
Rostl. III. b. 175.

Zvětšiti, il, en, ení; zvětšovati = větším
učiniti, grösser machen, vergrössern. Ne-
kričte na mňa, že zväčšujem a že som ne-
návistníkom Slovanov. Phld. III. 2. 192. —
co (kde). Zisček i nepatrný jmění zvětší.
Sych. Z. něčí křivdy, Kom., něčí chyby. D.
Nedostatky při bližním (bližního) zvětšujeme.
V. Z. úroky. Zlob. Strach nebezpečenstvo
zvätšuje. Zbr. Báj, 43. Z. plat z nájmu. Šp.
Ja nič nezväčšujem, ba naprotiv mnoho vy-
nechávám. Phld. IV. 530. — komu co: po-
kutu. V. — co čím: dům přistavěním. —
co jak. V praktických počtech hledá se
tolik desetinek, kolik jich úkol požaduje,
ostatní se vynechají, toliko se poslední cifra
o jednu zvětšuje, následuje-li po ní pětka
nebo větší cifra. Šim. 71. Zemi o Lužici
z. Ddk. II. 338. Čočka ta stokrát zvětšuje.
Us. Pdl.

Zvětšovací, Vergrösserungs-. Z. sklo =
drobnohled. D. Vz KP. II. 148., 178.

Zvětšování, n., die Vergrösserung, Ver- ,
mehrung. Jednoduché z-ní, einfache Ver-
grösserung (beim Addiren), násobné z., viel-
fache V. (beim Multipliciren). Nz. Strany
přísloví vz: Komár, Moucha, Mravenec.

Zvětšovati, vz Zvětšiti.

Zvětšující = zvětšovací. Z. sklo.

Zvětviti se. Ať nesnadky zničí vše, co
k zmatku zvětvilo se. Hdk. C. 106.

Zvěz, vz Zvěděti.

Zvezda, y, f. = hvězda. Ta z. ta je
izišla (vyšla) z one strane črne gore. Sš. P.
800.

Zvězelý = leklý, abgestanden. Z. ryby.
D. exc.

Zvezení, n. = svezení, die Zusammen-
führung, Herabführung. Slov. Bern.

Zvězení, n., k inft. zviezti = svázání,
spletení. Kat. 2372. Vz Listy filol. VI. 237.,
IX. 316.

Zvezený; -en,a, o = svezený, zusammen-
geführt, herabgefuhrt. Slov. Bern.

Zvěziti, il, en, ení = do vězení dáti,
einkerkern, verhaften. Zlob. Cf. Zvězení.

Zvězovati, vz Zvěděti.

Zvézti = svézti, zusammenführen, herab-
führen. Slov. Bern.

Zvěžiti se, il, en, ení, zvěžovati se =
vypínati se jako věž. Nej.

Zviadnouti = zvadnouti. Mor. Vck.

Zviazať = svázati. Slov. Ppk. I. 39.

Zvíce, e, f. = výše, die Höhe, Grösse.
Církve denně na zvíci, kráse a obstihu při-
bývá. Sš. II. 134. Stromu ve zvíci se vy-
rovná. Sš.

Zvící = co do velikosti, an Grösse, von
der Grösse, gross. Z. jablka, ořechu. Ros.
Z. vlaského ořecha toho sněz (tak veliký
kus jako jest vlaský ořech). Bl. Bukvice z.
jednoho lotu v medu pitá. V.

Zvič, Znič, e, m., bůh světla u starých
Slovanů, jenž obživujícím teplem vše za-
hřívá a světlem osvětluje. Krok II. 373.

Zvičín, a, m., jm. hory sev. od Miletína.
Krč. 333., Krok II. 388.

Zvičina, y, f., Zwicín, ves u Pecky. PL.
Vz Blk. Kfsk. 801., 836., 927.