725

Zvlažiti, il, en, ení, zvlažovati, befeuchten,
bewässern, erwärmen. — co: zemi. Vz Svla-
žiti.

Zvlažniti, zvlažňovati = obvlažniti, lau
machen. Kos.

Zvlažňovati, vz Zvlažniti.

Zvlažnúť, žnul, utí = zvlhnouti, feucht
werden; vlažným se státi, lau werden. Na
Slov. Bern.

Zvlažnutí, n. = zvlhnutí, das Feucht-
werden. Bern.

Zvlažnutý; ut, a, o = zvlhlý, feucht ge-
worden ; vlažný, lau geworden. Slov. Bern.

Zvlažování, n., die Befeuchtung, Be-
wässerung, Irrigation. Z. = umělé udržování
mírné vlhkosti na polích, lukách a jiných
pozemcích zapouštěním pozemků těchto te-
koucí vodou a rozváděním vody této po
všech jich částech stejnou měrou. Vz více
v S. K, KP. III. 219. Vz Svlažiti.

Zvlažovaný; -án, a, o, befeuchtet, be-
wässert, erwärmt. — čím. Země řekami z-ná.
Šmb.

Zvlažovati, vz Zvlažiti.

Zvlčelec, lce, m. = člověk, jehož byla
vlčice odkojila a který na se přijal vlčí při-
rozenost, ein Wolfsmensch. Naší mládeži
1885. 220.

Zvlčelosť, i, f., die Verwilderung. Dch.

Zvlčelý, verwildert. Z. dítě. Přišel domů
všechen z-lý. Us.

Zvlčení, n., die Verwilderung.

Zvlčený; -en, a, o, verwildert.

Zvlčeti, ejí, el, ení = zdivočeti, verwildern.
— komu. Ty děti vám zvlčejí. Us. Kšk.
On mi příliš zvlčel. Žer. — kde. Děti, žel,
na pastvě zvlčely. Us. Dch.

Zvlčilosť, i, f. = zvlčelosť. Z. mravů.
Dch., Bkř.

Zvlčiti, il, en, ení; zvlčovati = vlkem
učiniti, zum Wolf machen; zdivočiti, wild
machen, verwildern. Mus. — se = zvlčeti.
Zvlčil se. Horný, Lb. — Měst, bož. Jenom
se nezvlč (říkají tomu, kdo se rozhorlil).
Us. Šd., Knrz.

Zvléci, vz Svléci.

Zvlečení, n. = svlečení. Bern.

Zvlečený = svlečený. Bern.

Zvlečky, ček, pl., f., exuviae, spolia, die
abgezogene Haut, der Balg. Na Slov. Bern.
Hlavně = svlečená kůže hadí, housenčí. Kom.

Zvlek, svlek, u, m. = zvlečky. Kom. Vz
Zvlečky, Zvleky.

Zvlekání, n. = svlekání. Bern.

Zvlékati, vz Svléci.

Zvléknouti, vz Svléci.

Zvleky, pl., f., vz Zvlek. — Z.= ostatky,
die Uiberbleibsel, Reliquien. Slov. Niesli
so sebou zvleky sv. Klementa. Let. Mt. S.
X. 1. 25. Dajú sa i zvleky Dimitria priviezt
v Moskvu, aby ľud na vlastné videl oči,
že je iste mrtvý. Zbr. Lžd. 91. Poďme i my
pokloniť sa svätým zvlekom deržavného
chlapca. Zbr. Lžd. 93.

Zvlhčení, n., die An-, Befeuchtung.

Zvlhčený; -en, a, o, angefeuchtet, be-
feuchtet.

Zvlhčiti, il, en, ení; zvlhčovati = vlhkým
učiniti, navlažiti, anfeuchten. — co čím:
papír vodou. Us.

Zvlhčovati, vz Zvlhčiti.

Zvlhlosť, i, f. = vlhkosť, die Feuchtig-
keit.

Zvlhlý = vlhký, gefeuchtet, feucht.

Zvlhnouti, hnul a hl, utí; zvlhovati,
feucht werden. V. — kde. Všecko tu zvlhne.
Ros. Tabák v trávě zvlhnul. Us. Tč. — kdy.
Čí sůl na štědrý večer zvlhne, ten do roka
umře. Kld. II. 284. — komu. Agatě zvlhl
zrak. Us. Oči jí zvlhly. Šml. I.106. — proč.
Pláčem zvlhly oči. Vrch.

Zvlhnutí, n., die Feuchtigkeit. Z. půdy.
Frč.

Zvlhnutý; -ut, a, o, feucht geworden.
Reš., Bern. Vz Zvlhlý.

Zvlídněti, ěl, ění = vlídným se státi,
freundlich werden. Us.

Zvlieknúť = svléci. Slov.

Zvlíkati, vz Svléci.

Zvlkodlačeti, el, ení = státi se vlko-
dlakem. Vz Vlkodlak. — kdy. Stryga se
umí proměňovati a tělo její po smrti z-čí.
Pokr. Z hor.

Zvlnatělý, wollig geworden. Us.

Zvlnatěti, zvlněti, ějí, ěl, ění, wollig
werden. Sukno zvlnatělo (zchlupatělo). Ros.

Zvlněný; -ěn, a, o, wogend. Z. jezero.
Kká. K sl. j. 60. Aj, jak Váh z-ný, národe,
tiež tvoji blúdia v tmách synovia odrodilí
slepci. Ppk. II. 41. Čelo ku ňádram kloní,
ku ňádram búrno zvlneným. Sldk. 335. —
Z., wellenförmig. Z. vysočina, z. sloh vrstevní
soustavy. Krč.

Zvlněti, vz Zvlnatěti.

Zvlniti, il, ěn, ění = vlnatým, chlupatým
učiniti, wollig machen. — co čím: papír
mačkáním. — Z. = vlny na vodě udělati,
das Wasser in Wellen bewegen. — co (čím):
vodu házením kamení do ní. Chtěl leskem
zraků jejich oheň citu z Kká. Td. 157.
Bouř záhon květu zvlní. ch. Mch. 11. Ty
nádechy něžných hor, jenž má ňadra tak
z-ly, v srdce lély žal i vzdor. Ntr. VI. 132.
— co komu. Z-lo mi prsa hoře. Kká. K sl.
j. 53. — se. Zvlní se ňadra její. Nrd. —
Vz Rozvláti.

Zvlnoš, e, m., lanificus (červ), zastr. Rozk.

Zvněti, sonare, zachovalo se s konsonancí
náležitou v imp. zvněte. Vy křesťané zvněte
tociš vzdávejte chválu. Sequ. 360. Ale z pra-
vidla je i zde přesmyknutí a kromě toho
i odsutí: vznieti, znieti. Gb. v Listech filol.
VII. 300., XI. 467.

Zvníti, vz Zvněti.

Zvnitřek, třku, m., das Aeussere einer
Sache. Us.

Zvnitřniti se, il, ění = ven vyjíti, heraus-
brechen, in Flammen ausbrechen. Oheň se
zvnitřnil. Ros.

Zvo-: zvobjímati, zvocelovati a p., vz zobjí-
mati, zocelovati a p. (v těchto slovech je
v jenom přídechem).

Zvod, u, m. = zvedení, uvedení, vedení,
die Führung, Leitung. Zvodem vlastního
ducha puzený. Ráj. Hájže si Slovan krásy
svojho rodu od zlých motýlov, od hadieho
zvodu (— svodu, svedení, Verführung). Slov.
Hrbň. Rkp. — Z. = skutečné uvedení kupu-
jícího n. dědiců jeho, nebo původa vedlé
práva v dědictví zprávce n. pohnaného, die



	725

	Zvlažiti, il, en, ení, zvlažovati, befeuchten, bewässern, erwärmen. — co: zemi. Vz Svla- žiti. Zvlažniti, zvlažňovati = obvlažniti, lau machen. Kos. Zvlažňovati, vz Zvlažniti. Zvlažnúť, žnul, utí = zvlhnouti, feucht werden; vlažným se státi, lau werden. Na Slov. Bern. Zvlažnutí, n. = zvlhnutí, das Feucht- werden. Bern. Zvlažnutý; ut, a, o = zvlhlý, feucht ge- worden ; vlažný, lau geworden. Slov. Bern. Zvlažování, n., die Befeuchtung, Be- wässerung, Irrigation. Z. = umělé udržování mírné vlhkosti na polích, lukách a jiných pozemcích zapouštěním pozemků těchto te- koucí vodou a rozváděním vody této po všech jich částech stejnou měrou. Vz více v S. K, KP. III. 219. Vz Svlažiti. Zvlažovaný; -án, a, o, befeuchtet, be- wässert, erwärmt. — čím. Země řekami z-ná. Šmb. Zvlažovati, vz Zvlažiti. Zvlčelec, lce, m. = člověk, jehož byla vlčice odkojila a který na se přijal vlčí při- rozenost, ein Wolfsmensch. Naší mládeži 1885. 220. Zvlčelosť, i, f., die Verwilderung. Dch. Zvlčelý, verwildert. Z. dítě. Přišel domů všechen z-lý. Us. Zvlčení, n., die Verwilderung. Zvlčený; -en, a, o, verwildert. Zvlčeti, ejí, el, ení = zdivočeti, verwildern. — komu. Ty děti vám zvlčejí. Us. Kšk. On mi příliš zvlčel. Žer. — kde. Děti, žel, na pastvě zvlčely. Us. Dch. Zvlčilosť, i, f. = zvlčelosť. Z. mravů. Dch., Bkř. Zvlčiti, il, en, ení; zvlčovati = vlkem učiniti, zum Wolf machen; zdivočiti, wild machen, verwildern. Mus. — se = zvlčeti. Zvlčil se. Horný, Lb. — Měst, bož. Jenom se nezvlč (říkají tomu, kdo se rozhorlil). Us. Šd., Knrz. Zvléci, vz Svléci. Zvlečení, n. = svlečení. Bern. Zvlečený = svlečený. Bern. Zvlečky, ček, pl., f., exuviae, spolia, die abgezogene Haut, der Balg. Na Slov. Bern. Hlavně = svlečená kůže hadí, housenčí. Kom. Zvlek, svlek, u, m. = zvlečky. Kom. Vz Zvlečky, Zvleky. Zvlekání, n. = svlekání. Bern. Zvlékati, vz Svléci. Zvléknouti, vz Svléci. Zvleky, pl., f., vz Zvlek. — Z.= ostatky, die Uiberbleibsel, Reliquien. Slov. Niesli so sebou zvleky sv. Klementa. Let. Mt. S. X. 1. 25. Dajú sa i zvleky Dimitria priviezt v Moskvu, aby ľud na vlastné videl oči, že je iste mrtvý. Zbr. Lžd. 91. Poďme i my pokloniť sa svätým zvlekom deržavného chlapca. Zbr. Lžd. 93. Zvlhčení, n., die An-, Befeuchtung. Zvlhčený; -en, a, o, angefeuchtet, be- feuchtet. Zvlhčiti, il, en, ení; zvlhčovati = vlhkým učiniti, navlažiti, anfeuchten. — co čím: papír vodou. Us.	Zvlhčovati, vz Zvlhčiti. Zvlhlosť, i, f. = vlhkosť, die Feuchtig- keit. Zvlhlý = vlhký, gefeuchtet, feucht. Zvlhnouti, hnul a hl, utí; zvlhovati, feucht werden. V. — kde. Všecko tu zvlhne. Ros. Tabák v trávě zvlhnul. Us. Tč. — kdy. Čí sůl na štědrý večer zvlhne, ten do roka umře. Kld. II. 284. — komu. Agatě zvlhl zrak. Us. Oči jí zvlhly. Šml. I.106. — proč. Pláčem zvlhly oči. Vrch. Zvlhnutí, n., die Feuchtigkeit. Z. půdy. Frč. Zvlhnutý; -ut, a, o, feucht geworden. Reš., Bern. Vz Zvlhlý. Zvlídněti, ěl, ění = vlídným se státi, freundlich werden. Us. Zvlieknúť = svléci. Slov. Zvlíkati, vz Svléci. Zvlkodlačeti, el, ení = státi se vlko- dlakem. Vz Vlkodlak. — kdy. Stryga se umí proměňovati a tělo její po smrti z-čí. Pokr. Z hor. Zvlnatělý, wollig geworden. Us. Zvlnatěti, zvlněti, ějí, ěl, ění, wollig werden. Sukno zvlnatělo (zchlupatělo). Ros. Zvlněný; -ěn, a, o, wogend. Z. jezero. Kká. K sl. j. 60. Aj, jak Váh z-ný, národe, tiež tvoji blúdia v tmách synovia odrodilí slepci. Ppk. II. 41. Čelo ku ňádram kloní, ku ňádram búrno zvlneným. Sldk. 335. — Z., wellenförmig. Z. vysočina, z. sloh vrstevní soustavy. Krč. Zvlněti, vz Zvlnatěti. Zvlniti, il, ěn, ění = vlnatým, chlupatým učiniti, wollig machen. — co čím: papír mačkáním. — Z. = vlny na vodě udělati, das Wasser in Wellen bewegen. — co (čím): vodu házením kamení do ní. Chtěl leskem zraků jejich oheň citu z Kká. Td. 157. Bouř záhon květu zvlní. ch. Mch. 11. Ty nádechy něžných hor, jenž má ňadra tak z-ly, v srdce lély žal i vzdor. Ntr. VI. 132. — co komu. Z-lo mi prsa hoře. Kká. K sl. j. 53. — se. Zvlní se ňadra její. Nrd. — Vz Rozvláti. Zvlnoš, e, m., lanificus (červ), zastr. Rozk. Zvněti, sonare, zachovalo se s konsonancí náležitou v imp. zvněte. Vy křesťané zvněte tociš vzdávejte chválu. Sequ. 360. Ale z pra- vidla je i zde přesmyknutí a kromě toho i odsutí: vznieti, znieti. Gb. v Listech filol. VII. 300., XI. 467. Zvníti, vz Zvněti. Zvnitřek, třku, m., das Aeussere einer Sache. Us. Zvnitřniti se, il, ění = ven vyjíti, heraus- brechen, in Flammen ausbrechen. Oheň se zvnitřnil. Ros. Zvo-: zvobjímati, zvocelovati a p., vz zobjí- mati, zocelovati a p. (v těchto slovech je v jenom přídechem). Zvod, u, m. = zvedení, uvedení, vedení, die Führung, Leitung. Zvodem vlastního ducha puzený. Ráj. Hájže si Slovan krásy svojho rodu od zlých motýlov, od hadieho zvodu (— svodu, svedení, Verführung). Slov. Hrbň. Rkp. — Z. = skutečné uvedení kupu- jícího n. dědiců jeho, nebo původa vedlé práva v dědictví zprávce n. pohnaného, die