Předchozí (724)  Strana:725  Další (726) |
|
|||
725
|
|||
|
|||
Zvlažiti, il, en, ení, zvlažovati, befeuchten,
bewässern, erwärmen. — co: zemi. Vz Svla- žiti. Zvlažniti, zvlažňovati = obvlažniti, lau
machen. Kos. Zvlažňovati, vz Zvlažniti.
Zvlažnúť, žnul, utí = zvlhnouti, feucht
werden; vlažným se státi, lau werden. Na Slov. Bern. Zvlažnutí, n. = zvlhnutí, das Feucht-
werden. Bern. Zvlažnutý; ut, a, o = zvlhlý, feucht ge-
worden ; vlažný, lau geworden. Slov. Bern. Zvlažování, n., die Befeuchtung, Be-
wässerung, Irrigation. Z. = umělé udržování mírné vlhkosti na polích, lukách a jiných pozemcích zapouštěním pozemků těchto te- koucí vodou a rozváděním vody této po všech jich částech stejnou měrou. Vz více v S. K, KP. III. 219. Vz Svlažiti. Zvlažovaný; -án, a, o, befeuchtet, be-
wässert, erwärmt. — čím. Země řekami z-ná. Šmb. Zvlažovati, vz Zvlažiti.
Zvlčelec, lce, m. = člověk, jehož byla
vlčice odkojila a který na se přijal vlčí při- rozenost, ein Wolfsmensch. Naší mládeži 1885. 220. Zvlčelosť, i, f., die Verwilderung. Dch.
Zvlčelý, verwildert. Z. dítě. Přišel domů
všechen z-lý. Us. Zvlčení, n., die Verwilderung.
Zvlčený; -en, a, o, verwildert.
Zvlčeti, ejí, el, ení = zdivočeti, verwildern.
— komu. Ty děti vám zvlčejí. Us. Kšk. On mi příliš zvlčel. Žer. — kde. Děti, žel, na pastvě zvlčely. Us. Dch. Zvlčilosť, i, f. = zvlčelosť. Z. mravů.
Dch., Bkř. Zvlčiti, il, en, ení; zvlčovati = vlkem
učiniti, zum Wolf machen; zdivočiti, wild machen, verwildern. Mus. — se = zvlčeti. Zvlčil se. Horný, Lb. — Měst, bož. Jenom se nezvlč (říkají tomu, kdo se rozhorlil). Us. Šd., Knrz. Zvléci, vz Svléci.
Zvlečení, n. = svlečení. Bern.
Zvlečený = svlečený. Bern.
Zvlečky, ček, pl., f., exuviae, spolia, die
abgezogene Haut, der Balg. Na Slov. Bern. Hlavně = svlečená kůže hadí, housenčí. Kom. Zvlek, svlek, u, m. = zvlečky. Kom. Vz
Zvlečky, Zvleky. Zvlekání, n. = svlekání. Bern.
Zvlékati, vz Svléci.
Zvléknouti, vz Svléci.
Zvleky, pl., f., vz Zvlek. — Z.= ostatky,
die Uiberbleibsel, Reliquien. Slov. Niesli so sebou zvleky sv. Klementa. Let. Mt. S. X. 1. 25. Dajú sa i zvleky Dimitria priviezt v Moskvu, aby ľud na vlastné videl oči, že je iste mrtvý. Zbr. Lžd. 91. Poďme i my pokloniť sa svätým zvlekom deržavného chlapca. Zbr. Lžd. 93. Zvlhčení, n., die An-, Befeuchtung.
Zvlhčený; -en, a, o, angefeuchtet, be-
feuchtet. Zvlhčiti, il, en, ení; zvlhčovati = vlhkým
učiniti, navlažiti, anfeuchten. — co čím: papír vodou. Us. |
Zvlhčovati, vz Zvlhčiti.
Zvlhlosť, i, f. = vlhkosť, die Feuchtig-
keit. Zvlhlý = vlhký, gefeuchtet, feucht.
Zvlhnouti, hnul a hl, utí; zvlhovati,
feucht werden. V. — kde. Všecko tu zvlhne. Ros. Tabák v trávě zvlhnul. Us. Tč. — kdy. Čí sůl na štědrý večer zvlhne, ten do roka umře. Kld. II. 284. — komu. Agatě zvlhl zrak. Us. Oči jí zvlhly. Šml. I.106. — proč. Pláčem zvlhly oči. Vrch. Zvlhnutí, n., die Feuchtigkeit. Z. půdy.
Frč. Zvlhnutý; -ut, a, o, feucht geworden.
Reš., Bern. Vz Zvlhlý. Zvlídněti, ěl, ění = vlídným se státi,
freundlich werden. Us. Zvlieknúť = svléci. Slov.
Zvlíkati, vz Svléci.
Zvlkodlačeti, el, ení = státi se vlko-
dlakem. Vz Vlkodlak. — kdy. Stryga se umí proměňovati a tělo její po smrti z-čí. Pokr. Z hor. Zvlnatělý, wollig geworden. Us.
Zvlnatěti, zvlněti, ějí, ěl, ění, wollig
werden. Sukno zvlnatělo (zchlupatělo). Ros. Zvlněný; -ěn, a, o, wogend. Z. jezero.
Kká. K sl. j. 60. Aj, jak Váh z-ný, národe, tiež tvoji blúdia v tmách synovia odrodilí slepci. Ppk. II. 41. Čelo ku ňádram kloní, ku ňádram búrno zvlneným. Sldk. 335. — Z., wellenförmig. Z. vysočina, z. sloh vrstevní soustavy. Krč. Zvlněti, vz Zvlnatěti.
Zvlniti, il, ěn, ění = vlnatým, chlupatým
učiniti, wollig machen. — co čím: papír mačkáním. — Z. = vlny na vodě udělati, das Wasser in Wellen bewegen. — co (čím): vodu házením kamení do ní. Chtěl leskem zraků jejich oheň citu z Kká. Td. 157. Bouř záhon květu zvlní. ch. Mch. 11. Ty nádechy něžných hor, jenž má ňadra tak z-ly, v srdce lély žal i vzdor. Ntr. VI. 132. — co komu. Z-lo mi prsa hoře. Kká. K sl. j. 53. — se. Zvlní se ňadra její. Nrd. — Vz Rozvláti. Zvlnoš, e, m., lanificus (červ), zastr. Rozk.
Zvněti, sonare, zachovalo se s konsonancí
náležitou v imp. zvněte. Vy křesťané zvněte tociš vzdávejte chválu. Sequ. 360. Ale z pra- vidla je i zde přesmyknutí a kromě toho i odsutí: vznieti, znieti. Gb. v Listech filol. VII. 300., XI. 467. Zvníti, vz Zvněti.
Zvnitřek, třku, m., das Aeussere einer
Sache. Us. Zvnitřniti se, il, ění = ven vyjíti, heraus-
brechen, in Flammen ausbrechen. Oheň se zvnitřnil. Ros. Zvo-: zvobjímati, zvocelovati a p., vz zobjí-
mati, zocelovati a p. (v těchto slovech je v jenom přídechem). Zvod, u, m. = zvedení, uvedení, vedení,
die Führung, Leitung. Zvodem vlastního ducha puzený. Ráj. Hájže si Slovan krásy svojho rodu od zlých motýlov, od hadieho zvodu (— svodu, svedení, Verführung). Slov. Hrbň. Rkp. — Z. = skutečné uvedení kupu- jícího n. dědiců jeho, nebo původa vedlé práva v dědictví zprávce n. pohnaného, die |
||
|
|||
Předchozí (724)  Strana:725  Další (726) |