735

vůz, D., strom, Us., důkaz, úmysl, Šm.,
zemská řízení, D., jídlo (dáviti se). Lk.
Vždycky se mu opak zvrátí (neslouží mu
štěstí). Lom. Nerád by jí byl škopka vody
zvrátil (rozhněval, popudil). Dal. Někomu
hlavu z., Einern den Kopf verdrehen. Dch.
Z. strnisko (převraceti, podmítati); Zvracala
sem takú rudavku (krvavou vodu). Slez.
Šd. Ten nemocný zvrací, co sní. Us. Tč.
Lidé mu zrazovali, chtěli jej zvrátiti, neb
se již stmívalo. Sk. A již oči zvrátil (umřel).
Sá. Z. zrak. Phld. IV. 12. I čo mu? Tu je
pevný, zdravý! Tak úzkostlivé zvracal řeči
Hančiny. Phld. V. 56. Poneste židličku, po-
neste k vozu, ať si nám nevěsta nezvrátí
nohu. Němc. Voda člun zvrátí. Tč. exc. Z.
zákon o nástupnictví podlé starešinství. Ddk.
III. 209. Červík malý velký dub zvrátí.
Lpř. — co čím: holí, rukou, Us., kartu
fouknutím. D. Tím domněnka ta zvrácena
jest. Jd. Jehož očistou vše zlo se zvrátí
v krásnějšího žití nový vznik. Kká. K sl. j.
172. — koho odkud: z půl cesty. Us. Ne-
dali se z toho ani knězem z. (nedali si to
vymluviti). Sá. Kr. z Ješt. 123. — koho
kde: na čisté rovině. Ros. — co, se kam.
Z. se na zemi. V. Přijde ti spaní, jen co
do peřin se zvrátíš. Sá. V ten ešte deň,
keď k totej strane zvrátil oviec kŕdel biely
na pastvu. Phld. IV. 7. Oči ke Graciím z.
Puch. V ľavo zvrátila se jedla. Hol. 288.
— co več. Vši bolesť matčinu zvrať ve
smích. Shakesp. Tč. Něco v nic z. Kká.
Chléb cárský v Moskaly je zvrací (promě-
ňuje). Kká. Td. 252. Vše v holou půdu z..
alles der Erde gleich machen. Dch. — se.
Zvrátil se vůz, D., strom, kůň. Drž pane
Bože káry, ať se vůz nezvrátí. Prov. Jg.
Omdlev zvrátil se. D. Z. se = zdáviti se.
Zlob. Ten člověk se zvrátil (zhoršil). Kron.
Bárt. Kráva se zvrátila, wurde wieder läufig.
Na Ostrav. Tč. — se s kým. Zvrátila se
s ním stolice. Kom. Zvrátil se s ním vůz.
Us. Zvrátil se s ním střípek (rozhněval si
ho). Kb. — se komu. Nezvanému hostu
zvrátí se místo. Šm. — se kdy. Vše se
zvrátí v době (mžikem). Exc. — proč. Slovo
a pokuta matky nič neplatí, dobre že od
žiaľu někdy sa nezvrátí. Zátur. Háj. I. 11.
Leknutím na zem se zvrátil. Sá. — jak.
Hlavu stranou zvrací. Kká. Td. 169. Z. hmotu
kolem hrany. Mj. 70 Bez toho slibu ta
otázka jejich na ničemnou a nemotornou
trivialnosť, ba na holý nesmysl se zvracuje.
Sš. L. 17. — jak dlouho. Celou noc zvracel.
Us. Šd.

Zvrátivý, umstürzend. Z. prst (zvratný),
die Wende-, Klettterzehe, krok, kolo, das
Kehrrad. Techn. II. 20.

Zvratka, y, f., der Wiederholungsvers,
Refrain.

Zvrátknouti, kl, utí = vrátkým se státi,
wehleidig, feig werden. Vaněk.

Zvrátko, schwindlicht. Na té výši jest z.
Us.

Zvrátkosť, i, f., die Schwindlichkeit. Us.

Zvrátký, schwindlicht. Z. výška, náru-
živosť. Us. Z. úsudek, kraj. Dch. Právě na
této straně zvratké byly hranice; Poslední
dnové života markraběte připadají ještě do

zvratké doby; Bažení po samostatné svrcho-
vanosti za této doby ž-ho práva. Ddk. IV.
125., V. 194., 275.

Zvratnický, zvratníkový = tropický,
tropisch. Krajiny z. Mus.

Zvratník, u, m. = kruh, jehož dostoupivši
slunce zpět se počíná vraceti k rovníku, der
Wendekreis. Rostl. III. B. 157. — Z. =
zvratný vůz, překlopený vůz, převrhovací,
der Kippwagen. Šp. — Z. = úvratě. Vz
toto. Laš. Brt.

Zvratníkový = zvratnický.

Zvratnočinně = medialně, medial. V ře-
ckém textu jest tfí/éfaro z.; Můžeme ale
místo passiva bráti slovo to v mediu či z.
Sš. II. 80., 1. 104.

Zvratnočinný, medium. Nz

Zvratnooký. Z-cí, artrophthalma, řád
žabronožců. Krok II B. 243.

Zvratnosť, i, f, die Sturzbarkeit. Dch.

Zvratný = co se rádo vrací, wieder-
kehrend. Ž. horečka, typhus recurrens. SP.
IL 270. — Z. = co se rádo zvrací, leicht
umzuwerfen. Z. vůz. Z. tlak. Us. Nezvratný
důvod. Dch. Z. (inversní) čára. Vnč. 52.
Pomni, že zvratná jest tvoja podlona a snadno
zvrtne sa pod pätou tvojou. Sldk. 390. —
Z. = kdo rád zvracuje, wer leicht und gern
umwirft. Z. vozka. Us. — Z. sloveso, vz
Časoslovo (zvratné). Z. náměstky ve větách
skrácených, vz Brs. 276. a Se.

Zvrávorať, wanken, taumeln. Videli sme
i mocných inak mužov z. a vyvaliť sa. Slov.
Phld. III. 2. 152.

Zvražčení, n. = svraštění, die Runzelung,
Verschrumpfung. Slov. Bern.

Zvražčený; -čen, a, o = svraštěný, ge-
runzelt. Na Slov. Bern.

Zvražčiti = svraskati, runzeln, ver-
schrumpfen.

Zvražděný; -ěn, a, o = zavražděný, er-
mordet. Bendi I. 50.

Zvražditi, zvražiti, il, ěn, ění = zavra-
žditi, ermorden. — co, koho: něčí spoko-
jenosť, Chmel., bratra. Dvě kron. Dakial
Budeš čakať? Kým ťa nezvraždí dáky kat!
Phld. III. 470.

Zvražiti, vz Zvražditi.

Zvrážiti = zvražčiti. Slov. Bern.

Zvražkale = svraskale, runzelig, einge-
schrumpft, runzlich. Slov. Bern.

Zvražkalosť, i, f. = svraskalosť, die
Runzlichkeit. Slov. Bern.

Zvražkalý = svraskalý, runzelig, runzlich,
eingeschrumpft. Slov. Bern.

Zvražkati = zvražčiti. Slov. Bern.

Zvražovati, vz Zvrážiti.

Zvrblík (zvrtlík?), u, m. = přeslen. Plk.

Zvŕcať, zvrcovati = točiti, vrtiti, drehen;
porážeti, umwerfen. Slov. — koho. Dobre,
povedá, keď si tu, pôjdeme za pasy. Naraz
na skutku sa chytili cez poly a začali jeden
druhého zvŕcať. Dbš. Sl. pov. I. 561. —
čím. Zvŕca kyjom, len tak povetrie cvendží.
Mt. S. I. 112. — se jak. Jak tie panny
tancujú, do kola sa zvrcujú. Dbš. Obyč. 4.
Zapískal na píšťalke a milé kozy sa zvŕcaly
do okola. Dbš. Sl. pov. I. 557.

Zvrcelý, zvrcený = zkormoucený, ver-
dreht. Ros. Z. mozek, hlava (pomatená). D.