736

Zvrcený, vz Zvrcelý.

Zvrci, vz Zvrhnouti.

Zvrcovati, vž Zvŕcati, Zvrtěti.

Zvrčeti, el, ení, knurren. Nemkiňa tichá
ráda sa pichá; ked do nej vstrčí, hneď
ona zvrčí (= dbenka, zbelka, mútovník.
Hádanka). Mt. S. I. 136.

Zvrdlouhati = lháti. Vz Vrdlouhati. Us.

Zvředělý, zvředilý = plný vředů, voll
Geschwüre. Z. prsa, Volk., rak, Rostl.;
svědomí. Cant.

Zvředěti, ěl, ění = vředem se státi,
schwürig werden, geschwären. — komu.
Ženě prsy zvředělý. Volk.

Zvředilý, vz Zvředělý.

Zvřediti, il, ěn, ění = vředem učiniti,
schwürig machen. Us.

Zvředování, n., das Geschwären, die
Geschwüre, Fistel. Z. úst, der Schwamm,
die Hitzblattern, V., sleziny, Čern., měchýře
od přijetí meykův. Byl.

Zvředovaný; -án, a, o, eiterig. Vz Zvře-
dovati.

Zvředovatělý, zvředovatilý = vředovitý,
ganz schwürig. Kom., Sych.

Zvředovatění, n. = zjitření, helcosis,
ulceratio, die Eiterung. Nz. Ik.

Zvředovatěti, ěl, ění, schwürig werden.
Tvář zvředovatěla. Lom., Nz. Ik. — od
čeho kde. Istý mladý muž od takého ná-
poja po celom tele ochrastavel a z-tel. Phld.
III. 2. 184.

Zvředovati = vředem pokryti, nakaziti,
Geschwüre machen. — co komu čím: si
nohy natí. Rostl. — se = zvředovatěti,
schwürig werden. Ja.

Zvředovatilý, vz Zvředovatělý.

Zvředovatiti, il, ěn, ění, schwürig machen.
Ros. — co čím.

Zvředověti, ěl, ění = zvředovatěti. Volk.

Zvředovitý = vředovitý, voll Geschwüre.

Zvřelený = vřelý. Pl.

Zvřeštěti, ěl, ění, anfangen zu flehnen,
zu schreien. V tom vyskokne z chrasti liška.
Chlapec, majúc ju za vlka, zvreští a túli
sa strachom k otcovi. Zbr. 6.

Zvreť = zvříti, aufwallen. Slov. — kde.
Zvre v prsách ako keď vrelé maslo vadí sa
s vodou studenou. Hdk. 173. Zvrelo to
v ňom, že dieťa nezhynulo. Dbš. Sl. pov.
II. 52. Tak včera sa bol nahneval na jednoho,
až krv v ňom zvrela. Phld. V. 55. Vo voľkom
kotle mlieko zvrelo. Dbš. Sl. pov. I. 123.
To víno v poháre aj zvrelo, aj do tretiny
vykypelo. Ib. I. 560. — čím. Studňa zvrela
hneď červenou krvou. Dbš. Sl. pov. V. 47.
Oči slzou lásky zvrely. Sldk. 338.

Zvrhací, Sturz-. Z. vozík na slad. Wld.

Zvrhati, vz Zvrhnouti.

Zvrhel, e, m. = co se zvrhlo, odrodilo,
míšenec, der Bastard; die Abart, Bastardart.
Um. les., Šp.

Zvrhlec, hlce, m. = zvrhlý, ein Entarteter,
Verkommener, Bastard. Tč., Dch.

Zvrhlice, e, f., druh hrušek, eine Birnart.
die Pankertbirne. Z-ce skleněná, dlouhá.
II Dlažkovic. Dch.

Zvrhlík, a, m. = zvrhlec. — Z., u, m.,
druh jablek, eine Aepfelart, der Pankert.
U Dlažkovic. Dch.

Zvrhlina, y, f. = zásnět, mola. Z. ma-
sitá, m. carnosa, vápenatá, kamenná. Kžk.
Por. 390., 399.

Zvrhlosť, i, f., die Aus-, Entartung. Z.
amyloidná, die Speckentartung, Amyloidde-
generation. Šp. Tuková z. lůžka; z. rnázder
plodových. Kžk. Por. 339., 361. Z. obilí,
zemčat. Us. Z. politická. Pokr. Reakce z-sti,
die Entartungsreaktion. Nz. lk.

Zvrhlý = kdo se zvrhl, zjinačil, entartet,
ausgeartet. Z. dumlík (tuřín), die Bastard-
kohlrübe, Šp., snažení, Osv., pokolení. Proch.
Z. rod, obilí, zemčata. Us.

Zvrhnouti, hnu, hni, hna (ouc), ul, ut,
utí; zvrhati, zvrhovati, zvrci, zvrhu, zvrz,
zvrhl, žen, ení = zvrátiti, umwerfen, um-
stürzen, umschmeissen ; rozliti, umwerfen ;
vydáviti, ausbrechen, von sich geben; svrh-
nouti, abwerfen; se = zvrátiti se, překotiti
se, umfallen; zkaziti se, změniti se, verder-
ben, umschlagen; odroditi se, aus der Art
schlagen, ausarten; zdařiti se, podařiti se,
gerathen. Jg. — abs. Kdyžby zvrhl, aby
100 hř. g. propadl. Půh. I. 331. — co, koho.
Z. pole (na podzim orati, podmítati). Mor.
Vek. Z. koupi, einen Kauf rückgängig ma-
chen. Posp. Co jsem byl udělal pro tě, po-
nevadž's ty to zvrhl; A on vida a já k konci
měřím, opět to zvrhl. Arch. II. 169., IV. 5.
Z. vůz, kšaft (zrušiti), jídlo (vydáviti), D.,
sklenici (rozliti), Us., věc, důvody (vyvrátiti),
Zlob., žalobu. Ros. Kůň jezdce zvrhl (lépe.-
svrhl. Vz Svrhnouti). — co kde: na čisté
rovině. Ros. U nás zvrhlo se to krásné
pojmenování xciónavác na křesťan. Sš. Sk.
137. Jak pak se nemá muž při tom celý
zvrhnout? Sá. — co kdy. Za dvě hodiny
ten příloh zvrhnu. Vz Z. pole na Ostrav.
Tč. — jak (kým). Demokrat se zvrhl na
barona. Kká. Td. 28. I poručil, aby každým
zvrhli na kůži šestkrát. Pal. Děj. V. 2. 500.,
Sdl. Hrad. III. 15. 36. Věz jistě, že tebe
do věže uvrci a manželku tvú na kůži zvrci
poručím. Sdl. Hrad. III. 15. 36. — co kam:
na stůl. Us. Byl na skřipec zvržen. 1467.
Mus. 1884. 461. Uzdu s koně na suk z.
Alx. — se. Vůz se zvrhl. Us. Pivo, víno
se zvrhlo (zkazilo). D. On se celý zvrhl.
Us. Věc ta se opět zvrhla. Lpř. Děj. I. 196.
Žena se zvrhla (nezdařila). Lom. Koupě se
zvrhla (nezdařila). D. — se čeho. On se
ho zvrhl (zřekl, sich lossagen). Na mor.
Val. Vck. — se z čeho. Z toho poručnictví
jsem se zvrhl (vzdal jsem je). Na mor.
Val. Vck. — se po kom v čem. V někte-
rých věcech po matce se zvrhla (zdařila).
Um. les. — se več. Sova v sokola se ne-
zvrhne. Č. M. 223. Tvůj smích se zvrhne
v pláč. Shakesp. Tč. Jak domnělá láska
zvrhá se v nenávisť. Kos. Ol. I. 51. V kocoura
se znova zvrhá (mění). Kká. Td. 29. V bíd-
ného se zvrhl renegáta. Kká. K sl. j. 178.
Takový podjem vezdy v nejhnusnější ne-
mravnosť se zvrhnul. Sš. Sk. 57.

Zvrhnutí, n., das Umwerfen, die Ab-
wertung, Ab-, Herabstürzung; das Umfallen;
die Ausartung. Bern. Vz Zvrhnouti. Sl. les.
Z. vkusu. Us. Jrd. Z. konečníku. Kžk Por.
340. Z. (nemoc vína). Vz KP. V. 182.



	736

	Zvrcený, vz Zvrcelý. Zvrci, vz Zvrhnouti. Zvrcovati, vž Zvŕcati, Zvrtěti. Zvrčeti, el, ení, knurren. Nemkiňa tichá ráda sa pichá; ked do nej vstrčí, hneď ona zvrčí (= dbenka, zbelka, mútovník. Hádanka). Mt. S. I. 136. Zvrdlouhati = lháti. Vz Vrdlouhati. Us. Zvředělý, zvředilý = plný vředů, voll Geschwüre. Z. prsa, Volk., rak, Rostl.; svědomí. Cant. Zvředěti, ěl, ění = vředem se státi, schwürig werden, geschwären. — komu. Ženě prsy zvředělý. Volk. Zvředilý, vz Zvředělý. Zvřediti, il, ěn, ění = vředem učiniti, schwürig machen. Us. Zvředování, n., das Geschwären, die Geschwüre, Fistel. Z. úst, der Schwamm, die Hitzblattern, V., sleziny, Čern., měchýře od přijetí meykův. Byl. Zvředovaný; -án, a, o, eiterig. Vz Zvře- dovati. Zvředovatělý, zvředovatilý = vředovitý, ganz schwürig. Kom., Sych. Zvředovatění, n. = zjitření, helcosis, ulceratio, die Eiterung. Nz. Ik. Zvředovatěti, ěl, ění, schwürig werden. Tvář zvředovatěla. Lom., Nz. Ik. — od čeho kde. Istý mladý muž od takého ná- poja po celom tele ochrastavel a z-tel. Phld. III. 2. 184. Zvředovati = vředem pokryti, nakaziti, Geschwüre machen. — co komu čím: si nohy natí. Rostl. — se = zvředovatěti, schwürig werden. Ja. Zvředovatilý, vz Zvředovatělý. Zvředovatiti, il, ěn, ění, schwürig machen. Ros. — co čím. Zvředověti, ěl, ění = zvředovatěti. Volk. Zvředovitý = vředovitý, voll Geschwüre. Zvřelený = vřelý. Pl. Zvřeštěti, ěl, ění, anfangen zu flehnen, zu schreien. V tom vyskokne z chrasti liška. Chlapec, majúc ju za vlka, zvreští a túli sa strachom k otcovi. Zbr. 6. Zvreť = zvříti, aufwallen. Slov. — kde. Zvre v prsách ako keď vrelé maslo vadí sa s vodou studenou. Hdk. 173. Zvrelo to v ňom, že dieťa nezhynulo. Dbš. Sl. pov. II. 52. Tak včera sa bol nahneval na jednoho, až krv v ňom zvrela. Phld. V. 55. Vo voľkom kotle mlieko zvrelo. Dbš. Sl. pov. I. 123. To víno v poháre aj zvrelo, aj do tretiny vykypelo. Ib. I. 560. — čím. Studňa zvrela hneď červenou krvou. Dbš. Sl. pov. V. 47. Oči slzou lásky zvrely. Sldk. 338. Zvrhací, Sturz-. Z. vozík na slad. Wld. Zvrhati, vz Zvrhnouti. Zvrhel, e, m. = co se zvrhlo, odrodilo, míšenec, der Bastard; die Abart, Bastardart. Um. les., Šp. Zvrhlec, hlce, m. = zvrhlý, ein Entarteter, Verkommener, Bastard. Tč., Dch. Zvrhlice, e, f., druh hrušek, eine Birnart. die Pankertbirne. Z-ce skleněná, dlouhá. II Dlažkovic. Dch. Zvrhlík, a, m. = zvrhlec. — Z., u, m., druh jablek, eine Aepfelart, der Pankert. U Dlažkovic. Dch.	Zvrhlina, y, f. = zásnět, mola. Z. ma- sitá, m. carnosa, vápenatá, kamenná. Kžk. Por. 390., 399. Zvrhlosť, i, f., die Aus-, Entartung. Z. amyloidná, die Speckentartung, Amyloidde- generation. Šp. Tuková z. lůžka; z. rnázder plodových. Kžk. Por. 339., 361. Z. obilí, zemčat. Us. Z. politická. Pokr. Reakce z-sti, die Entartungsreaktion. Nz. lk. Zvrhlý = kdo se zvrhl, zjinačil, entartet, ausgeartet. Z. dumlík (tuřín), die Bastard- kohlrübe, Šp., snažení, Osv., pokolení. Proch. Z. rod, obilí, zemčata. Us. Zvrhnouti, hnu, hni, hna (ouc), ul, ut, utí; zvrhati, zvrhovati, zvrci, zvrhu, zvrz, zvrhl, žen, ení = zvrátiti, umwerfen, um- stürzen, umschmeissen ; rozliti, umwerfen ; vydáviti, ausbrechen, von sich geben; svrh- nouti, abwerfen; se = zvrátiti se, překotiti se, umfallen; zkaziti se, změniti se, verder- ben, umschlagen; odroditi se, aus der Art schlagen, ausarten; zdařiti se, podařiti se, gerathen. Jg. — abs. Kdyžby zvrhl, aby 100 hř. g. propadl. Půh. I. 331. — co, koho. Z. pole (na podzim orati, podmítati). Mor. Vek. Z. koupi, einen Kauf rückgängig ma- chen. Posp. Co jsem byl udělal pro tě, po- nevadž's ty to zvrhl; A on vida a já k konci měřím, opět to zvrhl. Arch. II. 169., IV. 5. Z. vůz, kšaft (zrušiti), jídlo (vydáviti), D., sklenici (rozliti), Us., věc, důvody (vyvrátiti), Zlob., žalobu. Ros. Kůň jezdce zvrhl (lépe.- svrhl. Vz Svrhnouti). — co kde: na čisté rovině. Ros. U nás zvrhlo se to krásné pojmenování xciónavác na křesťan. Sš. Sk. 137. Jak pak se nemá muž při tom celý zvrhnout? Sá. — co kdy. Za dvě hodiny ten příloh zvrhnu. Vz Z. pole na Ostrav. Tč. — jak (kým). Demokrat se zvrhl na barona. Kká. Td. 28. I poručil, aby každým zvrhli na kůži šestkrát. Pal. Děj. V. 2. 500., Sdl. Hrad. III. 15. 36. Věz jistě, že tebe do věže uvrci a manželku tvú na kůži zvrci poručím. Sdl. Hrad. III. 15. 36. — co kam: na stůl. Us. Byl na skřipec zvržen. 1467. Mus. 1884. 461. Uzdu s koně na suk z. Alx. — se. Vůz se zvrhl. Us. Pivo, víno se zvrhlo (zkazilo). D. On se celý zvrhl. Us. Věc ta se opět zvrhla. Lpř. Děj. I. 196. Žena se zvrhla (nezdařila). Lom. Koupě se zvrhla (nezdařila). D. — se čeho. On se ho zvrhl (zřekl, sich lossagen). Na mor. Val. Vck. — se z čeho. Z toho poručnictví jsem se zvrhl (vzdal jsem je). Na mor. Val. Vck. — se po kom v čem. V někte- rých věcech po matce se zvrhla (zdařila). Um. les. — se več. Sova v sokola se ne- zvrhne. Č. M. 223. Tvůj smích se zvrhne v pláč. Shakesp. Tč. Jak domnělá láska zvrhá se v nenávisť. Kos. Ol. I. 51. V kocoura se znova zvrhá (mění). Kká. Td. 29. V bíd- ného se zvrhl renegáta. Kká. K sl. j. 178. Takový podjem vezdy v nejhnusnější ne- mravnosť se zvrhnul. Sš. Sk. 57. Zvrhnutí, n., das Umwerfen, die Ab- wertung, Ab-, Herabstürzung; das Umfallen; die Ausartung. Bern. Vz Zvrhnouti. Sl. les. Z. vkusu. Us. Jrd. Z. konečníku. Kžk Por. 340. Z. (nemoc vína). Vz KP. V. 182.