737

Zvrhnutý; -ut, a, o = svržený, svr-
žený, umgeworfen, herabgestürzt, abgewor-
fen. Bern.

Zvrhovati, vz Zvrhnouti.

Zvrchpsaný, zvrchupsaný = svrchupsaný.
1473. Mus. 1880. 406.

Zvrchu, z vrchu = s vrchu, von oben.
Kom.

Zvrchudotčený, oben berührt. Z. osoby.
List hrad. 1563. Tč.

Zvrchupsaný, vz Zvrchpsaný.

Zvříti. Vz Vříti a Zvreť. Tuhé zvřelo
zápasení. Čch. Bs. 31.

Zvroubiti, il, en, ení = celé vroubiti,
ganz kerben. — Z. = sběhati, durchstreichen,
berennen. — co: všecky hospody z. Plk.
Celou ves z. Dch. — koho komu: ženicha,
aufsuchen. Včel. čes.

Zvroucnělý, durchglüht, innig geworden.
Dch.

Zvroucněti, ěl, ění, innig werden. —
jak. Láska její zvroucněla měrou nad po-
myšlení úchvatnon. Šml. v Osv. XII. 613.

— čím. Koli.

Zvroucniti, il, ěn, ění, zvroucňovati, innig
stimmen, zur Innigkeit aufachen. Dch.

Zvroutiti, il, cen, ení = zřítiti. Chch.

Zvrstvení, n., die Schichtung. Dch. Pá-
čením vylomí se kámen a to obyčejně dle
svého z. Šnd. II. 47.

Zvrstvený; -en, a, o, geschichtet. Z-né
útvary, oblaky. Stč. Zmp. 681., 625. Z. od-
růda břidlice. Zpr. arch. VIII. 93. Z. světlo.
Osv. I. 282., Stč. Zmp. 674.

Zvrstviti, il, en, ení, zvrstvovati, auf-
schichten. — co: kámen, dříví. Us.

Zvrstvovati, vz Zvrstviti.

Zvŕšati = dovršiti, zakončiti, beendigen.

— co jak. Ona bez piesní púť z-la. Slov.
Btt. Sp. 213.

Zvrše, e, f. = vrše? Aby plenili zlé zvrše
církve. Luk. z Pr.
Zvršek = svršek. Slov.
Zvršiti, il, en, ení; zvršovati, aufhäufen.

— co čím: stůl krměmi. Ráj.
Zvršky — svršky. Slov.

Zvršok, šku, m. = zvršek. Slov. Nameráš
výše 6000', kým z. Lomnice dosiahneš. Č.
Čt. II. 362.

Zvršovati, vz Zvršiti.

Zvrtala, y, f.? Tancuje jako na z-le. Slov.
Zátur.

Zvrtalý = zvrtaný, zerbohrt. — čím:
z. a prolezlý červy. Zlob.

Zvrtaný; -án, a, o, durch-, zerbohrt. Od
červů z., wurmstichig; v horn. bohrig. Šm.

Zvrtati, zvrtávati; zvrtnouti, tnul a tl,
utí = mnoho provrtati, vieles durchbohren;
mávati, schwingen; v tanci otáčeti, im Tanz
herumdrehen; kroutiti, drehen. Vz Zvrt-
nouti. — co, koho. Již to všecko zvrtal,
Ros., čím: nebozezem. Valašku (sekyrku)
z. = nad hlavou jí házeti, ji točiti. Na Slov.
Sbor. Neb sú dřeli údy rózno na kříži, nohy
i ruce zvrtali. Hus II. 180. Hudci už hrajú
a družba už zvŕta mladuchu. Dbš. Obyč.
23. Pamali ma zvrtaj, moje potěšenia, nak
mi nevypadne z mojho vienka zelia. Koll.
Zp. II. 86. Z. vory = jednotlivá dřeva ve
vory skládati. Us. na Labi. Na Vltavě ří-

kají: vory sklízeti. Śpd. — kde. Krejcar
se zvrce na stole. Tč. Nevestu viedli k so-
bášu a potom ju zvŕtali v tanci, že sa jej
pot cíčkom z cela lial. Dbš. Sl. pov. IV. 26.
Svoju milenú Margytu zvŕtal v slovenskom
bystríku (kvapíku?). P. Tóth. Trenč. M.
113. Zpíva zvŕtuje valaškou nade hlavou.
Němc. Dom. živ. na Slov. Z. se v práci,
sich schnell drehen, schnell arbeiten. — co
komu. Tobě nohy, ruce, bok i hlavu zvrtali.
Hus I. 353. — jak (se čím, proti čemu).
Obuškami (obušky) protiva nám šermovali,
zvrtali a točili. 1717. Pk. Poď, sto striel!
nech ti natrem hnáty! A hrozbou zvrtal
topor svoj. Phld. V. 55. Na palcu se zvrtal
dlouho. Na Ostrav. Tč. Zvŕtala hlavkou sem
a tam a zdála sa byť nahnevaná. Phld. IV.
23. —jak (podlé čeho). Ras. — se proč.
Dal by se pro grešli z. Prov. Jg.

Zvrtel, tle, m. = úraz. Ani před slepým
položíš úrazu nebo zvrtle (offendiculum).
BO.

Zvrtělý = zkormoucený, verworren, ver-
wirrt. Z. mysl. Sych.

Zvrtěti, ěl, ěn, ění; zvrtiti, il, cen, ení;
zvrcovati = vrcením smíchati, verdrehen,
drehend vermischen, quirlen; zkormoutiti,
zviklati, verwirren, verrücken. — co čím
(smíchati). Ms. bib. — co komu: mysl,
hlavu, mozek. Ros. — co, koho, se kde:
na mysli, Lom., na rozumu. Ros. Zvrtiti
ječmen na žernách (semleti). Na Ostrav. Tč.
Komu se rozum v hlavě z místa hnul a
zvrtěl. V. — se komu. Všechna hlava se
mu zvrtěla. Ros.

Zvrtilý = zakyslý, brüchig, säuerlich.
Z. mléko. Ms. bib.

Zvrtiti, vz Zvrtěti.

Zvrtkalosť, i, f. = nestálosť, die Unbe-
ständigkeit. Jg.

Zvrtkalý = nestálý, unbeständig, un-
schlüssig. Ros.

Zvrtkání, n., vz Zvrtkati. Příčiny jejich
z. BR. II. 639.

Zvrtkaný; -án, a, o, vz Zvrtkati. Apoštol
navrátiv se od soudců zvrtkaných. BR. II.
642.

Zvrtkati = zvrtěti, zviklati, k nestálosti
přivésti, verwirrt, zweifelhaft, unschlüssig
machen. — koho. Ros.

Zvrtkavý, unbeständig. Z. Svatopluk.
Kuzmány.

Zvrtlavý = zvrtkavý, verdreht? Ctib.
H. 2.

Zvrtlík, u, m. = u čihadla podstavek
neupevněný, který se zvrátí, když se trhne.
Jg., Šp. Z dreviec posbíjaných na z-koch.
Dbš. Obyč. 124.

Zvrtlíkatý. Z. šalvia, salvia verticillata,
rostl. Let. Mt. S. VIII. 1. 29.

Zvrtlíkový. Z. bér, setaria verticillata,
druh trávy. Let. Mt. S. VIII. 1. 17.

Zvrtlý, verrenkt. Z. noha. Kká. Td. 171.

Zvrtnouti, tnul a tl, ut, utí = zvrátiti,
poraziti, umstossen, umwerfen; obrátiti, za-
točiti, umwenden; vytknouti, aus-, verreken ;
zkaziti, verderben; sklouznouti, ausglitschen ;
máchati, schwingen; proměniti, verändern.
— Vz Zvrtati. Z nohu. Us. Vck. Co jedna
doba zbudovala, druhá a jiná doba zvrtne