Předchozí (743)  Strana:744  Další (745) |
|
|||
744
|
|||
|
|||
Zvyrůstalý, entwachsen. Ti mladší do
z-lých šatů těch starších dorůstali (do šatů, které starším už byly malé). Sk. Zvyrůstati, zvyrůsti, nach und nach her-
auswachsen. Zvýskati, zvýsknouti, knul a kl, utí, auf-
schreien, aufjauchzen. — abs. Hej, Janko, zvýskal, lap ho, lap! Phld. V. 71. Zvýskne, vlasy sa zjäžia, vyletí na pobrežia. Btt. Sp. 105. Raz junák zapískne, z dvanásť pušiek blýskne; druhý raz zapískne, tisíc chlapcov zvýskne; tretí raz zapískne, šabličky za- zvonia. Btt. Sp. 9., Lipa II. 256. Zvyskutečniti, il, ěn, ění, verwirklichen.
Ros. Zvysoka, z vysoka, s vysoka = s výše,
vysoko, von der Höhe, hoch. Z. upadnouti, řeč začíti, na jiné hleděti, hlavu držeti, Ros., kráčeti, Zav., mluviti. D. — Jg. Zvyschnouti, vz Zvysýchati.
Zvysýchati, zvyschnouti, nach und nach
austrocknen. Zvysýchali potokové. Jg. 1. Zvýš, zvýše = vysoko, zvýší. Hrnec na
tři prsty zvýše. Sl. let. I. 156. Muž, jenž byl šesti loket a piedi zvýš. Bj. Létachu u povětří dvú loktú zvýš nad zemí. BO. Proto jsem toho, kterak je zvýš, nezměřil; Kterak je zvýš od země do nebe. Pass. 30. (Hý.). Než ľavicou (levicí) kušu zvýš a smrtný zdvíhala oblúk. Hol. 34. 2. Zvýš, e, f., die Höhe. Kačky zplašily
sa a schytly vo zvýš. Dbš. Sl. pov. I. 93. Zvýša = zvýší. A zasvieť z výša i z hl-
boka. Jsk. Člověka z. Na mor. Slovácku. Brt., Vck. Zvýšava, y, f. = zvýška. Slov. Pozrite
na tú závratnú z-vu. Zátur. Zvýšek, šku, m. = zbytek, der Rest. Vypi
z. v poháre. Slov. Zátur. Plk. — Z. = vy- sokost', die Höhe. Slov. Beru. Švihlé jedle vedľa seba pnú sa vo zvýšok do neba. Č. Čt. II. 71. Zvýšeně, erhöht. Ráj. II. 75.
Zvýšenec, nce, m. zvýšený, der Empor-
kömmling, Parvenu. Víd. list., Shakesp Ham. I. 4., Tč., Kamar. Zvýšení, n., die Erhöhung, Erhebung,
Steigerung, Vermehrung. Vz Zvýšiti. Z. předprsně, die Bonnetirung. Čsk. Z. hladiny mořské. Stč. Zem. 536. Z. Krista nad ne- besa; Kterýžby v nebi nejvyšší ctí a slávou královskou z. došel. BR. 857. a. Z. tonu, teploty, Mj., tlaku vzdušného, Stč. Ž. 564., dojmu, Us., daní, Lpř. Děj. I. 35., poplatku, Šmb. S. I. 128., mzdy, měny, die Coursstei- gerung, ceny. Šp. Z. subvence z dosavad- ních 4000 zl. na 10000 zl. Mus. 1880. 373. Z. jmění. Us. Jg. Zvýšenina, y, f. = vyvýšenina, zvýšina,
die Erhebung (des Terrains), Rampe. Dch., Mj., Dk. P. 4. Vz Zvýšina. Zvýšenoslohý, im hohen Stil verfasst.
Div. z och. Zvyšenosť, i, f., die Erhebung, Elevation.
Z. místa. Z. hlavně, die Elevation des Ge- schützrohres. Čsk. — Z. = výsosť, die Höhe, Erhöhung, Erhabenheit, hoher Rang. Z., bohatství a slávu svou snášeti uměli. Záv. — D. |
Zvýšený; -šen, a, o = vyvýšený, erhöht.
Z-ným hlasem zvolal. Č. Z. místo, přízemek, cena, požadavek; z-nou měrou. Us. Pdl. Zvýšená dráha, die Hochbahn, nálada (slav- nostní, gehobene Stimmung, Dch., ton, úči- nek, Mj., činnosť, Osv. I. 524., příliv, die Springfiuth, Stč. Zem. 762., batterie. NA.
III. 160. — jak. Kulatě z-ná dutina. Dch.
Ton dvojnásobně z-ný. Zv. Přír. Kn. I. 7. —
čím. Kristu Ježíši, pravicí z-nému a všudy kralujícímu. BR. II. 744. b. — jak odkud. Stůl sedm noh z. od podlahy. V. — na čem. Všecky věci na ceně z-šené jsou. V. — nad co: nad angely. Scip.
Zvýší (m. vzvýší. Bž. 317.) = na výš, co
do výše, der Höhe nach, hoch. Koprník jest bylina z. dvou loket. Byl. Z. meče, muže, lokte, domu, D., sáhu, Us., člověka. Pref. Aby s ním všickni, ješto by meče jeho z. byli ... V. Když slunce vycházelo, pustilo z sebe sloup ohnivý nahoru jednoho kopí z. Dač. I. 28. Roste z. chalupy. Kld. II. 298. — do čeho, nač. Z. do kolenou, do pasu.
Pref. Ta (věž) buď vz výšiu až do nebe. Dal. 15. Na čtyry coule z. krup spadlo. Kram.— Strany vazby vz Zdélí. V Bohuslavicích na Mor. kladou adjektiv s jak: jak vysoký. Vz Zdélí, Zšíří. Neor. Zvýšina, y, f. = zvýšenina, die Rampe.
Dch. Vz Zvýšenina. Zvyšiti, il, it, itý, zvyšívati, alles aus-
sticken. Us. Šd. Zvýšiti, zvyš, zvýše (íc), il, en, ení; zvy-
šovati = vysoko něco postaviti, povýšiti, hoch machen, erheben, erhöhen, in die Höhe heben; na důstojnost povýšiti, erhöhen, er- heben (zur Würde); zvětšiti, grösser machen, vergrössern, erhöhen ; natahovati, etwas gross machen, übertreiben. Jg. — abs. My dva sa medzi sebou na hrdinský pustíme súboj; jestli ty zvýšíš (zvítězíš), samovolný staň sa panovník. Hol. 155. — co: dům, Us., strop, dvéře, Ros., cenu. Šm. Z. koho (povýšiti). Kom. Z. dukáty. Dač. I. 199. Křížek zvy- šuje ton. Zv. Přír. kn. I. 7. Sv. Lukáš chce z. důraz, jejž na jednotu klade; Z. sílu řeči; Což pojem ten ještě zvyšuje. Sš. Sk. 6., II. 10., 140. Větší nebo menší poptávka po nějakém zboží zvyšuje nebo snižuje jeho cenu. Ddk. IV. 166. Odpor zvýší žádosť jeho. Šml. Z. zeď, hradby, komín, nájemné, Us. Pdl., tvrdosť látek. ZČ. I. 247. Histo- rické upomínky zvýšily dojem. Šml. Kdo nechová myši, ten nic nezvýší (tomu nic nezbude. Vz Z. co komu). Zvýšiv zetřel si mne, quia elevans allisisti me. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 533. — se. Velice se zvyšuje. BR. II. 577. Vranných orlov kŕdeľ zlietne, jeden sa zvýši, druhý sa zníži. Sldk. 270. — co, se komu: sedlákům daně. Us. Z. ně- komu něco (natáhnouti, zvětšiti). V. To mléko vám zvýší = zbude. Slov. Kd. Tu jedli, tu pili, mne nic nezvýšili (nenechali, mně nic nezbylo). Dbš. Sl. pov. I. 86. — co, koho, se čím. Návod, jímž se složený výraz na trojmoc zvyšuje. Šim. 142. Lesk tohoto vznešeného shromáždění zvýšen byl ještě uherským poselstvím; Tím zvýšil dů- věru svého národa. Ddk. III. 224., 295. Milostí boží přírodní život člověka jenom |
||
|
|||
Předchozí (743)  Strana:744  Další (745) |