744

Zvyrůstalý, entwachsen. Ti mladší do
z-lých šatů těch starších dorůstali (do šatů,
které starším už byly malé). Sk.

Zvyrůstati, zvyrůsti, nach und nach her-
auswachsen.

Zvýskati, zvýsknouti, knul a kl, utí, auf-
schreien, aufjauchzen. — abs. Hej, Janko,
zvýskal, lap ho, lap! Phld. V. 71. Zvýskne,
vlasy sa zjäžia, vyletí na pobrežia. Btt. Sp.
105. Raz junák zapískne, z dvanásť pušiek
blýskne; druhý raz zapískne, tisíc chlapcov
zvýskne; tretí raz zapískne, šabličky za-
zvonia. Btt. Sp. 9., Lipa II. 256.

Zvyskutečniti, il, ěn, ění, verwirklichen.
Ros.

Zvysoka, z vysoka, s vysoka = s výše,
vysoko, von der Höhe, hoch. Z. upadnouti,
řeč začíti, na jiné hleděti, hlavu držeti,
Ros., kráčeti, Zav., mluviti. D. — Jg.

Zvyschnouti, vz Zvysýchati.

Zvysýchati, zvyschnouti, nach und nach
austrocknen. Zvysýchali potokové. Jg.

1. Zvýš, zvýše = vysoko, zvýší. Hrnec na
tři prsty zvýše. Sl. let. I. 156. Muž, jenž
byl šesti loket a piedi zvýš. Bj. Létachu
u povětří dvú loktú zvýš nad zemí. BO.
Proto jsem toho, kterak je zvýš, nezměřil;
Kterak je zvýš od země do nebe. Pass. 30.
(Hý.). Než ľavicou (levicí) kušu zvýš a
smrtný zdvíhala oblúk. Hol. 34.

2. Zvýš, e, f., die Höhe. Kačky zplašily
sa a schytly vo zvýš. Dbš. Sl. pov. I. 93.

Zvýša = zvýší. A zasvieť z výša i z hl-
boka. Jsk. Člověka z. Na mor. Slovácku.
Brt., Vck.

Zvýšava, y, f. = zvýška. Slov. Pozrite
na tú závratnú z-vu. Zátur.

Zvýšek, šku, m. = zbytek, der Rest. Vypi
z. v poháre. Slov. Zátur. Plk. — Z. = vy-
sokost', die Höhe. Slov. Beru. Švihlé jedle
vedľa seba pnú sa vo zvýšok do neba. Č.
Čt. II. 71.

Zvýšeně, erhöht. Ráj. II. 75.

Zvýšenec, nce, m. zvýšený, der Empor-
kömmling, Parvenu. Víd. list., Shakesp
Ham. I. 4., Tč., Kamar.

Zvýšení, n., die Erhöhung, Erhebung,
Steigerung, Vermehrung. Vz Zvýšiti. Z.
předprsně, die Bonnetirung. Čsk. Z. hladiny
mořské. Stč. Zem. 536. Z. Krista nad ne-
besa; Kterýžby v nebi nejvyšší ctí a slávou
královskou z. došel. BR. 857. a. Z. tonu,
teploty, Mj., tlaku vzdušného, Stč. Ž. 564.,
dojmu, Us., daní, Lpř. Děj. I. 35., poplatku,
Šmb. S. I. 128., mzdy, měny, die Coursstei-
gerung, ceny. Šp. Z. subvence z dosavad-
ních 4000 zl. na 10000 zl. Mus. 1880. 373.
Z. jmění. Us. Jg.

Zvýšenina, y, f. = vyvýšenina, zvýšina,
die Erhebung (des Terrains), Rampe. Dch.,
Mj., Dk. P. 4. Vz Zvýšina.

Zvýšenoslohý, im hohen Stil verfasst.
Div. z och.

Zvyšenosť, i, f., die Erhebung, Elevation.
Z. místa. Z. hlavně, die Elevation des Ge-
schützrohres. Čsk. — Z. = výsosť, die Höhe,
Erhöhung, Erhabenheit, hoher Rang. Z.,
bohatství a slávu svou snášeti uměli. Záv.
— D.

Zvýšený; -šen, a, o = vyvýšený, erhöht.
Z-ným hlasem zvolal. Č. Z. místo, přízemek,
cena, požadavek; z-nou měrou. Us. Pdl.
Zvýšená dráha, die Hochbahn, nálada (slav-
nostní, gehobene Stimmung, Dch., ton, úči-
nek, Mj., činnosť, Osv. I. 524., příliv, die

Springfiuth, Stč. Zem. 762., batterie. NA.

III. 160. — jak. Kulatě z-ná dutina. Dch.

Ton dvojnásobně z-ný. Zv. Přír. Kn. I. 7. —
čím. Kristu Ježíši, pravicí z-nému a všudy
kralujícímu. BR. II. 744. b. — jak odkud.
Stůl sedm noh z. od podlahy. V. — na
čem. Všecky věci na ceně z-šené jsou. V.

— nad co: nad angely. Scip.

Zvýší (m. vzvýší. Bž. 317.) = na výš, co
do výše, der Höhe nach, hoch. Koprník jest
bylina z. dvou loket. Byl. Z. meče, muže,
lokte, domu, D., sáhu, Us., člověka. Pref.
Aby s ním všickni, ješto by meče jeho z.
byli ... V. Když slunce vycházelo, pustilo
z sebe sloup ohnivý nahoru jednoho kopí
z. Dač. I. 28. Roste z. chalupy. Kld. II. 298.

— do čeho, nač. Z. do kolenou, do pasu.
Pref. Ta (věž) buď vz výšiu až do nebe. Dal.
15. Na čtyry coule z. krup spadlo. Kram.—
Strany vazby vz Zdélí. V Bohuslavicích na
Mor. kladou adjektiv s jak: jak vysoký.
Vz Zdélí, Zšíří. Neor.

Zvýšina, y, f. = zvýšenina, die Rampe.
Dch. Vz Zvýšenina.

Zvyšiti, il, it, itý, zvyšívati, alles aus-
sticken. Us. Šd.

Zvýšiti, zvyš, zvýše (íc), il, en, ení; zvy-
šovati = vysoko něco postaviti, povýšiti,
hoch machen, erheben, erhöhen, in die Höhe
heben; na důstojnost povýšiti, erhöhen, er-
heben (zur Würde); zvětšiti, grösser machen,
vergrössern, erhöhen ; natahovati, etwas gross
machen, übertreiben. Jg. — abs. My dva
sa medzi sebou na hrdinský pustíme súboj;
jestli ty zvýšíš (zvítězíš), samovolný staň sa
panovník. Hol. 155. — co: dům, Us., strop,
dvéře, Ros., cenu. Šm. Z. koho (povýšiti).
Kom. Z. dukáty. Dač. I. 199. Křížek zvy-
šuje ton. Zv. Přír. kn. I. 7. Sv. Lukáš chce
z. důraz, jejž na jednotu klade; Z. sílu
řeči; Což pojem ten ještě zvyšuje. Sš. Sk.
6., II. 10., 140. Větší nebo menší poptávka
po nějakém zboží zvyšuje nebo snižuje jeho
cenu. Ddk. IV. 166. Odpor zvýší žádosť
jeho. Šml. Z. zeď, hradby, komín, nájemné,
Us. Pdl., tvrdosť látek. ZČ. I. 247. Histo-
rické upomínky zvýšily dojem. Šml. Kdo
nechová myši, ten nic nezvýší (tomu nic
nezbude. Vz Z. co komu). Zvýšiv zetřel si
mne, quia elevans allisisti me. Gloss. 13. stol.
Mus. 1879. 533. — se. Velice se zvyšuje.
BR. II. 577. Vranných orlov kŕdeľ zlietne,
jeden sa zvýši, druhý sa zníži. Sldk. 270. —
co, se komu: sedlákům daně. Us. Z. ně-
komu něco (natáhnouti, zvětšiti). V. To
mléko vám zvýší = zbude. Slov. Kd. Tu
jedli, tu pili, mne nic nezvýšili (nenechali,
mně nic nezbylo). Dbš. Sl. pov. I. 86. —
co, koho, se čím. Návod, jímž se složený
výraz na trojmoc zvyšuje. Šim. 142. Lesk
tohoto vznešeného shromáždění zvýšen byl
ještě uherským poselstvím; Tím zvýšil dů-
věru svého národa. Ddk. III. 224., 295.
Milostí boží přírodní život člověka jenom