745

se zvyšuje a zvelebuje; Věděl, že tím vy-
znáním svojím zuřivosť odporců svých zvýší.
Sš. Sk. 83., 90. Tvrdosť železa zvyšujeme
kalením; Tlakem zvyšuje se adhaese; Ad-
haese těles dá se mnohými prostředky zvý-
šiti. ZČ. I. 247., 248. Bledosť tváří, čela,
vlasů, vousů zvyšuje se tmou. Čch. B. 108.
— co, se kam. Když se člověk zvyšuje
ku větší hodnosti, obyčejně mívá méně
nebezpečnosti. Mor. Tč. Maj sa dobre, ty
hora zlatá, koľkoraz som zrak k tebe zvý-
šila, všetka sa búrka žitia ztišila. Sldk.
343. — oč. Byltě tedy tento poplatek jen
o 30 hř. zlata zvýšen. Ddk. II. 178. — co
kam proč. Bůh ludi zvyšuje do nebe pre
jejich poníženosť. Slov. Tč. — jak. Tuhosť
lan u valné míře zvyšuje se, natřeme-li je
dehtem. ZČ. I. 272. Okolnosť tato jakož
i povolnosť knížat zvýšily mocně odvahu
Staufovu. Ddk. III. 275. To dojem zname-
nitě zvyšuje. Us.

Zvyšovatel, e, m., der Erhoher, Erheber.

Zvyšovatelka, y, f., die Erhöherin, Er-
heberin. — Z. = hyperbola.

Zvyšívati, vz Zvyšiti.

Zvýška, y, f.= výška, zvýšina, die Er-
höhung, Höhe, Rampe. To strom, to je
zvýška (vysoký)! A ten kocúr seděl doma
na zvýšce a jak to pravěla, ten kocúr sko-
čil s tej zvýšky a obě oči mu vyškrabil
(vyškrábl). Slez. Šd. Je to na zvýšce a tím
mokřejší to je (= sníh. Hádanka). Šd.

Zvýšný, erhöht. Na zvýšném v makkej
vypočívá ložnici stlání. Hol. 7. Nízká na
zvýšném sa vypínala kopci chaloupka. Hol.
340. Jak je tu milo ležať pri hrčácém v chládku
potóčku! Neb na pahorku seděť zvýšném a
na píšťalu vítať slnko. Hol. 335.

Zvýšok, šku, m. = zvýšek. Slov.

Zvyšování, n., vz Zvýšení. Čsk., Mj.

Zvyšovati, vz Zvýšiti.

Zvyšovka, y, f., v hudbě, das Erhöhungs-
zeichen. Šm.

Zvytahovati = vše vytáhnouti, alles o.
nach einander aus-, herausziehen. — co.
Pref.

Zvytěpený, vz Vytěpený. Z. humplíř.
Světz. 1883. 303. Wtr.

Zvýti, zvyji, yl, ytí = zavýti. Pes zvyje.
Rad. zv. — na koho. Jako na své vrahy
zvyji. St. skl. — kdy. Pri vkročeniu jeho
na Velehrad zvyli psi a zvrešťali havrani.
Zbr. Hry 247.

Zvytínatí, alles aushauen. Us.

Zvytrhati, alles o. nach einander her-
ausreissen. — co. Všecko peří jim zvytr-
hali. — se komu odkud. Z rukou se jim
zvytrhali. Lom.

Zvyupomínání, n., die völlige Aufkün-
digung. On panu Matyašovi na též Anně
jistou summu k z. odevzdal. List z r. 1631.

Zvyupomínati = vyupomínati vše, alles
einfordern o. einmahnen. — co: dluh. Pr.
měst. Abyste peníze z-li. Smil. Orov. zř.
selské. Psal jsem vám, abyste některé ouroky
ze zápisů vám odvedených sami sobě z-li.
Žer. L. III. 87.

Zvyvědění, n., die Erforschung, Aus-
kundschaftung.

Zvyvedený; -den, a, o, durchgetrieben.
Jste sami kacíři z-ní. Dač. I. 35.

Zvyvěděti, ěl, ěn, ění, alles, völlig aus-
forschen, auskundschaften. Us.

Zvyvracaný = zvyvracený, vz Zvyvra-
ceti. Slov. Z-né sami též krky a hlavy pre-
zpoly zlámú. Hol. 82. Z-né hádžú krky též.
Ib. 83.

Zvyvraceti, el, en, ení, von Grund aus
zerstören. — co: námitky, Einwürfe ab-
lehnen. D.

Zvyzalívati, durchs Begiessen verbrau-
chen. — co: všecku vodu. D.

Zvzácněti, ěl, ění = vzácným se státi,
selten, rar, kostbar werden. Us. Tč.

Zvzlášťnovati, sondern. — co jak. Všetko
toto dla svojej zvláštnosti zvzláštňuje. Slov.
Phld. I. 1. 22.

Zwalhallisovati, walhallisiren, der Wal-
halla würdig erklären. Kos. 01. í. 302.

Zwar, něm. Und zwar. Užívání té litery
G dvojí (býti) pravé a dobře. Bl. 31.

Zwieselit, u, m. = apatit železnatý,
nerost. Bř. N. 148.

Zwingli, vz Zvingli, S. N.

Zybák, u, m. = zahybák, kudla. Na mor.
Val. Brt. D. 302.

Zýbati = hýbati, viklati, kolébati, zmí-
tati. — čím. Št. (Č.).

Zybový. Z. zemina = slatina. KP. III.
214., IV. 65.

Zygelová, é, f., os. jm. Vz Blk. Kfsk.
1461.

Zygl, a, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1461.

Zych, a, m.. os. jm. Z. Vojtěch. Vz Blk.
Kfsk. 1092.

Zýchať sa = zývať sa. Slov. Ssk.

Zýka, y, m., os. jm. Z. Jos., violončelista,
nar. okolo r. 1730. Vz S. N.

Zylvár, a. m., os. jm. Z. z Pilníkova.
Vz Blk. Kfsk. 1461., S. N.

Zylvárová, é, f., os. jm. Vz Blk. Kfsk.
1461.

Zymosa, y, f. = Zvpmötc, kysání, die
Gährung. Brt.

Zymotický = kvasivý, zymotisch. Nz.
lk. Z-ké nemoci. Vz Čs. lk. II. 55.

Zynknouti. knul a kl, ut, utí = uhoditi.
Šg. — čím. Tak tebou zynknu! V Kunv.
Msk. — komu. Tak ti jich nazynkám (na-
tluku)! Ib. Msk.

Zyňsť = vzejíti, aufkeimen, zu Statten
kommen. To se vám zyňdě! Na Ostrav.
Tč.

Zypsilonovatělý. Lékařům zas do pa-
thologie přibude jméno nové nemoci: ypsi-
lonomania. Teď je již po něm i po slávě
z-lé (která už dodělává). Č. Zeleného Život
Jg. 197., Km. 1884. 389.

Zýtra, vz Zítra. Br.

Zývala, y, m., os. jm. Mor. Šd.

Zývalda, y, m., os. jm. Z. Jindř. Václ.
v 17. stol. Vz Jg. H. 1. 658., Jir. Ruk. II.
361.

Zývati, zastr., vz Zváti, Volati, Vybí-
zeti, Vzívati. Tehda věz, ež darmo zýváš.
Kat. 2195. Střebor Ludislava zývá. Rkk.
41. — na koho = volati: na Rubeše. Rkk.
Lubor na zemany zývá. Anth. Jir. I. 29.