Předchozí (746)  Strana:747  Další (748) |
|
|||
747
|
|||
|
|||
Zženkovatiti, il, ěn, ění, weibisch ma-
chen. Kos. Zženkylelosť, i, f., weibisches Wesen,
die Weichlichkeit. Jg. Zženkylelý = zženilý. Z. mysl. V.
Zženkyleti, el, ení = zženěti. D. — se
čím. Lom. Zženkylosť, i, f. = zženilosť. D. — Z. =
nemírná žádost žen, die Weibersucht. D. Zženkylovati = rozmazliti, verzärteln,
weibisch machen. — koho: děti. Korn. Zženkylý = zženilý, rozmazlený, měkký,
weibisch, zart. Z. život vésti. Lom. — Plk. — Z. = žen žádoucí, weibersüchtig. D. Po-
divení hodná to omluva lidí z-lých, že své kozí chtíče hvězdě za vinu dávají. Shakesp. K. L. 15. Tč. Zženštilosť, i, f. = zženilosť.
Zženštilý = zženilý. D. Z. mysl. Msn.
Or. 83. Svatopluk byl otrokem rozkoší z-lých. Sb. vel. III. 123. Vám líbí se kníže zlý, jejž jako žáka lze ovládnout strachem. Shakesp. Tč. Král z-lý a životem spustlý. Ddk. VII. 232. Zžený m.: zžžený = pálený, gebrannt.
Z. víno. D. Zžené oběti za hřiech nelíbily sě tobě (holocausta). ZN. Cf. Zžéci. Zžeru, vz Sežrati.
Zšesiti = užasiti, užasnutím naplniti. —
koho. Ten ny zžesil i ohlupil boží mocí. Kat. 2181. Ďábel zžesil lidi. BO. Zžesil je zvuk listu létajícího. BO. Z li nás. BO. — se čeho. Toho sě zžiesli. BO. Zžetí, n. = sežetí, das Abschneiden mit
der Sichel. Vš. Jir. 154. Škodu učinil z-tím obilé. Arch. II. 118. Zžetřiti, il, en, ení = zjitřiti, povzbuditi,
anreizen, anspornen. — koho po čem. To náboženství zžetří člověka po šlechetno- stech. O 7 vstup. Zžeziti, zžeziu, zžezím = žízniti, dürsten.
— več. Zžezila v tě duše má. Ž. k. 62. 2.
Cf. Zžediti se a Žediti se. Zžezivý = žíznivý, durstig. — čeho:
pravdy. Št. Zžiditi, il, ěn, ění, zum Juden machen;
se, ein Jude werden. Us., Plk. Zžidlosť, vz Zžidnulosť.
Zžidlý, vz Zžidnulý.
Zžidnouti, dnul a dl, utí = židkým se
státi, dünn o. weich werden, sich auflösen, zergehen. — čím. Ja. Bláto deštěm velmi zžidne. Jg. Zžidnulosť, zžidlosť, i, f. = židkosť, die
Verdünnung, Erweichung. Ja. Zžidnulý, zžidlý = změklý, erweicht,
verdünnt. Z. střeva. Ja. Zžidnutí, n. = změknutí, die Erweichung,
Verdünnung. Z. bláta. Jg. — Z. = ranění mrtvicí, ochrnutí, die Lähmung. Z. n. ohro- mení jícna, pharyngolysis, angina paralytica, die Lähmung der Speiseröhre; z. obecné, ochnulosť, paraplexia, paralysis universalis, ohromení celého těla kromě hlavy, der Quer- schlag, die Rückenlähmung ; z. vědomé, apo- plexia conscia, der Halbschlag. Ja. Zžidnutý = změklý, weich geworden. —
Z. = mrtvicí raněný, vorn Schlag gerührt. |
A tak podlahu otevřevše spustili z-ho ku
Pánu Sš. Mat. 9. 2. Zžidovatěti, ěl, ění = židem, židovským
se státi, ein Jud, jüdisch werden. Letná už z-la. Nrd. — kde. Mezi těmi židy na dobro z-těl. Us. Kšť. Zžidověti, ěl, ění, ein Jude werden. Dal.
Zžíhati, vz Zžéci.
Zžilovatěti, ěl, ění, aderig werden. Ros.
Zžilovati = žilami spojiti, durch Adern
verbinden. Aqu. Zžilý, abgelebt? Víd. list.
Zžínati, vz Sežnouti, Zžať.
Zžírati, vz Sežrati.
Zžíravý, sžíravý = který zžírá, auffres-
send, aufzehrend. Jg. Z. plamen. Vrch. Zžířeti, el, ení = ztlíti, aufglimmen, ver-
glühen. Uhlí zžířelo. Jg. Zžířiti, il, en, ení, zžiřovati = tučným.
bujným učiniti, fett, üppig machen. — co, Sv. Jiří trávu zžíří. Er. P. 57. — Z., glim- mend machen. — co čím: uhlí měchem. Zžírný = zžíravý, fressend, tilgend. Z.
plamen. Kamar. 1. Zžíti, zžiji, zživu, zžil, it, ití = skou-
sati, rozžvýkati, zerbeissen, zerkauen; ztrá- viti, snísti, essen, aufzehren. — co. Jád., Ps. ms., D. Co vydělá, lehko zžije. Ostrav. Tč. Najprve úrok vezmúce (králi) a potom berni zživúce. Hr. rk. 313. Dělníci, kteříž sú zžili krajiny vaše. ZN. 2. Zžíti, zžiji = přežiti, verleben. — co
jak: ve čsti léta svá zžil. Ms. 14. stol. — jak diouho. Nezžije do roka (kdo křivě přisahal). Exc. Č. Zžití, n., das Zerkauen, Aufessen. Jg.
Slov. Zžitý = sežvýkaný, zerkaut; snědený,
aufgezehrt. Veliš. Zživený; -en, a, o, belebt. Pozri na vý-
chod, ako jasneje svitajú světy z-né. Btt. Sp. 69. Zživiti, il, en, ení = obživiti, beleben —
co: hojný přieval pramen chlumský zživi (zživil). Rkk. 54. Chiliastické jejich blouz- nění z-lo i zvýšilo se. Pal. Děj. III. 2. 22. Zživu, vz Zžíti, 1.
Zživý = urens, pálící, žhavý. Jako vietr
z. rozpudím je. BO. Zžízněti = počíti žízniti, durstig werden.
Puch. Zžlklý = sežloutlý, gelb geworden. Z.
čelo, moch. Phld. IV. 7. Zžlknúť = sežloutnouti, gelb werden.
Slov. Cf. Zžlutnouti. Ba i tie hory pozbyly svojho rúcha, jich listie zčervenalo, zžlklo. Phld. III. 1. 20. Zžlutabledý, bleichgelb. Byl. 130.
Zžlutašedivý, gelblichgrau. Puch.
Zžlutnouti, zžloutnouti, tnul a tl, utí,
gelb werden. — čím: nemocí. Zžokovati = do žoků dáti, einsacken.—
co: chmel. Zžvýkaný; -án, a. o, gekaut. Z. pokrm.
V. Zžvýkati = zkousati, zerkauen. — co:
pokrm. V. Vz Sežvýkati. Zžžený, vz Zžený, Zžéci.
|
||
|
|||
Předchozí (746)  Strana:747  Další (748) |