747

Zženkovatiti, il, ěn, ění, weibisch ma-
chen. Kos.

Zženkylelosť, i, f., weibisches Wesen,
die Weichlichkeit. Jg.

Zženkylelý = zženilý. Z. mysl. V.

Zženkyleti, el, ení = zženěti. D. — se
čím. Lom.

Zženkylosť, i, f. = zženilosť. D. — Z. =
nemírná žádost žen, die Weibersucht. D.

Zženkylovati = rozmazliti, verzärteln,
weibisch machen. — koho: děti. Korn.

Zženkylý = zženilý, rozmazlený, měkký,
weibisch, zart. Z. život vésti. Lom. — Plk.

— Z. = žen žádoucí, weibersüchtig. D. Po-
divení hodná to omluva lidí z-lých, že své
kozí chtíče hvězdě za vinu dávají. Shakesp.
K. L. 15. Tč.

Zženštilosť, i, f. = zženilosť.

Zženštilý = zženilý. D. Z. mysl. Msn.
Or. 83. Svatopluk byl otrokem rozkoší
z-lých. Sb. vel. III. 123. Vám líbí se kníže
zlý, jejž jako žáka lze ovládnout strachem.
Shakesp. Tč. Král z-lý a životem spustlý.
Ddk. VII. 232.

Zžený m.: zžžený = pálený, gebrannt.
Z. víno. D. Zžené oběti za hřiech nelíbily
sě tobě (holocausta). ZN. Cf. Zžéci.

Zžeru, vz Sežrati.

Zšesiti = užasiti, užasnutím naplniti. —
koho. Ten ny zžesil i ohlupil boží mocí.
Kat. 2181. Ďábel zžesil lidi. BO. Zžesil je
zvuk listu létajícího. BO. Z li nás. BO. —
se čeho. Toho sě zžiesli. BO.

Zžetí, n. = sežetí, das Abschneiden mit
der Sichel. Vš. Jir. 154. Škodu učinil z-tím
obilé. Arch. II. 118.

Zžetřiti, il, en, ení = zjitřiti, povzbuditi,
anreizen, anspornen. — koho po čem. To
náboženství zžetří člověka po šlechetno-
stech. O 7 vstup.

Zžeziti, zžeziu, zžezím = žízniti, dürsten.

— več. Zžezila v tě duše má. Ž. k. 62. 2.
Cf. Zžediti se a Žediti se.

Zžezivý = žíznivý, durstig. — čeho:
pravdy. Št.

Zžiditi, il, ěn, ění, zum Juden machen;
se, ein Jude werden. Us., Plk.

Zžidlosť, vz Zžidnulosť.

Zžidlý, vz Zžidnulý.

Zžidnouti, dnul a dl, utí = židkým se
státi, dünn o. weich werden, sich auflösen,
zergehen. — čím. Ja. Bláto deštěm velmi
zžidne. Jg.

Zžidnulosť, zžidlosť, i, f. = židkosť, die
Verdünnung, Erweichung. Ja.

Zžidnulý, zžidlý = změklý, erweicht,
verdünnt. Z. střeva. Ja.

Zžidnutí, n. = změknutí, die Erweichung,
Verdünnung. Z. bláta. Jg. — Z. = ranění
mrtvicí, ochrnutí, die Lähmung. Z. n. ohro-
mení jícna, pharyngolysis, angina paralytica,
die Lähmung der Speiseröhre; z. obecné,
ochnulosť, paraplexia, paralysis universalis,
ohromení celého těla kromě hlavy, der Quer-
schlag, die Rückenlähmung ; z. vědomé, apo-
plexia conscia, der Halbschlag. Ja.

Zžidnutý = změklý, weich geworden. —
Z. = mrtvicí raněný, vorn Schlag gerührt.

A tak podlahu otevřevše spustili z-ho ku
Pánu Sš. Mat. 9. 2.

Zžidovatěti, ěl, ění = židem, židovským
se státi, ein Jud, jüdisch werden. Letná už
z-la. Nrd. — kde. Mezi těmi židy na dobro
z-těl. Us. Kšť.

Zžidověti, ěl, ění, ein Jude werden. Dal.

Zžíhati, vz Zžéci.

Zžilovatěti, ěl, ění, aderig werden. Ros.

Zžilovati = žilami spojiti, durch Adern
verbinden. Aqu.

Zžilý, abgelebt? Víd. list.

Zžínati, vz Sežnouti, Zžať.

Zžírati, vz Sežrati.

Zžíravý, sžíravý = který zžírá, auffres-
send, aufzehrend. Jg. Z. plamen. Vrch.

Zžířeti, el, ení = ztlíti, aufglimmen, ver-
glühen. Uhlí zžířelo. Jg.

Zžířiti, il, en, ení, zžiřovati = tučným.
bujným učiniti, fett, üppig machen. — co,
Sv. Jiří trávu zžíří. Er. P. 57. — Z., glim-
mend machen. — co čím: uhlí měchem.

Zžírný = zžíravý, fressend, tilgend. Z.
plamen. Kamar.

1. Zžíti, zžiji, zživu, zžil, it, ití = skou-
sati, rozžvýkati, zerbeissen, zerkauen; ztrá-
viti, snísti, essen, aufzehren. — co. Jád.,
Ps. ms., D. Co vydělá, lehko zžije. Ostrav.
Tč. Najprve úrok vezmúce (králi) a potom
berni zživúce. Hr. rk. 313. Dělníci, kteříž
sú zžili krajiny vaše. ZN.

2. Zžíti, zžiji = přežiti, verleben. — co
jak: ve čsti léta svá zžil. Ms. 14. stol. —
jak diouho. Nezžije do roka (kdo křivě
přisahal). Exc. Č.

Zžití, n., das Zerkauen, Aufessen. Jg.
Slov.

Zžitý = sežvýkaný, zerkaut; snědený,
aufgezehrt. Veliš.

Zživený; -en, a, o, belebt. Pozri na vý-
chod, ako jasneje svitajú světy z-né. Btt.
Sp. 69.

Zživiti, il, en, ení = obživiti, beleben —
co: hojný přieval pramen chlumský zživi
(zživil). Rkk. 54. Chiliastické jejich blouz-
nění z-lo i zvýšilo se. Pal. Děj. III. 2. 22.

Zživu, vz Zžíti, 1.

Zživý = urens, pálící, žhavý. Jako vietr
z. rozpudím je. BO.

Zžízněti = počíti žízniti, durstig werden.
Puch.

Zžlklý = sežloutlý, gelb geworden. Z.
čelo, moch. Phld. IV. 7.

Zžlknúť = sežloutnouti, gelb werden.
Slov. Cf. Zžlutnouti. Ba i tie hory pozbyly
svojho rúcha, jich listie zčervenalo, zžlklo.
Phld. III. 1. 20.

Zžlutabledý, bleichgelb. Byl. 130.

Zžlutašedivý, gelblichgrau. Puch.

Zžlutnouti, zžloutnouti, tnul a tl, utí,
gelb werden. — čím: nemocí.

Zžokovati = do žoků dáti, einsacken.—
co: chmel.

Zžvýkaný; -án, a. o, gekaut. Z. pokrm.
V.

Zžvýkati = zkousati, zerkauen. — co:
pokrm. V. Vz Sežvýkati.

Zžžený, vz Zžený, Zžéci.