Předchozí (750)  Strana:751  Další (752) |
|
|||
751
|
|||
|
|||
voda, Čern., skřehot. Jg. Ž. žíce (lžíce),
v již. Čech. = mušle. Kts. Z. kámen (V.), der Krötenstein. Dle Bdl. 389. buď borax, buď noseït anebo buffonit. Gl. Neníť za- jisté věc bez ž-ho chloupku. Kos. v. 01. I. 195. Ž. lůžko, Zmš., lyžka (lžíce, žabí miska, škeble; v našich vodách často), die Muschel. Na Mor. Kd., Tč., Mtl. Ž. peřiny, vz Ža- bací. Mtl. Ž. skřeky, der Froschlaich. Tč. Ž. potěr, der Froschlaich, tepna (raninus), Nz. lk., žluč. Kld. II. 270., kuňk, der Unken- rut. Dch., žehnání. Mus. 1884. 32. Žabí jména v Batrachomyomachii: Blatoslav, Roztahu- bec, Žumporad, Loužecký, Kuňkoslav, Krá- korachal. Msn. Hádati se o žabí vlasy, o žabí chlup, o komáří sádlo, o kozí vlnu = o nic, marně, um des Kaisers Bart. Dch., Bdl., Šd., Lpř. O ž. vlasy se hádati (vz Malicherný). Jg., Lb. Vz Vlas. — Z., v bo- tanice. Ž. símě, batrachospermum, der Frosch- laichfaden. Ž. símě obecné, b. moniliforme. Rstp. 1872. — Ž. vlas, callitriche, der Wasser- stern. Ž. v. jesenní, c. autumnalis, jarní, c. vernalis, stejnolistý, c. stagnalis. Vz Rstp. 554., FB. 25., Čl. Kv. 150., Slb. 242., Čl. 176. Ž. květ = řeřišnice luční, cardamine pra- tensis. FB. 74., Čl. Kv. 130., 290., Slb. 693. — Ž. kolénko = chmerek, scleranthus, der Knaul. Slb. 254. — Ž. mlěko = mléč, mléčník, vlčí mléko, pryšec, euphorbia, die Wolfsmilch. Slb. 258. Ž. dřevce; jazýček = listnatec, barocus. Reš. Ž. kopr, anetum, die Dille. Reš. Ž. střevce = kuří mor, anagallis arvensis, das Gauchheil. Kom. J. 134. Ž. oko = pomněnka, myosotis palustris. Na mor. Val. Vck. Ž. kvítí = blatouch. V Bystersku. Sn. Ž. mléč, vz Ž. mléko. Brt. L. N. II. 140. Ž. meč = prýsť, Rostl. Na jihových. Mor. Brt. Ž. tráva. Slb. 231. — Ž. luže, die Lacker- wiese, předměstí brněnské. PL. Žabiareň, rně, f., der Froschlaich. Slov.
Ssk. Žabice, e, f. = malá žába, ein Frösch-
lein. Vz Žába. — Ž. = žabí kámen, žabeč, der Krötenstein. Na Slov. — Ž.,, oblázkový kámen, der Kieselstein, Quarz. D., Plk., Dbš. Sl. pov. VII. 29. Tento kameň sä volá žabica. Hdž. Čít. 204. Zodvihnúc zo zeme dve ž-ce, kresal nima a hľa, iskry začaly svietiť na tmavej ceste. Syt. Táb. 186. Ale ako začali kopať, tu sama živá ž-ca: čakany len tak odskakovaly a iskry pršaly. A tí sa dosť usilovali, ale si so ž-cou poradiť nemohli. Dbš. Sl. pov. I. 398. — Ž. = žabí škeble, die Muschel. Vz Žabí. Na mor. Val. Vck., Brt. D. 503. Žabicovatý, quarz-, kieselartig-. Ž. ká-
men. Koll. Čít. 162. Vz Žabice. Žabička, y, f. = malá žába, das Frösch-
lein. Vz Žába. — Ž. = strakatý bob pla- catý, kravička, eine flache, buntgefärbte Bohne. U N. Bydž. Kšť. Žabičnatý, Muschel-. Nálevníkovité (in-
fusoria) ž-tými korýtkami a panciery opa- trené živočichy. Let. Mtc. Sl. IX. 1. 58. Žabidra, y, f. = žabikuch. U Kr. Hrad.
Žabikláč, e, m. = žabikuch. A ona vy-
tiahne z vrecka ž. a začne do toho drevka rezať. Dbž. Sl. pov. V. 79. |
Žabikuch, u, m. = žabidra, žabíkláč,
špatný nůž, tupá kudla, ein schlechtes, stumpfes Messer. Vz Kudla. Kšá., Jdr., Rk., Kos. v Km. 1884. 648., Kf. Žabin, a, o, Frosch-. Žabina kmotra.
Dbš. Sl. pov. III. 3. Žabina, y, f., žabiny, pl. = žabí vejce,
der Froschlaich. D. — Ž., žabnice = škeble, die Muschel. Na Mor. Brt. D. 303., Šd., Bkř. Us. u Příbr. Žabince, pl., jm. polností na Zlinsku. Brt.
Žabincovitý = k žabinci podobný. Ž.
rostliny, conferveae. Vz Nitrosedka, Obje- tévka, Snětourek, Vraponitec, Kykatuška, Obhlenec, Bale, Krasonitec, Žabinec, Tena- těnka, Jařmatka, Šroubatka, Zdvojenka, Žabí símě, Rozchlup, Hunicha, Kluzkonit, Nap- chanec, Kožonit, Pobodanka, Dralka, Kříst. Rstp. 1867. a n. Cf. Slb. 242., Kk. 80. Žabinec, nce, m., rostl. — ptačinec obecný,
stellaria media, die Sternmiere, Vogelmiere. Vz Rstp. 127., Čl. Kv. 311. Ž. dává se ptákům pěnkavovitým jako pokrm. S. N. — Ž., calli- triche, der Wasserstern, žabí či vodní vlas. Ž. vodní, c. aquatica; podzimní, c. autu- mnalis, der Herbstwasserslern; prostřední, c. intermedia, der mittlere Wasserstern ; jarní, c. verna, der Frühlingswasserstern; trsnatý, c. minima. Jg. Vymoklá místa v kobzolích žabincem zarostají. Tč. — Ž., conferva, der Wasserfaden, das Krötengerippe, Ledergras. Ž. sněžný, c. nivalis; okenný, c. fenestralis ; kuří střevce menší = ptačinec obecný (vz nahoře); plevel či ptačinec, alsine media, der Mäusedarm, Hühnerdarm, Hühnerbiss, das Vogelkraut; mezní čistec či květel či len matky boží, osiris; rdesno, sv. Máří košile, vrbičná košile, řasa vodní, okřehky, lemna, die Wasserlinse. Vz Jg. Slov. Ž. potoční, c. rivularis; pásatý, c. zonata; shloučený, c. compacta; klubkatý, c. glomerata; míčo- vitý, c. aegagropila. Vz Rstp. 1870., Kk. 81., Schd. II. 255. — Ž. = žabí kámen, borax, lapis pretiosus. Aqu. — Ž. = žabí skořepina, škeble, die Muschel, Schale. Vz Žabí. Žába v ž-ci. Aesop. Ze ž-ců perel by nabral. Ib. Město zdejší Švejdi za ž. sobě pokládali. Kron. hrad. (uher.). Tč. Cf. Brt. D. 303. — Ž., buffonita, monstrosus homo, zastr. Rozk. — Ž., jm. pole u Zlina, u Na- pajedel. Pk., Tč. Žabínek, nka, m., samota u Jičína; před-
městí kroměříšské a hulínské (na Mor.), PL., Tč.; jm. pole u Týna na Mor. Pk. Žabinica, e, f., Sabinicha, řeka na Slov.
Sl. let. VI. 101. Žabinka, žabička, y, f. = malá žába,
Fröschchen. — Ž. = žabí skořepina, žabinec. Čern. — Z-ky = jména luk při rybnících, potocích. Na ž-kách louka. Us. Č. Žabírky, pl. = žuva, Blutwarzen in der
Nachgeburt bei Kühen. Slov. Šd. Žabírna, y, f. = žabárna, místo, ve kterém
obývají žáby. Tu nebylo enem ž. Slez. Šd. Žabisko, a, n. = veliká n. ošklivá žába,,
ein grosser o. hässlicher Frosch. Us., Bern. Ošklivé žabisk vresky (vřesky). Hol. 427. |
||
|
|||
Předchozí (750)  Strana:751  Další (752) |