751

voda, Čern., skřehot. Jg. Ž. žíce (lžíce),
v již. Čech. = mušle. Kts. Z. kámen (V.),
der Krötenstein. Dle Bdl. 389. buď borax,
buď noseït anebo buffonit. Gl. Neníť za-
jisté věc bez ž-ho chloupku. Kos. v. 01. I.
195. Ž. lůžko, Zmš., lyžka (lžíce, žabí miska,
škeble; v našich vodách často), die Muschel.
Na Mor. Kd., Tč., Mtl. Ž. peřiny, vz Ža-
bací. Mtl. Ž. skřeky, der Froschlaich. Tč.
Ž. potěr, der Froschlaich, tepna (raninus),
Nz. lk., žluč. Kld. II. 270., kuňk, der Unken-
rut. Dch., žehnání. Mus. 1884. 32. Žabí jména
v Batrachomyomachii: Blatoslav, Roztahu-
bec, Žumporad, Loužecký, Kuňkoslav, Krá-
korachal. Msn. Hádati se o žabí vlasy,
o žabí chlup, o komáří sádlo, o kozí vlnu =
o nic, marně, um des Kaisers Bart. Dch.,
Bdl., Šd., Lpř. O ž. vlasy se hádati (vz
Malicherný). Jg., Lb. Vz Vlas. — Z., v bo-
tanice. Ž. símě, batrachospermum, der Frosch-
laichfaden. Ž. símě obecné, b. moniliforme.
Rstp. 1872. — Ž. vlas, callitriche, der Wasser-
stern. Ž. v. jesenní, c. autumnalis, jarní, c.
vernalis, stejnolistý, c. stagnalis. Vz Rstp.
554., FB. 25., Čl. Kv. 150., Slb. 242., Čl. 176.
Ž. květ = řeřišnice luční, cardamine pra-
tensis. FB. 74., Čl. Kv. 130., 290., Slb.
693. — Ž. kolénko = chmerek, scleranthus,
der Knaul. Slb. 254. — Ž. mlěko = mléč,
mléčník, vlčí mléko, pryšec, euphorbia, die
Wolfsmilch. Slb. 258. Ž. dřevce; jazýček =
listnatec, barocus. Reš. Ž. kopr, anetum, die
Dille. Reš. Ž. střevce = kuří mor, anagallis
arvensis, das Gauchheil. Kom. J. 134. Ž.
oko = pomněnka, myosotis palustris. Na mor.
Val. Vck. Ž. kvítí = blatouch. V Bystersku.
Sn. Ž. mléč, vz Ž. mléko. Brt. L. N. II. 140.
Ž. meč = prýsť, Rostl. Na jihových. Mor.
Brt. Ž. tráva. Slb. 231. — Ž. luže, die Lacker-
wiese, předměstí brněnské. PL.

Žabiareň, rně, f., der Froschlaich. Slov.
Ssk.

Žabice, e, f. = malá žába, ein Frösch-
lein. Vz Žába. — Ž. = žabí kámen, žabeč,
der Krötenstein. Na Slov. — Ž.,, oblázkový
kámen, der Kieselstein, Quarz. D., Plk.,
Dbš. Sl. pov. VII. 29. Tento kameň sä
volá žabica. Hdž. Čít. 204. Zodvihnúc zo
zeme dve ž-ce, kresal nima a hľa, iskry
začaly svietiť na tmavej ceste. Syt. Táb.
186. Ale ako začali kopať, tu sama živá
ž-ca: čakany len tak odskakovaly a iskry
pršaly. A tí sa dosť usilovali, ale si so ž-cou
poradiť nemohli. Dbš. Sl. pov. I. 398. — Ž.
= žabí škeble, die Muschel. Vz Žabí. Na
mor. Val. Vck., Brt. D. 503.

Žabicovatý, quarz-, kieselartig-. Ž. ká-
men. Koll. Čít. 162. Vz Žabice.

Žabička, y, f. = malá žába, das Frösch-
lein. Vz Žába. — Ž. = strakatý bob pla-
catý, kravička, eine flache, buntgefärbte
Bohne. U N. Bydž. Kšť.

Žabičnatý, Muschel-. Nálevníkovité (in-
fusoria) ž-tými korýtkami a panciery opa-
trené živočichy. Let. Mtc. Sl. IX. 1. 58.

Žabidra, y, f. = žabikuch. U Kr. Hrad.

Žabikláč, e, m. = žabikuch. A ona vy-
tiahne z vrecka ž. a začne do toho drevka
rezať. Dbž. Sl. pov. V. 79.

Žabikuch, u, m. = žabidra, žabíkláč,
špatný nůž, tupá kudla, ein schlechtes,
stumpfes Messer. Vz Kudla. Kšá., Jdr., Rk.,
Kos. v Km. 1884. 648., Kf.

Žabin, a, o, Frosch-. Žabina kmotra.
Dbš. Sl. pov. III. 3.

Žabina, y, f., žabiny, pl. = žabí vejce,
der Froschlaich. D. — Ž., žabnice = škeble,
die Muschel. Na Mor. Brt. D. 303., Šd.,
Bkř. Us. u Příbr.

Žabince, pl., jm. polností na Zlinsku. Brt.

Žabincovitý = k žabinci podobný. Ž.
rostliny, conferveae. Vz Nitrosedka, Obje-
tévka, Snětourek, Vraponitec, Kykatuška,
Obhlenec, Bale, Krasonitec, Žabinec, Tena-
těnka, Jařmatka, Šroubatka, Zdvojenka, Žabí
símě, Rozchlup, Hunicha, Kluzkonit, Nap-
chanec, Kožonit, Pobodanka, Dralka, Kříst.
Rstp. 1867. a n. Cf. Slb. 242., Kk. 80.

Žabinec, nce, m., rostl. — ptačinec obecný,
stellaria media, die Sternmiere, Vogelmiere.
Vz Rstp. 127., Čl. Kv. 311. Ž. dává se ptákům
pěnkavovitým jako pokrm. S. N. — Ž., calli-
triche, der Wasserstern, žabí či vodní vlas.
Ž. vodní, c. aquatica; podzimní, c. autu-
mnalis, der Herbstwasserslern; prostřední,
c. intermedia, der mittlere Wasserstern ; jarní,
c. verna, der Frühlingswasserstern; trsnatý,
c. minima. Jg. Vymoklá místa v kobzolích
žabincem zarostají. Tč. — Ž., conferva, der
Wasserfaden, das Krötengerippe, Ledergras.
Ž. sněžný, c. nivalis; okenný, c. fenestralis ;
kuří střevce menší = ptačinec obecný (vz
nahoře); plevel či ptačinec, alsine media,
der Mäusedarm, Hühnerdarm, Hühnerbiss,
das Vogelkraut; mezní čistec či květel či
len matky boží, osiris; rdesno, sv. Máří košile,
vrbičná košile, řasa vodní, okřehky, lemna,
die Wasserlinse. Vz Jg. Slov. Ž. potoční,
c. rivularis; pásatý, c. zonata; shloučený,
c. compacta; klubkatý, c. glomerata; míčo-
vitý, c. aegagropila. Vz Rstp. 1870., Kk.
81., Schd. II. 255. — Ž. = žabí kámen,
borax, lapis pretiosus. Aqu. — Ž. = žabí
skořepina, škeble, die Muschel, Schale. Vz
Žabí. Žába v ž-ci. Aesop. Ze ž-ců perel by
nabral. Ib. Město zdejší Švejdi za ž. sobě
pokládali. Kron. hrad. (uher.). Tč. Cf. Brt.
D. 303. — Ž., buffonita, monstrosus homo,
zastr. Rozk. — Ž., jm. pole u Zlina, u Na-
pajedel. Pk., Tč.

Žabínek, nka, m., samota u Jičína; před-
městí kroměříšské a hulínské (na Mor.), PL.,
Tč.; jm. pole u Týna na Mor. Pk.

Žabinica, e, f., Sabinicha, řeka na Slov.
Sl. let. VI. 101.

Žabinka, žabička, y, f. = malá žába,
Fröschchen. — Ž. = žabí skořepina, žabinec.
Čern. — Z-ky = jména luk při rybnících,
potocích. Na ž-kách louka. Us. Č.

Žabírky, pl. = žuva, Blutwarzen in der
Nachgeburt bei Kühen. Slov. Šd.

Žabírna, y, f. = žabárna, místo, ve kterém
obývají žáby. Tu nebylo enem ž. Slez. Šd.

Žabisko, a, n. = veliká n. ošklivá žába,,
ein grosser o. hässlicher Frosch. Us., Bern.
Ošklivé žabisk vresky (vřesky). Hol. 427.