754

Žádanka, y. f. = cedulka, kterou knih-
kupci nakladatelům oznamují, které a kolik
knih jim mají zasiati, objednací lístek, der
Verlangzettel. Vz Žádací (konec). Us.

Žádaný = dychtivě čekaný, chtěný, be-
gehrt, ge-, erwünscht, verlangt. Ž. výsledek.
Us. Vítaj dávno žiadaný. Dbš. Ž. pokoj,
potěšení. Kom. Nepřijíti k žádanému konci.
V. — Ž. = chtěný, prošený, ersucht, ge-
beten, verlangt, aufgefordert, begehrt. Ob-
držel žádané propuštění = obdržel propu-
štění, za které žádal n. byl dle žádosti své
propuštěn. Šb. — čím k čemu. Ž-ný k tomu
lidmi. Hil. — Ž., optatus, gewünscht. Aby
veškeren lid horský šťastným jich veden
jsa spravováním zachován byl od škodli-
vých věcí a ž-mi vždy prospíval přísporky.
CJB. 297. Králi žádný a pane milostivý.
1410. Ž-ná věc člověku dobře činiti jiným.
Kn. přísl. 19. 22.

Žadatel, e, m., der Begehrer, Kompetent,
Konkurrent, Verlanger, Ein-, Aufforderer,
Ansucher, Bittsteller, Anwünscher, Requi-
rent, Gesuchsleger. Us. Č. O mě. bož. I. 84.,
Dch. Ž. za dražbu, der Feilbietungswerber.

Begehrerin, Kompetentin atd. vz Žadatel.
Jg., Šml.

Žadatelný, wünschbar. Šm.

Žádati, žádávati; v již. Čech. sesílený
tvar: žoudat. Kts. Ž. = dychtěti, toužiti
po čem, státi oč, begehren, begierig sein,
verlangen, sich sehnen; přáti, chtíti, wün-
schen, verlangen; slovy žádání své pronésti,
kázati, aby se stalo, begehren, fordem, laut
verlangen, sein Begehren äussern, auffor-
dern; prositi, bitten, anhalten, ansuchen,
suppliciren; přání své někomu vyjeviti, gra-
tulovati, wünschen, anwünschen; potřebu ně-
čeho míti, potřebovati, bedürfen, nöthig ha-
ben, verlangen, erfordern, erheischen. Jg.
Cf. ŽBdáti a žedati. Mkl. aL. 60., Bž. 11.,
26. a stran vazeb: Požádati. — abs. Žádej,
co se státi může. Kmp. Č. 116. Kdo žádá,
chápá všecko. Kom. — čeho (dychtěti, tou-
žiti po čem): cti a chvály náramně žádati;
ž. pomoci, rady, zlata, peněz, manželky,
V., pravdy, Št., svojbody, Flav., něčí krve,
Dal., platu. Sych. čeho tuze žádáme, toho
se dočekáme. Us. Jestliže kdo chce ze škod
z jaké summy pohnati, ten má k starostovi
komorničímu jíti a ž. póhonu. Vl. zř. 22.
Na břehu ležal a vody žiadal (o lenochu).
Slov. Zátur. Unavené tělo žádá odpočinku.
Us. Pdl. Židé žádali zázraků. Sš. I. 169.
Žádal jsem oněch jednovokalních veršů.
Koll. IV. 188. Žádala statku lounského.
Žer. Záp. II. 92. Prosí žalobník za právo
a žádá navrácenie statku svého. NB. Tč.
135. Lid vojenský záplaty žádal; Žádaly
smlouvy. Dač. I. 227., II. 17. Tvé pomoci
žádáme. Výb. II. 25. Našie přiejezdy žá-
dají; Žádal Ondř. Sovy, aby mu tu truhlici
zasě vydal. Arch. I. 10., IV. 65. Všeho, co
vidíš, nežádej. Kom. Každý, kdo do ulice
chtěl, průvodu žádati musel. Kom. Lab.
34. Vše, čehož žádá duše tvá; Jelen žadá
chladu. BO. Já jsem těchto krmí dávno

žádal. Pass. 684. Pašové smějí darů ž. Vrat.
42. Vezmeš sobě, čeho žádá duše tvá. I.
Šam. 2. 16. Duše bezbožného žádá zlého.
Kn. přísl. 21. 10. Hektor velice žádá smrti
Achillovy. Troj. 285. Já jsem žádal ihned
dílu té vsi; A z toho žádám panského ná-
lezu, aby mi se od nich pravda stala. Půh.

I. 156., 165. Člověk života žádá. Kat. 2716.
Žádati něčí smrti. Dal. 112., Smil v. 1980.
A srdce juž žádá seči. Alx. BM. v. 158.
(HP. 84.). Obličej jmajú pokojný a myslce
vždy žádá vojny. Alx. (Anth. Jir. 3. vyd.
33.). Ž. dobroděnství tělesných, ženy; Co
jest dobré, toho máme ž.; Bóh žádá viery;
Nežádej odplaty. Hus I. 58., 66., 98., II.
399., I. 400. Protož žádaje pomoci těch
svatých; Ž. milosti, milosrdenstvie. Št. Kn.
š. 12., 17., 23.— (jak) komu čeho (přáti,
chtíti). Čím více kdo statku má, tím více
ho sobě žádá. Lom. Všichni dlouhého života
si žádají; Padlo mi tak, jakž jsem sobě žá-
dal; Dobrého jinému ž. V. Sobě vysvobo-
zení ze zlého ž.; Božího požehnání někomu
ž. Br. Tou měrou si toho nežádám. Jv. Žia-
dam vám zdravia, pokoja hojného. Zátur.
Vinš. I. 18. Žádati si života věčného. Š. a Ž.
Žádej každému dobrého žádostí plnou. Št.
Matka dítěti neodepře, čehokoli si žádá. Us.
Pán Boh dá každému, čeho si žiada. Zbr.
Báj. 4. Keď nemáš frajera, ani si (ho) ne-
žiadej. Koll. Zp. I. 68. I žádala si roku.
NB. Tč. 184. Dal mu, čehož jeho jen sobě
žádalo srdce. Kom. A nejviece těm toho
žádají, kteříž jich hřiechy treskcí; Jede
k tobě, pokoje tobě žádaje; (Každý má bliž-
nímu) ž. jakož i sobě hřiechóv odpúštenie
a radosti věčné. Hus II. 203., 307., 334. —
Har., Háj. — co, čeho od koho (slovy žá-
dání své pronésti, kázati, aby se stalo). Od
tebe toho žádají (očekávají, chtějí); od tebe
se žádá; ž. něčeho (pomoci) od Boha. Br.,
V. Žádal od Boha smilování. St. Žádám toho
od tebe. Kom. Žádáš od žebráka Mošny.
Mus. Od lakomce peníze žádáš. Horný.
Nedá, čo by sa ti od ťažkej nemoci žiadalo
(u něho nic nedostaneš). Slov. Zátur. Ž. po-
moci od úřadu. J. tr. Aby mu od pána Boha
trpělivosti žádali. Skl. I. 46. Že žádá také
rytířstvo toho od p. Boha. Skl. I. 58. Od-
puštění od ní žádal. Vrch. Ležel Lazar
v nemoci, žádal od Boha pomoci. Sš. P.
19. Nebudem od jiných žiadať. Koll. Zp. I.
280. Protož žádáme od vás a prosíme, aby-
ste .. . Pal. Děj. III. 3. 236. Rady žádají
od vaší milosti; Žádáte od vdovy, aby. . .
Za to od ní 30 zl. žádá. NB. Tč., 51., 278.
Protož nebylo toho od něho žádáno. Skl.

II. 77. Žádáš-li ote mne kalich peněz. Výb. I.
(Ht. Obr. 25.). Žádaje ode mne listu. Arch.
II. 22. Odvolati se jest od věčšieho súdce
pomoci ž. Hus III. 252. A což od nich žá-
dají. Chč. 449. — čeho na kom. Žádá na
na posluchačích, aby . . . Vyzn. Čeho pak
na mně žádáš (= ode mne žádáš)? Ros.
Žádám vám zdraví na pánu Bohu. Plác.
Toho na Bohu žádá. Br. Můž jej sobě za-
vázati, aby to učinil po jeho smrti neb jej
propustil, kdyžby toho na něm žádal. Tov.
67. Urozený Jene Lahvičko, toho na vás
žádám svědomie, jakož jest vám dobře vě-