Předchozí (763)  Strana:764  Další (765) |
|
|||
764
|
|||
|
|||
ného a vtlačeno ve význam záporný (= nulus);
tím postupem vzato kladné i kdo za záporné nikto, i- za ni-. Gb.— — Já píši: nižádný
nevie a jiní řiekají: žádný nevie. Hus II.
440. V žádném věku; Nemá žádného srdce. V. Nemíti žádného stání. D. Ožralství žádného člověka nectí. Prov. Žádná píseň tak dlouhá není, aby nebylo konce. Koll. Žádného jídla nemůže zažiti; Nedá oddechu žádného. D. Jak se zhyzdíš jednou vadou, nesmyješ se žádnou vodou. Prov. Na ž. způsob; žádným způsobem. Ros. Žádnou měrou. D. Chtícímu se žádné křivdy neděje. D. Byl někdy vážný, nyní žádný. Prov. Žádného domu celého nezůstalo. D. V té krajině žádný strom ne- obstojí. Dch. Na žádný konec = žádným způsobem. Mor. a slez. Šd. Žádnou věcí prý to nepůjde, auf keinen Fall. Us. Vk. Nebožka nebyla žádná hospodyně. Sá. Ja neviem, čo sa lakáš, čo sa bojíš zory. Že rudá je? hja, čiernym neni svetlo žiadno. Phld. IV. 202. Žiaden človek nevie, ani ne- uhádne, za kým moje srdce dobre neuvadne. Sb. sl. ps. II. 1. 29. Žádný člověk učený z neba něspadně. Slez. Šd. Poď ty milá, poď ty za mňa, nebude ti křivda žádná; nebude ti žádný láti, ani otec, ani máti. Pck. Ps. 43. Žiadne napadnutie neni tak citelné jako na jazyk materinský. Ppk. I. 57. Už nemám zadného přítela věrného krom Boha samého. Brt. L. N. II. 54. Čože mi je, šuhaj, z toho tvojho mania (jmění), keď já s tebou nemám žiadno milovania; Zpievám si ja, zpievám, vesela sa býť zdám; žáden člověk nevie, jaký žial v srdci mám. Koll. Zp. I. 86., 60. Kdež píšeš, že máš ve mně naději, ba neměj žádné. Arch. II. 148. Když jsme v neděli na Tábor přijeli, žádného jsme pánóv nenalezli. Arch. V. 412. I ne- mohli jsú žádným činem proti jeho múdrosti svítěziti. Pass. 14. stol. (Mus. 1883. 112.). Když se mnú on ani jeho bratři o to ani o žádnú věc neměli více nic činiti; A já na ni žádné péče neměl; On nám nikdy toho žádné odpovědi nedal. Půh. I. 156., 176., II. 562. — Ž., lépe: nikdo {substantivně, bez jména podstatného), Niemand. Vz Nikdo. Jg doplňuje slovo člověk. Žádný dvěma metlami švihán býti nemá; Ž. krom tebe; Nevěř hned na kvap žádnému, leč bys prve s ním prostici soli strávil. V. Desk žádný presvědčiti nemuož po létech. Půh. II. 140. Neví žádný, kde ho střevíc hněte, než ten, kdo v něm chodí. Klat. Žáden bez práce nejí koláče. Nesluší žádnému zoufati. D. Žádnému pečený holub (vrabec) do huby nevletí. Us. Hadr vonuci tresce, žádný se polepšit nechce. D. Žádného nevyjímaje. D. Žádnému se neprotiví. Kom. Přišel jako nic, odešel jako žádný (nepozdravil). U Kr. Hrad. Kšť. Neverím ti, má milá, že bys len mňa ľúbila, ale ľúbiš mého ak mňa radšej, nahaj ho. Nemilujem žiadneho krem ťa v svete iného, ty si ten môj jediný. Sb. sl. ps. II. 1. 41. Žádný ho neslyšel, edem to pachole, co poklúzá (poklízí) koně. Sš. P. 145. Také praví, že děvečce žádný žádnej hanby neučinil. NB. Tč. 276. Žiadon sa ne- pytá: Šuhaju, čo ti je? Koll. Zp. I. 200. Aby žádný z toho se nevymlúval. Arch. IV. |
442. Před vyvráceným křižem a před vý-
měnkářem žádný klobúka nesejme. Slez. Šd. Čiň, co jest pravého, neboj se žádného. Us. Šd. Žádnému vigilií nezpívá. Chč. 449. Otec není od žádného učiněn. Št. Kn. š. 14. Král svú rukú žádného neurážej. Kšch. 12. Bez téť (bázně božie) právě žádný mudr nenie. Ib. 23. Žadoň, ě, m. = žadonič. Prk. Přís. 28.
Žadonění, n. = žebrání, škemrání, das
Gebettel, die Bettelei. D. Žadonictví, n. = žadonění. D.
Žadonič, e, m. = škemrač, der Bettler
Na Mor. Žadonička, žadonilka, y, f., die Bettlerin.
Vz Žadoniti. Žadonil, a, žadonílek, lka, m. = žadonič.
Prk. Přisp. 28. Žadonilka, vz Žadonička.
Žadoniti, il, ěn, ění = neustále prositi,
žebroniti, fort bitten. Sš. II. 61., D., Dch., Džl. Žadonivosť, i, f., die Bettelsucht. Mor.
Žadonivý = kdo pořád žadoní. Prk.
Přisp. 28. Žádosť, i, f. = žádání, dychtivosť, chtíč,
chtivost, chuť veliká. Vz S. N. Žádosťú (instr. sg.). Mus. 1880. 123. Die Begierde, Lust, Sucht, der Wunsch, das Verlangen, Gelüste. Ž. více rozumová, chtíč více smyslový. Nz. Ž. čeho: V., Kom., Jel., Sych.; k čemu: V., Br., Byl.; po čem: D., Sych. a j. Ž. smy- slová, citová, rozumová; obsah, pohnutka či podnět, síla, trvání ž-sti; spor či náraz dvou žádostí; ž-sti smyslné či nižší, citové či vyšší; ž. slabá, silná, krátko trvající, ustálená; ž. po příjemném, po zábavě, hře, po změnách v kratochvíli, po pravdě, po kráse; ž. dobra pro ostatní; žádosť trvalá, prchavá; rozpor (konflikt) žádostí. Dk. P. 146.—149., 158. (Pdl.). Ž. panování, zlata, stříbra, bohatství, peněz, statku, cti a po- výšení, úřadu, slávy, jídla, chlouby, chvály, zisku, k shromažďování statku; žádosť míti k něčemu; hořeti ž-stí cti a chvály; srdce ž-stí hoří. V. Ž. pomsty, Kom., k učení. Br. Pálila mně ž. Plk. Žádosť potřebná ke všemu tělu, das allgemeine Wohlbefinden, die Lebenslust. Sal. 51.3. Ž. k jedení (chuť k jídlu, der Appetit). Šp. Ztratí k jídlu ž. Jir. Ves. čt. 95. Anť jednak vyskočí na duši silná ž. jako lev, někdy mstivá, jako medvěd neb hltavá jako vlk, někdy lízavá a sladká jako štír, ale jedovatá jako drak; někdy smilná jako kráva nebo klisna, někdy hrdá jako orlice, rádaby na všecky vyle- těla; někdy veselá a zpěvavá jako slavík a jiné ptactvo, někdy nečistá jako svině, která v blátě své libosti vede; někdy ne- trpělivá jako pes, někdy utrhavá jako věz- ník, někdy štípavá jako hadice nebo stři- hovka, po jejímž uštípení všudy oteče; někdy lživá a lstivá jako liška. Sš. II. 61. Výše se pnula ž. jeho. Sš. II. 176. Veškerá ž. srdce jejich šla za Kristem; Žádosť čirá, upřímná, opravdová. Sš. J. 298., L. 180. Ž. toho mají, by tu při tom mohl sám býti. |
||
|
|||
Předchozí (763)  Strana:764  Další (765) |