766

niti. Har. Cf. Slov. II. 3. b. str. zdol. 22. —
Pozn. Vazba , Na něčí ž. něco učiniti a p.'
se jako špatná kárá m. ,k žádosti', ale ona
jest s dostatek doložena. Ž. na koho míti,
dle Brs. 2. vyd. 278. lépe: ke komu. Žádosť
zadati, komu podati. Jg. X. svou důvody
opatřiti, stvrditi. D. Na ž. a přímluvu její.
Flav. Ž. psaná. Us. Ž. exekuční, obstavo-
vací, Verbots-Gesuch. Řd. Právo k zadání
ž-sti; schránka na ž-sti. Šm. Ž. na někoho
činiti (prositi). Rk. Ž. o uvězení, Arrest-G.
Řd. Zadati ž. za službu, J. tr., za půjčku,
Us., za povolení ku kutaní. Vys. Ž. vyří-
diti, vrátiti, žádosti odepříti; ž. k někomu
podati, na někoho vznésti. J. tr., Brs. 104. Ž.
písemná. Nz. Na ž. a otázku. Pr. Ž-sti něčí
vyhověti; k ž-sti něčí něco učiniti. Er. Ž.
zavrci, žádosti povoliti; ž. v příčině uchá-
zení-se; ž. spolu s jinými podati; ž. pobá-
dací, Betreibungs-; Šp. Ž. svou ústně, pí-
semně podati. — Ž = modlitba, das Gebet.
V. — Ž. = přání, der Anwunsch, die An-
wünschung. D. Ž. učiniti, pronésti. Dch. Ž.
maje přijíti k vám od mnoha let. Řím. 15.
23.

Žádostivě = se žádostí, mit Verlangen,
begierig. Ž. někoho očekávati; ž. o něco
státi, pečovati, se starati. V. Posieláme vás
ž. prosiece. Arch. III. 257. (Pečlivost jest
dobrá), jíž člověk k Bohu ž. a pilně zří;
Pomněte, žeť ž. pracoval jsem s vámi. Hus
II. 349., III. 281. (II. 147., III. 106.). —
Ž. = dle žádosti, nach Wunsch, erwünscht.
V.

Žádostivosť, i, f. = žádosť, chtivosť, tou-
žení, tužba, chuť, die Begierde, Begierlich-
keit, Begehrlichkeit, Lüsternheit, das Ver-
langen. V., Hlv., Sš. I. 77. Ž. slávy, úřadu,
Ros., zisku. D. Zlá ž. Mž. 100. Ž. těla. Ib.
130. Ž. = jakési pohnutí a jistá moc ducha,
kterou jsouce pobádáni lidé po věcech pří-
jemných, kterých nemají, baží. Zk.

1. Žádostivý; -stiv, a, o= žádající, chtivý,
gierig, begierig, lüstern. Ž. vůle, Troj.,
čtenář. Har. Jsem žádostiv, přijde-li. Us.
Dch. Ž-vé srdce nutilo matku, aby se po-
dívala na své dítko. Us. Tč. Bez pochyby
byli jste ž-vi, byste se s ním těšili. Us. Tč.
Já jsem jim k jejich žádostivé prosbě ta-
kového kupu potvrdil. Arch. II. 395. Pro-
hlédajíce na čiasté žádostivé prosby. 1576.
Tč. Ž. čtení a poslouchání toho vypsání.
BR. II. 51. Žádostiva jest a velmi touží
duše má po síňcích hospodinových. Žalm.
84. 3. — čeho: cti, slávy, chvály, peněz,
statku, úřadu, zisku, jednoty, V., předku
(přednosti), panování, nových věcí, D., V.,
boje, Reš., kořisti, Sych., cizího, Ros., něčí
škody, Flav., bitvy, Háj., života. Br. Míru
ž. Dch. Dívka ž-vá muže hledá, kdo jí v tom
pomůže. Mor. Tč. Člověk starostlivý není
hloupot ž-vý. Na Ostrav. Tč. Ž. koupě.
Dch., Šp. Trůnu otcova ž-vý. Bylť sám
také peněz nesmírně ž-stiv. Ddk. II. 326.,
IV. 59. Ž. prosby. Mus. 1880. 551. Byliť
zajisté ne méně žádostivi jednoty a pokoje,
nežli sbor sám. Pal. Děj. III. 3. 80. Čehož
ž-vi jsou, toho dojdou. BR. II. 19. b. Každá
věc z svého přirození ž-vá jest toho, aby

stálá zustala a nikoli se nerušila. Ib. 503. a.
Novinek ž. Bl. Cti světské ž. Hus I. 67.
Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žá-
dostiv jest. Žalm. 140. 9. Nebuď všeho
ž-stiv, chceš-li pokojně být živ. Tč. exc.
Pravda jest světla ž-va. Tč. exc. — čeho
na kom. Toho jste na nás žádostivi (toho
na nás žádáte). Ottersd. — s inft. Žádostiv
jsem s vámi v pokoj vjíti. Sych. Jsem ž.
seděti v stínu. Br. Ž-vi byli viděti tvář
Šalamounovu. Kn. král. I. 10. 24. Velmi
ž-vi byli je viděti. Kom. L. 10. Žádostivý
utvrditi jej u víře. BR. II. 34. — Háj. —
aby. Žádostiv byl, aby se jím spravovali.
V. Vz předcházející. — Ž. (pass). = žá-
daný, žádoucí, žádostný, milý, erwünscht,
erwünschlich. 1512. Mus. 1883. 364. Ž. mír
v zemi upevnil. Exc. Poklad ž-vý a olej
jest v příbytku moudrého. Kn. přísl. 21.
20. Ž. poklad, V., manželství, odpočinutí,
Jel., novina. Ros. — komu. Obnoviti pokoj
všem lidem ž-vý. Br. Kniha všem vzácná
a ž-vá. V. Ž-vé a světu milé peníze. Dač.
I. 265. Země nám nejžádostivější. Ler.

2. Žádostivý, ého, m., os. jm., Desiderius.
Gl. 390.

Žádostlivě = žádostivě. Ros., Bern.

Žádostlivosť = žádostivost. Ros., Bern.

Žádostlivý = žádostivý. Ros., Bern.

Žádostně = žádostivě. Ros., Výb. I. 501.

Žádostník, a, m. = žadatel, der Bitt-
werber. Ž. zlého. ZN., Tejř.

Žádostnosť, i, f. = žádostivosť, das Er-
wünschtsein. Ros.

Žádostný = žádaný, žádoucí, erwünscht,
ersehnt. V. Ž. novina, Us., hosť, Ros., věc.
Kon. Len tu musím trápiť sa v ukrutném
tomto žaláre, žádostný až hosť smrť mi ode-
jme život. Hol. 392. Ale chléb tělestný i ten,
jejž jedie, i ž-ná těla potřeba jiná než chléb,
ta obtěžuje. Hus I. 329. — komu. Bohu
milí a žáďostní. Vš. — Ž. = žádostivý, žá-
dající, begierig. Ž. vůli něčí naplniti. Troj.
— čeho: vítězství, Troj., lakomství a pýchy.
Ms. Láska nenie cti ž-stna. Hus. I. 162.

Žádoucí = žádaný, desiderabis, erwünscht.
Vz Žádný 1., 2., Bž. 174., Gb. v Listech
filolg. 1883. 262., 1882.119. Dobrota vždycky
žádoucí věc. Jel. Za nic neměli země ž.
Ž. wit. 105. 24. Práce ty neměly ž-ho vý-
sledku. Vz Výsledek. Us. Pdl. Práce ta se
s úspěchem ž-cím nepotkala. Us. Pdl. Vzhle-
dem k Uhrům minula se bitva mailberská
s ž-cími následky. Ddk. II. 297. A tak marno
já se sháněl po ž. osvětě; Ž. obroda. Štulc.
I. 73., 161. By rychle dostavil se městu ž-cí.
Msn. Or. 25. Vyjednávání nevedlo k ž-címu
konci. Osv. I. 207. Bože všemohoucí, králi
nebeský žádúcí. Výb. II. 12. Syn žádúcí,
desiderabilis. Mst. 239. Andělský králu žá-
dúcí. Ib. 239. Slyšte, věrní křesťané žádúcí
(milí). 15. stol. Buď Buoh žádúcí pochválen;
Ach kam zašel můj žádúcí (žádaný, milo-
vaný); Ó ž-cí (milovaný). Hr. rk. 29., 105.,
113. 0 Hospodine náš žádúcí. Žvt. otc. 51.
b. Navštěv nás, Kriste žádúcí, pane světa
všemohúci. Hus II. I32. — Troj., Ráj., Plk.
— Ž. = žádající, begehrend, begierig. —