Předchozí (765)  Strana:766  Další (767) |
|
|||
766
|
|||
|
|||
niti. Har. Cf. Slov. II. 3. b. str. zdol. 22. —
Pozn. Vazba , Na něčí ž. něco učiniti a p.' se jako špatná kárá m. ,k žádosti', ale ona jest s dostatek doložena. Ž. na koho míti, dle Brs. 2. vyd. 278. lépe: ke komu. Žádosť zadati, komu podati. Jg. X. svou důvody opatřiti, stvrditi. D. Na ž. a přímluvu její. Flav. Ž. psaná. Us. Ž. exekuční, obstavo- vací, Verbots-Gesuch. Řd. Právo k zadání ž-sti; schránka na ž-sti. Šm. Ž. na někoho činiti (prositi). Rk. Ž. o uvězení, Arrest-G. Řd. Zadati ž. za službu, J. tr., za půjčku, Us., za povolení ku kutaní. Vys. Ž. vyří- diti, vrátiti, žádosti odepříti; ž. k někomu podati, na někoho vznésti. J. tr., Brs. 104. Ž. písemná. Nz. Na ž. a otázku. Pr. Ž-sti něčí vyhověti; k ž-sti něčí něco učiniti. Er. Ž. zavrci, žádosti povoliti; ž. v příčině uchá- zení-se; ž. spolu s jinými podati; ž. pobá- dací, Betreibungs-; Šp. Ž. svou ústně, pí- semně podati. — Ž = modlitba, das Gebet. V. — Ž. = přání, der Anwunsch, die An- wünschung. D. Ž. učiniti, pronésti. Dch. Ž. maje přijíti k vám od mnoha let. Řím. 15. 23. Žádostivě = se žádostí, mit Verlangen,
begierig. Ž. někoho očekávati; ž. o něco státi, pečovati, se starati. V. Posieláme vás ž. prosiece. Arch. III. 257. (Pečlivost jest dobrá), jíž člověk k Bohu ž. a pilně zří; Pomněte, žeť ž. pracoval jsem s vámi. Hus II. 349., III. 281. (II. 147., III. 106.). — Ž. = dle žádosti, nach Wunsch, erwünscht. V. Žádostivosť, i, f. = žádosť, chtivosť, tou-
žení, tužba, chuť, die Begierde, Begierlich- keit, Begehrlichkeit, Lüsternheit, das Ver- langen. V., Hlv., Sš. I. 77. Ž. slávy, úřadu, Ros., zisku. D. Zlá ž. Mž. 100. Ž. těla. Ib. 130. Ž. = jakési pohnutí a jistá moc ducha, kterou jsouce pobádáni lidé po věcech pří- jemných, kterých nemají, baží. Zk. 1. Žádostivý; -stiv, a, o= žádající, chtivý,
gierig, begierig, lüstern. Ž. vůle, Troj., čtenář. Har. Jsem žádostiv, přijde-li. Us. Dch. Ž-vé srdce nutilo matku, aby se po- dívala na své dítko. Us. Tč. Bez pochyby byli jste ž-vi, byste se s ním těšili. Us. Tč. Já jsem jim k jejich žádostivé prosbě ta- kového kupu potvrdil. Arch. II. 395. Pro- hlédajíce na čiasté žádostivé prosby. 1576. Tč. Ž. čtení a poslouchání toho vypsání. BR. II. 51. Žádostiva jest a velmi touží duše má po síňcích hospodinových. Žalm. 84. 3. — čeho: cti, slávy, chvály, peněz, statku, úřadu, zisku, jednoty, V., předku (přednosti), panování, nových věcí, D., V., boje, Reš., kořisti, Sych., cizího, Ros., něčí škody, Flav., bitvy, Háj., života. Br. Míru ž. Dch. Dívka ž-vá muže hledá, kdo jí v tom pomůže. Mor. Tč. Člověk starostlivý není hloupot ž-vý. Na Ostrav. Tč. Ž. koupě. Dch., Šp. Trůnu otcova ž-vý. Bylť sám také peněz nesmírně ž-stiv. Ddk. II. 326., IV. 59. Ž. prosby. Mus. 1880. 551. Byliť zajisté ne méně žádostivi jednoty a pokoje, nežli sbor sám. Pal. Děj. III. 3. 80. Čehož ž-vi jsou, toho dojdou. BR. II. 19. b. Každá věc z svého přirození ž-vá jest toho, aby |
stálá zustala a nikoli se nerušila. Ib. 503. a.
Novinek ž. Bl. Cti světské ž. Hus I. 67. Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žá- dostiv jest. Žalm. 140. 9. Nebuď všeho ž-stiv, chceš-li pokojně být živ. Tč. exc. Pravda jest světla ž-va. Tč. exc. — čeho na kom. Toho jste na nás žádostivi (toho na nás žádáte). Ottersd. — s inft. Žádostiv jsem s vámi v pokoj vjíti. Sych. Jsem ž. seděti v stínu. Br. Ž-vi byli viděti tvář Šalamounovu. Kn. král. I. 10. 24. Velmi ž-vi byli je viděti. Kom. L. 10. Žádostivý utvrditi jej u víře. BR. II. 34. — Háj. — aby. Žádostiv byl, aby se jím spravovali. V. Vz předcházející. — Ž. (pass). = žá- daný, žádoucí, žádostný, milý, erwünscht, erwünschlich. 1512. Mus. 1883. 364. Ž. mír v zemi upevnil. Exc. Poklad ž-vý a olej jest v příbytku moudrého. Kn. přísl. 21. 20. Ž. poklad, V., manželství, odpočinutí, Jel., novina. Ros. — komu. Obnoviti pokoj všem lidem ž-vý. Br. Kniha všem vzácná a ž-vá. V. Ž-vé a světu milé peníze. Dač. I. 265. Země nám nejžádostivější. Ler. 2. Žádostivý, ého, m., os. jm., Desiderius.
Gl. 390. Žádostlivě = žádostivě. Ros., Bern.
Žádostlivosť = žádostivost. Ros., Bern.
Žádostlivý = žádostivý. Ros., Bern.
Žádostně = žádostivě. Ros., Výb. I. 501.
Žádostník, a, m. = žadatel, der Bitt-
werber. Ž. zlého. ZN., Tejř. Žádostnosť, i, f. = žádostivosť, das Er-
wünschtsein. Ros. Žádostný = žádaný, žádoucí, erwünscht,
ersehnt. V. Ž. novina, Us., hosť, Ros., věc. Kon. Len tu musím trápiť sa v ukrutném tomto žaláre, žádostný až hosť smrť mi ode- jme život. Hol. 392. Ale chléb tělestný i ten, jejž jedie, i ž-ná těla potřeba jiná než chléb, ta obtěžuje. Hus I. 329. — komu. Bohu milí a žáďostní. Vš. — Ž. = žádostivý, žá- dající, begierig. Ž. vůli něčí naplniti. Troj. — čeho: vítězství, Troj., lakomství a pýchy. Ms. Láska nenie cti ž-stna. Hus. I. 162. Žádoucí = žádaný, desiderabis, erwünscht.
Vz Žádný 1., 2., Bž. 174., Gb. v Listech filolg. 1883. 262., 1882.119. Dobrota vždycky žádoucí věc. Jel. Za nic neměli země ž. Ž. wit. 105. 24. Práce ty neměly ž-ho vý- sledku. Vz Výsledek. Us. Pdl. Práce ta se s úspěchem ž-cím nepotkala. Us. Pdl. Vzhle- dem k Uhrům minula se bitva mailberská s ž-cími následky. Ddk. II. 297. A tak marno já se sháněl po ž. osvětě; Ž. obroda. Štulc. I. 73., 161. By rychle dostavil se městu ž-cí. Msn. Or. 25. Vyjednávání nevedlo k ž-címu konci. Osv. I. 207. Bože všemohoucí, králi nebeský žádúcí. Výb. II. 12. Syn žádúcí, desiderabilis. Mst. 239. Andělský králu žá- dúcí. Ib. 239. Slyšte, věrní křesťané žádúcí (milí). 15. stol. Buď Buoh žádúcí pochválen; Ach kam zašel můj žádúcí (žádaný, milo- vaný); Ó ž-cí (milovaný). Hr. rk. 29., 105., 113. 0 Hospodine náš žádúcí. Žvt. otc. 51. b. Navštěv nás, Kriste žádúcí, pane světa všemohúci. Hus II. I32. — Troj., Ráj., Plk. — Ž. = žádající, begehrend, begierig. — |
||
|
|||
Předchozí (765)  Strana:766  Další (767) |