Předchozí (779)  Strana:780  Další (781) |
|
|||
780
|
|||
|
|||
Žampaňský, vz Champagne. Ž. rudky,
vz Žambír. Žampašský potok, přítok Tiché Orlice.
Krč. Žampion, a, m., z fr. champignon =
houba, pečárka, bedla uhelka, cikánka, pe- čárka, pečírka, couralka, zemanka; v obec. mluvě kobylí bzdinky, agaricus campestris, der Tafelschwamm, Champignon, Feldschw., Angerling, Herrnschwamm. D. Ž., dle Dch. lépe: šampiňon, z franc. Ž. bílý, ovčí. D. Ž-ny do plechových pušek, s máslem, dle anglického způsobu, s octem, ve vlastní šťávě, po provensalsku zavařiti; ž-ny su- šiti, nadívati. Šp. — Ž. škotský, druh ze- máků. Us. Pdl. Žampionový. Ž. zárodky, die Champignon-
brut. Pdl. Žampuch, u, m. = klacek, der Prügel.
Us. Žampulák, u, m., eine dicke Gurke. Šm.
Žamputa, y, m. = žamputář. Hvlk. — Ž = švitořivé děťátko. U Polči. Kšá. Vz Žamputářka. Žamputář, e, m., z fr. Jean fouter, Jg.,
vz Mz. 377. — Ž. = kdo mnoho mluví, hu- bař, tlachal, darmotlach, der Phrasendre- scher, Mauldrescher. Dch., D. Žamputařiti = repetiti, brebentiti, klá-
bositi, schnattern, Mauldrescher sein. Jg. Žamputářka, y, f., die Phrasendresche-
rin, Mauldieseherin. Vz Žamputář. — Ž. = malé dítě, které počíná Mluviti a mnoho povídá. U Kostelce n. Orl. Ktk. U Poličky. Kšá. Vz Žamputa. Žamputářský, Mauldrescher-. Z. huba.
Sych. Žamputije, e, f. = žamputářka. U Kr.
Hrad. Kšť. Žamrati koho oč = dotíravě prositi.
Na Mor. Brt. D. 303. Žanda, y, m., os. jm. Mor. Šd. Ž. Jan
Prk. — Ž., jm. os = Johanka. Us. Žandamár, a, m. = žandarm. U Král.
Hrad. Kšť. Žandár, a, m. = žandarm. Us. Pre teba,
má milá, zostau (zostal) som žandárom. Sl. ps. 199. Žandarm, a. m., z fr. gens d'armes, lid
ozbrojený = četník, strážce veřejné bezpeč- nosti. Rk., S. N. XI. 315. Žandarmerie, e, f., = četnictvo, die Gen-
darmerie. Vz S. N. Ž. polní. Vz Čsk. I. 5. 61. Žandera, y, f. = špatný nožík, schlechtes
Taschenmesser. Us. Polič. Žandov, a, m., mě. v Čech., Sandau,
u Čes. Lípy. Vz více v S. N., Tk. I. 202., Blk. Kfsk. 418., 718. — Ž., něm. Žandau, ves u Uhlíř. Janovic; něm. Schanda, ves u Chabařovic; Ž. horní, Ober-Sandau, ves u Žandova, Senftenberg. PL. Cf. Blk. Kfsk. 694., Sdl. Hrad. II. 219. Žandovan, a, m.
Žandovka, y, f., samota u Neustupova.
PL. — Ž., tabatěrka, Sandauer Dose. Dch. |
Žandovský, ého, m. Ž. Severin. 1627.
Vz Jg. H. 1. 659., Jir. Ruk. 366. Ž. z Ne- dakrovic Václ. Vz Blk. Kfsk. CXL. Žangel, glu, m. = rampouch, der Eis-
zapfen. U Opavy. Pk. Mor. Brt. D. 303. Žanikl, u, m. = žindava, rostl. FB. OL,
Cl. Kv. 336., Slb. 600. Žaňkl = žanikl. Slb. 600.
Žanovec, vce, m., colutea, der Blasen-
strauch, rostl. Ž. obecný, c. arborescens, krvavý, c. cruenta. Vz Rstp. 379., FB. 104., Čl. Kv. 384., Slb. 522., Čl. 33., Kk. 256., Schd. II. 312. Žanta, y, m., os. jm. Mor. Šd.
Žantov, a, m. = Žarkov, něm. Žantow,
ves u Mnichova Hradiště a u Chlumce n. Cidl. Žantovský, ého, m. Ž. z Nedakřevic.
Vz S. N. (dod.).
Žar, a, m., basuarius, pták pštrosovitý.
Krok. II. 124. Žár, u, m. = vysoká teplota žhavých
hmot; žežavosť, žeřavosť, zanícení, die Hitze, Gluf. Z. k sváření železa. D. Ž. uhlí, die Kohlenglut; červený ž., die Rothglühhitze, plamenný ž., das Flammenfeuer; v červeném žáru shořeti. Šp. Ž., lit. žêrêti, glühen. Mkl. aL. 60. Tá moja hlavenka žiarom rozpálená, nemôže ju schladiť vodička studená. Vaj. Tat. a mor. 47. Než to zrálo na pekelném žáru. Sš. Snt. 131. Ž. krve. Kká. K sl. j. 155. Z. retů. Goll. Slunce žáry parné; Po- lední ž.; Žár hranice, sopečný. Vrch. — Přenes. = prudkosť, zápal, oheň, die Hef- tigkeit, Glut, das Feuer. Ž. lásky. Šf. Duch můj hotov v svatém žáru pro svobodu dáť se v seč. Štulc. I. 94. Ž. poetického ducha. Šml. I. 11. Ž. očí. Čch. Bs. 43., 59. Co jest to lásky žár? Ntr. VI. 105. Z očí žár na- dšení jim blýská; Divý ž. vášně; 'L. po- msty plál v mém srdci. Vrch. Ž. šílený plá na očích; Zraků divoký ž. Osv. I. 377., V. 758. Rév zlatý ž.; Touhy ž. Kká. K sl. j. 26., 51. S vilným žárem v zraku. Kšá. K nimžto planul plným hněvu žárem. Čch. Mch. 61. Nabádal k hněvnému žáru; Při muzice v srdcích bývá plno žáru. Klš. — Ž. = ždár, výpal, vypálené místo, paseka získaná vypálením lesa, die Ausrodung eines Waldes durchs Feuer, die Brandstätte. Vz Žďár. Staropohanských obyčajov, rozprávok, obradov, mien, vrchov, miest, vesnic, mohyl, hrádkov, žiarov .... množstvo nachodí sa na Slovensku. Č. Čt. II. 380. K jeho (Peru- nově) pocte pred jeho sochou pálil sa usta- vične oheň, jako i na horách, které menujú sa Žiare, páleval sa ustavične oheň. Takéto Žiare nachodia sa v každej slovenskej sto- lici. Č. Čt. II. 384. — Ž., něm. Schorsch, ves u Nových Hradů; něm. Ziaro, ves u Vo- lyně. PL. Cf. Ulk. Kfsk. 653. — Ž. = cha- lupy v bývalém lese. Laš. Brt. D. 303. — Ž., psí jm. Škd. exc. — Ž., novoholandský pták. Zl. klasy 1855. Žář = zář. Mor. Bkř., Vck.
Žára, y, f. = zora, záře, záření, der
Schein, Schimmer, Glanz, das Licht. Ranňá |
||
|
|||
Předchozí (779)  Strana:780  Další (781) |