785

abs. Nežbluňkej = nestříkej. Bs. Když prší,
voda žblunká. Us. Šd. Ta horalská píseň
se proudí jak ten žblunkající potůček horský
od skalky ku skálce. Ntr. VI. 253. Jďte
domov, jalovičky, na pól horňácka je slnko.
Ešte posledníkrát čistej do sytosti vodičky
z tejto si žblunčácej naporád uchlupnite
réky: už skoro beh dokoná a zimou až do
dna zatuhne. Hol. 358. Co spadne do vody
a nežblunkne to? Stín. Mor. Tč. — kam:
v tok. Dch. Sklínka padla z ruky a na
zemi žblunkla. Na Ostrav. Tč. Tuze se na-
hnula a do vody žblunkla. Němc. I. 68.
Žába žblunkla do vody. Us. Kameni žblun-
kají do vody. Tč. Kámen žblunkl do vody.
— (komu) kde. Potůček žblunce po ka-
menech. Víd. list. Žblunká mi v břiše. Us.
Hned bol u jezera a už ju videl ve vode
sa šplechtať a žblunkať jako rybu. Dbš. Sl.
pov. VIII. 30. Napil jsem se vody a už to
ve mně žblunká. Šd. Cosi ve vodě žblunklo.
Us. Šd.

Žblunknouti, vz Žbluňkati.

Žblunknutí, n., einmaliges Plätschern.
Hodil klíč do vody nemalé maje potěšeni
ze ž. Km. 1884.

Žblunkot, u, m. = žblunkání, das Ge-
plätsche. Ź. potoka. Sedl. Čistý z neho jak
sklo pramének odtékal i zvučné mihotáním
ž-ty dával. Hol. 328.

Žblunkotati, plätschern. — kde. Opodial
zámku potok žblunkotal. Mt. S. I. 59.

Žblunkotavý, vz Žblnkotavý.

Žbráchal, a, m, Panscher; Schwätzer.
Us. Dch.

Žbráchati, žbrachtati se = máchati se,
šplouchati se, broditi se, fletschern, mähren.
Ve vých. Čech. Us. — kde: ve vodě. Us.
u Bělohr. — Ž., aus vollem Maul schwätzen,
grosse Lügen auskramen. Hanka.

Žbracholec, lce, žbrachovec, vce, m. =
malá, tlustá ženská, ein kleines, dickes Weib.
To je ž.! U Kr. Hrad. Kšť. — Ž. = pandero,
teřich, der Wanst. Us.

Žbráchora, y, f., das Gewäsch, Geschwätz.
Mus. VIII. 430.

Žbrachta, y, f. = mnoho bláta, viel Koth.
To je tam ž.! U Rychn. Brv.

Žbrachtati se = žbráchati se. Šm.

Zbŕňati = žbryndati, přelévati (vodu,
z hrnečku do hrnečku, o dětech). — Ž. se
kde, plätschern. Kačeny se žbŕňají v korýtku
a všecku vodu vyžbŕňají. Mor. Šd., Tč.,
Vck., Kch.

Žbrndati = žbŕňati. — co. Nežbrndej
vodu. Na Hané. Bkr. Vz Žbronditi.

Žbrochna, y, f. = ženská, která má na
sobě mnoho sukní. U Košic. Brnt.

Žbrochta, y, m. a f. = kdo mluví páté
přes deváté. Us. Kšá.

Žbrondanice, e, f. = chůze řídkým blátem.
To je tam dnes ž. U Polič. Kšá.

Žbronditi, il, ěn, ění = žbrndati. — co.
Děti vodu žbrondají. U Něm. Brodu. Holk.

Žbrouditi se kudy: loukou = brouzdati
se. U Ronova. Rgl.

Kottův: Česko-něm. slovník. V.

Žbruchání, u., das Geflätscher. Dch.

Žbrúlati = žbrndati, žbŕňati, přelévati.
— co: vodu. Mor. Vck. — se = broditi se,
waten. Brt. D. 303.

Žbrúňati = vodou se brouzdati; vodu
přelévati. Na mor. Val. Vck. Cf. Žbrndati.

Žbrunda, y, f, das Geschloder. Po dešti
je na ulici samá ž.; To není mléko, to je
ž.; To mléko je samá ž. (smíšenina tekutin).
Mor. Tč., Vck. — Ž. = špatná káva, špatné
pivo, schlechter Kaffee, schlechtes Bier, Ge-
pantsch. Cf. Brynda. Na Mor., Slov., u Kr.
Hradce. Kmk., Šd., Vck., Kšť.

Žbrundati = cmírati, žbrndati, šplíchati,
žbrúlati. — co (komu). Ž. vodu. U Ronova.
Rgl. Co mi to žbrundáš (bryndáš)? Mor. a
Slez. Šd., Brt. — se kde: žbráchati se,
bryndati se. Celý boží den by se ž-la. U Kr.
Hrad. Kšť. Ž se = broditi se. Brt. D. 303.

Žbrynda, y, f. = žbrunda. Nepij tu
žbryndu. Us. u Fryštátu. Džl. Na Hané.
Bkř.

Žbryndati = žbrundati. Mor. a Slov.
Šd.

Žbun, u, žbunek, nku, m. = čbán, der
Krug, das Krügel. Na Ostrav. Tč.

Žbunek, vz Žbun.

Žby, zastr. = žeby, dass. Pass.

Žč. Této skupiny se českoslovanština
varuje a mění ji v jč: půjčiti m. půžčiti
z požičiti. Ht. Vz Žďár.

Žčeliny, pl., f. Polena žčeliny, ináč šteliny,
místy faklence. Slov. Poleno sa rozštiepa,
rozkála na šteliny alebo faklence a tieto
sa porúbu na triesky. Hdž. Šlb. 85. Dle Šd.
na Mor. = lúč, der Span.

Žd. Touto skupeninou počíná se jen málo
slov, hlavně několik osobních a místných
jmen: Ždata, Ždava, Ždákov, Ždanov. Jména
v -žda ukončená nevsouvají v gt. pl. žád-
ného e: vražda, mnoho vražd, ne: vražed,
vz Ct. Dj = strsl. žd : strb. mežda z medždža
= medja. Vz Filog. listy VI. 176., VIII.
159.

Žd'. Této skupeniny hustěji užíváme než
skupeniny žd. Žď; z zď: zhyzditi — zhyžďo-
vati; vz Zď. Žď z zh: mozh — možditi.
Žď nemění u sloves 4. tř. v trpném příčestí
ď v z: drážditi — drážděn.

Žďabec, bce, m. = ždibec. Us. u Kr.
Hrad., v Krkonoš., u Polic. Kšť., Kb. Kšá.
Nemám másla ani ždibec, ani ždibek, ani
žďabec. U Bolesl. Knšk. Cf. Ždibec

Žďabek, bku, m. = žďabec, ždibec. Dej
mi žďabek chleba. U Kr. Hrad. Kšť. U Ro-
nova. Rgl. Vz Ždibec.

Ždaju, vz Ždáti.

Ždákov, a, m., něm. Ždakow, ves u Vor-
líka. PL. Vz Tk. I. 407., III. 88., Blk. Kfsk.
647.

Žďamchati = špatně práti, schlecht
waschen. Vz Žďamchna. U Zbirova. Lg.

Žďamchna, y, f. = špatná pradlena, která
pere s jedné vody na čisto, eine schlechte
Wäscherin. U Zbirova. Lg.

339