Předchozí (799)  Strana:800  Další (801) |
|
|||
800
|
|||
|
|||
Železáreň, rně, f. = železárna. Slov.
Zátur. Železárna, y, f. = železná huť, das Eisen-
werk, der Eisenhammer. Sych., Šp., Tč. Železárník, a, m., der Eisenwerkbesitzer.
Rk. Železářský, Eisengewerk-. Ž. závod.
Dch. Ž. společnosť, die Eisenindustriegesell- schalt. Dch., Zpr. arch. VIII. 117. Železářství, n., die Eisenindustrie. Vz
S. N. X. 475., Xl. 317. Železatý, eisenhaltig. Dch.
Železce, e, n. = želízko, das Eisen. D. —
Ž. = nástroj ze železa, eisernes Instrument. — Ž. = železná košile, das Eisenhemd. Plk. Želeženský, ého, m. 1839.—1842. Jg.
II. 1. 659. Železí, n. = železo, železné nářadí, Eisen-
zeug, n. Us. Ž. = ostrá, hranatá želízka ku křesání kamene mlýnského. Us. Rgl. — Ž. = vřeteno běhounu mlýnského, das Mühl- eisen, die Spindel. Nz., NA. IV. 27. Železičitý, eisenhaltig. Ž. voda. Bdl.
Železičný, Eisen-. Ž. dusičnan, kostan,
kysličník, octan, síran, sířičník, soličník, sůl, trojsiran, vodan. Pr. Chym. I. 204. . Železimej, e, m. = kdo železo v rukou
měl (drtil, lámal). Slov. Dbš. Sl. pov. I. 90. Železina, y, f., Eisenspitzen? Ž-ny na-
bodati. Sl. let. V. 111. Železinec, nce, m., rostlina myrtovitá,
metrosideros. Ž. hlavatý, m. capitatus, brvitý, ciliatus, kožnatý, coriaceus, hrubolistý, ma- crophyllus, obroubený, marginatus, kopinatý, lanceolatus, hřebenatý, lophantus, ozdobný, speciosus, jivnatý, viminalis, vrbový, salig- nus, svalníkolistý, corifolius, vřesolistý, eri- caefolius, čárkovitý, linearis, sosnolistý, pi- nifolius, mnohokvětý, floribundus, květný, floridus, strboulatý, glomulifer, ruňatý, vil- losus, rozkladitý, diffusus, žebernatý, costa- tus, okoličnatý, umbellatus, úzkolistý, angu- stifolius. Vz Rostl. L 233. b., III. b. 419., Železnec. Železinka, y, f., Eisensteinbergwerk,
u Věchnova na Mor. Tč. Želežitec, tce, m., der Todtenkopf. Šm.
Železitodraselnatý síran, der Eisen-
alaun. Šp. Železitosodnatý pyrofosforečňan, ferrum
et natrium pyrophosphoricum, pyrophosphor- saures Eisenoxydnatron. Nz. lk. Železitotufový pruh. Krč.
Železitý, Eisen-. Ž. albuminat, ferrum
albuminatum, Eisenoxydalbuminat; citran, citronsaures Eisen (oxyd), ferrum citricum; ž. hydroxyd dialysovaný, dialysirtes Eisen- oxydhydrat. Nz. Ik. Ž. barvan, dusičnan, dvojuhlan, chaluzičník, chasan či chasoňan, kostan, kysličník, siřičník, soličník, sůl, troj- siran, uhlan, vodičnatan, Pr. Chym., cukr, Us., kamenec, Nz., zem, sirník. Ž. mořidlo, -beize, břečka, -brühe, chlorid. Šp. Ž. čoko- láda, Dch., voda, ruda, Tč., síran, fosfat, mýdlo, kamenec, octan, jablečnan, pyrofos- |
forečňan. Šp. Tekutý octan ž., gelöstes
essigsaures Eisen(oxyd); hydrat kysličníku ž-ho, Eisenhydratoxyd; kysličník přirozený ž-tý, krevel, natürliches Eisenoxyd, Blutstein; fosforečnan, phosphorsaures Eisenoxyd; chlo- rid krystallovaný, krystallisirtes Eisensesqui- chlorat. Nz. lk. Železivo, a, n. Slov. Ž. sä volá všetko
te, čo je od železa, potom-i starô rosbieranô železo. Hdž. Čít. 211. Počal vyhrabúvať z popela staré ž. Frsc. Zor. I. 12. Železka, y, m., os. jm. Václ. Ž. ze Srb.
Arch. IV. 48. Želézko, a, n., vz Želízko.
Železná, é, f., ves u Berouna, vz Blk.
Kfsk. 165.; něm. Schöllesen, ves u Žatče, vz ib. 261,, 290., 1254.; něm. Stebrow, sa- mota u Něm. Brodu; hospoda u Rokycan. PL. Cf. Tf. Odp. 286., Tk. I. 46., 47., 362., III. 34., S. N. — Ž. Anna, vz Blk. Kfsk. 1040. Železnák, u, m., der Eisenstein. Krok.
Železňák, u, m. = železný hrnec, der
Eisentopf. Us. Tč., Kšť., Brut., Bka., Kšá. — Ž. = železná ruda, das Eisenerz. Na Ostrav. Hr. — Ž. = vůz se železnými ná- pravami, železem okovaný. Mor. Šd., Bka. — Ž. = špičník, boletus scaber, der Kapuziner- pilz, houba. Ve Vltavotýnsku. Jdr. — Ž., a, m. = holub barvy železité. Šd., Jmt. — Ž.= kůň barvy železité. Mor. Šd. — Ž. = hamerník. Bude vojna, bude mor, pudó na ňo chlapci z hor; pudó na ňo železňáci, to jsó, Bože, vojáci. Sš. P. 83. — Ž-ky, pl., m. = železné vidle. Mor. Šd. Železnatec, tce, m., der Knopfrüssel,
eine Art Eisenstein. Šm. Železnatoželezitý kysličník, das Eisen-
oxyduloxyd. Nz.
Železnatý, Eisen-. Ž. hlinovec, siřičník.
Pr. Chym. Ž. sůl, das Eisenoxydulsalz, ky- sličník, das Eisenoxydul, vody, das Stahl- wasser, Nz., síran, schwefelsaures Eisenoxy- dul, Šp., struska, NA. IV. 173., čokoláda. Prm. IV. 139. Z. uhličitan ocukrovaný, zucker- hältiges kohlensaures Eisen (oxydul); jodid, Eisenjodür; mléčňan, milchsaures Eisen(oxy- dul); fosforečňan, phosphorsaures Eisenoxy- dul. Nz. lk. Železné, ého, n., ves u Tišnova na Mor.
Tč. Železnec, zence, m. = železinec, metro-
sideres, das Eisenmass, rostl. Ž. pravý, m. vera. Vz Rstp. 585. — Ž., sideroxylon, das Eisenholz. Ž. bezbranný, s. inerme, západo- indský, s. mastichodendron. Vz Rstp. 1015. Železnělý uhličník, carbonidurn ferricum,
tuha, der Graphit. Pr. Chym. 203. Železnice, e, f. = která prodává železo
n. manželka železníkova, die Eisenhändlerin. Ž. = jablka (dlouho trvající), eine Apfel- art. — Ž. = železná hachle, die Hechel. Plk. — Ž. brabejum, rostl. Ž. hvězdnatá, b. stellulifolium. Vz Rstp. 1288., Kk. 192. — Z. = charpa čakánek, jesenec malý, centau- rea scabiosa. Vz Rstp. 931. — Ž. = železná dráha, die Bahn, Eisenbahn. Trať ž. táhne |
||
|
|||
Předchozí (799)  Strana:800  Další (801) |