Předchozí (800)  Strana:801  Další (802) |
|
|||
801
|
|||
|
|||
se rovinou přes náspy, prokopávky, mosty,
průkopy (tunely); na trať kladou se dřevěné pražce (pražiny) a na tyto železné koleje, po nichž vlaky jezdí. Napřed jede lokomotiva (parovoz, samotah) hnána jsouc parou. Vůz hned za ní jsoucí slove tendr vezoucí uhlí a vodu; na tom stojí řidič parovozu a topiči. Potom následují vozy nákladní a osobní ře- tězy spojené. Při trati jsou zástavky (stanice), nádraží, domky hlídačův, kteří svítilnami znamení dávají. V nádražích jsou skladiště na zboží, kolny, dílny atd. Pt. Vz KP. I. 232. II. 370. Ž. panamská, poboční a místná či lokalní, podzemská, vzdušná, atmosferická. Vz KP. I. 232., 264., 250., 251., IL 92., 93., Mj. 124. Ž. koněspřežná (koňská). Nz. Most (viadukt), výhybka, trať převodná, perron, čekárna ž-ce. Zpod, zpodek (basis) železnic. Vz KP. I. 237. Ž. parovozová, die Loko- motivbahn, Nz., obvodní, die Gürteleisenbahn, příčná, Transversalbahn; pásmo ž-ce, der Schienenstrang; ž-ce, které z Prahy bočí, welche von Prag aus verkehren. Dch. Ž. hy- draulická. Vz Prm. 1878. č. 5. Ž. vicinalní (sousedská), die Vicinaleisenbahn, Šp., NA. IV. 203., polní (vojenská). Čsk. Ž. hlavní, průmyslová, silniční, úzkokolejná, horská. Zpr. arch. Dráha podružná (vicinalní), spo- jovací, Anschluss-, Verbindungsbahn, okružní. Dch. Šli jsme pomimo ž-ce. Brt. L. N. II. 62. — Ž. — železná ruda, das Eisenerz. Slov. Hdž. Čít. 209. Tu básnik myslel snáď len na železnú rudu, ale tú ľud zovie železnicou. Zátur. — Ž., Eisenstadtl, městečko v Ji- čínsku. — Ž. = župní hrad někde u Rokycan. Vz více v S. N. Železnická, é, f., os. jm. Žer. Záp. II. 8.
Železnický, Eisenhändler-. Ž. obcchod,
der Eisenhandel. — Ž. župa. Vz S. N. (dod.) XI. 317. Železnicový, Eisenbahn-. Ž. přístroj, der
Eisenbahnapparat, vůz pro nemocné, Eisen- bahnkrankenwagen. Nz. lk. Vz Železničný. Železnictví, n. = železnický obchod, der
Eisenhandel. Jg. Vz S. N. Železnička, y, f., die Eisenhändlerin.
Slov. Bern. — Ž. = malá železnice, eine kleine Eisenbahn. Us. Železniční, Eisenbahn-, Bahn-. Ž. úředník
= úředník při železnici; ž. společnosť = společnosť železné dráhy. Šb., Š. a Ž. Ž. policie, die Eisenbahnpolizei, podnětí, -neh- mung, J. tr., vůz, Dch., náklad, -fracht, sazba povozní, -frachtansatz, správa, -ver- waltung, stanice, -station, lístek vážní, -ge- wichtszettel, šína, -schiene, spojení, -Verbin- dung, kolo malé, das Huntrad, Šp., hlídač, der Bahnwächter, čára, -linie, Pdl., mapa, Stě. Z. 386., pořádek, zákony, práva, síť. Železničství, n., das Eisenbahnwesen.
Šp. Železník, a, m. = kdo železo prodává,
der Eisenhändler. Židk. Vz Tk. II. 405. Zá- možný ž. Koll. IV. 128. — Ž. = kyrysar, der Kürassreiter. Na Slov. Plk. Keď sme táborili proti Nemcom, ja som ti jednoho ž-ka pochvýtil i s koňom a preniesol na |
týchto ho pleciach pres Litavu rieku do
tábora. Zbr. Hry 46. Ž-ci přišli: Jasný pane, čo chcete? Dbš. Sl. pov. III. 75. — Ž. = das Bergmannchen. Slov. Dbš. Sl. pov. II. 37. — Ž., der Eisenarbeiter. Gl. 391. — Ž. = železňák, železný hrnec, ein eiserner Topf. — Ž. je vlastné jmeno vrchu plnieho železné rudy nad Sirkom v Gemeri. Hrbň. — Ž., das Eisenmagazin. Slov. Háj si Slovák, háj si hory, sriebra, zlata, žulu, svoru, draho- kamov a mramoru, Bohom dané pokladnice, ž-ky a zbrojnice. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. — Ž., město na Slov. Šd. — Ž. = spoříž, verbena, das Tauben-, Eisenkraut, der Taubenkropf. Ž. lékařský, v. officinalis. FB. 60., Čl. Kv. 251., Slb. 302., Let. Mtc. S. VIII. 1. 30. — Ž. indianský, achyrantes, die Spreublume. D. — Ž. = hlaváček, adonis, das Acker- rösslein. U Skryje. Kál. Železníkář, e, m., os. jm. Šd.
Železníky, Eisnern, městečko v Krajině.
Vz S. N. (dod.). Železnivý = plenivý? Ž. nůž. 1523. Ms.
Železno, a, n. Z Ž-zna Třemeský. Vz
Blk. Kfsk. 1435. Železnodráha, y, f. = železnice, die
Eisenbahn. Koll. III. 19. Železnoholenec, nce, m., der an den
Füssen eiserne Schienen trägt. Krok III. 337. Železnomodran, u, m., ferrocyanas. Ž.
drasličitý, blausaures Kalí. Pr. Chym. 191. Železnosť, i, f., eiserne Beschaffenheit.
Ros. Železnostrabičník, u, m., das Eisen-
antimonerz. Šm. Železný; -zen, zna, o = co ze železa jest,
von Eisen, eisern. Ž. hřeb, sochor n. páč, klobouk (helm), V., Alx., cep, Kom., po- hrabáč, klín, D., nádobí, listy (v huti), obruč, štěp, prut, trouba, válec, obojek, Us., dráha (železnice), Nz., šína, klec, nářadí, mříž, li- tina, deska, rošt, broky, koule. Us. Ž. zboží (od železa), J. tr., nábytek, Eisenmöbeln, nosič stavby, páka, Dch., podstavec, sloup, matice, věšadlo. Šp. Chcete, aby král váš sedával doma na ž-znej pokladnici ? Ntr. V. 39. Neprebudí sa, čoby ho ž-nýma vidlama durkal. Slov. Mt. S. L 101. Ž. plech (Eisen- blech) černý (Schwarzblech), bílý (Weiss- blech). Us. Ž. drát, Eisendraht. D. Vz Včř. Z. I. 8. Ž. opona v divadle. Na to pole může jen někdy pán Bůh v ž-ných botách (jíti = je bařinaté). U Kr. Hrad. Kšť. Meč železný jest každého v cierkvi svaté, ale ne každý má jím bojovati. Hus I. 176. Že- leznými hřebeny tělo drali. Pass. mus. 320 Ž-zná španělská muška, kterou rozpálenou pálili holé tělo (nástroj k mučení). Sl. let. I. 93. Ž. nevěsta, ta bude žena má (šavle). Čes. mor. ps. 265. Ž-né tele chodí po ko- stěnej hůře a zhrýzá otavu (břitva). U Vi- zovic. Tč. Ž-ný ptáček po plotě skáče a má kudělný ocásek (jehla s niťum = s nití). Slez. Šd. Brucho drevené, črevá slamené, zuby železné (sečkárská truhľa, řezačka). Slov. Mt. S. I. 137. Dobré (pěkné) slovo železná vrata otvírá. Šd., Brt. S. 9. Trpěli- 340
|
||
|
|||
Předchozí (800)  Strana:801  Další (802) |