801

se rovinou přes náspy, prokopávky, mosty,
průkopy (tunely); na trať kladou se dřevěné
pražce (pražiny) a na tyto železné koleje,
po nichž vlaky jezdí. Napřed jede lokomotiva
(parovoz, samotah) hnána jsouc parou. Vůz
hned za ní jsoucí slove tendr vezoucí uhlí
a vodu; na tom stojí řidič parovozu a topiči.
Potom následují vozy nákladní a osobní ře-
tězy spojené. Při trati jsou zástavky (stanice),
nádraží, domky hlídačův, kteří svítilnami
znamení dávají. V nádražích jsou skladiště
na zboží, kolny, dílny atd. Pt. Vz KP. I.
232. II. 370. Ž. panamská, poboční a místná
či lokalní, podzemská, vzdušná, atmosferická.
Vz KP. I. 232., 264., 250., 251., IL 92., 93.,
Mj. 124. Ž. koněspřežná (koňská). Nz. Most
(viadukt), výhybka, trať převodná, perron,
čekárna ž-ce. Zpod, zpodek (basis) železnic.
Vz KP. I. 237. Ž. parovozová, die Loko-
motivbahn, Nz., obvodní, die Gürteleisenbahn,
příčná, Transversalbahn; pásmo ž-ce, der
Schienenstrang; ž-ce, které z Prahy bočí,
welche von Prag aus verkehren. Dch. Ž. hy-
draulická. Vz Prm. 1878. č. 5. Ž. vicinalní
(sousedská), die Vicinaleisenbahn, Šp., NA.
IV. 203., polní (vojenská). Čsk. Ž. hlavní,
průmyslová, silniční, úzkokolejná, horská.
Zpr. arch. Dráha podružná (vicinalní), spo-
jovací, Anschluss-, Verbindungsbahn, okružní.
Dch. Šli jsme pomimo ž-ce. Brt. L. N. II.
62. — Ž. — železná ruda, das Eisenerz. Slov.
Hdž. Čít. 209. Tu básnik myslel snáď len
na železnú rudu, ale tú ľud zovie železnicou.
Zátur. — Ž., Eisenstadtl, městečko v Ji-
čínsku. — Ž. = župní hrad někde u Rokycan.
Vz více v S. N.

Železnická, é, f., os. jm. Žer. Záp. II. 8.

Železnický, Eisenhändler-. Ž. obcchod,
der Eisenhandel. — Ž. župa. Vz S. N. (dod.)
XI. 317.

Železnicový, Eisenbahn-. Ž. přístroj, der
Eisenbahnapparat, vůz pro nemocné, Eisen-
bahnkrankenwagen. Nz. lk. Vz Železničný.

Železnictví, n. = železnický obchod, der
Eisenhandel. Jg. Vz S. N.

Železnička, y, f., die Eisenhändlerin.
Slov. Bern. — Ž. = malá železnice, eine
kleine Eisenbahn. Us.

Železniční, Eisenbahn-, Bahn-. Ž. úředník
= úředník při železnici; ž. společnosť =
společnosť železné dráhy. Šb., Š. a Ž. Ž.
policie, die Eisenbahnpolizei, podnětí, -neh-
mung, J. tr., vůz, Dch., náklad, -fracht,
sazba povozní, -frachtansatz, správa, -ver-
waltung, stanice, -station, lístek vážní, -ge-
wichtszettel, šína, -schiene, spojení, -Verbin-
dung, kolo malé, das Huntrad, Šp., hlídač,
der Bahnwächter, čára, -linie, Pdl., mapa,
Stě. Z. 386., pořádek, zákony, práva, síť.

Železničství, n., das Eisenbahnwesen.
Šp.

Železník, a, m. = kdo železo prodává,
der Eisenhändler. Židk. Vz Tk. II. 405. Zá-
možný ž. Koll. IV. 128. — Ž. = kyrysar,
der Kürassreiter. Na Slov. Plk. Keď sme
táborili proti Nemcom, ja som ti jednoho
ž-ka pochvýtil i s koňom a preniesol na

týchto ho pleciach pres Litavu rieku do
tábora. Zbr. Hry 46. Ž-ci přišli: Jasný pane,
čo chcete? Dbš. Sl. pov. III. 75. — Ž. =
das Bergmannchen. Slov. Dbš. Sl. pov. II.
37. — Ž., der Eisenarbeiter. Gl. 391. —
Ž. = železňák, železný hrnec, ein eiserner
Topf. — Ž. je vlastné jmeno vrchu plnieho
železné rudy nad Sirkom v Gemeri. Hrbň. —
Ž., das Eisenmagazin. Slov. Háj si Slovák,
háj si hory, sriebra, zlata, žulu, svoru, draho-
kamov a mramoru, Bohom dané pokladnice,
ž-ky a zbrojnice. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. — Ž.,
město na Slov. Šd. — Ž. = spoříž, verbena,
das Tauben-, Eisenkraut, der Taubenkropf.
Ž. lékařský, v. officinalis. FB. 60., Čl. Kv.
251., Slb. 302., Let. Mtc. S. VIII. 1. 30. —
Ž. indianský, achyrantes, die Spreublume.
D. — Ž. = hlaváček, adonis, das Acker-
rösslein. U Skryje. Kál.

Železníkář, e, m., os. jm. Šd.

Železníky, Eisnern, městečko v Krajině.
Vz S. N. (dod.).

Železnivý = plenivý? Ž. nůž. 1523. Ms.

Železno, a, n. Z Ž-zna Třemeský. Vz
Blk. Kfsk. 1435.

Železnodráha, y, f. = železnice, die
Eisenbahn. Koll. III. 19.

Železnoholenec, nce, m., der an den
Füssen eiserne Schienen trägt. Krok III.
337.

Železnomodran, u, m., ferrocyanas. Ž.
drasličitý, blausaures Kalí. Pr. Chym. 191.

Železnosť, i, f., eiserne Beschaffenheit.
Ros.

Železnostrabičník, u, m., das Eisen-
antimonerz. Šm.

Železný; -zen, zna, o = co ze železa jest,
von Eisen, eisern. Ž. hřeb, sochor n. páč,
klobouk (helm), V., Alx., cep, Kom., po-
hrabáč, klín, D., nádobí, listy (v huti), obruč,
štěp, prut, trouba, válec, obojek, Us., dráha
(železnice), Nz., šína, klec, nářadí, mříž, li-
tina, deska, rošt, broky, koule. Us. Ž. zboží
(od železa), J. tr., nábytek, Eisenmöbeln,
nosič stavby, páka, Dch., podstavec, sloup,
matice, věšadlo. Šp. Chcete, aby král váš
sedával doma na ž-znej pokladnici ? Ntr. V.
39. Neprebudí sa, čoby ho ž-nýma vidlama
durkal. Slov. Mt. S. L 101. Ž. plech (Eisen-
blech) černý (Schwarzblech), bílý (Weiss-
blech). Us. Ž. drát, Eisendraht. D. Vz Včř.
Z. I. 8. Ž. opona v divadle. Na to pole
může jen někdy pán Bůh v ž-ných botách
(jíti = je bařinaté). U Kr. Hrad. Kšť. Meč
železný jest každého v cierkvi svaté, ale
ne každý má jím bojovati. Hus I. 176. Že-
leznými hřebeny tělo drali. Pass. mus. 320
Ž-zná španělská muška, kterou rozpálenou
pálili holé tělo (nástroj k mučení). Sl. let.
I. 93. Ž. nevěsta, ta bude žena má (šavle).
Čes. mor. ps. 265. Ž-né tele chodí po ko-
stěnej hůře a zhrýzá otavu (břitva). U Vi-
zovic. Tč. Ž-ný ptáček po plotě skáče a
má kudělný ocásek (jehla s niťum = s nití).
Slez. Šd. Brucho drevené, črevá slamené,
zuby železné (sečkárská truhľa, řezačka).
Slov. Mt. S. I. 137. Dobré (pěkné) slovo
železná vrata otvírá. Šd., Brt. S. 9. Trpěli-

340