803

Čsk. Ž. vodíkem zkovené, durch Wasserstoff
reducirtes E. Nz. Ik. Ž. niklové, fosforové.
Osv. V. 7. Osožné ž. (užitečné). Slov. Zátur.
Ž. v stavitelství. Vz KP. I. 211 O ž-ze
vůbec vz S. N. Ž. galvanisované. Šfk. 273.
O železe a dobývání ho, vz Šfk. 233., 247.,
Šfk. Poč. 338. Ž. u Homera, vz Listy filol.
VIII. 210. n. Ž. u Římanů a Řeků. Vz 290.,
294. Ž. v peci z rud roztavené sluje surové
či surovina či litina. Tato v slévárnách
ohněm se taví, do kadlubů se přivádí a
v nich nádobí atd. se lije. Má-li se ž. kovati,
musí se dříve v samokovech připraviti. Vodní
kolo n. parní stroj otáčí hřídel, který svými
zdviháky pořiště(topořiště) zdvihá, na kterém
je buchar; buchar kuje na kovadle rozpá-
lené ž. v šíny a pruty. Pt. Ž. z rud želez-
ných ve vysokých pecech vyráběti; ž. ve
vlhku v hmotu žlutohnědou dírkovitou (rez)
se mění. Bř. Surovina: šedivá, bílá. Nz. Ž.,
jakkoli nejtvrdší, rzí se hloze; zakalené
několikrát ocel slove. Kom. Ž. kaliti, za-
kaliti; ž. se vaří; síra s ž-em. D. Ž. na
zbraň, Č.; tmel na ž., Nz.; váha ž-a. Ž. kouti,
kovati, napouštěti, svařovati, prokovati, pro-
páliti, přikovati, připáliti, Us., kujniti či
kujným činiti. Nz. Obsah ž-za, der Eisen-
gehalt; bez ž-za, eisenfrei. Šp. Slévárna na
ž., die Eisengiesserei. Dch. Očista železem
horúcím. O. z D., Gl. 391., Arch. 487. Právo
ž-za a soudní souboj, duellum. Ddk. IV.
239. Chlap ze ž-za. Us. Šd. Ze starýho ž-za
nový cvoke bijó. Sš. P. 683. Tehdy ma do
hroznej katové hneď vl'ékli mučárne, roz-
horeným železom pálili zhurta oči. Hol. 390.
Nebo i ž. zaleželé se kazí a rezovatí, když
se ale tře a týrá, lesku nabývá. Sš. I. 8.
Leze, leze po železe, nedá to pokoj, až to
tam vleze (klíč). Us. V povetrí letí, nie je
vták, železo nosí, nie je kováč (guľa vy-
strelená). Mt. S. I. 137. Vonku ako ž. za-
mrzlo. Ib. I. 210. Jedna čásť ze ž-za a druhá
ze dřeva a žádný řemesník nemůže bez toho
býti (sekera, nůž). Slez. Šd. Oželezilo-li se
ž. nebo neoželezilo-li se to ž. (cvičba ve
výslovnosti). Na mor. Val. Vck. Ž. by
strávil (vždy mu dobře chutná). Us. Šd.
Narobil peňazí ako čert ž-za. Slov. Zátur.
Má peněz jako ž-za (jako želez) = je bohat.
Šd., Vck., Kmk. Zakial ž. horúce, kuj; Ž.
kujú, kým je teplé. Slov. Zátur. Ž. je žhúce,
treba kovať. Zbr. Lžd. 81. Najde-li kdo ž.,
bude zdráv (šťasten), provaz-li, oběsí se
(bude nešťasten); ž. má tedy zdvihnouť,
provaz zahodiť. Na mor. Val. Vck. Ž. rez
sžírá a srdce hoře svírá. Bž., Hkš. Ž. rez
sžírá a závistník od závisti umírá. Hkš.,
Šd. Železo-li se nepotřebuje, rez ho sežírá.
Hkš. exc. Rez se ž-za pilník (pilný) stírá.
Bž. Z. žhavé polib, pysk si popálíš. Sb. uč.
Moc (síla) ž. láme. V. Nouze ž. láme. Us.
Horké ž. nejlépe se kuje; Dokud ž.horko,
kuj; Dokud ž. řeřavé (žhavé), kuj. Č. Man
muss das Eisen schmieden, wenn es glüht;
Man soll Pfeifen schneiden, wenn man im
Rohr sitzt. Železo železem se ostří, ein
Messer wetzt das andere. Hkš. Tvrdý jako
ž. V. Už je ž. v ohni (už to bude), die
Würfel sind aus der Hand, es ist gewagt.
O. Včil ti jest ž. v ohni (to na tebe ide,

jetzt trifft es dich). Bern. Pilník s ž-a rez
stírá (zlé zlým zaháněti se musí). Č. — Ž. =
věc ze ž-a udělaná, náčiní, nádobí, nářadí.
Ž. = meč. Žena zašermovati. Kom. Mlýnské
ž. = oškrd. V. Ž. vydlabací, D., cpací, Techn.,
připalovací (cejch), V., stínící na slunečních
hodinách, k lapání šelem, na lišky, k pálení
vlasů, na krk (kruh). Ž-za berlínská na vlky,
lišky, kuny a p., Berliner Eisen, der Schwanen-
hals. Šp. Ž-za bobrová na lapání bobrů;
ž. na sloupu (Stöckeleisen) k lapání sov a
jiných ptáků. Šp. Ž-za talířková či dénková,
šlapací. NA. IV. 117. Tuť má se obviněnec
očistě se žhavým železem totiž žhavou radlicí
podrobiti. Ddk. IV. 230. V hřmotu vojenském
a mezi železem práva mlčie. Vš. Jir. 187.
Nachystám si na tě ž-za, dostanu tě, sivá
holuběnko, do loža. Ps. mor. Šd. — Železa,
pl. = železné brnění, zbraně. Na 'nom již
ž-za brnie (řinčí). Alx. V. 1394. — Železa =
pouta, okovy, die Fesseln, Bande, das Eisen.
Vz předcházející. Ž. na nohy, na rukou; do
želez dáti. D., J. tr. Z želez je vybili. Vrat.
Vy vizovští páni, málo želez máte, já sa
vás nebojím, že mňa do nich dáte. Pck. Ps.
49. Nenavštevuj, milý, súsednie obluočky,
lebo ti ver dajú železa na nuožky. Koll.
Zp. I. 174. Dal by ťa okovať železem do
kola, železnú obrúčkú. Čes. mor. ps. 70.
Kdo nemůže penězi, ten platí železy (tělem,
vazbou. Qui non habet in aere, luat in pelle).
Č., Pr. — Vz více v S. N. — Ž. = přísnosť
správy. Volte muža mezu sobú rovna, ký
by vládl vám po železu. LS. 105. A tí,
krutým železom čo nad námi vládli, kdeže
sú? My stojíme, ale oni padli. Chlpk. Sp.
6. Ma srdce zo ž-za a hlavu z ocele (smělý
a neústupný). Mt. S. I. 91., Sb. sl. ps. I. 91.

Železoďasicatý siťaničník či buřinec,
grauer Spiesskobalt. Pr. Chym. 241.

Železodrát, u, m., der Eisendraht. Šm.

Železodrev, u, m., stadmannia, die Stad-
manie, rostl. Ž. hroznatý, s. sideroxylon.
Vz Rstp. 229.

Železohlodice, e, f. (v hutích), die Eisen-
beize. Šm.

Železohryzec, zce, m., der Eisenfresser.

Železokovec, vce, m., der Eisenschmied,
-arbeiter. Zlob.

Železokožák, u, m., der Eisenhäuter
(Schiff). Dch.

Železokrušný, eisenhältig, Eisen-, Ž.
báně. Krok.

Železolijna, y, f., die Eisengieserei. Bdl.,
Balbi.

Železoměďový, Eisenkupfer-. Prsl.

Železomodřan, u, m., siderocyanas, eisen-
blausaures Salz. Presl. Chym. 113.

Železomodřový, Eisenblau-. Ž. kyselina.
Presl.

Železořezna, y, f., das Eisenschneide-
werk. Šm.

Železorudce, e, šelezorudec, dce, m., der
Eisenerzer. Šm.

Železorudný důl, das Eisenerzbergwerk.
Hř.

340*