805

Želnava, y, f., Salnau, ves u Plané. PL.

Želno = žalno. Kam.

Želný = žalný. Tč.

Želohodný, beklagenswerth. Jaký jest
ten národ ž.! Sš. Bs. 199.

Želoň, ě, m. = Dobropán, Mercurius.
Ros.

Želotati, kläglich thun. Šm.

Želovice, dle Budějovice, Želowitz, ves
u Libochowitz. PL.

Želtář, vz Žaltář.

Želtopusík, a, m., pseudopus, ještěr. Vz
Schd. II. 482., Brm. Živ. zv. III. 194.

Želud = žalud, zastr. Hr. rk. 15.

Želudek = žaludek.

Želudob = žaludek. Slov. Čjk. 71.

Želunice, dle Budějovice, míst. jm. Tk.

I. 87., 444., III. 129.

Želv, a, m., vz Želva.

Želva, y, f., želv, a, m., želbvb, řec. /élvc,
Xtlávľj, skr. harmuta, lat. testudo. Schl. něm.
die Schildkröte. Mkl. aL. 12. Srovnává ž.
s /tlvv. VMV. nepravá glossa. Pa. Želvy
mají zavalité tělo, kryté dvěma štíty, hřbet,-
ním a prsním. a) Ž. mořské, cheloniae: ž.
obrovská, chelonia Midas, karetová, ch. im-
bricata, ž. středomořská, ch. couana, kožnatá,
sphargis coriacea; b) ž. bahní či sladkovodní,
emydae: ž. europská, emys europaea, ka-
spická, e. caspica, ropuchová, chelis fimbriata,
kousavá, trionix ferox; c) ž. zemní, chersinae:
ž. řecká, testudo graeca, rýsovaná, t. geo-
metrica, obrovská, t. elephantopus. Vz Frč.
320.—322. Cf. Schd. II. 479., 480., Ves. IV.
242. Ž. zemní: řecká, indická, brázditá;

2. bahenní: třepinatá, hadí, krabicová; 3.
říční: kousavá; 4. mořské: obrovská, kare-
tová, kožená. Vz více v S. N. Na Slov.
korytnačka, střepnatá žába. Krok., Koll. III.
59. Želva tříprstá, trionyx, der Drecklauer,
měkká, die Weichschildkröte, lesní, testudo
tabulata, die Wald-, uhlířská, t. carbonaria,
die Köhler-, hvězdnatá, t. actinodes, elegans,
die Stern-, sloní, t. elephantopus, Elephanten-,
kloubnatá, cinixys Homeana, Home's Gelenk-,
krabičná, terrapene carinata, Dosen-, hrbo-
latá, clemmys insculpta, Waldpfuhl-, vodní,
clemmys, Wasser-, klapavá, cinosternum,
Klapp-, Schlamm-, hlavatá, platysternum
megalocephalum, Grosskopf-, ještěrčí, che-
lydra serpentina, Schnapp-, kajmaní, che-
lydra, Alligator-, supí, macroslemmys Tem-
minclii, Geier-, amazonská, Arrau-, holenní,
podocnemis, Schienen-, hadí, hydromedusa,
Otter-, Maximilianova či hadí, hydromedusa
Maximiliani, Schlangenhals-, třepenitá či ma-
tamata, chelys fimbriata, Matamata, kousavá,
trionyx ferox, Beiss-, plátková, Tafel-, obrov-
ská či polévková, chelone viridis, Suppen-,
kožnatá či koženářka, dermatochelys coria-
cea, Leder-. Brm. Živ. zv. III. 33., 40., 41.,
44., 49., 51., 61.— 64., 70., 75., 77., 83., 85.,
93., 94. Ž. má tělo škoŕepinou kryté. Krok.
Vz Plazi. — Ž. = nástroj (k želvě podobný)
k dobývání měst (u starých). L.

Želvák, n, m. = navná kosť, das Uiber-
bein. Presl.

Želvásek, ska, m., papilio polychlorus,
der Weidenvogel. Šp.

Želvec, vce, m. = želv, das Schildkröten-
männchen. Dch.

Želví polévka. Rk.

1. Želvice, e, f. = manželova sestra, des
Mannes Schwester. U Beskyd. Tč.

2. Želvice, dle Budějovice, Želwitz, ves
u Nepomuk. PL.

3. Želvice, želvnice, e, f., chelone, die
Schildblume, die Schildkrötenblume. Šm.

Želvina, y, f., želvinec, nce, m. = žel-
vová skořepina, das Schildplatt. D. Vz Schd.
II. 480.

Želvinec, nce, m. = želvovice. Rk.

Želvnice, e, f., chelone, die Schildblume.
Ž. lysá, ch. glabra. Vz Rstp. 1145. Vz Žel-
vice, 3.

Želvoještěr, a, m. Ž-ři, anomodontia =
ještěři mající lebku podobnou želví. Z.,
dicynodon. Vz. Frč. 319.—320.

Želvokam, u, m., der Chenolith, Schild-
krötenstein. Šm.

Želvovice, e, f. = želvina.

Želvovina, y, f., das Schildplatt. Vz
Želvina. — Ž. = želví maso, das Schild-
krötenfleisch.

Želvovitý = k želvě podobný, schild-
krötenartig. Krok. I. c. 127.

Želvový, Schildkroten-. Ž. škořepina =
želvina. D. Ž. hřeben. Dch.

Želvuška, y, f. Ž-ky, tardigrada, die
Bärthierchen. Ž-ky jsou pavoukovití čle-
novci s ústroji velmi zakrnělými; mají jen
hrudihlavu se čtyřmi páry kratičkých no-
žiček, z nichžto čtvrtý pár na samém konci
těla jest umístěn. Srdce a vzdušnice jim
scházejí; ústa jsou ssavá Vz více ve Frč.
116. Z. holá, macrobiotus Hufelandi, ž. štít-
kovaná, emydium testudo. Frč. 116.

Žely, dle Dolany, něm. Žely, ves u Kr.
Hrad.

Žem = že jsem. Slov. Hanba by mi bula,
žem ši ja ľúbila bílého Janíka. Koll. Zp. I.
364. Nebulo ci patric, žem bula maličká,
jen ci bulo patric, žem bula šumničká Koll.
Žp. I. 115.

Žemľa, e, f. = žemle, die Semmel. Mor.,
Slov. Bern. Vz Ht. Mluv. 73

Žemlár, a, m., der Semmelbäcker-, hän-
dler. Slov. Bern. Vz Žemličkař.

Žemlarení, n., die Semmelbäckerei. Slov.
Bern.

Žemlariti, il, ení, Semmelbäcker sein.
Slov. Bern.

Žemlárka, y, f., die Semmelbäckerin,
-händlerin. Slov. Bern.

Žemlárství, n. = žemlarení.
Žemláry, pl., ves na Slov. Let. Mt. S.
IV. 2. 70., II. 227.

Žemle, e. žemlička, y, f, něm. Semmel,
střlat. semella, nemusí býti něm. původu,
vz Mz. 378. Ž. = chléb pšeničný, bílý, roz-
ličného způsobu, houska, na Mor. bělka. V.