Předchozí (810)  Strana:811  Další (812) |
|
|||
811
|
|||
|
|||
muž, měkký chléb, tupý nůž; Nebitá žena
nemastný hrách; Kdo ženu bije, jednoho ďábla z ní vytluče, dva do ní vtluče; Krásný páv peřím a ž. mužem (krásná). Lb. Žena moudra a dobrá nežádá panovati nad svým mužem, ani co činiti proti jeho vůli; Zle, kde muž v rouše chodí a žena v kukli a v škorních ; Koně chval po měsíci a ž-u teprv po roce; Muž a ž. jedno tělo (jedna duše); Muž jest hlavou, ale žena jest duší celého domu; Moudra ž., zlatý sloup; Ž. utratná, nádherná a skvostná z muže učiní dlužníka, nuzníka, lháře a před právem pokryvače; Ž. po muži se šlechtí, ale muž po ženě nic. (Vš. V. 16.). Rb. Vz Ženice, Ženka. — Strany přísloví vz ještě: Bába, Děvka, Krása, Kráva, Matka, Námluvy, Obrázek, Panna, Tucet, Vlas, Vybrati, Ženiti se, Ženský. — Ž., nevěstka, unzüchtiges Weib, die Hure. Ž. obecní, obecná, běhlá, nepo- ctivá, vandrovní, porušená, která se nad svou poctivostí zapomenula, kurva, Jg, smilná, svodnice. Rb. Ženka běhlá. V. Obecným ženkám železem cejch připálen býval. Kom. V hospodě ženkou obecnou byla. Lom. Též pověděla, že Grygar Prachar s ženú na kočím (kočáře) po jarmacích a krádeži se obírají. Ale ta jeho žena že není slibná než, přibitá. 1594. Pk. exc. Vz Že- nima. — Ženka mrazivá = zima. Slov. Hdk. Strany žen vz více v S. N. a kromě toho : Host, Kněz, Svár. 0 ženách jako lékařkách vz Čs. lk. I. 99., II. 224., IV. 191., 239., VI. 206., VII. 71., 154.. 180., 234., 282., VIII. 138., 285., IX. 112, X. 315. a Osv. asi 1884. Ženáč, e, m. = ženatý, der Verheirathete.
Na Mor. a Slov. Koll., Bkř., Brt. Byli tam samí ženáči. Vck., Šd. Mládenecká světnice byla upravena na příbytek vážného ženáče. Kos. v Km. Tanec ten (kot) na Hané u Kro- měříže od ženáčú svatbách užívá se. Sš. P. 618. Ženačka, y, f. die Verheirathete. Ženáči
a ž-ky mladé. Mt. S. I. 180. Žénaní, n.= požínání bujného obilí. Na
Hané. Poďme na ž. Brt. Ženár, a, ženař, a, m., der Weiberfreund.
Šd. — Ž = hloupý jako ženská. U Koje- tína. Bkř. Ženař, e, m. = kdo za ženami běhá,
ženár. Jg. Ženarský, vz Ženiláskavý.
Ženárství, n. = ženkárství, die Weiber-
liebe. Slov. Bern. Ženatka, y, m., os. jm. Šd.
Ženátko, a, n. = ženička. Slov.
Ženatý; -at, a, o, verheirathet, verehe-
licht, beweibt. Ž. muž. Je ženatý na půl kola (o nepoctivém mládenci). Us. Msk. Kozina sarn byl ženat; Nebyltě Otík té doby ještě ženat. Ddk. II. 241., 425. Pozná prý to, pozná, kerý je ženatý, očka má nevy- spané, klobúk na očách klapí. Sš. P. 472. Poznati, poznati, ktorý je ź-tý, vyjde na ulicu jako pes kudlatý. Sl. ps. Tak i my slobodní muožeme milovať den po dni, ale vy ž-tí musíte doma sedati; Poznať to zda- |
leka, který je ž-tý, chodí po dědině ako
pes chlpatý. Koll. Zp. I. 68., 81. Ženba, y, f. = ženění, ženitba, die Hei-
rath. Rozb. 1841., Ntr. I. 118. (Vz Žena). Ž. pre ľúbosť, Heirath aus Liebe. Dbš. Už nechám té ženby. Šd. Matkám zablisne v očiach, keď sa im spomína vydaj dcerin, otcovia sú zas hrdí, keď je reč o žeňbe synovej. Phld. V. 123. Pročeže ty, moj šu- hajko, ženbe pokoj nedáš? Sš. ps. 296. Už začal aj velkú chuť a silnú vólu na žeňbu dostávať. Hol. 25. Žencovský, Schnitter-. Vz Ženec. Ž.
večer. Koll. Zp. I. 307. Žencula, e, f. = šnečka, die Schnitterin.
Kde je mnoho ž-li, tam je mnoho zpěvu. Na Ostrav. Tč. Ženčák, a, m., os. jm. Šd.
Ženčenec, nce, m., der Hermaphrodit.
Aesop. Ženčí, od ženky, Weibs-, weiblich.
Ženčice, e, f. = žena, ženka, das Weib,
Weiblein. St. skl. V. 145. Ženčička, y, f. = ženička. Vz Žena,
Ženčina, vz Ženština.
Žendulka, y, m., os. jm. Mor. Šd.
Že ne po slovesech zdržování, zbraňo-
vání, překážení, zapovídání. Vz Věta pod- statná spojková, Brániti, Zápor. Ženec, nca, m. = žnec. Na Ostrav. Tč.
Ženění, n. = za ženu dání syna, das
Verheirathen. Ž. to (syna) jej mnoho stálo. Us. — Ž. = ženy brání, das Heirathen, die Verehelichung. Odřekl se ž. Vzal dovolení k ž. Sych. Jest na ž. D. Druhé ž. V. Kvapné ž. dlouhé želení. Č., Kb. Oj ty dubečku ze- lený, škoda mého ž. ; oj dyž sem já sa ože- nil a svůj stav sem proměnil. Mor. ps. Tč. Šuhajček mladý, zažívaj rady, daj že pokoj ž. Koll. Zp. I. 206. Ženění, ženění, horší než vězeni, z vězení pomůže, od ženy ne- může. Sš. P. 507. K ž. a k políbení paní mandy musí se člověk rychle odhodlati, jinak mu zajde chuť. Us. Písně o ž. vz v Čes. mor. ps. 222. a. násl., Er. P. 273., 288. a násl. Ženeva, y, f., Genf ve Švýcařích. —
Ženevan, a, m. = Ženevský. 1. Žengle, í, pl., f. = ozdoby visící s ra-
men děvčat, nejspíše z fr. sangle a to z lat. cingulum. Mz. 378. Abhangende Schauer. 2. Žengle, e, f., druh trávy. Cf. sanicu-
lum, der Sanikel. Dch. — Ž., vz Ženkle. Ženialní m. genialní, genial.
Ženice, e, ženička, y, f. = ženka, že-
nuška, das Weiblein, die Weibsperson. Slez., mor. a slov. Doviedol si do malej chalupky ženicu mladú, šibnú a živili sa potom, ako vedeli. Phld. V. 111. Ženička peňažná tru- hlička. 1b. V. 172. Ty milý synečku, ne- bylo ti třeba ještě ž-čky. Brt. P. 153. Už som sa oženil, vzal som si ženičku. Sl. ps. Hrnce, misky i randličky dajte drotovať, ženičky. Ej, oráč, oráč, nedobre seješ, za- sial si žitko, zišiel ti oves, zasial si oves. zišla pšenička čože je lepšie jako ženička ? |
||
|
|||
Předchozí (810)  Strana:811  Další (812) |