812

Sl. spv. III. 91., IV. 135. (147.). Dajte za
mňa Aničku, vezmem si ju za ženičku. Sl.
spv. 123. Ach beda, prebeda, žena muža
bije pod rebry a on sa jej modlí: Ženičko,
dušičko, veť už budem dobrý; Zpievaj si,
ženička, ako si zpievala (bývaj mi veselá,
ako si bývala), keď si někdy za mnou dvere
za mnou zatvárala ; Žeň sa, braček, žeň sa,
budem ti družičkou, tebe (tobě) bude debre
s tou tvojou ženičkou; Berieš si ty ženu
pre tisíce, snad bude milovať jiných viece;
ale milý šuhaj, radím tobě, vezmi si ženičku
rovnú sobe; Čo naložíš na ženičku, kúpiš
za to jalovičku, z jalovičky bude kráva a
ze ženy stará baba; Keď ženičku dačo bolí,
hned oriešok muškátový do vínca jej škra-
bajú, užívať jej dávajú, to hu uzdraví. Koll.
Zp. I. 22., 64., 214., 222., 252., 264.

Ženicí župan = který měl ženich při
svatbě na sobě. U Domažl. Jrsk.

Ženič, e, m. = kdo se chce ženiti, ženich,
der Brautwerber, Bräutigam. Dbš. Sl. pov.
II. 38. Pero, ktorô pýtač ženičovi od diev-
čaťa donáša, je znak, že ona a jej rodičia
ku sniatku privoľujú. Chlpk. Syt. Táb. 27.

Ženičic, e, m., spurius, zastr. Ms.

Ženidlo, a, o. Bouchlo ho ž. (dostal chuť
k ženění, er bekam Lust zu heirathen. Vz
Ženitba). Č. Lomcuje jím ž. Sych. Ž-dlem
(vdavadlem) bouchnuta dívčice. Sych. Přišlo
naň ž. Us. Trká ho ž. Mor. Šd. Ž. mu nedá
pokoje. Na Ostrav. Tč. Tady jsou na to ž.
celé posedlé. Tyl. Str. dud. 49.

Ženich, a, ženíšek, ška, m. = kdo se žení,
der Bräutigam, Gespons, Hochzeiter. Cf.
Ženič. V. Frejíř, když obdrží, aby mu za-
snoubena byla (dívka), bude ženichem a
kteráž se vdává, nevěstou. Kom. Ž. slove
muž od okamžení zasnoubení-se s nevěstou
až do té doby, kdy s ní uzavírá platný
svazek manželský. S. N. Přebírala se v že-
niších co v hruškách, až koloděje dostala.
Sych., Jv. Ž. řecký. Vz Vlšk. 220. Ž. řím-
ský. Ib. 239. Jest ženichem, er geht auf
Freiersfüssen. Dch. Věčný ž. = který se
nemůže oženiti. Us. Kšť. Ž. čarovaný, chrbát
malovaný (když přičarovali si ženicha, po-
tom bývala žena bita); Na kvetnú nedeľu
berávajú devy zavčas rána osypané perá
na tanier a vezmúc zvonec do jednej ruky,
obiehajú s perámi stodolu a volajú: Poď
sem! poď sem! aby nasháňaly a přivábily
ženichov k sebe, lebo, vraj, načarovaný ž.
jako nemastný hrach. Phld. III. 3. 290., IV.
19. A včil dyž su veliká, potrebuju ženicha.
Sš. P. 757. Po druhé ohlášce zve ž. s ne-
věstou, ten den před svatbou ž. s družbou;
Uječku, prosím vás, abyste sa za nás ne-
haňbili a nás do chrámu Páně vyprovodili,
mne nevestu aj mojého ženicha a z chrámu
Páně do příbytku našého. Brt. L. N. II. 45.,
46. Neboj sa, Adria, neostaneš sama: rastie
tebe ženich tuto za horama. Už si čistí
zbroje na sviežom severe, skoro on zaklope
na tie tvoje dvere. Vaj. Tat. a mor. 13.
Toto psaní mé nemnoho chybí toho času,
v kterým budeš nebo ž-chem nebo novým
manžielem. Žer. 10. Synové mladého ž-cha,
filii sponsi. ZN. Ž. píše = říká se služce,

když pavučina se stropu visí (je-li zamilo-
vaná, na leccos zapomene, ku př. smýčiti);
Vybíraný ž. a hledaná nevěsta málokdy se
hodí do páru; Ž., který má v obličeji bra-
davici, brzy prý ovdoví (podobně věří se
o nevěstě); Ž. modrooký a nevěsta černo-
oká (neb obráceně) se k sobě nehodí (ne-
budou v manželství šťastni). Us. Kšť. U mla-
dého (ženicha) hole, u starého bidlo (= bydlo).
Us. Pk. Ženiši z Drážďan, ale z Berouna
nic (ale ne od Berouna). Bdl., Šd. Má že-
nichy z Drážďan, ale ne z Berouna. Šml.
O pověrách o ženiších vz Mus. 1853. 475.
Vz Er. P. 328., 337., Svatební.

Ženicha, y, f. = nevěsta, die Braut, zastr.
Bhmr.

Ženichovsky jednati, po ženichovsku se
chovati, wie ein Bräutigam. Ros.

Ženichovský = ženichu příslušný, den
Bräutigam betreffend, ihm gehörig. Ros.

Ženichový, dem Bräutigam gehörig. Kady
my půjdeme, když po vandrujeme ? Hore tú
dolinkú k ženichovém' dvorku. Sš. P. 451.

Ženichův; -ova, -ovo, dem Bräutigam
gehörig. Na straně ženichově jsou hlavní
osoby: pytač; zváč, jenž ku svatbě zve;
starejší n. svat; družba; zástavník. Koll.
Zp. 1. 445. Ženichovo lůže. V.

Ženijní akademie (inžinérská. Sb.). Ž.
pluk skládá se z plukovního štábu, 4 pol-
ních praporů po 4 setninách (ve stavu vá-
lečném mimo to z 4 reservních setnin).
K polní setnině ženijního pluku patří: set-
ník, nadporučíci, poručíci, strážmistrové,
četaři, desátníci, svobodníci, pěší prvé a
druhé třídy, trubači, sluhové důstojničtí.
Rf.

Ženík, a, m. = ženkýl, effeminatus, zastr.
BO. — Ž. = ženich. Slov. Bern.

Ženiklejt, u, m. = žindava europská,
zanykl, ráček živý n. černý, sanicula, der
Sanikel.

Ženil, a, m. = kdo se stále žení a ne-
ožení, der ewige Bräutigam. Us.

Ženiláskave = ženársky, ženkársky,
weibersüchtig, stutzerisch. Slov. Bern.

Ženiláskavosť, i, f. = ženárství, ženkár-
ství. die Weibersucht. Slov. Bern.

Ženiláskavý = ženarský, ženkárský,
weibersüchtig. Slov. Bern.

Ženile = zženile, weibisch, weichlich,
unmännlich. Slov. Bern.

Ženílek, lka, m. = ženil.

Žeilie m. šnylj, vz Chenille.

Ženilosť, i, f. = zženilosť, die Weichlich-
keit, weibische Art, Unmännlichkeit. Slov.
Bern.

Ženilý = zženilý, weibisch, weichlich,
unmännlich. Slov. Bern.

Ženima, ženina, ženimka, y, f. = po-
straní žena, souložnice, kuběna, das Kebs-
weib, die Kebsfrau, das Nebenweib, die
Konkubine. Na Hané ženima posud. Bkř.
Ženina. V. Kuběnář ženinu chová. Kom.
Nabral si ještě vice ženin a žen. Br. Z že-
ním rozličných narození synové. Troj. Ne-