815

Ženkovati = na ženy laskavu býti, wei-
bisch sein. Ros.

Ženkovatiti, il, ěn, ění, weibisch ma-
chen. Ros.

Ženkovatosť, i, f. = zenkovitosť, zženi-
lost, die weibische Beschaffenheit.

Ženkovatý, ženkovitý = zženkylý, zže-
nilý. Ros.

Ženkovitosť = ženkovatosť.

Ženkovitý, vz Ženkovatý.

Ženkrout, u, m. = veliký prapor něko-
lika tyčkami podpíraný. V Krkonš. Nečásek.

Ženkucí, n. = kovářské kladivo, jímž se
rozličná železa ke kočárům vyšňořují. Us.

Ženkýl, ženkyl, a, m. (zastr.) = kdo se
ženou dává spravovati, korouhvička ženská,
der Siemann, Frauenknecht. D., Smrž. —
Ž. = chlipný člověk, der Wollüstling, Weiber-
narr. V. Jsú pouzí ž-lové a horliví cizích
žen milovníci. Jel. Enc. m. 65. — Ž. =
rozmazaný, zženilý, weibisch. Rváč., Gníd.

Ženkyle, e, f.? Kavalíři páchnuli nar-
cissem, ženkylí, fialkami. Světz. 1878. 618.

Ženkýlství, n. = ženkárství. Kos. Ol. I.
300.

Ženkyně, ě, f. = ženima, die Hetäre.
Sš. I. 153.

Ženné, ého, n. = plat dávaný místo žetí
panského obilí, die Schnittfrohne. Z 15. stol.
Mš. Prokeš platí ženného 9 ½ gr. Arch. V.
555.

Ženní, -ý = žní se týkající, Schnitt-,
Ernte-. Ž. robota, die Mahtrobot. V., práce,
Zlob. čas. Ev. Pán ženní, dominus messis.
ZN. Času ženního. ZN. Roboty ženné. Pal.
Rad. II. 183.

Ženník, u, m. = harem. Johant. 178.

Ženný, šp. m. žžený. — Ž., vz Ženní.

Ženobijce, e, m., der Weibermörder. Sš.
P. 130.

Ženohance, e, m., der Weiberhasser. Div.
z och.

Ženoláska, y, f. = láska k ženě, die
Liebe zum Weibe. Sš. 11. 135.

Ženomstivý. Ž. válka, das Weib rä-
chend. Msn. Or. 11.

Ženomužný, gynandrisch, gynandrus. Ž.
květy, jejichž tyčinky srostlé jsou s pe-
stíkem. Rst. 527.

Ženomužstvo, a, n. = sourodstvo, gy-
nadria, třída Linnéova 20tá mající květy
ženomužné. Rst. 528.

Ženoprávnil, a, m., der Weiberrechtler.
Dch.

Ženotup, a, m. = žrnohance.

Ženovláda, y, f., die Weiberherrschaft,
Gynäkokratie. Rk.

Ženovládce, e, m., der Weiberheld. Rk.

Ženovrah, a, m., der Weibermörder,
-feind. Šm., Rk.

Ženovraždivý, ženovražebný, weiber-
mörderisch. Šm.

Ženožička, y, m., os. jm. Šd.

Ženská, é, f., vz Ženský.

Žensko, a, m. = žena, Kom.; veliká žena,
grosses Weib; ženské pohlaví, ženstvo. Ros.

Ženskosť, i, f. = ženská přirozenosť, po-
vaha, die Weiblichkeit. Šml. I. 44. Jejímu
obličeji scházel výraz ž-sti. Hrts.

Žensky, weibisch, weiberhaft, weiblich,
weibermässig. Bern.

Ženský; žensky, po žensku. Ž. = ženy
se týkající, ženě náležející, das Weib be-
treffend, dem Weibe gehörig, Weibs-, weib-
lich. Ž. pohlaví milovati; Ž. plášť; po mi-
losti ž. dychtiti; nápoj milosti ženské; bo-
hyně milosti ž. (Venuše); ž. komorník (kle-
štěnec). V. Pohlaví ž. = ženy; ž. hlas, práce,
dílo, vlas, pokoj, pantofel n. pošívka (ko-
rouhvička). D. Z. šaty, roucho, ozdoby.
Kom. Ž. nábytek. Tk. II. 317. Ž. milosť,
láska, tlachy, klevety, Us., čas, běh (květ,
měsíčné), D., zástava, Byl., nemoc (měsíčné),
BO., Čern., matka, život, hanba či úd, V.,
mluva. Vz Šrc. 254., 289. Ženské lázně,
síně, dvory řecké a římské. Vz Vlšk. 51.,
76., 77., 78., 80., 88. Ž. příběhy. Vz Sdl.
1. 133., 215. Ž. povaha; Ženské matky vy-
stupování, der Ausfall der Gebärmutter.
Bern. Do ž. šatů se přistrojiti. Vrat. Ž. rým,
vz Rým. Uch. Lékař pro ženské nemoci,
der Frauenarzt; ž. spolek, Damenverein,
listy, výrobní spolek, Dch., krejčí, švec,
Us., komnata, Lpř., úkol divadelní, chy-
trosť, Us., otázka, Kaizl 53., sbor (pro žen-
ské hlasy), Zv. Přír. kn. II. 5., hněv, krása,
BO., milovník (žen); ženského rodu býti.
Št. N. 76. 38., Kn. š. 34. Ženské pohlaví
vždy mdlý a nevážný svědek. Us. Wtr.
Šuhaj, čo v tlupách drzých márni útly svoj
život, mrav i cit, on tak rád vidí pohľad
žiarny a ženskej tváre nežný svit. Vaj. Tat.
a mor. 97. Ja neodstúpim od svojho a čoby
naraz povodeň povstala zo samých ženských
slz, mnou to nepohne. Phld. V. 170. V smrtnú
nedelu vynášajú dievčata z dediny na vy-
sokej žrdi ženskú podobizeň. Sl. spv. 233.
Plna jsou nebesa slávy boží a země krásy
ženské. Šml. Nech žije poľská zdvorilosť!
Poliak ctí meč i ženskú spanilosť. Zbr. Lžd.
83. Ženské pohlaví tak dědí jako i syn.
Pal. Děj. III. 3. 272. Ta ženská neřesť
českou zemi trápila. V. Aby se choval
v čísle ženském (in numero mulierum). BO.
A ona po žensky nemluví. Sš. P. 104. Věř
mi, nemóž celým srdcem přebývati s Bohem,
ktož ženskými přístupy jest svázán. Hus I.
276. Ženská práca skrytá, ale sytá. Zátur.
Sobota ženská robota. Šd. Lesť, chytrosť
a oklamání nejvyšší jest ženské umění.
Proti ženské zlosti není lékařství. Chraň
se psího předku, koňského zadku a žen-
ského prostředku. Bž. Sú to volké trafiky,
tie ženské jazyky (že trefí, bodnou). Mt. S.
I. 122. Pohlaví ženské nazývame my (na
Slov.) u nás: bielym, Nemci: pekným. Ht.
Ml. sl. 62. Ž. milosť je jako hosť, panská
přízeň též jako sen, růžový květ, to tré
jde zpět. D. Klamavé jsou slzy ženské. Sych.
Z ženského pláče smích. D. Panští slibové
a ženští pláčové za nemnoho stojí. Mus.



	815

	Ženkovati = na ženy laskavu býti, wei- bisch sein. Ros. Ženkovatiti, il, ěn, ění, weibisch ma- chen. Ros. Ženkovatosť, i, f. = zenkovitosť, zženi- lost, die weibische Beschaffenheit. Ženkovatý, ženkovitý = zženkylý, zže- nilý. Ros. Ženkovitosť = ženkovatosť. Ženkovitý, vz Ženkovatý. Ženkrout, u, m. = veliký prapor něko- lika tyčkami podpíraný. V Krkonš. Nečásek. Ženkucí, n. = kovářské kladivo, jímž se rozličná železa ke kočárům vyšňořují. Us. Ženkýl, ženkyl, a, m. (zastr.) = kdo se ženou dává spravovati, korouhvička ženská, der Siemann, Frauenknecht. D., Smrž. — Ž. = chlipný člověk, der Wollüstling, Weiber- narr. V. Jsú pouzí ž-lové a horliví cizích žen milovníci. Jel. Enc. m. 65. — Ž. = rozmazaný, zženilý, weibisch. Rváč., Gníd. Ženkyle, e, f.? Kavalíři páchnuli nar- cissem, ženkylí, fialkami. Světz. 1878. 618. Ženkýlství, n. = ženkárství. Kos. Ol. I. 300. Ženkyně, ě, f. = ženima, die Hetäre. Sš. I. 153. Ženné, ého, n. = plat dávaný místo žetí panského obilí, die Schnittfrohne. Z 15. stol. Mš. Prokeš platí ženného 9 ½ gr. Arch. V. 555. Ženní, -ý = žní se týkající, Schnitt-, Ernte-. Ž. robota, die Mahtrobot. V., práce, Zlob. čas. Ev. Pán ženní, dominus messis. ZN. Času ženního. ZN. Roboty ženné. Pal. Rad. II. 183. Ženník, u, m. = harem. Johant. 178. Ženný, šp. m. žžený. — Ž., vz Ženní. Ženobijce, e, m., der Weibermörder. Sš. P. 130. Ženohance, e, m., der Weiberhasser. Div. z och. Ženoláska, y, f. = láska k ženě, die Liebe zum Weibe. Sš. 11. 135. Ženomstivý. Ž. válka, das Weib rä- chend. Msn. Or. 11. Ženomužný, gynandrisch, gynandrus. Ž. květy, jejichž tyčinky srostlé jsou s pe- stíkem. Rst. 527. Ženomužstvo, a, n. = sourodstvo, gy- nadria, třída Linnéova 20tá mající květy ženomužné. Rst. 528. Ženoprávnil, a, m., der Weiberrechtler. Dch. Ženotup, a, m. = žrnohance. Ženovláda, y, f., die Weiberherrschaft, Gynäkokratie. Rk. Ženovládce, e, m., der Weiberheld. Rk. Ženovrah, a, m., der Weibermörder, -feind. Šm., Rk. Ženovraždivý, ženovražebný, weiber- mörderisch. Šm.	Ženožička, y, m., os. jm. Šd. Ženská, é, f., vz Ženský. Žensko, a, m. = žena, Kom.; veliká žena, grosses Weib; ženské pohlaví, ženstvo. Ros. Ženskosť, i, f. = ženská přirozenosť, po- vaha, die Weiblichkeit. Šml. I. 44. Jejímu obličeji scházel výraz ž-sti. Hrts. Žensky, weibisch, weiberhaft, weiblich, weibermässig. Bern. Ženský; žensky, po žensku. Ž. = ženy se týkající, ženě náležející, das Weib be- treffend, dem Weibe gehörig, Weibs-, weib- lich. Ž. pohlaví milovati; Ž. plášť; po mi- losti ž. dychtiti; nápoj milosti ženské; bo- hyně milosti ž. (Venuše); ž. komorník (kle- štěnec). V. Pohlaví ž. = ženy; ž. hlas, práce, dílo, vlas, pokoj, pantofel n. pošívka (ko- rouhvička). D. Z. šaty, roucho, ozdoby. Kom. Ž. nábytek. Tk. II. 317. Ž. milosť, láska, tlachy, klevety, Us., čas, běh (květ, měsíčné), D., zástava, Byl., nemoc (měsíčné), BO., Čern., matka, život, hanba či úd, V., mluva. Vz Šrc. 254., 289. Ženské lázně, síně, dvory řecké a římské. Vz Vlšk. 51., 76., 77., 78., 80., 88. Ž. příběhy. Vz Sdl. 1. 133., 215. Ž. povaha; Ženské matky vy- stupování, der Ausfall der Gebärmutter. Bern. Do ž. šatů se přistrojiti. Vrat. Ž. rým, vz Rým. Uch. Lékař pro ženské nemoci, der Frauenarzt; ž. spolek, Damenverein, listy, výrobní spolek, Dch., krejčí, švec, Us., komnata, Lpř., úkol divadelní, chy- trosť, Us., otázka, Kaizl 53., sbor (pro žen- ské hlasy), Zv. Přír. kn. II. 5., hněv, krása, BO., milovník (žen); ženského rodu býti. Št. N. 76. 38., Kn. š. 34. Ženské pohlaví vždy mdlý a nevážný svědek. Us. Wtr. Šuhaj, čo v tlupách drzých márni útly svoj život, mrav i cit, on tak rád vidí pohľad žiarny a ženskej tváre nežný svit. Vaj. Tat. a mor. 97. Ja neodstúpim od svojho a čoby naraz povodeň povstala zo samých ženských slz, mnou to nepohne. Phld. V. 170. V smrtnú nedelu vynášajú dievčata z dediny na vy- sokej žrdi ženskú podobizeň. Sl. spv. 233. Plna jsou nebesa slávy boží a země krásy ženské. Šml. Nech žije poľská zdvorilosť! Poliak ctí meč i ženskú spanilosť. Zbr. Lžd. 83. Ženské pohlaví tak dědí jako i syn. Pal. Děj. III. 3. 272. Ta ženská neřesť českou zemi trápila. V. Aby se choval v čísle ženském (in numero mulierum). BO. A ona po žensky nemluví. Sš. P. 104. Věř mi, nemóž celým srdcem přebývati s Bohem, ktož ženskými přístupy jest svázán. Hus I. 276. Ženská práca skrytá, ale sytá. Zátur. Sobota ženská robota. Šd. Lesť, chytrosť a oklamání nejvyšší jest ženské umění. Proti ženské zlosti není lékařství. Chraň se psího předku, koňského zadku a žen- ského prostředku. Bž. Sú to volké trafiky, tie ženské jazyky (že trefí, bodnou). Mt. S. I. 122. Pohlaví ženské nazývame my (na Slov.) u nás: bielym, Nemci: pekným. Ht. Ml. sl. 62. Ž. milosť je jako hosť, panská přízeň též jako sen, růžový květ, to tré jde zpět. D. Klamavé jsou slzy ženské. Sych. Z ženského pláče smích. D. Panští slibové a ženští pláčové za nemnoho stojí. Mus.